https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/toman-cr-uz-pesticidu-pouziva-malo-k-planum-eu-mam-vyhrady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Toman: ČR už pesticidů používá málo, k plánům EU mám výhrady

28.5.2020 00:31 | PRAHA (ČTK)
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jako jsou pesticidy, klesla předloni o 8,8 procenta na 11,7 milionu kilogramů.  / Ilustrační foto
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jako jsou pesticidy, klesla předloni o 8,8 procenta na 11,7 milionu kilogramů. / Ilustrační foto
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) má výhrady k návrhům Evropské komise (EK) na plošné snižování užívání pesticidů v příštích letech. Nechci poslat zemědělství, potažmo celý venkov do útlumu, řekl včera na tiskové konferenci. Podle něj ČR již nyní používá méně pesticidů a umělých hnojiv, než je průměr Evropské unie a také méně než některé západní evropské státy.
 

Komise plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou v druhé polovině května komise EK zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.

Podle Tomana je strategie nereálná. "Teď s kolegy sepisujeme výhrady a děláme analýzy," uvedl ministr. Podle něj není jasné, z jakého základu při snižování pesticidů komise vychází.

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jako jsou pesticidy, klesla předloni o 8,8 procenta na 11,7 milionu kilogramů. V předchozích čtyř letech vždy překročila 12 milionů kilogramů, v roce 2014 i 13 milionů kilogramů, uvádí Výroční zpráva o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů. Spotřeba účinné látky glyfosát, která se používá například v přípravku RoundUp, pak předloni klesla zhruba o čtvrtinu na 558.837 kilogramů. Nejvíce meziročně klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin u herbicidů a desikantů, zhruba o deset procent, a u fungicidů o osm procent. Naopak nárůst o 23 procent byl u biopreparátů a o 14 procent u rodenticidů.

ČR je z hlediska spotřeby přípravků na ochranu rostlin v nejnižší třetině mezi evropskými státy, upozornil již dříve předseda České společnosti rostlinolékařské Vladimír Řehák. Například v Polsku je množství těchto přípravků podle něj násobně vyšší, přesto lidé v obchodech klidně sáhnou po tamních potravinách.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 06:16
Kapři si přece nevypustí vlastní rybník.
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.5.2020 09:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
To ale vůbec není otázka nějakých kaprů.
Za jaké peníze chceme jaké množství a kvalitu?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:07 Reaguje na Viktor Šedivý
Ani o tom to není. To je jen ve vaší hlavě, protože jste svázán dnešním přemýšlením o zemědělství jako o průmyslu..

Uvidíte, že časem všechno sedne jak má a najde se nějaká rozumná cesta, která bude pořád poměrně kompromisní i pro zemědělce přemýšlejícího dnešním konvenčním způsobem...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.5.2020 06:40
Spotřeba pesticidů v ČR je zhruba na třetině vyspělých států EU. Naše jablka nesou jen 7 postřiků, italská a holandská až 13.
Spotřeba pesticidů celkem na ha (FAO, 2017): ČR 1,74kg; Rakousko 3,34;Francie 3,63; Německo 4,03; Itálie 6,14; Belgie 6,68; Holandsko 7,9 Novější data ve světovém souhrnu nejsou.

Ano, množství pesticidů se musí snížit, ovšem efektivita použití pesticidů na velkých lánech s moderní technikou je u nás opravdu větší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.5.2020 07:04
Zkrátka:
Stačilo by, kdyby se ti špindírové a primitivové na západ od bývalé železné opony přizpůsobili nám.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy by jste tu raději chtěl čistou a sofistikovanou rudou diktaturu, to už všichni víme.. jen by mě zajímalo kdo vám dá za vaše vyjadřování a postoj jako první do držky... drzost a nestoudnost vašich komentářů je nebetyčná....
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 09:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V článku se jasně konstatovalo, že západní státy mají proti nám až trojnásobnou spotřebu pesticidů a dalších agrochemikálií. Pokud nejste schopen pochopit, že jsou tudíž proti nám špindírové, potom sorry.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 08:39
Ano, spotřeba je zhruba třetinová, pto případné rýpaly jsou to veřejně přístupná data. Co se týká organického zemědělství, klidně, proč ne, pokud zemědělci dostanou za takto vypěstované plodiny zhruba 3x tolik co dnes a zákazník si bude ochoten sáhnout do peněženky podstatně hlouběji.Je to prosté jak Kolumbovo vejce a vše začíná a končí u peněz.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.5.2020 11:04 Reaguje na pavel peregrin
To by musel zákazník i 3x tolik vydělávat a tak i zemědělci by museli svým zaměstnacům 3x více platit. Tak funguje tržní ekonomika.
Sahání do peněženky je jen propagační heslo, sahat může zákazník jak hluboko chcete, ale nic tam nenasahá. Zákazník může koupit jen to, na co si vydělá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 11:32 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně tak, ale k tomu to všechno směřuje. Protože jestliže okolo roku 2030 má být dle vizí EU čtvrtina veškeré půdy v organickém režimu, zákonitě půjdou výnosy dolů a navíc obdělat takto vedenou půdu dá mnohem víc práce. Vtip je v tom, že již dnes byste nikoho pod 25000,- na takovouto práci nesehnal. Napsal jste to přesně a souhlasím, otázkou zůstává, jestli si tuto jednoduchou kalkulaci uvědomují bruselští kapitáni. Protože za chvíli na polní práce a neřku-li do ŽV neseženou podniky nikoho ani z Rumunska a Bulharska, natož z Ukrajiny. Lidé i tam prokoukli a zpohodlněli.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 11:52 Reaguje na pavel peregrin
Vše si bude muset najít novou cestu. Toto celé není jen nějaká zvůle, ale NUTNOST...

Každopádně s tím 3x víc strašíte... takové zdražení to nepřinese... trh bude vždy hledat cestu k levnější produkci... i v režimu ekologického nebo "ekologičtějšího" zemědělství...

Všechny překážky jsou jen v hlavách pochybovačů o čemkoliv novém.. toto ani navíc není nové... je to jen narovnání na udržitelné podmínky jak to bylo dřív...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 13:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To "3x" jsem střelil, samozřejmě teď nevím, o kolik a za jakou plodinu, nicméně jak už jsem psal, organické zemědělství má svoje zákonitosti a nebude to levné. Proto jsem i níže odpovídal v tomto smyslu. Mít či nemít organické zemědělství jako rozhodný zdroj obživy je výsostně politické rozhodnutí a politici musí velice dobře uvážit klady a zápory takového hospodaření .Ony ty peníze, ať už se nám to líbí či nikoliv, pořád budou hrát rozhodující roli, protože určujícím světovým řádem je kapitalismus a ten je na zbožně-peněžních vztazích založen.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.5.2020 10:16 Reaguje na pavel peregrin
No uvidíme jak to dopadne. Dnes se to nedá predikovat... není ani jasné jestli kapitalismus přežije, protože toto vše co se na ekolistu řeší je právě krize vyvolaná kapitalismem. Buď začne být více zodpovědný a bude více reflektovat realitu, nebo bude nahrazen něčím jiným... změny ŽP na planetě si to vynutí... Uvidíme... Odborníci se shodují, že jsme ve fázi velkých změn a je otázka v co tyto změny vyústí... může to vše dopadnout dobře, ale taky hooooodně zle.... a jak znám povahu lidí (sobectví, bezohlednost, selektivní slepota a sebelhaní) tak to moc růžově nevidím...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 10:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
S tím se dá v podstatě souhlasit, nicméně podstatu kapitalismu objasnil už Marx a to naprosto přesně. A protože se po roce 89 dozvídáme, že nic lepšího než kapitalismus neexistuje ,protože neubíjí, ale naopak podporuje v lidech soutěživost a bohužel i dravost,lze se nadít spíše toho, že situace se bude zhoršovat, nikoliv zlepšovat.
Odpovědět
DA

DAG

28.5.2020 11:31 Reaguje na pavel peregrin
Z čeho prosím usuzujete, že zemědělci by museli dostat třikrát tolik?
To budou mít třetinové výnosy nebo se jim zvýší náklady nebo dostanou nižší dotace?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 11:41 Reaguje na DAG
Já to číslo samozřejmě nevím přesně, tudíž jsem střelil od boku, ale promítne se do toho simultánně jednak snížení výnosů na organicky vedených polích a to je bez debat plus zvýšené náklady na obdělávání, tj. hlavně mzdy, protože organické zemědělství, má-li být POCTIVÉ, tak spotřebuje podstatně větší podíl lidské práce než současné konvenční. Ohledně dotací nevím, může dojít k zastropování, můžou být rozděleny jinak, tudíž by mohly snížit tu finanční náročnost lidské práce, variant může být mnoho. Jedno je ale již teď jisté- potraviny takto pěstované jsou určitě z hlediska pesticidní zátěže zdravější, z nutriční nikoliv, ale jsou také podstatně dražší a pokud by vlády chtěly zajistit svým obyvatelům stravovací standard jako doposud, musely by být opět těžce zadotované, z daní obyvatel. To bude výsostně politické rozhodnutí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 09:42
Tady se ukázala přidaná hodnota našich velkých výrobních celků, které jsme zdědili po socialistických zemědělských družstvech. Velké zemědělské celky v průměru používají méně pesticidů, protože využívají velké a drahé specializované stroje, které umí ty postřiky mnohem účinněji, dosáhnou na nejnovější drahé a účinné pesticidy a jejich zaměstnanci mohou mít z vysokých škol nejnovější úplně čerstvé poznatky a aplikovat nejnovější a k životnímu prostředí nejšetrnější metody.
Zajišťovat všechno toto je u malých zemědělců obtížné a u těch zemědělských podnikatelů se špatným finančním zdravím i prakticky nemožné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 09:54 Reaguje na Radim Polášek
No, ona dnes funguje docela hustá síť poradců, takže se i ti menší zemědělci dostanou k informacím. K pesticidům také, v tom bych to neviděl. Otázkou je spíš kvalita těch poradců, protože mnohdy kážou úplné bludy a kdo nemá praxi podepřenou solidní teorií,nevyzná se v tom a tak se mnohdy aplikují věci zcela zbytečné a výrobu prodražující. Ale nikoliv herbicidy, mám na mysli spíše různé pomocné látky, stimulátory, elicitory atd. To životní prostředí v podstatě nezatěžuje, ale kapsu zemědělce určitě. Je to však každého svobodné rozhodnutí.
Co se týká rozhodných zásahů, jako jsou herbicidy, fungicidy a insekticidy, tady je právě ta úspora oproti západním státům, ale nalejme si čistého vína- kdyby podpora našeho zemědělství byla jako tam, tak by spotřeba pesticidů u nás se moc nelišila od nich. Tudíž v tomto smyslu si nedělám iluze, je to dáno hlavně finanční dostupností a nastavením národních dotací.
Co se techniky týká, i malí zemědělci dnes disponují postřikovači, kde dávku řídí počítač a je to jen dobře, v tomto případě to finance jednoznačně šetří.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:02 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za relevantní vyjádření.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 18:42 Reaguje na pavel peregrin
Poradce chce obvykle taky zaplatit. A to je u menších zemědělců s jejich už tak napnutými finančními rozpočty problém.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 07:05 Reaguje na Radim Polášek
No, tak horké to není, ale samozřejmě, pokud je zemědělec trubka a potřebuje placeného poradce, proč ne. Ale malí zemědělci jedou, na rozdíl od těch větších a velkých, v jednoduchém účetnictví. Víc vám asi už nemusím psát.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 18:46 Reaguje na pavel peregrin
Malí zemědělci moc složitými postřikovači disponovat nemohou, protože je nedokáží využít a tudíž se jim nemohou zaplatit. Mohou si je sice objednávat od velkých kolegů, ale potom jsou v nevýhodě, protože jsou na majiteli těch strojů závislí i co se týká ceny zapůjčení i co se týká času použití. Protože je jasné, že majitel ten stroj nejdřív použije pro sebe a zapůjčuje ho až tehdy, když ho už nepotřebuj, protože má uděláno. A to už může být pro malého zemědělce pozdě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 19:40 Reaguje na Radim Polášek
https://www.agroportal24h.cz/clanky/inovovany-autonomni-robot-robotti-zasel-v-cesku-desitky-hektaru-a-dalsi-budou-pribyvat
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 07:08 Reaguje na Radim Polášek
Je otázkou, co považujeme za moc složitý postřikovač. Většina i malých, co znám, disponuje běžně postřikovači např. typu Agrio, české výroby, a tam a nejen u tohoto typu je běžně dávka řízena již přes počítač. Doby Kertitoxů a Slez jsou nenávratně pryč a už jen z hlediska kontroly a testace-povinné- nesmí zemědělec mít šunku, jinak se vystavuje dost značnému postihu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:00 Reaguje na Radim Polášek
To je dosti zvrácená představa o realitě... prodáváte tu tímto shnilé ovoce jako to nejčerstvější a na rtech máte americký úsměv.... všichni ale vidí jak je shnilé.... ze zemědělství se stal technický obor, kde jeden z hlavních předmětů je SEBELHANÍ... zemědělství si vytyčilo z reality jen to co se mu hodí, na tom si postavilo celý propracovaný systém a zbytek reality ignoruje....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 12:11
Pohledy v této diskuzi jsou zcela jednostranné. Naprosto souhlasím se vším co výše uvedeno.
Všichni však svorně zapomínáte, že pesticidy negativně ovlivňují životní prostředí a míra poškození ŽP není kompenzována v ceně výsledných produktů.
(externality).
Zatímco u HU elektráren se každý může přetrhnout vyčíslováním těchto věcí, tak u potravin vyžadujících aplikaci umělých chemických produktů /které prokazatelně poškozují ŽP / se cudně mlčí.

Bere se to tak, že příroda si poradí anebo ať si to řeší generace po nás.
Tvrdím, že pokud by tyto vlivy byly promítnuty do ceny potravin, tak budou stát podstatně více .
Paralelu naleznete třeba v současném přístupu k CO2. Dokud neškodilo tak se jeho vliv nikam nepromítal.
Dnes fosilní sektor tvrdě regulujeme a můžeme se přetrhnout, aby byla zavedena tzv. uhlíková daň jako míra postihu pro osoby s těmito palivy nakládajícími.

Pouze pro pobavení , k dnešnímu datu chemický průmysl za r. 2020 utržil
3,191,412,868,646 USD.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to přesně jak píšete. Netýká se to ale jen zemědělství.

Toto ignorování reálných dopadů a jejich započítání do jakékoliv bilance je typické pro všechny odvětví lidského počínání.

NAZVAL BYCH TO GLOBÁLNÍ LIDSKÝ SYSTÉM SEBELHANÍ....

Stejné svinstvo se děje i třeba ve farmaceutickém průmyslu, a tak jako nám zemědělci tvrdí, že je potřeba pole kropit chemikáliemi a jinak to nejde, tak Vám doktor řekne, že na rýmu musíte brát antibiotika a že to sice můžete řešit i jinak, ale že to není správně.... se všemi negativními dopady, které jsou zamlčovány..... ale hlavně, že na to ohýbání reality studují mnoho let a drtí si do hlavy bůhví co za delikátnosti......

O TOM JE VELKÁ ČÁST VŠECH PROBLÉMŮ LIDSTVA A DLE MÉHO TO VE VELKÉ MÍŘE ZPŮSOBILA AŽ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, KTERÁ UKÁZALA, ŽE VŠECHNO SE DÁ DĚLAT PRŮMYSLOVĚ A TAK, ŽE TO NA PRVNÍ POHLED VYPADÁ SKVĚLE A SERIÓZNĚ........
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.5.2020 12:31 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A mimochodem na tomto stojí celý tržní systém... a vysvětlit tento fakt někomu kdo nechápe, že lidstvo žije ve lži, je téměř nemožné.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 13:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Započítání míry poškození pesticidy je opět politické rozhodnutí, tudíž jde mimo reálné náklady na výrobu jednotky plodiny a jejího následného prodeje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 13:54 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, vím, že jste kovaný zemědělec.
Zákon zachování hmoty a energie , však vylučuje, aby se reálný výsledek chemizace zemědělství - újma ŽP "nějak" vypařil z našeho světa.

Principiálně je věc nadmíru jasná, pouze si ji veřejnost neuvědomuje.

Spočívá v tom, že tento způsob produkce potravin umožňuje nasytit rostoucí populaci za ceny více než dostupné.
Vzniká tak falešná iluze, že tento stav lze libovolně prodlužovat v čase .
Bankéři a politici se sice mohou dohodnout, že v zájmu trvalého růstu /hlavně cen akcií/ nebudou promítat do ceny potravin náklady nutné k odstranění napáchaných škod na ŽP.

Mohu vás ujistit, že nadejde doba, kdy těch kostlivců ve skříni bude tolik, že dveře prasknou a potom to už nebude o udržení cen potravin, ale o udržení existence člověka.

Proč ? Právě proto, že jsme právě nyní dali přednost monetizaci společnosti (zisku jako cíle života ) před jejím právem na život.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 14:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Trochu si nerozumíme. V tomto případě mi nejde o nějaké hájení zemědělství, ale ryze o způsob výpočtu újmy ŽP způsobeném pesticidy- protože tady nejde stanovit jasná kritéria, musela by nastoupit direktivní daňová zátěž napříč všemi plodinami a výrobky z nich, kterou by ovšem museli stanovit politici. Je jedno, jak by to chtěli počítat, ale museli. V tom, že vzniká falešná iluze o udržitelnosti laciných potravin pro každého v pomalu neomezené míře se naprosto shodujeme.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 14:50 Reaguje na pavel peregrin
Kritéria i způsob ohodnocení jsou odborně známy.Bez ohledu na to, který činitel - pesticidy,ropné produkty či exhalace je způsobily.
Není však tzv. společenská objednávka je v cenotvorbě promítnout.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2020 15:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
No právě, to je to politické rozhodnutí a tíha následků. Ale ta kriteria- máte nějaký odkaz? Dost dobře si to neumím představit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 18:46 Reaguje na pavel peregrin
Možností je více, nejznámější je tzv. hesenská metoda.
Metoda byla vyvinutá v Německu a od roku 1992 je zakotvená v hesenském zákoně na ochranu přírody a krajiny. Je propracovanou metodou vycházející z expertního oceňování přírodních statků. Metoda spočívá v expertním bodovém ohodnocení typů biotopů příslušného území podle osmi charakteristik: čtyř ekologických: zralost, přirozenost, diverzita struktur, diverzita druhů typu biotopu; a čtyř vzácností: vzácnost typu biotopu, vzácnost druhů, citlivost či zranitelnost a ohroţení.
Stručně lze postup výpočtu tzv. vyrovnávacího poplatku popsat tak, že se nejprve provede bodové ohodnocení ploch před plánovaným zásahem a po zásahu, následně se vypočte bodový rozdíl a ten se násobí finanční hodnotou 1 bodu . Vypočtený vyrovnávací poplatek odvádí původce zásahu příslušnému úřadu územní správy (obec, okres, kraj), na jehož území k zásahu dochází.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2020 18:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jediné možné reálné hodnocení vlivu pesticidů na životní prostředí je hodnocení založené na výnosu a jeho případném hyppotetickém poklesu při pěstování v příštím roce.
Popsaná hesenská metoda je čistě politické dojmové hodnocení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 20:24 Reaguje na Radim Polášek
Mýlíte se. V německém právním řádu se podle ní stanovují náhrady. To už není politické rozhodnutí, ale závazná právní norma pro všechny osoby s právní subjektivitou.

Politickým rozhodnutím byla vůle poslanců , že tento princip včlenění do zákona. Po jeho schválení už to není politika, ale vymahatelná právní norma.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 07:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Lze to někde najít?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2020 20:27 Reaguje na pavel peregrin
Kompletní výčet metod , zde :
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=55317
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 07:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:44
Málo? Tady si z nás očividně někdo dělá.... Ona ta řepka či kukuřice co ve jménu OZE tu hromadně pěstujeme roste jen tak, protože ty rostlinky nemají, žádné škůdce, žádné choroby....
Teď by to chtělo ještě pohádku, o tom jak řepka dělá skvěle naftovému motoru, jaký má pozitivní vliv na jeho životnost a jak je moc dobře, že se biosložka přidává takřka do každého paliva.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist