TerraDaily: Tádžikistánu hrozí ekologická katastrofa
První sovětská jaderná bomba byla testována 29. dubna 1949 v Kazachstánu, uran na její výrobu však pocházel z Tádžikistánu. „Ze sovětské éry těžby uranu v severním Tádžikistánu zbylo zhruba 50 milionů tun radioaktivního odpadu. Pokud by oblast zasáhlo silné zemětřesení, sesuvy půdy nebo jiná pohroma, kontaminace by se mohla rozšířit,“ říká Smalys. „Těžba se zde prováděla ručně, proséváním. Kvůli tomu se většina uranové suroviny dostala na skládku odpadu,“ vysvětluje expert.
Stalin neustále nutil Tádžiky, aby těžbu uranu urychlovali. Odpad z těžby – kamenivo se zbytky uranu – byl ponechán svému osudu bez jakýchkoliv ohledů na životní prostředí. Radiace v opuštěných dolech dodnes překračuje normy. Vchody do dolů nejsou uzavřeny, takže se kontaminace roznáší i větrem. Podle OBSE je na severu Tádžikistánu o 250 procent vyšší výskyt rakoviny než v jiných regionech. „Některé doly jsou v inundačních oblastech řek. Radioaktivní odpad se tak může snadno dostat do řeky Syrdarji,“ varoval Smalys. Pro úrodnou oblast v okolí řeky Syrdarji, kde žije 10 milionů lidí, by to znamenalo katastrofu. V blízkosti nebezpečných oblastí žijí tisíce Tádžiků. Z oken svých domovů se dívají na kopce provrtané dolováním.
OBSE má v plánu na pomoc Tádžikistánu vypracovat projekt pro dekontaminaci oblasti a vyzývá sponzory, jako je například Mezinárodní agentura pro atomovou energii nebo NATO, aby přispěli. „Všechny doly musí být ze všeho nejdříve přikryty třímetrovou vrstvou štěrku a jílu,“ říká Smalys. „Oblasti znečištěné odpadem nejsou bezpečné. Místní zde sbírají dráty a kovy, které pak prodávají nebo je podomácku využívají,“ říká jeden z radních státní komise pro životní prostředí, Djalil Buzurukov. „Na monitorování těchto oblastí nemáme žádné prostředky. Doly jsou dědictvím minulosti a hrozbou pro budoucnost,“ dodal.
Podle článku na TerraDaily ze dne 15. 12. 2004
reklama
