Evropský parlament schválil směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Co to je a jak hlasovali čeští poslanci?

Znečištění půdy může být ekozločin. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | EcologyWA / Flickr

Přečtěte si také |

Interpol: Zločiny proti přírodě jsou čtvrtý největší problém. A je tu prostor k dalšímu růstu

Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy (100 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování).

Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se postarali také o zavedení tzv. kvalifikovaných trestných činů, za něž budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty. Jedná se o činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou.

Přečtěte si také |

Hana Müllerová: O ekocidě

Pokuty a odnětí svobody

Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Horní hranice trestní sazby za kvalifikované trestné činy je stanovena nejméně na osm let, v případě úmyslně spáchaných trestných činů, které způsobily smrt osoby, nejméně na deset let. U některých dalších trestných činů musí horní hranice trestní sazby činit nejméně pět let.

Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu. Členské státy se budou moci rozhodnout, zda budou stíhat trestné činy, k nimž nedošlo na jejich území.

Evropský parlament dnes schválil směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/EGE31gJbUv

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 27, 2024

Poslanci trvali na tom, že oznamovatelům trestných činů proti životnímu prostředí by měla být v souvislosti s trestním řízením poskytována podpora a pomoc. Parlament se rovněž zasadil o to, aby členské státy organizovaly specializovanou odbornou přípravu pro policii, soudce a státní zástupce, připravily vnitrostátní strategie a pořádaly osvětové kampaně zaměřené na boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Údaje shromážděné vládami zemí EU o trestných činech proti životnímu prostředí by měly pomoci tento problém lépe řešit a sloužit Komisi jako podklady pro to, aby své údaje mohla pravidelně aktualizovat.

Zpravodaj směrnice Antonius Manders (EPP, NL) po hlasování v plénu prohlásil: „Je načase, abychom proti přeshraniční trestné činnosti na úrovni EU začali bojovat harmonizovanými a odrazujícími sankcemi, které zabrání novým trestným činům proti životnímu prostředí. Znečišťovatelé budou díky této dohodě za své činy platit. Navíc se jedná o významný krok směrem k tomu, aby odpovědnost za znečištění nesly jak konkrétní osoby ve vedení podniků, tak i podniky samotné. Zavedení povinnosti řádné péče znamená, že už se nelze skrývat za povoleními nebo mezerami v legislativě.“