Swissinfo: Švýcarské řeky se vracejí do svých koryt
Mezi lety 1870 až 1940 vznikla na téměř všech švýcarských řekách i jezerech rozsáhlá vodní díla a velké hráze. Bylo také vybudováno mnoho kilometrů kanálů. "Mnoho lidí dodnes obdělává půdu, která vznikla vysušením močálů, když byly změněny toky řek a vznikly kanály, které měly zabránit škodám způsobovaným povodněmi," říká Ueli Schälchli, který pracuje na projektu nového koryta řeky Limmat v blízkosti Curychu. "Za posledních padesát let byly všechny velké řeky i jezera regulovány a téměř všechny prameny a malé říčky jsou svázané svěrací kazajkou umělých cest." Země za to v posledních letech platí vysokou daň. Při záplavách v roce 1999 a 2000 zahynulo dvacet lidí a škody se vyšplhaly na 1,5 miliardy švýcarských franků.
"Když přijdou průtrže mračen, voda protéká daleko rychleji řekami, jejichž koryta byla vybagrována nebo vybetonována," vysvětluje Andreas Knutti, který je odpovědný za vodní projekty ve švýcarské pobočce Světového fondu na ochranu přírody (WWF). "Do půdy se nyní vsakuje jen velmi málo vody. Před rozsáhlými regulacemi vodních toků toto vsakování záplavy zmírňovalo. Jenže povodně přicházejí v posledních letech stále častěji. S očekávanými změnami klimatu se situace v následujících desetiletích bude jen zhoršovat." Podle Švýcarské agentury pro životní prostředí (SEA) za posledních pět let vzniklo 100 revitalizačních projektů za 200 milionů švýcarských franků, z nichž již některé byly dokončeny. Většina nových úprav znamená regulaci "regulací" říčního koryta.
V Geroldswilu na březích řeky Limmat pracuje od dubna dvanáct bagrů na rekultivaci vodního toku. Voda teče naprosto rovným korytem, které vypadá spíš jako letištní ranvej než jako živá řeka. Od listopadu bude moci řeka na více než kilometrovém úseku své cesty do Severního moře obnovit svůj přirozený tok. Meandry, ostrůvky, písečné břehy a místa s hlubokou vodou povedou k přirozené regeneraci řeky a jejího ekosystému.
"K oživení toku řeky potřebujete prostor," říká Ueli Schälchli, vedoucí projektu v Geroldswilu. "Musíme posunout břehy o několik set metrů. Když je zemina vybagrována, zpevníme břehy a v některých případech děláme i určité botanické práce. Ale je to sama řeka, která se znovu chopí vlády nad svým územím a přivede zpátky původní rostliny i živočichy." Většinou regenerace přírodního prostředí trvá několik let. Náklady na takový projekt se pohybují nejméně kolem 3 milionů švýcarských franků, práce na jeden metr stojí zhruba 3000 franků. Pokud pomineme zlepšení stavu samotné řeky, je hlavním cílem těchto prací lepší ochrana před povodněmi. Na začátku června se řeka Limmat opět vylila z břehů. Ačkoli nešlo o zvlášť závažnou povodeň, celková škoda dosáhla 5 milionů švýcarských franků. "Revitalizace vodních toků znamená, že musíme kombinovat ekonomický a ekologický užitek pro krajinu," dodává Knutti.
Podle článku Armanda Mombelli Swissinfo 19. 07. 2004.
reklama
