Toman: Vlastníkem vodárenských nádrží by měl být stát

Ústavní ochrana vody podle Brabce existuje v řadě zemí ve světě i v Evropě. Její rozsah se liší podle podmínek vodních zdrojů a klimatu. Proto je na místě, aby Česko začalo vodu chránit, řekl. / Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Povodí Vltava

"Každý obyvatel má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z vodovodu pro veřejnou potřebu, případně na vodu z veřejně dostupných zdrojů, za společensky a sociálně přijatelných podmínek. Pokud ochranu vody zakotvíme do ústavního zákona, poskytneme ji tak pevnější právní pozici, a zároveň tak zdůrazníme, jak důležitá pro společnost je," řekl ministr.

Toman po včerejším jednání s odborníky z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a s legislativci z ministerstev životního prostředí a zemědělství dodal, že návrh má nyní devět článků a je do něj zapracovaná většina současných poslaneckých návrhů, které ústavní ochranu vody chtějí upravovat. Konání dalšího kulatého stolu, kde se zapracují odborné připomínky, by mělo být podle Tomana na začátku prosince. Pak se chce s vedením vládní koalice dohodnout, zda ústavní zákon předloží vláda jako vládní návrh, či prostřednictvím poslanecké iniciativy.

Jak dodal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), návrh je revoluční a nesmí skončit jako deklarace, že se bude chránit pitná voda, ale mělo by jít o debatu nad konkrétními parametry. "Byť je jasné, že budeme vstupovat do střetů s jinými zájmy," dodal.

Ústavní ochrana vody podle Brabce existuje v řadě zemí ve světě i v Evropě. Její rozsah se liší podle podmínek vodních zdrojů a klimatu. Proto je na místě, aby Česko začalo vodu chránit, řekl.

Poslanec Radek Holomčík (Piráti), který se dnešního jednání zúčastnil, řekl, že jeho strana návrh v podstatě podporuje, vidí v něm ale několik "drobných mušek". Stát by se podle něj měl soustředit také na snižování spotřeby vody, Holomčík je rovněž opatrný při hodnocení možnosti ochrany stavby vodních zdrojů jako nejvyššího zájmu. Tato část zákona by podle něj potřebovala jasně upřesnit, aby se neotevřely dveře zabetonování krajiny. Chráněny by podle něj pak měly být i přírodě blízká opatření, která vodu v krajině též zadržují.

Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek.

Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili v létě petici.