Hana Müllerová: O ekocidě
23.3.2021
Hořící Amazonie. Ilustrační snímek.
Brazilský prezident je prý znám jako zatvrzelý klimaskeptik. Od jeho nástupu do úřadu v roce 2019 se prudce zintenzivnilo kácení deštného pralesa, a to až o 50 %. Vědci již poukázali na to, že pokračování takové destruktivní politiky může dostat amazonský prales do nevratného bodu zlomu (tzv. tipping point), po němž by následovala jeho proměna na savanu. Amazonský prales má přitom zásadní význam z hlediska klimatické rovnováhy planety, a ničení Amazonie tak přináší nepříznivé důsledky nejen Brazílii, ale i celé planetě. Stížnost podali zástupci původních obyvatel, jejichž území je kácením zmenšováno a ničeno, a jejich argumentace, že poškozování životního prostředí má v tomto případě charakter a intenzitu zločinu proti lidskosti, zapadá do současné vlny snah prosadit zakotvení tzv. ekocidy jako zločinu souzeného Mezinárodním trestním soudem.
Jair Messias Bolsonaro, současný prezident Brazílie.
Foto | Edilson Rodrigues / Agência Senado / Flickr
Pojem ekocida se objevil poprvé v 70. letech 20. století. Použil ho botanik Arthur Galston, když popisoval děsivé účinky, jež měl na lesy a pole během války ve Vietnamu herbicid Agent Orange. V roce 2010 pak definovala ekocidu Polly Higgins, britská právnička a iniciátorka hnutí za její zakotvení jako trestného činu, a to jako „rozsáhlou škodu nebo ztrátu na ekosystémech na určitém území, ať už vlivem lidské činnosti, nebo z jiných příčin, v takové míře, která závažně omezuje pokojné užívání území obyvateli“. Z hlediska etymologie ekocida, při rozložení slova na řecké oikos (domov) a latinské cadere (zabíjet), vlastně znamená zabíjení domova či přeneseně životního prostředí.
Tlak na zakotvení ekocidy jako zločinu podle mezinárodního práva není úplně nový. V roce 2012 proběhla v EU občanská iniciativa s cílem zahájit přípravu evropské směrnice o ekocidě. Iniciativa nezískala potřebný milion podpisů nutný k tomu, aby Evropská komise byla povinna se návrhem zabývat. Evropský parlament ho sice obsahově projednal ve výborech, ale to Komisi nepřimělo skutečně směrnici začít připravovat. I tak tento vývoj ukazuje na zvyšující se zájem občanské společnosti o životní prostředí.
V současné době rozvíjí kampaň za zakotvení ekocidy organizace Stop Ecocide. Argumentuje mimo jiné tím, že v boji proti změně klimatu dobrovolné závazky států ke snižování emisí nefungují a je třeba postupovat radikálněji – změnou mezinárodního práva v trestní oblasti. Některé státy již tuto myšlenku podpořily. Například malé ostrovní státy v čele s Vanuatu vyzvaly mezinárodní společenství k vážné debatě o zločinu ekocidy v prosinci 2019. V Evropě tento návrh podporují Belgie a Francie, jejíž zasedání občanů při projednávání budoucí klimatické politiky mimo jiné odhlasovalo, že ekocida by měla být prohlášena za zločin. Proto francouzský prezident Emmanuel Macron uložil svému právnímu týmu připravit návrh nové francouzské úpravy a také se vyslovil ve prospěch mezinárodního zakotvení ekocidy. Na prohlášení ekocidy za mezinárodní zločin ostatně na konferenci o trestním právu v Římě (2019) apeloval i papež František.
Tématu ekocidy se stihl alespoň okrajově dotknout též Evropský parlament. V rezoluci o lidských právech a demokracii ve světě a v politice EU za rok 2019 v bodu 12 vyzval Unii a členské státy, aby podpořily uznání ekocidy jako mezinárodního zločinu. Rovněž zde v jednom z následujících bodů vyjádřil obavy o budoucnost amazonského pralesa z důvodu extenzivního kácení s ohledem na to, že lesy zásadním způsobem přispívají k mitigaci klimatické změny.
Jak by tedy měla být ekocida zakotvena a souzena? Celá kampaň míří právě k úpravě mezinárodního trestání zločinů, podle které postupuje zmíněný Mezinárodní trestní soud v Haagu. Mezinárodní systém trestání nejzávažnějších zločinů byl dlouhou dobu založen pouze na ad hoc tribunálech (např. norimberský tribunál po 2. světové válce, tribunály pro bývalou Jugoslávii nebo pro Rwandu). Až v roce 1998 se podařilo vyjednat širší shodu států nad návrhem mezinárodní smlouvy s názvem Římský statut, která založila stálý Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, zkr. ICC). Jeho činnost oficiálně započala v březnu 2003, v databázi má nyní 30 případů.
Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu se vztahuje pouze na fyzické osoby. To znamená, že soudit lze pouze jednotlivce, nikoli státy. Navíc podmínkou trestní odpovědnosti před tímto soudem je, že osoba jednala s úmyslem a znalostí věci. Podněty pro Soud se podávají k prokurátorovi. Podání podnětu ale automaticky neznamená, že trestní řízení bude skutečně zahájeno. Nejprve probíhá fáze vyšetřování, kdy prokurátor shromažďuje podklady potřebné k určení, zda má trestní řízení probíhat, tj. zda vše nasvědčuje tomu, že byl spáchán zločin spadající pod jurisdikci Soudu. Teprve pokud tomu tak je, věc přebírá předsoudní senát a poté Soud.
Haagský soud může podle platného znění Římského statutu postihovat pouze čtyři trestné činy: genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese. Environmentální zločiny v zásadě může rovněž postihovat, ale pouze pokud je poškození životního prostředí součástí některého z uvedených trestných činů. Nelze tedy stíhat poškozování životního prostředí, jež se děje v pokojném (mírovém) stavu. Snahy zastánců zakotvení ekocidy směřují k tomu, aby Římský statut byl doplněn o pátý zločin, ekocidu. Římský statut je mezinárodní smlouva, k jejíž změně je zapotřebí nejprve návrhu některého ze smluvních států a následně souhlasu dvoutřetinové většiny, tj. 82 států. Uvádí se, že taková změna je v současnosti nepravděpodobná. Kampaň organizace Stop Ecocide proto směřuje k tomu, aby počet států podporujících myšlenku nového zločinu narůstal.
Vymezení ekocidy jako soudně stíhatelného zločinu je také právně velmi obtížné, zejména z hlediska určení osoby jednotlivce, který by byl za ekocidu činěn odpovědným, a prokázání jeho úmyslu. Specifickým problémem by mohlo být, od jaké intenzity či závažnosti by šlo o mezinárodní zločin. Patrně by muselo jít o masové, systematické poškozování, jako je např. právě kácení amazonského pralesa. Z důvodů těchto obtíží iniciovala organizace Stop Ecocide vznik panelu expertů v oboru mezinárodního práva. Jejich posláním je zformulovat definici ekocidy, která by byla jasná a právně silná. Podle nejnovějších informací mají být závěry panelu zveřejněny v červnu 2021.
Kromě definice ekocidy se panel patrně bude muset vypořádat také s dalšími úskalími zamýšleného právního režimu. Je možno poukázat na obtíže, které můžeme očekávat ohledně určování osoby viníka, jehož identifikace bude často obtížná až nemožná. Škody na životním prostředí totiž bývají působeny kumulací činnosti většího množství subjektů nebo nezákonnou činností, což oboje představuje překážku pro určení konkrétního jednotlivého zdroje poškození. To, že mezinárodní trestní právo umožňuje činit trestně odpovědnými pouze jednotlivce, nikoli státy, je vlastně v přímém protikladu k situaci v mezinárodním právu životního prostředí, které je založeno na dominantní roli států a jejich odpovědnosti. Z toho pak vyplývá, že za škodu na životním prostředí odpovídají v rámci mezinárodní odpovědnosti státy, i když je způsobena individuálními aktéry, zatímco v oblasti trestní odpovědnosti musíme identifikovat konkrétní osobu viníka.
Přečtěte si také |
Tereza Snopková: Očekávání ve věci ústavní ochrany vody v roce 2021
Sám Haagský soud již na snahy kolem ekocidy reagoval ve své zprávě z roku 2016, kde popisuje, jakým způsobem hodlá nadále provádět výběr případů pro řízení a jejich prioritizaci. Zde výslovně uvedl typové příklady nezákonného využívání přírodních zdrojů a poškozování životního prostředí jako ty, jimž chce interpretačně dávat větší váhu. Soud sám nemůže začít trestat ekocidu jako zločin a tím rozšířit svou jurisdikci – k tomu je zapotřebí změna mezinárodní smlouvy, jak bylo uvedeno výše. Soud má ale možnost výklad stávajících zločinů „ozelenit“, tj. více zdůrazňovat jejich environmentální aspekty. Tato zpráva Mezinárodního trestního soudu byla mnoha aktéry vřele přivítána a kladně hodnocena. Byla odborná literatura upozorňuje, že vyjádření Soudu z roku 2016 o větším důrazu na environmentální aspekty případů ve skutečnosti žádný znatelný pokrok nepřineslo: do března 2020 nebylo zahájeno žádné vyšetřování ani stíhání za zločin s prvkem environmentální škody, přestože některé stížnosti takový prvek obsahovaly.
Žaloba na prezidenta Bolsonara, u níž dosud nemáme informace, zda ji Soud bude projednávat, tedy zatím jako ekocida souzena být nemůže. Silný environmentální kontext je tu však přítomen i v rámci namítaného zločinu proti lidskosti. Uvidíme, zda Soud dostojí svému závazku z roku 2016 dávat takovým případům přednost. Zároveň je zřejmé, jak je současné mezinárodní právo životního prostředí slabé vůči masivnímu poškozování životního prostředí, které má dopady mnohem závažnější než pouze pro konkrétní stát, v němž se odehrává. Můžeme tak souhlasit s tím, že výrazně silnější pozice environmentálních hodnot v mezinárodním trestním právu může být do budoucna nadějí pro jejich účinnější ochranu.
reklama
Další informace |
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na hospodaření v oboře Březka dohlédne skupina expertů na lesnictví a myslivost
Ústav lesního hospodářství propustil šéfa obory Březka kvůli kauze týrání zvířat
Policisté a veterináři prověřují podezření na týrání zvířat v Oboře Březka
Další články autora |
Hana Müllerová: Jak umlčet obhájce práv přírody? V Utahu na to jdou rovnou zákonem
Hana Müllerová: O co přesně jde v nynějším sporu o účast veřejnosti?
Hana Müllerová: Proč první český klimatický rozsudek neobstál u Nejvyššího správního soudu?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (167)
Karel Zvářal
23.3.2021 07:09Když vidím toho rozšklebeného Messiase, tak se mi chce brečet.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.3.2021 08:37Na jedné straně stesky po ničení deštných pralesů v Amazonii, na straně druhé EU z Brazílie čile dováží produkty ,které pocházejí z plantáží založených právě na zničeném pralese.
Verbálně odsuzujeme, v praxi tomu rádi napomáháme.
Pokud by to někdo v EU myslel s ochranou ŽP vážně, dávno by prosadil sankční seznam komodit pocházejících z Brazílie.
Ale kšeft je kšeft.
Odpovědět
Verbálně odsuzujeme, v praxi tomu rádi napomáháme.
Pokud by to někdo v EU myslel s ochranou ŽP vážně, dávno by prosadil sankční seznam komodit pocházejících z Brazílie.
Ale kšeft je kšeft.
ss
smějící se bestie
23.3.2021 10:56 Reaguje na Miroslav VinklerA o tom to je. Likvidace Amazonského deštného pralesa začala už před desítkami let, v honbě za dřevem z pro bohaté země. A nyní k tomu přibyly ty plantáže.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.3.2021 18:16 Reaguje na Miroslav VinklerPokud by EU nařizovala nějaké limity na dovážené výrobky z Brazilie, tak vy budete první prskat, že je to "diktát z Bruseli" a omezování soutěže a deformace trhu...atd. atd. atd.
Já bych byl pro (udělal byste za mě ekoteroristu) a hlavně tehdy, kdyby se to domuvilo na celém světě. Ale čínský komunista má jakoukoliv ekologii totálně na salámu...
Odpovědět
Já bych byl pro (udělal byste za mě ekoteroristu) a hlavně tehdy, kdyby se to domuvilo na celém světě. Ale čínský komunista má jakoukoliv ekologii totálně na salámu...
JS
Jiří Svoboda
23.3.2021 10:25Jistě je to zločin proti planetě z mnoha důvodů.
Vadí mně ale nekorektní argumentace typu: "Rovněž zde v jednom z následujících bodů vyjádřil obavy o budoucnost amazonského pralesa z důvodu extenzivního kácení s ohledem na to, že lesy zásadním způsobem přispívají k mitigaci klimatické změny."
Pokud dřevo vytěžím a uložím jej do výrobků, zakonzervuji v něm uhlík na třeba 100 let. Pokud strom nechám shnít, uvolní se z něj uhlík během 10 let. Z hlediska ochrany klimatu by tedy bylo nejlepší udělat z deštného pralesa deštný polohospodářský les, v němž by se těžily třeba 3/4 zralých stromů a jejich dřevo by se smysluplně využívalo nejlépe ve stavebnictví.
Copak není ekocidou standardní stavebnictví neustále produkující velmi špatně zateplené domy, které budou zcela zbytečně žrát 100 let 5x víc tepla na topení, než je nutno? Paní autorko, co vy na to pustit se i do toho, co je pod svícnem!
Odpovědět
Vadí mně ale nekorektní argumentace typu: "Rovněž zde v jednom z následujících bodů vyjádřil obavy o budoucnost amazonského pralesa z důvodu extenzivního kácení s ohledem na to, že lesy zásadním způsobem přispívají k mitigaci klimatické změny."
Pokud dřevo vytěžím a uložím jej do výrobků, zakonzervuji v něm uhlík na třeba 100 let. Pokud strom nechám shnít, uvolní se z něj uhlík během 10 let. Z hlediska ochrany klimatu by tedy bylo nejlepší udělat z deštného pralesa deštný polohospodářský les, v němž by se těžily třeba 3/4 zralých stromů a jejich dřevo by se smysluplně využívalo nejlépe ve stavebnictví.
Copak není ekocidou standardní stavebnictví neustále produkující velmi špatně zateplené domy, které budou zcela zbytečně žrát 100 let 5x víc tepla na topení, než je nutno? Paní autorko, co vy na to pustit se i do toho, co je pod svícnem!
bu
běžný uživatel
23.3.2021 10:43 Reaguje na Jiří SvobodaTotálně zrůůdný názor legalizující ničení posledních zbytků původních pralesů pod rouškou záchrany panety proti klimatické změně...vy asi nemáte moc ekologických znalostí, že....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.3.2021 11:56 Reaguje na běžný uživatelTak mi zkuste konkrétně něco vytknout, ať můžeme diskutovat, a ne jen takto pokřikovat.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
23.3.2021 20:04 Reaguje na Jiří SvobodaZrůdný názor - "Pokud dřevo vytěžím a uložím jej do výrobků, zakonzervuji v něm uhlík na třeba 100 let. Pokud strom nechám shnít, uvolní se z něj uhlík během 10 let. Z hlediska ochrany klimatu by tedy bylo nejlepší udělat z deštného pralesa deštný polohospodářský les, v němž by se těžily třeba 3/4 zralých stromů a jejich dřevo by se smysluplně využívalo nejlépe ve stavebnictví."
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
23.3.2021 20:21 Reaguje na běžný uživatelVy zřejmě nevíte,ba snad ani netušíte, že trouchnivění dřeva je také oxidace a konečnými produkty toho přírodního procesu jsou CO2, voodní pára a trocha metanu, co vylučují bakterie způsobující hnití.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
23.3.2021 21:13 Reaguje na Jiří DanešA co to má společného se Svobodovým likvidačním konceptem hospodářského Amazonského pralesa????
Odpovědět
JH
JH
23.3.2021 22:06 Reaguje na Jiří DanešJá nevím, kde se pořád bere fobie z CO2, který vzniká rozkladem dřeva v lese. V přírodě je organická hmota včetně dřeva hlavně krmivo pro živé organismy od bakterií přes houby až po brouky a ptáky, kteří ty brouky žerou. Nevím, jestli je ideální metoda boje proti skleníku všechno vytěžit z lesa a zabetonovat. Podle této logiky by ještě lepší bylo stříkat les fungicidy, aby tam náhodou houby moc nedýchaly. Než se v lese rozloží padlý kmen, naroste vedle něj nový strom, který CO2 zase spotřebuje, takže výsledná produkce CO2 bude nejspíš o dost menší než množství odpovídající množství uhlíku v mrtvém dřevě.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2021 08:33 Reaguje na JHPřesně tak, dalším takovým opomíjeným aspektem jsou půdní mikrorganismy, ty také neustávajícím koloběhem sekvestrují kolosální objemy CO2. V souvislosti s klučením pralesa a devastací jeho půdy masivní produkcí soji (jakožto krmiva pro skot) se taky uvolňuje obrovské množství CO2.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 10:30 Reaguje na Jakub GraňákProč posouváte diskusi do extrémů daleko za to, co jsem navrhoval?
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 10:57 Reaguje na Jiří SvobodaCo je extrémního na tom zachovat poslední nedotčený prales?????
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:16 Reaguje na běžný uživatelPoslední nedotčený prales je samozřejmě třeba zachovat. Ale 90% Amazonie by mohlo fungovat v módu jak popisuji a výrazně přispívat k ochraně klimatu.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 16:32 Reaguje na Jiří SvobodaTak s tím nesouhlasím - to by teda nemohlo. Jak jste přišel na ta čísla, že lze pokácet 3/4 dospělých stromů na nábytek????????? Když to provedete, víte co to udělá s lokálním klimatem (hlavně se srážkami) a s biodiverzitou??????
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 16:33 Reaguje na běžný uživatelpardon - s regionálním klimatem v Amazonské nížině (7 mil. km2)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:15 Reaguje na běžný uživatelMyslím, že nic podstatného. Jistě by stálo za to to aspoň v malém vyzkoušet a až pak dělat chytrého.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
25.3.2021 15:54 Reaguje na Jiří SvobodaAhaaaa...ta vy myslíte, že nic podstatného.....hmmm...a je to třeba v malém vyzkoušet ...hmmm...
A to, že je to vyzkoušeno již ve velkém měřítku (min. 1/3 pralesa je kvůli tomu v háji) to vám nestačí???
Takže:
- Když odstraníte 3/4 stromů, stane se z vlhkého pralesa suchá savana - protože prales tvoří 50-90% dešťových srážek, díky výparu vody ze svého hustého korunového zápoje. Tím pádem zbavíte krajinu vody - místo 2000 mm ročně vám najednou naprší jen 100 - 1000 mm. A myslíte si, že při tomto prudkém poklesu vlhkosti vám budou růst rychle mladé stromy a vázat uhlík??? Tak to ani náhodou!! Poroste hlavně tráva a vznikne z toho suchá savana - již dnes je z tohoto důvodu ohrožena celá třetina zbývajícího pralesa - hrozí, že se vlivem lidského hospodaření, které způsobilo značný úbytek srážek v Amazonii, samovolně změní v suchou savanu - viz vědecký článe v Nature Communication - https://www.nature.com/articles/s41467-020-18728-7
Takže ve VAŠEM PŘÍPADĚ by bylo vhodné nejprve začít chodit do školy a věci si pořádně nastudovat a pak teprve dělat chytrého....
Odpovědět
A to, že je to vyzkoušeno již ve velkém měřítku (min. 1/3 pralesa je kvůli tomu v háji) to vám nestačí???
Takže:
- Když odstraníte 3/4 stromů, stane se z vlhkého pralesa suchá savana - protože prales tvoří 50-90% dešťových srážek, díky výparu vody ze svého hustého korunového zápoje. Tím pádem zbavíte krajinu vody - místo 2000 mm ročně vám najednou naprší jen 100 - 1000 mm. A myslíte si, že při tomto prudkém poklesu vlhkosti vám budou růst rychle mladé stromy a vázat uhlík??? Tak to ani náhodou!! Poroste hlavně tráva a vznikne z toho suchá savana - již dnes je z tohoto důvodu ohrožena celá třetina zbývajícího pralesa - hrozí, že se vlivem lidského hospodaření, které způsobilo značný úbytek srážek v Amazonii, samovolně změní v suchou savanu - viz vědecký článe v Nature Communication - https://www.nature.com/articles/s41467-020-18728-7
Takže ve VAŠEM PŘÍPADĚ by bylo vhodné nejprve začít chodit do školy a věci si pořádně nastudovat a pak teprve dělat chytrého....
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 20:00 Reaguje na běžný uživatelVy se prostě musíte za každou cenu chovat jako zabedněnec a debil!
Když si vezmete model Dauerwaldu tak tam se jednou za 10 let vytěží 1/10 zralých stromů a v případě potřeby se něco vysadí, aby se operativně upravovala vhodná druhová skladba podle probíhající klimatické změny. V tomto režimu se vytěží všechno dřevo, co tam narostlo.
Navrhuji to podobně dělat v deštném pralese, kde se jednou za 10 let vytěží 3/4 zralých stromů a 1/4zralých stromů se ponechá svému osudu. Nic se tam nevysazuje.
Pochybuji, že při takovém režimu může nastat to, co tak emotivně popisujete.
Odpovědět
Když si vezmete model Dauerwaldu tak tam se jednou za 10 let vytěží 1/10 zralých stromů a v případě potřeby se něco vysadí, aby se operativně upravovala vhodná druhová skladba podle probíhající klimatické změny. V tomto režimu se vytěží všechno dřevo, co tam narostlo.
Navrhuji to podobně dělat v deštném pralese, kde se jednou za 10 let vytěží 3/4 zralých stromů a 1/4zralých stromů se ponechá svému osudu. Nic se tam nevysazuje.
Pochybuji, že při takovém režimu může nastat to, co tak emotivně popisujete.
bu
běžný uživatel
25.3.2021 23:10 Reaguje na Jiří SvobodaAha - jenže chcete aplikovat model temperátního lesa na tropický les - v Amazonii je na jednom hektaru až 100 druhů stromů - takže vy ještě chcete upravovat tuto dřevinou skladbu podle klimatické změny - takže desetitisíce let starý prales se stabilizovaným koloběhem látek, tokem energie a bohatými dešťovými srážkami chcete násilím měnit na něco ještě lepšího...a co to udělá s biodiverzitou, to vás nezajímá.....podle vašeho modelu, když vytěžíte 3/4 starých stromů, tak musíte zákonitě některé místní druhy dřevin vyhubit....nebo ne????? V deštném pralese můžete vytěžit maximálně tu 1/10 stromů - to není temperátní les....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 11:20 Reaguje na běžný uživatelNechci upravovat dřevinou skladbu. Jen 3/4 stromů, co již brzy zhynou a 100x se již vysemenily, vytěžit a 1/4 jich tam nechat, ať zafungují jako v pralese. Vytěžením vznikne prostor pro další stromy.
Je zajímavé, jak mnozí, když slyší kácení, okamžitě jim naskočí rudo před očima a přestanou být schopni jakékoliv rozumné komunikace.
Odpovědět
Je zajímavé, jak mnozí, když slyší kácení, okamžitě jim naskočí rudo před očima a přestanou být schopni jakékoliv rozumné komunikace.
bu
běžný uživatel
25.3.2021 23:21 Reaguje na Jiří SvobodaAle nakonec budiž - s tímto přístupem nakonec můžete být i užitečný - ale jen na plochách Amazonie, která už je zničená a odlesněná - můžete tak pomoci regeneraci lesa - tam kde už prales není, tam může trvale vyrůst ten váš experiment - ale rozhodně to bude zničující, pokud budete chtít takto měnit poslední zbytky původního pralesa ....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 11:11 Reaguje na běžný uživatelNikdy jsem nechtěl měnit poslední zbytky pralesa. Kolik jich je, 10%? Těch zbývajících 90% může sloužit o ochraně klimatu, dá práci místním... a pořád tam bude smysluplný les a ne plantáže.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
25.3.2021 16:00 Reaguje na Jiří SvobodaJo a kdyby vám to nestačilo, tak tady jsou další články k tééématu:
- Staal, A. et al. Feedback between drought and deforestation in the Amazon.
Environ. Res. Lett. 15, 044024 (2020).
- Staal, A. et al. Forest-rainfall cascades buffer against drought across the
Amazon. Nat. Clim. Change 8, 539–543 (2018).
Odpovědět
- Staal, A. et al. Feedback between drought and deforestation in the Amazon.
Environ. Res. Lett. 15, 044024 (2020).
- Staal, A. et al. Forest-rainfall cascades buffer against drought across the
Amazon. Nat. Clim. Change 8, 539–543 (2018).
bu
běžný uživatel
25.3.2021 16:05 Reaguje na Jiří SvobodaJo a ještě doporučuji tuhletu krásnou knížku pro Vaše základní vzdělání:
https://www.nhbs.com/tropical-rain-forests-book
Odpovědět
https://www.nhbs.com/tropical-rain-forests-book
Jakub Graňák
24.3.2021 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaProtože tak, jak jsem popsal, vaše "vize" dopadne
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:53 Reaguje na Jakub GraňákVize je předurčena ke zvrtnutí.
Ale jsme tu od toho, abychom popisovali možná zvrtnutí vizí, aniž bychom na to upozornili? A má to vůbec význam diskutovat tisíce možných variant, jak se může vize zvrtnout?
Odpovědět
Ale jsme tu od toho, abychom popisovali možná zvrtnutí vizí, aniž bychom na to upozornili? A má to vůbec význam diskutovat tisíce možných variant, jak se může vize zvrtnout?
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:25 Reaguje na JHAle to není fobie z CO2, který vzniká rozkladem dřeva v lese. Je to prostě škoda nevyužít ve prospěch ochrany klimatu. Na jedné straně děláme kvůli CO2 velmi drahé veletoče a na druhé straně nevyužijeme to, co se vyloženě nabízí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 10:28 Reaguje na běžný uživatelUmíte ještě reagovat jiným argumentem než "zrůdný názor"? Pokud ne, vykazujete jistou formu omezenosti.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 10:59 Reaguje na Jiří SvobodaNa zrůdný názor je škoda jakýchkoliv dalších argumentů...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:36 Reaguje na běžný uživatelZase jste se nedopustil myšlenky. Dost ubohé!
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 21:07 Reaguje na Jiří SvobodaDobrá - tak opakuji: Jak jste přišel na ta čísla, že lze pokácet 3/4 dospělých stromů na nábytek????????? Když to provedete, víte co to udělá s regionálním klimatem (hlavně se srážkami) a s biodiverzitou??????
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
24.3.2021 11:13 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, už s tím opěvovaným betonem a asfaltem jste mě přesvědčil, že jste ekologický talent. A vidět zásadní rozdíl mezi lesem a pralesem... máte na to dělat tomu "mesiášovi" pralesa poradce!-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:35 Reaguje na Karel ZvářalZkuste, pane Zvářale, říci, co je na mých úvahách špatně a proč. Jen prskání nikam nevede.
Ještě mi můžete podsunout, že chci betonovat Amazonii. To by na vás docela pasovalo.
Odpovědět
Ještě mi můžete podsunout, že chci betonovat Amazonii. To by na vás docela pasovalo.
bu
běžný uživatel
25.3.2021 16:14 Reaguje na Jiří SvobodaCo je va Vašich úvahách špatně??? Úplně všechno pane Svobodo, úplně všechno!!!!!!!
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2021 08:27 Reaguje na Jiří SvobodaKonkrétním argumentem je, že touto salámovou metodou vzniknou hospodářské lesy jako u nás. Diverzita půjde do kopru a s ní i stabilita celého ekosystému, pak už bude jen otázkou času, než nastoupí nějaký místní "kůrovec" a ty mahagonové plantáže (kvalitní dřevo totiž produkuje jen zlomek druhů) se budou hroutit jako naše smrkové monokultury. Odepíšeme tisíce druhů dřevin, destitisíce druhů bylin,tisíce druhů obratlovců, statisíce druhů hub a statisíce druhů hmyzu. A jako třešnička na dortu, obyvatelé pralesa budou vysídleni někam do favel, kde budou živořit v bídě a všudypřítomném násilí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:47 Reaguje na Jakub GraňákTo je jistě možný scénář, ale jak víte, že nastane? Stejně tak je možný scénář, že se celá Amazonie postupně změní (opět salámovou metodou) na plantáže.
Pak nevím, co je lepší?
Nevím proč by měla jít diverzita a stabilita do kopru, když budu kácet a vytahovat jen část zralých stromů.
Jakoby jste litoval, že v ČR máme hlavně hospodářské lesy a ne pralesy. Prosím o vysvětlení.
Odpovědět
Pak nevím, co je lepší?
Nevím proč by měla jít diverzita a stabilita do kopru, když budu kácet a vytahovat jen část zralých stromů.
Jakoby jste litoval, že v ČR máme hlavně hospodářské lesy a ne pralesy. Prosím o vysvětlení.
Jakub Graňák
24.3.2021 17:27 Reaguje na Jiří SvobodaJak vím, že to tak dopadne? Jednoduše: zatím to tak dopadlo všude, tak proč ne zrovna v tomto případě?
Protože to co vytáhnete, nakonec bude chtě nechtě chybět jako živina a úživný substrát na chudých pralesních půdách, navíc se bude vybírat selektivně, tudíž diverzita zákonitě poklesne. Ještě je třeba se taky podívat na metodu kácení v pralese, vypadá tak, že se vymlátí úplně všechno a z toho se vybere co je cenné, zbytek shoří.
Ano lituji, že máme v ČR téměř bezvýhradně hospodářské monokulturní, či "oligokulturní" lesy, proto jsou tak nestabilní a i díky tomu diverzita setrvale klesá. Vám se líbí představa, že roháče budete moci vnoučatům ukázat maximálně v knížce?
Odpovědět
Protože to co vytáhnete, nakonec bude chtě nechtě chybět jako živina a úživný substrát na chudých pralesních půdách, navíc se bude vybírat selektivně, tudíž diverzita zákonitě poklesne. Ještě je třeba se taky podívat na metodu kácení v pralese, vypadá tak, že se vymlátí úplně všechno a z toho se vybere co je cenné, zbytek shoří.
Ano lituji, že máme v ČR téměř bezvýhradně hospodářské monokulturní, či "oligokulturní" lesy, proto jsou tak nestabilní a i díky tomu diverzita setrvale klesá. Vám se líbí představa, že roháče budete moci vnoučatům ukázat maximálně v knížce?
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:30 Reaguje na Jakub GraňákTakový argument říkají klimaskeptici - klima se vždy přirozeně měnilo, proto je současná klimatická změna přirozená.
Beru, že s deštným pralesem se vůbec nejedná v rukavičkách. Jde o to, zda bojovat proti vlastním zásahům nebo hnusným metodám zásahů. Mám obavu, že to první je v současném mafiánském světě beznadějné, to druhé snad šanci má.
Zase to posouváte špatně. Je třeba volit mezi Dauerwaldem a pralesem. V Dauerwaldu by roháč (toho miluji) snad mohl přežít.
Odpovědět
Beru, že s deštným pralesem se vůbec nejedná v rukavičkách. Jde o to, zda bojovat proti vlastním zásahům nebo hnusným metodám zásahů. Mám obavu, že to první je v současném mafiánském světě beznadějné, to druhé snad šanci má.
Zase to posouváte špatně. Je třeba volit mezi Dauerwaldem a pralesem. V Dauerwaldu by roháč (toho miluji) snad mohl přežít.
JH
JH
23.3.2021 12:26 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž v pralese shnije strom, naroste místo něj další. Já myslím, že pokud se biomasa stromů v lese dlouhodobě drží na stálé úrovni, bude poutat uhlíku asi stále stejné množství i když všechno, co spadne se rozloží. A jestli by ochraně klimatu prospěl víc "polohospodářský les", to se asi nedá jednoznačně říct, příroda nefunguje takhle jednoduše.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.3.2021 12:47 Reaguje na JHPrales je obnovitelný zdroj dřeva, který nevyužíváme, nefunguje jako plíce planety a nepřispívá k ochraně klimatu (neodbourává z atmosféry CO2). Hospodářský les je obnovitelný zdroj dřeva, které využíváme v konstrukcích, funguje jako plíce planety a přispívá k ochraně klimatu (odbourává z atmosféry CO2).
Samozřejmě je vše otázkou rozumného přístupu, jak najít kompromis mezi využíváním zdrojů lesa a zachováním jeho dalších významných funkcí.
Pokud budeme striktně trvat na zachování pralesa, ekonomické tlaky na jeho likvidaci budou obrovské a nemusí se to ustát. Pokud z něj uděláme v rozumné míře polohospodářský les, může to vést k mnohem stabilnější kompromisní konfiguraci.
Pokud budou obě strany zastávat nekompromisní stanoviska, myslím, že to dobře nedopadne. Řekl bych že usilovat o win-win strategii je i tady správné.
Odpovědět
Samozřejmě je vše otázkou rozumného přístupu, jak najít kompromis mezi využíváním zdrojů lesa a zachováním jeho dalších významných funkcí.
Pokud budeme striktně trvat na zachování pralesa, ekonomické tlaky na jeho likvidaci budou obrovské a nemusí se to ustát. Pokud z něj uděláme v rozumné míře polohospodářský les, může to vést k mnohem stabilnější kompromisní konfiguraci.
Pokud budou obě strany zastávat nekompromisní stanoviska, myslím, že to dobře nedopadne. Řekl bych že usilovat o win-win strategii je i tady správné.
JH
JH
23.3.2021 13:07 Reaguje na Jiří SvobodaTvrdit, že prales neodbourává a hospodářský les odbourává CO2 je poněkud odvážné. Myslím, že ve vašich úvahách něco chybí. Z hlediska tlaku na zdroje můžete mít pravdu, že je lepší polohospodářský les než žádný les. Ale je otázka, jak bude vámi navrhovaný systém využití lesa fungovat v podmínkách tropů, vzhledem např. k vyčerpání půdy odběrem dřeva.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.3.2021 14:37 Reaguje na JHPrales x hospodářský les, je rozdíl v tom, jak je narostlé dřevo využito. Zda běhen 10 let shnije a nebo bude ještě 100 let v kostrukci a až pak shnije nebo se spálí. Z hlediska množství uloženého uhlíhu je prales asi 2x menší uhlíkový rezervoár oproti hospodářský les + stavby.
Když něco v mých úvahách chybí, nezbývá, než řící, co chybí. Asi zásadní je, jak se s vytěženým dřevem naloží.
V deštném pralese je tak obrovský výplach živin z půdy, že jsou téměř okamžitě odneseny, jakmile, se uvolní z tlející biomasy. Navíc ve dřevě je živin pramálo, stromy by byly blbé, kdyby je do v podstatě mrtvé části svého těla ukládaly.
Odpovědět
Když něco v mých úvahách chybí, nezbývá, než řící, co chybí. Asi zásadní je, jak se s vytěženým dřevem naloží.
V deštném pralese je tak obrovský výplach živin z půdy, že jsou téměř okamžitě odneseny, jakmile, se uvolní z tlející biomasy. Navíc ve dřevě je živin pramálo, stromy by byly blbé, kdyby je do v podstatě mrtvé části svého těla ukládaly.
JH
JH
23.3.2021 15:22 Reaguje na Jiří SvobodaVe dřevě je malá koncentrace živin, ale vzhledem ke hmotě dřeva odvezeného vytěžením bude export živin docela vysoký. Už takový udržitelně hospodářský prales někdo vypěstoval?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.3.2021 16:30 Reaguje na JHV deštných (pra)lesích se, řekl bych, těží dřevo již dlouho a docela intenzivně. Jde asi o to, aby vymýcené plochy byly malé a vždy ochotně novými stromy zarostly. Tam je asi ochota růst obrovská a nastane okamžitý souboj o těžbou uvolněné místo, živina neživina.
A jsme zase u toho. Souboj extrémistů asi neumožnil založit a zkoumat udržitelný hospodářský deštný (pra)les. Já nevidím důvod, proč by to nešlo. To samozřejmě neznamená, že to jde.
Odpovědět
A jsme zase u toho. Souboj extrémistů asi neumožnil založit a zkoumat udržitelný hospodářský deštný (pra)les. Já nevidím důvod, proč by to nešlo. To samozřejmě neznamená, že to jde.
JH
JH
23.3.2021 17:09 Reaguje na Jiří SvobodaJá vidím důvody, proč by to nešlo, ale to samozřejmě neznamená, že to nejde. Z hlediska udržitelného lesnictví to asi není úplně marný nápad, ale přínos k zadržování uhlíku je trochu diskutabilní. Dokud to nikdo nevyzkouší, nelze jednoznačně tvrdit, kolik uhlíku se dá navrhovaným postupem zadržet. To bude asi to, co vám ve výpočtech chybí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 10:38 Reaguje na JHUdělat výpočet, který ukáže, že to z hlediska příznivé bilance CO2 jde, to není problém. Hlavně pokud započteme, že dřevo nahradí spoustu CO2 náročných konstrukčních materiálů.
Ale vy jste zcela správně upozornil na spoustu jiných aspektů, které by se opravdu musely vyzkoušet (vymývání živin, degradace půdy těžkými mechanismy, vliv na biodiversitu...)- to se vypočítat nedá.
Jistě se zase najdou křiklouni, co mi budou jen nadávat.
Odpovědět
Ale vy jste zcela správně upozornil na spoustu jiných aspektů, které by se opravdu musely vyzkoušet (vymývání živin, degradace půdy těžkými mechanismy, vliv na biodiversitu...)- to se vypočítat nedá.
Jistě se zase najdou křiklouni, co mi budou jen nadávat.
JH
JH
24.3.2021 11:32 Reaguje na Jiří SvobodaOn váš názor na prales působí poněkud radikálně, tak se nedivte, že ho někdo těžko snáší.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:59 Reaguje na JHHezky a kulantně napsáno!
Vy si ale opravdu myslíte, že je při vlastnostech lidstva reálné, že Amazonie zůstane pralesem? Proto se snažím dostatečně včas hledat kompromis, který by zachránil aspoň to nejdůležitější.
Odpovědět
Vy si ale opravdu myslíte, že je při vlastnostech lidstva reálné, že Amazonie zůstane pralesem? Proto se snažím dostatečně včas hledat kompromis, který by zachránil aspoň to nejdůležitější.
JH
JH
24.3.2021 17:47 Reaguje na Jiří SvobodaJá nevím, co se stane s pralesem. Hledat alternativy je asi na místě. Otázka je, jestli takový udržitelný les bude fungovat v podmínkách Amazonie. Já bych se třeba bál vyčerpání půdy. A kolik les zachytí CO2 záleží na tom, co tam doopravdy naroste. Může třeba vzniknout plantáž na stromy, které budou čím dál menší, protože nebudou mít z čeho růst. Nebo džungle, která bude vysoce udržitelná, ale za cenu nízkých výnosů dřeva. Zkuste se zeptat nějakého tropického lesníka, jak to tam chodí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:41 Reaguje na JHTo, že půda je v Amazonii vyčerpaná, je hlavně kvůli dešťům, které živiny vyplavují a život stojí hlavně na aktuálně rozkládající se řekl bych hlavně odumřelé zelené biomase.
Pokud z pralesa budeme vytahovat třeba 1/2 narostlého dřeva, je otázkou, zda tak "koloběh" živin narušíme z 1, 10 či 30 %. Já nevím a stálo by za to získat na to odpověď.
Docela věřím, že si tu někteří budou jisti tím, že to narušení bude aspoň 50 %, aniž by to měli jakkoli spolehlivě podloženo.
Odpovědět
Pokud z pralesa budeme vytahovat třeba 1/2 narostlého dřeva, je otázkou, zda tak "koloběh" živin narušíme z 1, 10 či 30 %. Já nevím a stálo by za to získat na to odpověď.
Docela věřím, že si tu někteří budou jisti tím, že to narušení bude aspoň 50 %, aniž by to měli jakkoli spolehlivě podloženo.
JH
JH
25.3.2021 16:57 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych řekl, že odvozem dřeva odvezete značné množství draslíku a vápníku. Dusík a fosfor budou spíše v listech a letorostech a pravděpodobně zůstanou na stanovišti. Ale jejich množství může výrazně ovlivnit vyplavování, eroze, spalování biomasy, plynné ztráty. Takže je otázka, co z ponechaných živin dokáže využít další generace stromů na vytěžených plochách. Zkuste si k tomu čísla někde najít, dost bych se divil, kdyby neexistovaly údaje o koloběhu živin v pralese.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 20:16 Reaguje na JHDraslík a vápník lze ve dřevě změřit a jistě lze udělat nějakou studii, zda právě tyto prvky jsou nedostatkové (zda jich v půdních minerálech není dost).
Já nikdy nic neříkal o vytěžených plochách. Já mluvil o těžbě 3/4 zralých stromů (1/4 jich bude ponechána svému osudu), to není mýtní těžba jako v jednověkých lesech - to v pralese tak není od přírody nastaveno.
Já hledat čísla ke koloběhu živin nebudu. Možná by to mohli udělat ti, co mi jen nadávají, ať jsou aspoň trochu užiteční.
Odpovědět
Já nikdy nic neříkal o vytěžených plochách. Já mluvil o těžbě 3/4 zralých stromů (1/4 jich bude ponechána svému osudu), to není mýtní těžba jako v jednověkých lesech - to v pralese tak není od přírody nastaveno.
Já hledat čísla ke koloběhu živin nebudu. Možná by to mohli udělat ti, co mi jen nadávají, ať jsou aspoň trochu užiteční.
JH
JH
25.3.2021 21:52 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych odhadoval, že i těžba 3/4 stromů bude mít na dostupnost živin pro následný les dost velký vliv.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 11:25 Reaguje na JHTo se nehádám, protože nevím, ale to je jistě záležitost, kterou lze poměrně přesně stanovit.
V normálním lese těžba dřeva tyto následky asi spíše nemá.
Odpovědět
V normálním lese těžba dřeva tyto následky asi spíše nemá.
VM
Vladimir Mertan
23.3.2021 20:56 Reaguje na Jiří SvobodaV globálnom svetovom meradle by ale nesmelo toto Amazonské drevo nahradiť iné drevo vo svete používané na stavbách. Inak by vyšla vaša uhlíková snaha nadarmo.
Obávam sa, že takéto úvahy sú dosť márne. Toho uhlia totiž vyrobila príroda nekonečne viac.
Odpovědět
Obávam sa, že takéto úvahy sú dosť márne. Toho uhlia totiž vyrobila príroda nekonečne viac.
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 10:46 Reaguje na Vladimir MertanDřeva je možné používat ve stavbách klidně 2-3 krát tolik, než dosud, a konstrukce by měly být velmi efektivní - žádné plýtvání dřevem jako ve srubech.
Přínos použití dřeva z hlediska bilance CO2 by byl multiplikován tím, že nahradí CO2 náročné materiály a vytvoří konstrukci pro jednoduché uložení velkého množství tepelné izolace - dům bude mít maličkou spotřebu tepla.
Odpovědět
Přínos použití dřeva z hlediska bilance CO2 by byl multiplikován tím, že nahradí CO2 náročné materiály a vytvoří konstrukci pro jednoduché uložení velkého množství tepelné izolace - dům bude mít maličkou spotřebu tepla.
VM
Vladimir Mertan
24.3.2021 11:21 Reaguje na Jiří SvobodaV podstate súhlasím. Len ide o to, že treba najskôr začať drevo požívať viac v stavbách a až potom meniť Amazonský prales na hospodársky les - na základe dopytu po stavebnom dreve.(fiktívne, pretože s tým morálne ani prakticky nesúhlasím) Jednoduchšie a ekologickejšie by bolo sa zamerať na využite napríklad odumretých smrekových európskych porastov na stavebné účely. Čo sa týka výsledného efektu drevenných stavieb na zemskú klímu mám naozaj silné pochybnosti, aj keby CO2 výrazne menil klímu na ZEmi. Zaujímal by ma prepočet takto uloženého uhlíka oproti produkcii CO2 z fosílnych palív. POdľa mna sú to iba odrobinky. Ako izolácia a zároveň dlhodobé uloženie uhlíka by sa dali využiť skôr rastlinné materiály z poľnohospodárskej výroby, nevznikal by tak neprimeraný tlak na ťažbu lesov.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 17:04 Reaguje na Vladimir MertanDům musí mít nosnou konstrukci, která lze ze dřeva geniálně udělat tak, aby hned vznikl i prostor pro uložení tepelné izolace.
Organická tepelná izolace obecně izoluje hůře než minerální vata a je mnohem dražší, celková uhlíková bilance stavby je pak horší.
Odpovědět
Organická tepelná izolace obecně izoluje hůře než minerální vata a je mnohem dražší, celková uhlíková bilance stavby je pak horší.
VM
Vladimir Mertan
24.3.2021 19:13 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.stavebnictvoabyvanie.sk/stavebnictvo/4218-preco-si-postavit-dom-zo-slamy Výhodou domov postavených zo slamy je veľmi dobrá tepelná izolácia. Dosahuje dokonca úroveň energeticky pasívneho, nulového, alebo až plusového štandardu. Okrem toho, slama zabezpečuje dobrú vnútornú klímu stavieb. Slamené steny pri ich výstavbe je ale potrebné vždy riešiť ako difúzne otvorené. Aj keď je slama ako zvyškový produkt poľnohospodárstva pomerne lacná, stavbu z nej si nemožno predstaviť ako najlacnejšiu alternatívu na trhu. Slamený dom, ktorý je vybudovaný stavebnou firmou na kľúč, je z časti nákladný – a to z toho dôvodu, že je potrebné mať profesionálne vypracovaný projektový plán. Ostatné časti konštrukcie domov zo slamy sú rovnaké, ako pri výstavbe rodinného domu z dreva.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
23.3.2021 20:09 Reaguje na Jiří Svoboda"Prales je obnovitelný zdroj dřeva, který nevyužíváme, nefunguje jako plíce planety a nepřispívá k ochraně klimatu (neodbourává z atmosféry CO2). Hospodářský les je obnovitelný zdroj dřeva, které využíváme v konstrukcích, funguje jako plíce planety a přispívá k ochraně klimatu (odbourává z atmosféry CO2)."
...Kriste pane vy máte co za vzdělání...vysokou školu života???????
Odpovědět
...Kriste pane vy máte co za vzdělání...vysokou školu života???????
bu
běžný uživatel
24.3.2021 08:36 Reaguje na Jiří Svoboda"Prales je obnovitelný zdroj dřeva, který nevyužíváme, nefunguje jako plíce planety a nepřispívá k ochraně klimatu (neodbourává z atmosféry CO2). Hospodářský les je obnovitelný zdroj dřeva, které využíváme v konstrukcích, funguje jako plíce planety a přispívá k ochraně klimatu (odbourává z atmosféry CO2)."
- dementní názor, nevzdělaného idiota-----
Odpovědět
- dementní názor, nevzdělaného idiota-----
JS
bu
běžný uživatel
24.3.2021 10:59 Reaguje na Jiří SvobodaA kdepak jste vy přišel k tomu nesmyslu co tu hlásáte, co????
Odpovědět
JS
bu
běžný uživatel
24.3.2021 21:15 Reaguje na Jiří SvobodaPřemýšlením???? To jako myslíte vážně???? Vy si opravdu myslíte, že nad takovými klíčovými rozhodnutími o osudu pralesa stačí jen přemýšlet??? (bez konkrétních dat a neprůstřelných faktů, které vám dá jedině věda a rozhodně ne žádné přemýšlení nějakého hospodského tlachala??). No jo - vy jste jako velký MAO - ten taky přemýšlel - a došel k závěru, že když každý čínský rolník bude doma v peci tavit rudu, tak že Čína bude mít více železa než USA - přesně takhle stupidně přemýšlíte VY! Zachránit planetu před globální krizí ukládáním uhlíku do nábytku ze stromů amazonského pralesa....člověče jak Vás mohla napadnout taková neuvěřitelná pitomost!!!!!!!!!!
Odpovědět
bu
běžný uživatel
24.3.2021 21:17 Reaguje na běžný uživatelZničíte biodiverzitu, zničíte vodní režim, zbavíte území 50-90% srážek....ale hlavně že budete mít uhlík v nábytku!!!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:52 Reaguje na běžný uživatelAle já nemám nic proti získání konkrétních dat a neprůstřelných faktů a nad těmi je třeba začít přemýšlet. Prvním krokem ale je navrhnout cílený experiment. Třeba se opravdu ukáže, že je v Amazonii možné vhodnými metodami těžit 3/4 kmenů zralých stromů a ničemu to příliš neuškodí. Ale klidně to může dopadnout i naopak.
Jen takoví velehloupí prskalové jako vy už znají výsledek předem!
Odpovědět
Jen takoví velehloupí prskalové jako vy už znají výsledek předem!
bu
běžný uživatel
25.3.2021 18:56 Reaguje na Jiří SvobodaVy jste neviděl odkazy na literaturu, kterou jsem vám poslal??????????
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 20:26 Reaguje na běžný uživatelAle ty vaše odkazy nejsou našemu problému relevantní.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
25.3.2021 22:35 Reaguje na Jiří SvobodaFAJN - tak očekávám ty vaše...ale studie o tom, že ten váš způsob odebrání 3/4 dospělých stromů z 90% amazonského pralesa /toto jsou vaše slova/ ten prales nezničí!! Posílejte odkazy článků, studií (vědeckých!!!) a analýz - a prosím žádný kecy o tom, že to bude fungovat proto, že jste nad tí přemýšlel!!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 11:46 Reaguje na běžný uživatelCo je to zničení pralesa?
Ten "pra"les by musel obsahovat nějakou těžební infrastrukturu (nějaké cesty) a jistě by tam byly i další zásahy. Ale byl by to pořád smysluplný les s 95 % funkcí původního pralesa a jako bonus se mnohonásobně zvýší příspěvek k ochraně klimatu.
Docela věřím, že o takovém konceptu žádná literatura není a proto nebudu nic hledat.
Já netvrdil, že to bude fungovat. Myslím si ale, že dát na stůl návrh, jak by šlo pro planetu na území Amazonie udělat maximum užitečného, nemůže být nic špatného.
Samozřejmě pokud nenarazíte na takové uštěkané čertidlo, jako jste vy.
Odpovědět
Ten "pra"les by musel obsahovat nějakou těžební infrastrukturu (nějaké cesty) a jistě by tam byly i další zásahy. Ale byl by to pořád smysluplný les s 95 % funkcí původního pralesa a jako bonus se mnohonásobně zvýší příspěvek k ochraně klimatu.
Docela věřím, že o takovém konceptu žádná literatura není a proto nebudu nic hledat.
Já netvrdil, že to bude fungovat. Myslím si ale, že dát na stůl návrh, jak by šlo pro planetu na území Amazonie udělat maximum užitečného, nemůže být nic špatného.
Samozřejmě pokud nenarazíte na takové uštěkané čertidlo, jako jste vy.
PH
Pavel Hanzl
23.3.2021 18:11 Reaguje na Jiří SvobodaTo je naprostá pitomost, prales je mohutný ekosystém a ne jen hromada dřeva!! Jakýkoiv zásah je VŽDYCKY špatně!!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.3.2021 10:55 Reaguje na Pavel HanzlTo je váš názor. Realita je ale taková, že se tam dělají nelegální barbarské zásahy a vaše volání není vyslyšeno. Pokud budete trvat na bezzásahovosti, prales časem stejně zmizí. Pokud z něj bude kompromisní užitek, je šance, že přežije.
To se stává, kdo chce všechno, nemá nakonec nic.
Odpovědět
To se stává, kdo chce všechno, nemá nakonec nic.
bu
běžný uživatel
24.3.2021 22:32 Reaguje na Jiří SvobodaDíky lidem s názory jako jste vy.....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:55 Reaguje na běžný uživatelTo mne pořád dokola nechutně odsuzujete vlastně jen proto, že mám jiný názor, než vy. Není to ubohost?
Odpovědět
bu
běžný uživatel
25.3.2021 18:16 Reaguje na Jiří SvobodaJestli pak jste si přečetl moje komentáře u jednoho z dalších vašich příspěvků výše....k těm se nevyjadřujete co???
A jinak - no jo no - když ty vaše názory jsou vysloveně škodlivé - a to proto, že vedou k ekocidě - a já mám hold přírodu a planetu rád...
Odpovědět
A jinak - no jo no - když ty vaše názory jsou vysloveně škodlivé - a to proto, že vedou k ekocidě - a já mám hold přírodu a planetu rád...
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 20:31 Reaguje na běžný uživatelPokusil jsem se odpovědět na všechno.
To je hezké, že máte planetu rád. Kdybyste se místo rudého hadru před očima pokusil pochopit, oč mi jde, udělal byste mnohem lépe.
Odpovědět
To je hezké, že máte planetu rád. Kdybyste se místo rudého hadru před očima pokusil pochopit, oč mi jde, udělal byste mnohem lépe.
bu
běžný uživatel
25.3.2021 22:44 Reaguje na Jiří SvobodaNeodpověděl jste na nic - ptal jsem se:
1. kde jste vzal to číslo, že lze odebrat 3/4 dospělých stromů z devadesáti % amazonského lesa a přitom to zachová jeho alespoň kompromisní existenci!!!
2. jak chcete řešit problém se srážkami v oblasti a s biodiverzitou!!
3. na nic z toho jste mi neodpověděl!!!
4. svými "nerelevantními" odkazy na studie jsem Vám jasně dokázal, že ta vaše pseudovize fungovat nemůže!!!
5. vaše odpovědi typu "o červeném hadru před očima" a "o nerelevantnosti předložených studií" svědčí o jediném - že žádné argumenty nemáte a že to nerozumíte!!!
6. A o co vám jde??? To se dá pochopit snadno - chcete zachranovat svět ukládáním uhlíku do nábytku ze dřeva amazonského pralesa a vaší vizí přeměny pralesa v hospodářský les, amazonii nadobro zničit!!!!
Odpovědět
1. kde jste vzal to číslo, že lze odebrat 3/4 dospělých stromů z devadesáti % amazonského lesa a přitom to zachová jeho alespoň kompromisní existenci!!!
2. jak chcete řešit problém se srážkami v oblasti a s biodiverzitou!!
3. na nic z toho jste mi neodpověděl!!!
4. svými "nerelevantními" odkazy na studie jsem Vám jasně dokázal, že ta vaše pseudovize fungovat nemůže!!!
5. vaše odpovědi typu "o červeném hadru před očima" a "o nerelevantnosti předložených studií" svědčí o jediném - že žádné argumenty nemáte a že to nerozumíte!!!
6. A o co vám jde??? To se dá pochopit snadno - chcete zachranovat svět ukládáním uhlíku do nábytku ze dřeva amazonského pralesa a vaší vizí přeměny pralesa v hospodářský les, amazonii nadobro zničit!!!!
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 11:58 Reaguje na běžný uživatel1. Jak víte, že to tak nemůže být?
2. To vy chcete řešit, já nevidím důvod, proč by tu měly být problémy.
4. Ty odkazy se týkaly deforestace, o to já neusiluji.
6. To záleží na úhlu pohledu co je lepší, zda amazonii neřízeně vypálit a přeměnit na plantáže nebo ji řízeně přeměnit na velmi užitečný hospodářský les. To si myslíte, že člověk nechá 7 milionů km2 velmi plodného území ležet ladem?
Odpovědět
2. To vy chcete řešit, já nevidím důvod, proč by tu měly být problémy.
4. Ty odkazy se týkaly deforestace, o to já neusiluji.
6. To záleží na úhlu pohledu co je lepší, zda amazonii neřízeně vypálit a přeměnit na plantáže nebo ji řízeně přeměnit na velmi užitečný hospodářský les. To si myslíte, že člověk nechá 7 milionů km2 velmi plodného území ležet ladem?
bu
běžný uživatel
25.3.2021 22:49 Reaguje na Jiří SvobodaJo a ještě mi prosím napište, v čem jsou ty údaje a studie, na které jsem se odkázal, nerelevantní - obecný plk typu "že je něco nerelevantní" dokáže totiž říct každý kdo má do p*dele díru...
Takže se těším na příval argumentů....
Odpovědět
Takže se těším na příval argumentů....
bu
běžný uživatel
25.3.2021 22:53 Reaguje na Jiří SvobodaJo ale prosím Vás argumentů podpořených citacemi a vědeckými pracemi - na vašimi myšlenkami postavenými na vaší "vysoké škole života" - tu má koneckonců taky každý kdo má do p***le díru....
Odpovědět
JS
LB
Lukas B.
23.3.2021 11:17já třeba považuji za zločin proti lidskosti třeba některé cover verze písní nebo používání barevných luxfer pro závětří vstupních dveří. ale jsem natolik soudný, že se to nesnažím procpat pod jurisdikci Haagu.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
23.3.2021 11:28 Reaguje na Lukas B.No to je vyloženě příměr hodný srovnání.... dělat si srandu z tak vážné věci může jen sociopat...
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.3.2021 11:33 Reaguje na Lukáš Kašpárekpomalu s tou sociopatickou flintou! ty peníze z těžby pralesa zůstávají na místě a přinášejí práci, vzdělání, lékařskou péči atakdále místnímu obyvatelstvu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.3.2021 12:03 Reaguje na Lukas B.Tím ničením pralesa se zásadně omezuje pokojné užívání území těmi, kteří na něm odjakživa žijí. Právě zástupci původních obyvatel, jejichž území je kácením zmenšováno a ničeno, proti tomu masovému kácení brazilských pralesů protestují. Jedná se o systematické poškozování jejich ŽP kvůli krátkodobému zisku jiných.
Odpovědět
MG
Milan G
23.3.2021 15:11 Reaguje na Majka KletečkováVíte o tom, že cca 80% všech poražených stromů jde na konto místních farmářů/místní,původní obyvatelstvo/, hlavně chovatelů dobytka? A když tak zasvěceně o tom mluvíte, tak asi víte, že Bolsonaro jim v tom kácení přestal bránit na rozdíl od minulého prezidenta. On ani ten minulý president nebyl příliš efektivní v tom potírání.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
23.3.2021 19:04 Reaguje na Milan GMístní jsou v tom smyslu, že jsou to Brazilci, ale nejsou to lidé, kteří vyrostli v pralese. Ti lidé si koupí od státu pralesní pozemek (velmi levně desítky hektarů), vykácí na něm prales, dřevo prodají a založí si na něm místo pralesa farmu (změní ho na pastviny a pole).
Odpovědět
MG
Milan G
23.3.2021 20:40 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTakže nárok na zemědělskou půdu máme jen a pouze my tady v Evropě a Brazilci mají umřít hlady?
Víte o tom že ten tolik proklínaný brazilský prezident Bolsonaro na kterého tady pár zoufalců útočí naopak zpřísnil právní ochranu vlastního jádra deštného pralesa?
Odpovědět
Víte o tom že ten tolik proklínaný brazilský prezident Bolsonaro na kterého tady pár zoufalců útočí naopak zpřísnil právní ochranu vlastního jádra deštného pralesa?
Karel Zvářal
24.3.2021 06:34 Reaguje na Milan GÚžasný argument! Chrání jádro... To je asi tak, jako bych někomu uťal ruce a nohy a vydal přísný příkaz k ochraně toho mrzáka - nesmíte mu zkřivit ani vlas!
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
24.3.2021 06:54 Reaguje na Karel ZvářalAsi tak.... lidi jako Milan G ukazují co jsou zač...
Odpovědět
MG
Milan G
26.3.2021 14:13 Reaguje na Karel ZvářalVy to vidíte jako argument? Jen tak mimochodem, víte jak velké je to jádro? Já ne.
Jinak se domnívám, že když pár idiotů kope do Bolsonara a říkají A tak by také měli říct B. Pro pořádek....
Odpovědět
Jinak se domnívám, že když pár idiotů kope do Bolsonara a říkají A tak by také měli říct B. Pro pořádek....
LK
Lukáš Kašpárek
24.3.2021 06:37 Reaguje na Lukas B.Je vidět, že vůbec nevíte o čem mluvíte... jste úplně mimo....
Odpovědět
MG
Milan G
23.3.2021 15:15 Reaguje na Lukas B.dotaz, když to závětří vstupních dveří bude pouze z čirých luxferů, bude to pak aspoň relativně OK? Nebo zaříkáte luxfery kompletně jako druh ať se použijí na domě kdekoliv?
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.3.2021 16:39 Reaguje na Milan Gjá mám luxfery moc rád a třeba na historické fabrice nebo funkcionalistické vile nebo ve fabrice proměněné na loftové kanceláře/byty z luxfer upřímně uslintávám. měl jsem na mysli stavební sloh nazývaný "vexlácký hovadismus" nebo "řeznický funkcionalismus", šumperáky a zejména rodinné domky ze 70-80 let v severních oblastech českého ráje, kde se závětří před vstupními dveřmi dělaly z barevných luxfer nakoso a do úplné dokonalosti to došperkovaly hovnohnědé obkladačky na špaletách. za to bych stavebníka povraždil včetně příbuzných do třetího kolene a sousedů v perimetru sta metrů, nemovitost bych spálil, spáleniště bych posypal solí a nad zohavenými mrtvolami bych zazpíval kuplet.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.3.2021 18:31 Reaguje na Lukas B.Nemate po ruce nejake foto? Toho, nad cim se tak rozhorcujete v severnich oblastech Ceskeho raje :)
(Hlavne ale nenazvete obyvatele prislusnych domu opicemi - albiny, z toho by mohl byt mezinarodni skandal :)
Odpovědět
(Hlavne ale nenazvete obyvatele prislusnych domu opicemi - albiny, z toho by mohl byt mezinarodni skandal :)
MG
Milan G
23.3.2021 20:23 Reaguje na Lukas B.Jj vim přesně co máte na mysli, potom jsme na tom stejně. Funkcionalistická vila s vhodně umístěnými luxfery je opravdu oku lahodící objekt.
To barevné neštěstí je vidět i na severní Moravě a k tomu plus spodní sokl obložený tmavým kabřincem, ano to není v pořádku. Někdy mám stejnou chuť konat jako vy až na ten kuplet, to by nedopadlo dobře :-)
Odpovědět
To barevné neštěstí je vidět i na severní Moravě a k tomu plus spodní sokl obložený tmavým kabřincem, ano to není v pořádku. Někdy mám stejnou chuť konat jako vy až na ten kuplet, to by nedopadlo dobře :-)
LK
Lukáš Kašpárek
23.3.2021 11:24Bolsonara není "zatvrzelý klimaskeptik", ale bezohledné hovado, které jde za svým přes mrtvoly.... označení "zatvrzelý klimaskeptik" je zde opravdu brutální eufemismus....
Odpovědět
Sl
Slovan
23.3.2021 12:29Rok 2022 se blíží a jestli Lula skutečně bude moci kandidovat, tak s tím idiot*m udělá krátký proces!
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.3.2021 14:13Nejen diskutující na Ekolistu,ale i lid Horní Volty je hluboce rozhořčen a znepokojen těžbou brazilských pralesu
Odpovědět
MG
MG
Milan G
23.3.2021 14:55 Reaguje na Milan GJeště upřesnění, odkazy na levicový plátek Guardian funkční jsou, odkazy typu definice Ekocid od Higginsové nebo panel expertů jsou nefunkční, ten panel expertů mě zrovna zajímal.
Odpovědět
24.3.2021 08:21 Reaguje na Milan G
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, moje chyba, opraveno.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
děkujeme za upozornění, moje chyba, opraveno.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
kk
karel krasensky
23.3.2021 17:18ČR má řešení brazilského problemu.Na jachtě stejně jako se do zamoří vypravila Greta by měl vyplout expert na lesy hnutí duha Jaromír Bláha společně s mladými,inteligentnimi lidmi,kteří se na Šumavě přivazovali před láty ke stromum a za cenu vlastního života a ve smrtelném nebezpeči bránili těžbě.Tento postup zopakovat v brazilských pralesích a snad si zaosálé neuvědomélě domorodé obyvatelstvo uvědomí jaké zlo pachá a pán Bláha obdrží nejvyšší státní brazilské vyznamenání
Odpovědět
Sl
Slovan
23.3.2021 18:28 Reaguje na karel krasenskyOno, pokud byste trochu četl zahraniční (ale i naše) weby, zajímal se o problematiku, tak byste zjistil, že ty pralesy ve velkém chrání právě ono DOMORODÉ obyvatelstvo. Jenže studovat a číst, to bych zrovna od vás chtěl moc.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.3.2021 18:34Jakpak nazvat to, co naši předkové spáchali v celé Evropě, když vyklučili
lesy a přeměnili na pole, louky a taky půdu zabetonovali a zaasfaltovali?
To byla taky "ekocida" a nebo pokrok a zkulturnění krajiny ve prospěch
člověka? Kdopak připlul do Brazílie, aby Indiánům přinesl "kulturu" ve
formě nemocí a vyvražďováni za účelem je okrást o jejich zemi? Kam všude
obyvatelé západních zemí tuto "kulturu" šířili a bohatli z práce jiných?
Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my.
Pokrytecky jim chceme bránit v kácení pralesů, ale po tisících tun od
nich nakupuje plodiny a maso vypěstované a vychované v místech bývalých
pralesů. Co tak přestat s pěstováním biomasy a biopaliv a nedovážet
sóju a nebo rovnou kuřata a hovězí? Nebo křičet, že kácejí pralesy,
ale dovážet od nich palivové dříví kvůli trapné komedii zvané nulová
uhlíková stopa. Tato politika se mi hnusí, když zloděj křičí chyťte
zloděje a tváří se jako svatý. Ta společnost pseudoekologů se mi hnusí
a budu raději řazen k ropákům, kteří si alespoň nehrají na svaté a
přitom neobcují s čerty, jako někteří ekologové.
Odpovědět
lesy a přeměnili na pole, louky a taky půdu zabetonovali a zaasfaltovali?
To byla taky "ekocida" a nebo pokrok a zkulturnění krajiny ve prospěch
člověka? Kdopak připlul do Brazílie, aby Indiánům přinesl "kulturu" ve
formě nemocí a vyvražďováni za účelem je okrást o jejich zemi? Kam všude
obyvatelé západních zemí tuto "kulturu" šířili a bohatli z práce jiných?
Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my.
Pokrytecky jim chceme bránit v kácení pralesů, ale po tisících tun od
nich nakupuje plodiny a maso vypěstované a vychované v místech bývalých
pralesů. Co tak přestat s pěstováním biomasy a biopaliv a nedovážet
sóju a nebo rovnou kuřata a hovězí? Nebo křičet, že kácejí pralesy,
ale dovážet od nich palivové dříví kvůli trapné komedii zvané nulová
uhlíková stopa. Tato politika se mi hnusí, když zloděj křičí chyťte
zloděje a tváří se jako svatý. Ta společnost pseudoekologů se mi hnusí
a budu raději řazen k ropákům, kteří si alespoň nehrají na svaté a
přitom neobcují s čerty, jako někteří ekologové.
Jakub Graňák
23.3.2021 19:18 Reaguje na Břetislav MachačekCo to melete za hovadiny, proti kácení pralesa jsou především právě indiáni.
Odpovědět
Sl
Slovan
23.3.2021 19:47 Reaguje na Jakub GraňákPřesně tak. Ostatně i proto Bolsonaro prohlásil, že už nebude vyhlašovat žádná nová domorodá území a to i přesto, že bylo dalších několik před vyhlášením (https://en.wikipedia.org/wiki/Indigenous_territory_(Brazil)). Domorodí indiáni brání prales. mnoho z nich je zabito těmi, kteří ho ničí. Tito lidé jsou jedněmi z největších spojenců ochránců přírody nejenom V Brazílii.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.3.2021 19:21 Reaguje na Břetislav MachačekA na to mít se jako my zvysoka serou, co o nich vlastně víte?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.3.2021 09:46 Reaguje na Jakub GraňákPro oba pány společně. Když jsme u Indiánů, tak se stále
jedná o totéž. Buď je uplatí nějakou tou mačetou, hrncem
a jinými cetkami a nebo na ně neberou ohled vůbec hlavně
ti, kteří to vše konají pro mnou uvedené důvody. To, že
píši o ekonomickém přínosu toho kácení nemyslím indiány,
ale Brazilce komplet. Ty miliony obyvatel nedosahují
často ani životní úrovně evropských bezdomovců a je jim
jedno, jestli si vydělají kácením lesa, nebo prací na
farmě po vykáceném lese. Vidím, že vám musím vše popsat
polopaticky, protože ihned hledáte slovíčka, která lze
použít vůči oponentům. Gro článku je pojem ekocida jako
nový pojem, či jak jinak výstižněji nazvat likvidaci
přírody v dané oblasti. Ničení přírody je postaveno na
principech poptávky a nabídky. Při poptávce po jejich
produktech vyplývajících z kácení pralesů, těžby surovin
z pralesů, plodin z polí po pralesech a rovněž i masa,
je logické, že se toto vše stupňuje. Ekologové EU křičí
nejvíc, ale nelobují v parlamentu na blokaci produktů
z pralesů, nebrání dovozu a ani neovlivňují podvědomí
u spotřebitelů tyto produkty neužívat. Naopak tleskají
pálení brazilského dříví v teplárnách a elektrárnách
a propagují stále pěstování biopaliv a biomasy na úkor krmných plodin pro tuzemské producenty masa, místo toho
dovážení krmiv či rovnou masa z Brazílie. Pokud budou
mít Brazilci odbyt, tak budou mít i potřebu kácet a nic
s tím nezmůže ani vymezení pojmu ekocida a neúčinné pranýřování jejich prezidenta a těžařů. Je to takové
kvákání jako tady a pokud jim neklesne odbyt, tak se
nic nezmění, ale to by mnozí ekologové museli popřít
svoji dosavadní politiku. Soudit jediného člověka za
ekonomiku celé Brazílie tu ekonomiku nezmění, tu můžou
změnit pouze podmínky za jakých funguje a tím je těžba
surovin a likvidace těch pralesů. Kosmetikou nikdo
neomládne a odsouzením vůdce se uvolní místo pro vůdce
jiného a možná i horšího. Zkuste nad tím přemýšlet a
nemít pouze mlhu před očima, když vidíte příspěvek
oponenta. Já ničení pralesů netleskám, ale pouze stále
opakuji, že je zastaví pokles poptávky a nikoliv
slova a bezzubé soudy. Tak si do mne ještě kopněte,
když máte tu potřebu, ale hlavně se zamyslete nad tou
samotnou příčinou, proč se tam kácí. Já jim to neradím
a ani nenařizuji.
Odpovědět
jedná o totéž. Buď je uplatí nějakou tou mačetou, hrncem
a jinými cetkami a nebo na ně neberou ohled vůbec hlavně
ti, kteří to vše konají pro mnou uvedené důvody. To, že
píši o ekonomickém přínosu toho kácení nemyslím indiány,
ale Brazilce komplet. Ty miliony obyvatel nedosahují
často ani životní úrovně evropských bezdomovců a je jim
jedno, jestli si vydělají kácením lesa, nebo prací na
farmě po vykáceném lese. Vidím, že vám musím vše popsat
polopaticky, protože ihned hledáte slovíčka, která lze
použít vůči oponentům. Gro článku je pojem ekocida jako
nový pojem, či jak jinak výstižněji nazvat likvidaci
přírody v dané oblasti. Ničení přírody je postaveno na
principech poptávky a nabídky. Při poptávce po jejich
produktech vyplývajících z kácení pralesů, těžby surovin
z pralesů, plodin z polí po pralesech a rovněž i masa,
je logické, že se toto vše stupňuje. Ekologové EU křičí
nejvíc, ale nelobují v parlamentu na blokaci produktů
z pralesů, nebrání dovozu a ani neovlivňují podvědomí
u spotřebitelů tyto produkty neužívat. Naopak tleskají
pálení brazilského dříví v teplárnách a elektrárnách
a propagují stále pěstování biopaliv a biomasy na úkor krmných plodin pro tuzemské producenty masa, místo toho
dovážení krmiv či rovnou masa z Brazílie. Pokud budou
mít Brazilci odbyt, tak budou mít i potřebu kácet a nic
s tím nezmůže ani vymezení pojmu ekocida a neúčinné pranýřování jejich prezidenta a těžařů. Je to takové
kvákání jako tady a pokud jim neklesne odbyt, tak se
nic nezmění, ale to by mnozí ekologové museli popřít
svoji dosavadní politiku. Soudit jediného člověka za
ekonomiku celé Brazílie tu ekonomiku nezmění, tu můžou
změnit pouze podmínky za jakých funguje a tím je těžba
surovin a likvidace těch pralesů. Kosmetikou nikdo
neomládne a odsouzením vůdce se uvolní místo pro vůdce
jiného a možná i horšího. Zkuste nad tím přemýšlet a
nemít pouze mlhu před očima, když vidíte příspěvek
oponenta. Já ničení pralesů netleskám, ale pouze stále
opakuji, že je zastaví pokles poptávky a nikoliv
slova a bezzubé soudy. Tak si do mne ještě kopněte,
když máte tu potřebu, ale hlavně se zamyslete nad tou
samotnou příčinou, proč se tam kácí. Já jim to neradím
a ani nenařizuji.
Jakub Graňák
24.3.2021 12:58 Reaguje na Břetislav MachačekVy si myslíte, že nevím, o co jde? Nebuďte směšný. Svůj názor na současnou zemědělskou a ekologickou politiku EU, nebo bezuzdný konzum, jsem tady prezentoval již stovkykrát. A představte si, že já podle toho i žiju a vychovávám v tom duchu i svoje děti. Tak si schovejte svoje moralizování.
"Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my." když příjdete s takovýmto debilním názorem, pak se nedivte reakci, jasně z něj totiž vyplývá, že vůbec netušíte o čem mluvíte. Indiáni nikdy o nic z toho nestáli, jde jim jen o zachování jejich životního prostoru a způsobu života, který je ohrožován současným brazilským prezidentem a korporátem na něj navázaným. Je to jako by se k vám na zahradu nakufrovala banda "nepřízpusobivých" vybrala vám králíkárnu, pokácela ovocné stromy, rozbourala barák a vám s úsměvem na rtech sdělila ať jdete bydlet do Hrušova. Pokud mluvíte o brazilcích, tak vám zhola nedochází, že oni z toho "rozvoje" nebudou mít vůbec nic, jen zničené životní prostředí, žádné zvyšování životní úrovně se nekoná, to se konalo za Luly. A to i přes to, že ten na ochranu pralesa dbal a těžaře držel u huby, nikoli jako tento současný konfident těžařských společností.
"Já ničení pralesů netleskám, ale pouze stále
opakuji, že je zastaví pokles poptávky a nikoliv
slova a bezzubé soudy. Tak si do mne ještě kopněte,
když máte tu potřebu, ale hlavně se zamyslete nad tou
samotnou příčinou, proč se tam kácí." - představte si, že já mám doma tuny mahagonu a sojovou siláž i pod štrozokem. Jste vůbec normální? Co s tím jako můžu dělat, než to kritizovat? A co jste udělal vy, aby tomu tak nebylo?
Přestaňte si tu hrát na nějakou morální autoritu, co jediná zná příčiny, tu zásadní příčinu, kterou je explozivně se množící populace "brazilců" (potomků evropských "kolonizátorů" a černošských otroků), a s ním spojených sociálních problémů, totiž zcela opomíjíte
Odpovědět
"Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my." když příjdete s takovýmto debilním názorem, pak se nedivte reakci, jasně z něj totiž vyplývá, že vůbec netušíte o čem mluvíte. Indiáni nikdy o nic z toho nestáli, jde jim jen o zachování jejich životního prostoru a způsobu života, který je ohrožován současným brazilským prezidentem a korporátem na něj navázaným. Je to jako by se k vám na zahradu nakufrovala banda "nepřízpusobivých" vybrala vám králíkárnu, pokácela ovocné stromy, rozbourala barák a vám s úsměvem na rtech sdělila ať jdete bydlet do Hrušova. Pokud mluvíte o brazilcích, tak vám zhola nedochází, že oni z toho "rozvoje" nebudou mít vůbec nic, jen zničené životní prostředí, žádné zvyšování životní úrovně se nekoná, to se konalo za Luly. A to i přes to, že ten na ochranu pralesa dbal a těžaře držel u huby, nikoli jako tento současný konfident těžařských společností.
"Já ničení pralesů netleskám, ale pouze stále
opakuji, že je zastaví pokles poptávky a nikoliv
slova a bezzubé soudy. Tak si do mne ještě kopněte,
když máte tu potřebu, ale hlavně se zamyslete nad tou
samotnou příčinou, proč se tam kácí." - představte si, že já mám doma tuny mahagonu a sojovou siláž i pod štrozokem. Jste vůbec normální? Co s tím jako můžu dělat, než to kritizovat? A co jste udělal vy, aby tomu tak nebylo?
Přestaňte si tu hrát na nějakou morální autoritu, co jediná zná příčiny, tu zásadní příčinu, kterou je explozivně se množící populace "brazilců" (potomků evropských "kolonizátorů" a černošských otroků), a s ním spojených sociálních problémů, totiž zcela opomíjíte
Sl
Slovan
24.3.2021 13:37 Reaguje na Břetislav Machaček“ Ničení přírody je postaveno na
principech poptávky a nabídky. Při poptávce po jejich
produktech vyplývajících z kácení pralesů, těžby surovin
z pralesů, plodin z polí po pralesech a rovněž i masa,
je logické, že se toto vše stupňuje. ”
- Nebudu reagovat ma všechny hlouposti, ale na tohle musím. Brazílie byla do nástupu Bolsonara brána jako vzor ostatním zemím. Za Luly a Dilmy se tam zavedla velice kvalitní politika ochrany přírody, kterou Bolsonaro tvrdě zredukoval a doslova kácení a vypalování podporuje. V Brazílii by mohl být každý biotop chráněn jak si zaslouží (to není jen Amazonie, ale i Cerrado, Pantanal, Atlatský les apod.), ale dokud tam bude ten idio*t, tak se nic nezmění. Ano, ono by se tam kácelo i tak, tomu asi zabránit úplně nejde, ale několikanásobně míň. To není o poptávce, jako o politice ochrany přírody vlády. Dál to asi nemá smysl vysvětlovat - to by bylo házet hrách na zeď.
Odpovědět
principech poptávky a nabídky. Při poptávce po jejich
produktech vyplývajících z kácení pralesů, těžby surovin
z pralesů, plodin z polí po pralesech a rovněž i masa,
je logické, že se toto vše stupňuje. ”
- Nebudu reagovat ma všechny hlouposti, ale na tohle musím. Brazílie byla do nástupu Bolsonara brána jako vzor ostatním zemím. Za Luly a Dilmy se tam zavedla velice kvalitní politika ochrany přírody, kterou Bolsonaro tvrdě zredukoval a doslova kácení a vypalování podporuje. V Brazílii by mohl být každý biotop chráněn jak si zaslouží (to není jen Amazonie, ale i Cerrado, Pantanal, Atlatský les apod.), ale dokud tam bude ten idio*t, tak se nic nezmění. Ano, ono by se tam kácelo i tak, tomu asi zabránit úplně nejde, ale několikanásobně míň. To není o poptávce, jako o politice ochrany přírody vlády. Dál to asi nemá smysl vysvětlovat - to by bylo házet hrách na zeď.
Jakub Graňák
24.3.2021 14:44 Reaguje na SlovanBolsonaro je takový brazilský Babiš. Stejně jako on populisticky mele o blahu "obyčejných lidí" a přitom jen hledí, kde se napakovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2021 15:14 Reaguje na SlovanŘekne víc než tisíc slov:
https://www.youtube.com/watch?v=4yNxUYIEkuA
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=4yNxUYIEkuA
Karel Zvářal
24.3.2021 15:26 Reaguje na Jakub GraňákKlasik by pronesl: Tak jak je to možné?!
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/brazilie-bolsonaro-podpora-popularita-verejnost-chudi-ekonomika-koronavirus.A200825_170637_zahranicni_jhr
Odpovědět
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/brazilie-bolsonaro-podpora-popularita-verejnost-chudi-ekonomika-koronavirus.A200825_170637_zahranicni_jhr
Jakub Graňák
24.3.2021 17:35 Reaguje na Karel ZvářalTak jak u nás? Bába hodil almužnu ("rouškovné") a blbouni tleskají, katastrofální dluh sere pes, hlavně, že se nažerem, no ni?
Odpovědět
Sl
Slovan
24.3.2021 19:00 Reaguje na Karel ZvářalHodně stará zpráva. Co takhle tohle?
https://www.reuters.com/article/idUSKBN2B9317
Bolsonaro má kolem 30% fanatických příznivců. A to je málo. Lula ho zničí - stačí se podívat na úspěchy za jeho vlády.
Odpovědět
https://www.reuters.com/article/idUSKBN2B9317
Bolsonaro má kolem 30% fanatických příznivců. A to je málo. Lula ho zničí - stačí se podívat na úspěchy za jeho vlády.
Karel Zvářal
25.3.2021 05:47 Reaguje na SlovanJeden průzkum... možná když se spojí Lula s Kaká:-))
Odpovědět
Sl
Slovan
25.3.2021 18:06 Reaguje na Karel ZvářalJá vám jich klidně hodím více, ale budete potřebovat google překladač (pokud tedy neovládáte portugalštinu).
Nicméně furt si myslím, že lepší, než argument 3/4 rokem starým článkem.
Odpovědět
Nicméně furt si myslím, že lepší, než argument 3/4 rokem starým článkem.
BM
Břetislav Machaček
24.3.2021 16:30 Reaguje na SlovanTakže pánové opět pro oba. Stačí, když mi povíte,
jak lze tomu kácení zabránit jinak, než poklesem poptávky po dříví a produktech z polí na místě
bývalých pralesů. Jen mi netvrďte, že se tak
stane tím, že nějaký soud odsoudí Bolsonára,
protože na pohádky, kde se změnou krále všechno šmahem změní, nevěřím. Navíc má nyní nebývalou
podporu od všech vrstev obyvatel a nějaké soudy
v Evropě má u hýždí.
Odpovědět
jak lze tomu kácení zabránit jinak, než poklesem poptávky po dříví a produktech z polí na místě
bývalých pralesů. Jen mi netvrďte, že se tak
stane tím, že nějaký soud odsoudí Bolsonára,
protože na pohádky, kde se změnou krále všechno šmahem změní, nevěřím. Navíc má nyní nebývalou
podporu od všech vrstev obyvatel a nějaké soudy
v Evropě má u hýždí.
Jakub Graňák
24.3.2021 17:39 Reaguje na Břetislav MachačekPrvní odpovězte vy mně pak se můžeme bavit dále, jenom žvástáte.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.3.2021 19:02 Reaguje na Břetislav MachačekStačí se vrátit k politice před Bolsonarem? Že by, když to fungovalo?
Nebývalou podporu :-D Tu měl Lula, když končil s 80% podporou. Realita:
https://www.reuters.com/article/idUSKBN2B9317
Odpovědět
Nebývalou podporu :-D Tu měl Lula, když končil s 80% podporou. Realita:
https://www.reuters.com/article/idUSKBN2B9317
VM
Vladimir Mertan
23.3.2021 20:43 Reaguje na Břetislav MachačekPočul som aj taký názor - radu našim vyspelým štátom, aby si zalesnili svoju ornú pôdu v miernom pásme prinášajúcu iby jednu úrodu. Brazíčanov majú nechať klčovať pralesy a získať novú pôdu prinášajúcu až 3 úrody ročne.
Inak v svetle "bezuhlíkových technológii" je úplne super spaľovanie Amazonského dreva v elektrárni vo Veľkej Británii. Práve Británia by mala byť súdená za ekocídu.
Odpovědět
Inak v svetle "bezuhlíkových technológii" je úplne super spaľovanie Amazonského dreva v elektrárni vo Veľkej Británii. Práve Británia by mala byť súdená za ekocídu.
MG
BM
Břetislav Machaček
24.3.2021 09:55 Reaguje na Vladimir MertanVíte, já tomu kácení pralesů nefandím a k tomu prohlášení
Bolsonára pouze dodám, že na knížecí radu odpověděl jinou
knížecí radou a nakonec se trefil. Vesele nakupujeme sóju,
maso i dříví z pralesů a žádáme přestat s kácením. Když
nebudou mít odbyt, tak nebudou mít potřebu toto konat.
Nic víc, nic míň.
Odpovědět
Bolsonára pouze dodám, že na knížecí radu odpověděl jinou
knížecí radou a nakonec se trefil. Vesele nakupujeme sóju,
maso i dříví z pralesů a žádáme přestat s kácením. Když
nebudou mít odbyt, tak nebudou mít potřebu toto konat.
Nic víc, nic míň.
VM
Vladimir Mertan
24.3.2021 11:26 Reaguje na Břetislav MachačekJa vám úplne rozumiem a som na vašej strane. Dokonca sa to dá povedať o všetkých vašich príspevkoch.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.3.2021 11:48 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu, a z toho hnidopišského tandemu si nic nedělejte. Evropa je jen malým dílečkem na světovém trhu, když to odmítneme, koupí to jiní. A že "mesiáš" je solí Země, si o sobě nemyslí jen on sám, zvláště když si uvědomíte zelené šílenství u nás i ve světě (viz. níže). Už ten nadpis mluví za vše...
https://www.envigroup.cz/aktualita-495.html
Odpovědět
https://www.envigroup.cz/aktualita-495.html
BM
Břetislav Machaček
24.3.2021 16:10 Reaguje na Karel ZvářalJá si taky z toho nic nedělám, protože vím o co
jim jde. Pokud se tu najde nějaký odpůrce jejich
priorit, tak ho napadnou i při neškodné debatě.
Přitom taky nefandím kácení pralesů, ale pouze
popisuji příčiny a to, kdo za tím vězí. Povědět
pravdu, že evropská ekologie pouze tomu kácení
preferencí topení brazilským dřívím napomáhá se
jaksi nehodí. Rovněž nesmím zmínit to, že místo
polí s krmivy pro naše hospodářská zvířata
ekologové preferují biopaliva a biomasu se nehodí
taky. Tak mi odpoví, že on dříví z pralesa ani
sóju nepoužívá, ale nepřímo to tak je. V mixu
energií už to v Evropě roli hraje a taky to,
že jsou naše krmiva nahrazována sójou z Brazílie
a nebo se rovnou dováží odtamtud maso. Nemá tak
už ani cenu cokoliv napsat, pokud to není pouze
chvála na zelenou politiku a kritika jiného.
Je to předzvěst budoucího zeleného diktátu těch
mudrlantů s jedinou pravdou. Obávám se, že brzo
dojde i k omezení jiných názorů a radikalizace
aktivistů. No a pak přijde odpor zbytku národa
a celá ochrana přírody bude jako celek považována
za extrémismus, za což ji někteří lidé považují.
Mimochodem už tři dny mám u krmítka klid, protože
samec krahujce si udělal z mé zahrady loviště.
Dnes jsem vzal krmení a zakrmil v lese u včelína
a tak by se musel krahujec rozpůlit, aby je
vyhnal i odtamtud. Loni byl i dvakrát za vrabci
v kurníku, kam vletěl otvorem pro slepice u země
a nenašel cestu ven. Při otevření dveří mi málem
vletěl do obličeje a velmi by mne zajímalo, zda
je to stále tentýž. Jinak je zajímavé, jak ty
slepice koupené v drůbežárně bez zkušeností s
dravci na něho reagují pokřikem a úprkem k domu
a pod keře. Nemohou být jeho případnou kořistí,
ale přesto jsou opatrné a raději se ukryjí.
Kamarád to štěstí nemá, jestřáb mu už pár
slepic odnesl a tak s jejich chovem skončil,
přitom chovali slepice odjakživa a dokonce
mu pobíhaly po jeho poli a v sadu u lesa.
Dnes už nepřežijí ani v oplocené zahradě na
polovic i zasíťované. Hlad je zlý, když už
není v okolí ani jeden bažant, či koroptev.
Ten nemá žádná slova chvály na ochrance, ale naopak.
Odpovědět
jim jde. Pokud se tu najde nějaký odpůrce jejich
priorit, tak ho napadnou i při neškodné debatě.
Přitom taky nefandím kácení pralesů, ale pouze
popisuji příčiny a to, kdo za tím vězí. Povědět
pravdu, že evropská ekologie pouze tomu kácení
preferencí topení brazilským dřívím napomáhá se
jaksi nehodí. Rovněž nesmím zmínit to, že místo
polí s krmivy pro naše hospodářská zvířata
ekologové preferují biopaliva a biomasu se nehodí
taky. Tak mi odpoví, že on dříví z pralesa ani
sóju nepoužívá, ale nepřímo to tak je. V mixu
energií už to v Evropě roli hraje a taky to,
že jsou naše krmiva nahrazována sójou z Brazílie
a nebo se rovnou dováží odtamtud maso. Nemá tak
už ani cenu cokoliv napsat, pokud to není pouze
chvála na zelenou politiku a kritika jiného.
Je to předzvěst budoucího zeleného diktátu těch
mudrlantů s jedinou pravdou. Obávám se, že brzo
dojde i k omezení jiných názorů a radikalizace
aktivistů. No a pak přijde odpor zbytku národa
a celá ochrana přírody bude jako celek považována
za extrémismus, za což ji někteří lidé považují.
Mimochodem už tři dny mám u krmítka klid, protože
samec krahujce si udělal z mé zahrady loviště.
Dnes jsem vzal krmení a zakrmil v lese u včelína
a tak by se musel krahujec rozpůlit, aby je
vyhnal i odtamtud. Loni byl i dvakrát za vrabci
v kurníku, kam vletěl otvorem pro slepice u země
a nenašel cestu ven. Při otevření dveří mi málem
vletěl do obličeje a velmi by mne zajímalo, zda
je to stále tentýž. Jinak je zajímavé, jak ty
slepice koupené v drůbežárně bez zkušeností s
dravci na něho reagují pokřikem a úprkem k domu
a pod keře. Nemohou být jeho případnou kořistí,
ale přesto jsou opatrné a raději se ukryjí.
Kamarád to štěstí nemá, jestřáb mu už pár
slepic odnesl a tak s jejich chovem skončil,
přitom chovali slepice odjakživa a dokonce
mu pobíhaly po jeho poli a v sadu u lesa.
Dnes už nepřežijí ani v oplocené zahradě na
polovic i zasíťované. Hlad je zlý, když už
není v okolí ani jeden bažant, či koroptev.
Ten nemá žádná slova chvály na ochrance, ale naopak.
Jakub Graňák
24.3.2021 17:53 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste fakt žvástal, smotáte všechno dohromady a vyplivnete - "Ekologové"
"Přitom taky nefandím kácení pralesů, ale pouze
popisuji příčiny a to, kdo za tím vězí." - je vidět, že nemáte nejmenší tušení.
"ekologové preferují biopaliva a biomasu
taky." - Kdo to tady furt drží při životě? Odpovím si sám, protože vy budete tvrdit, že ekologové. Nejsou to ekologové, nýbrž Babišova lobby, která už x-krát zamítla zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Stejná agrolobby stojí za dovozem krmné soji do Evropy, protože tak vyrýžují nejvíc, díky lacinému krmivu. Žádná ekologie s tím nemá nic společného, je to jenom vějička pro blbce a zároveň klacek na odpůrce.
Jinak, začínáte mi silně připomínat pana Šimůnka (kde je mu asi konec?), ten také s oblibou názorovým oponentům vkládal do úst, něco co neřekli, aby jim to pak otloukal o hlavu. I když u něj je třeba přiznat, že když ho na to člověk upozornil, tak měl aspoň koule na to se omluvit.
Odpovědět
"Přitom taky nefandím kácení pralesů, ale pouze
popisuji příčiny a to, kdo za tím vězí." - je vidět, že nemáte nejmenší tušení.
"ekologové preferují biopaliva a biomasu
taky." - Kdo to tady furt drží při životě? Odpovím si sám, protože vy budete tvrdit, že ekologové. Nejsou to ekologové, nýbrž Babišova lobby, která už x-krát zamítla zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Stejná agrolobby stojí za dovozem krmné soji do Evropy, protože tak vyrýžují nejvíc, díky lacinému krmivu. Žádná ekologie s tím nemá nic společného, je to jenom vějička pro blbce a zároveň klacek na odpůrce.
Jinak, začínáte mi silně připomínat pana Šimůnka (kde je mu asi konec?), ten také s oblibou názorovým oponentům vkládal do úst, něco co neřekli, aby jim to pak otloukal o hlavu. I když u něj je třeba přiznat, že když ho na to člověk upozornil, tak měl aspoň koule na to se omluvit.
BM
Břetislav Machaček
24.3.2021 19:01 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji vám za mé ohodnocení a nápodobně.
Nemám co bych dodal, když vy víte vše
nejlépe.
P.S.:Ropáci vymysleli bioplynovky a
biopaliva, aby jim klesly zisky a taky
propagují topení brazilským dřívím.
Ekologové to nikdy nechtěli a vždy byli
proti. A co tak paměť a sypání popela
na hlavu?
Odpovědět
Nemám co bych dodal, když vy víte vše
nejlépe.
P.S.:Ropáci vymysleli bioplynovky a
biopaliva, aby jim klesly zisky a taky
propagují topení brazilským dřívím.
Ekologové to nikdy nechtěli a vždy byli
proti. A co tak paměť a sypání popela
na hlavu?
Jakub Graňák
24.3.2021 20:13 Reaguje na Břetislav MachačekTak, a teď mi ukažte kdy a kde jsem bioplynky... schvaloval?
Jak, jsem řekl výše otloukáte názorovým oponentům o hlavu věci se kterými sami nesouhlasí a hážete je do jednoho pytle s galérkou.
Jak jsem asi třísettisíckrát vysvětloval panu Šimůnkovi: Ekolog - vědec, který se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Je nutné rozlišovat mezi vědcem a lobbystou snažícím se přisát na státní rozpočet pomocí sladkých řečiček. Podívejte se laskavě, kdo všechny ty bioplynky, solární parky, pěstování plodin jako paliv... ovládá. Možná to konečně pochopíte.
Stejné to je i v případě brazilských pralesů, kácení dřeva, těžbu surovin, pěstování sóji ovládají nadnárodní korporace, ne Gréta, ani hnutí duha, to jsou ti, kteří si pomocí peněz prolobovali "zelenou politiku" v EU a kteří udržují tuto zvrácenou "politiku" za pomoci různých křiváků jako je Bolsonaro, nebo Babiš při životě
Odpovědět
Jak, jsem řekl výše otloukáte názorovým oponentům o hlavu věci se kterými sami nesouhlasí a hážete je do jednoho pytle s galérkou.
Jak jsem asi třísettisíckrát vysvětloval panu Šimůnkovi: Ekolog - vědec, který se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Je nutné rozlišovat mezi vědcem a lobbystou snažícím se přisát na státní rozpočet pomocí sladkých řečiček. Podívejte se laskavě, kdo všechny ty bioplynky, solární parky, pěstování plodin jako paliv... ovládá. Možná to konečně pochopíte.
Stejné to je i v případě brazilských pralesů, kácení dřeva, těžbu surovin, pěstování sóji ovládají nadnárodní korporace, ne Gréta, ani hnutí duha, to jsou ti, kteří si pomocí peněz prolobovali "zelenou politiku" v EU a kteří udržují tuto zvrácenou "politiku" za pomoci různých křiváků jako je Bolsonaro, nebo Babiš při životě
Karel Zvářal
24.3.2021 21:32 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňáku, Vy si fakt nevidíte do úst. Nechtěl jsem do toho "vašeho" sporu zasahovat, ale často bývám sám terčem podobných výpadů a invektiv, tak mi to nedá.
"Co to melete za hovadiny, proti kácení pralesa jsou především právě indiáni".
Ukažte mi tu pasáž, kde pan Machaček uvádí něco o schvalování kácení indiány. Zmínil indiány úplně v jiných souvislostech (oběť kolonizace), ale jako záminka k podpásovce dobré. Nečekal jsem, v jakého útočného demagoga se během krátké doby vyvinete (vlastní fauly házíte na druhé). Vám ty hádky s Šimůnkem asi opravdu chybí, tak si to kompenzujete na jiných-(.
Odpovědět
"Co to melete za hovadiny, proti kácení pralesa jsou především právě indiáni".
Ukažte mi tu pasáž, kde pan Machaček uvádí něco o schvalování kácení indiány. Zmínil indiány úplně v jiných souvislostech (oběť kolonizace), ale jako záminka k podpásovce dobré. Nečekal jsem, v jakého útočného demagoga se během krátké doby vyvinete (vlastní fauly házíte na druhé). Vám ty hádky s Šimůnkem asi opravdu chybí, tak si to kompenzujete na jiných-(.
Jakub Graňák
25.3.2021 07:38 Reaguje na Karel ZvářalCituji:
"Kdopak připlul do Brazílie, aby Indiánům přinesl "kulturu" ve
formě nemocí a vyvražďováni za účelem je okrást o jejich zemi? Kam všude
obyvatelé západních zemí tuto "kulturu" šířili a bohatli z práce jiných?
Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my."
A jak toto chápete vy? O jaké demagogii to tu mluvíte?
Odpovědět
"Kdopak připlul do Brazílie, aby Indiánům přinesl "kulturu" ve
formě nemocí a vyvražďováni za účelem je okrást o jejich zemi? Kam všude
obyvatelé západních zemí tuto "kulturu" šířili a bohatli z práce jiných?
Dnes jim chtějí diktovat, aby žili postaru a nechtěli se mít jako my."
A jak toto chápete vy? O jaké demagogii to tu mluvíte?
Karel Zvářal
25.3.2021 08:09 Reaguje na Jakub GraňákEvidentně každý jinak chápeme psané slovo. 500-tiset leté výročí objevení Ameriky se neslo v duchu protestů "domorodců" proti bílým kolonizátorům. Byly i na E-listu články, jak se těžařská lobby vypořádává s "obtížným hmyzem". Indiáni protestují, ale je jim to platné, jak mrtvému zimník.
A JMB je zlotřilý kariérista, který vystřídal snad všechny politické strany, aby se dostal k moci. Jako potomek italských přistěhovalců udělá klidně z Amazonie polopoušť, kvalifikace lampasáka mu v tom pomůže.
Odpovědět
A JMB je zlotřilý kariérista, který vystřídal snad všechny politické strany, aby se dostal k moci. Jako potomek italských přistěhovalců udělá klidně z Amazonie polopoušť, kvalifikace lampasáka mu v tom pomůže.
Karel Zvářal
25.3.2021 08:20 Reaguje na Jakub GraňákA jinak chápu, že ten lockdown je únavný, nicméně příspěvky pana Machačka patří mezi to málo, co si zde rád přečtu. Doporučuji krotit negativní emoce a pokud reagujete, tak prosím na celý příspěvek, nikoliv věty vytržené z kontextu.
Odpovědět
Sl
MG
BM
Břetislav Machaček
25.3.2021 10:34 Reaguje na Jakub GraňákJá vás konkrétně někdy vinil
za bioplynky a biopaliva? Já
pouze popisuji to negativní,
co je vše v náručí ekologie.
Asi je účelem, aby ekologie jako celek byla modlou bez chyb. Ještě jsem neslyšel
DUHU, nebo Greenpeace tvrdit, že biomasa z polí ničí půdu a
že budou blokovat bioplynku.
Neslyšel jsem třeba, že AOPK
zakáže tu kukuřici sít a pálit slámu, která patří do půdy. . Místo toho se zaměříte na kritiku kritika a nechápete,
že nechce pro přírodu nic špatného, ale je realistou a ne snílkem. Sněte si své utopické sny a bojujte třebas i se mnou, když už nic nezmůžete s těmi
lobbisty, kteří ekologii
zneužili ke zbohatnutí. Já to
klidně unesu, pokud vám
vystačím jako zástupný problém.
Odpovědět
za bioplynky a biopaliva? Já
pouze popisuji to negativní,
co je vše v náručí ekologie.
Asi je účelem, aby ekologie jako celek byla modlou bez chyb. Ještě jsem neslyšel
DUHU, nebo Greenpeace tvrdit, že biomasa z polí ničí půdu a
že budou blokovat bioplynku.
Neslyšel jsem třeba, že AOPK
zakáže tu kukuřici sít a pálit slámu, která patří do půdy. . Místo toho se zaměříte na kritiku kritika a nechápete,
že nechce pro přírodu nic špatného, ale je realistou a ne snílkem. Sněte si své utopické sny a bojujte třebas i se mnou, když už nic nezmůžete s těmi
lobbisty, kteří ekologii
zneužili ke zbohatnutí. Já to
klidně unesu, pokud vám
vystačím jako zástupný problém.
Karel Zvářal
24.3.2021 21:51 Reaguje na Břetislav MachačekJak už jsem uvedl jinde, lhaní se stalo normou, je třeba to vzít jako fakt. Špinavé výroby vyvezem, odpady vyvezem, smradlavé kravíny zrušíme, pestrou krajinu zničíme.
Místo toho pěstujeme "eko" řepku, kuku, soláry a vrtule. Vadí nám něco podobného u jiných, když sami jsme tou epochou kácení lesů také prošli. Dnes je ale vysazujeme, lesnatost je u nás vcelku dobrá. Upozornit Brazilce na význam jejich pra/lesů je jistě třeba, jak s tím naloží, bude jen na nich. A to, že od nich kupujeme plodiny z bývalého pralesa - to už je poslední dílek té pokrytecké politiky. A fakt je ten, že tento biznis je řízen nadnárodními korporacemi, takže naše stesky nikoho nezajímají.
Odpovědět
Místo toho pěstujeme "eko" řepku, kuku, soláry a vrtule. Vadí nám něco podobného u jiných, když sami jsme tou epochou kácení lesů také prošli. Dnes je ale vysazujeme, lesnatost je u nás vcelku dobrá. Upozornit Brazilce na význam jejich pra/lesů je jistě třeba, jak s tím naloží, bude jen na nich. A to, že od nich kupujeme plodiny z bývalého pralesa - to už je poslední dílek té pokrytecké politiky. A fakt je ten, že tento biznis je řízen nadnárodními korporacemi, takže naše stesky nikoho nezajímají.
BM
Břetislav Machaček
25.3.2021 09:53 Reaguje na Karel ZvářalVystihl jste to krátce a pravdivě. Mohu
pouze dodat, že to chytání za slovíčka
a požadovat fakta byly praktiky ideologů,
kteří ty argumenty sypali z rukávů, či
příruček. Na konkrétní otázky odpovídali
otázkou a udělali si poznámku v seznamu
"rebel". Později se na něho zaměřili a snažili umlčet dříve, než se sám ozval.
Opravdu se obávám této nové ideologie
neomylných, kteří pro něco horují, ale
když se to neosvědčí, tak se k tomu už
neznají. Odpoví, že to nebyli oni, ale
ti druzí a ať prý jim to dokážu, že to
oni chtěli taky. Přitom je konkrétně
neviním, ale směřování ekologie jako
celku odtržením od reality a směrem
k utopii. Bohužel stává se realitou,
že k biopalivům se nikdo nehlásí a
vinen je už pouze Babiš. Podobně to
už je i u biomasy, ale ta je ještě oficiální OZE i se všemi negativními dopady. Tady se vina hodí na zemědělce
a obce provozující tyto energetické zdroje. Stačí však zalovit v archívu
a zjistit, kdo to vše propagoval hlava nehlava a vybrečel na vše dotace a všemožné výhody. Nemá cenu jitřit stále spory, ale chybující by se měl za chyby omluvit a snažit se je napravit. Bohužel dnes je módní obvinit z toho jiné, tvářit se jako neviňátko a páchat chyby nové.
Odpovědět
pouze dodat, že to chytání za slovíčka
a požadovat fakta byly praktiky ideologů,
kteří ty argumenty sypali z rukávů, či
příruček. Na konkrétní otázky odpovídali
otázkou a udělali si poznámku v seznamu
"rebel". Později se na něho zaměřili a snažili umlčet dříve, než se sám ozval.
Opravdu se obávám této nové ideologie
neomylných, kteří pro něco horují, ale
když se to neosvědčí, tak se k tomu už
neznají. Odpoví, že to nebyli oni, ale
ti druzí a ať prý jim to dokážu, že to
oni chtěli taky. Přitom je konkrétně
neviním, ale směřování ekologie jako
celku odtržením od reality a směrem
k utopii. Bohužel stává se realitou,
že k biopalivům se nikdo nehlásí a
vinen je už pouze Babiš. Podobně to
už je i u biomasy, ale ta je ještě oficiální OZE i se všemi negativními dopady. Tady se vina hodí na zemědělce
a obce provozující tyto energetické zdroje. Stačí však zalovit v archívu
a zjistit, kdo to vše propagoval hlava nehlava a vybrečel na vše dotace a všemožné výhody. Nemá cenu jitřit stále spory, ale chybující by se měl za chyby omluvit a snažit se je napravit. Bohužel dnes je módní obvinit z toho jiné, tvářit se jako neviňátko a páchat chyby nové.
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 15:13 Reaguje na Břetislav MachačekMám obavu, že stále rostoucímu propojení politiky s (eko)byznysem založeném na dotacích, této roztáčející se mašinérii na peníze do kapes politiků i "ekopodnikatelů", můžeme jen s otevřenou hubou přihlížet. Jsme mimo hru a není kde si stěžovat.
Odpovědět
MG
Milan G
26.3.2021 15:49 Reaguje na Břetislav MachačekUž sem chodíte dost dlouho p. Machaček, že byste měl vědět, že Graňák a spol. mají pravdu pořád. A když se stane, náhodou, že snad pravdu nemají pak platí bod č.1.
Odpovědět
Sl
Slovan
26.3.2021 16:51 Reaguje na Milan GJediný, kdo si myslí, že má ve všem pravdu je tedy ta vaše názorová skupina, do které mj. Machaček patří. Pan Graňák zde má jedny z nejkvalitnějších příspěvků, které mají hlavu i patu - ty vaše bohužel nemají ani jedno.
Odpovědět
Sl
MG
Milan G
27.3.2021 14:46 Reaguje na SlovanAčkoliv nejmenována, potrefená husa se ozvala.
Když tady tak zasvěceně blábolíte na téma Brazílie, Lulu da Silva, Bolsonaro atd. Víte proč levičák Lulu da Silva prohrál volby s Bolsonarem? Ne kvůli těžbě v Amazonském pralese , ale kvůli obrovité korupci a hlavně Lula da Silva nedokázal přes všechny sliby odstranit opravdu hrozivé násilí v ulicích a to i za bílého dne. Rio de Janeiro běžně přes 3000 mrtvých ročně z přestřelek.
Svět se netočí jenom kolem Amazonského pralesa.
A kvalita příspěvků? Myslím, že vy jste ten poslední, který může ostatní mentorovat. Ten poslední.
Odpovědět
Když tady tak zasvěceně blábolíte na téma Brazílie, Lulu da Silva, Bolsonaro atd. Víte proč levičák Lulu da Silva prohrál volby s Bolsonarem? Ne kvůli těžbě v Amazonském pralese , ale kvůli obrovité korupci a hlavně Lula da Silva nedokázal přes všechny sliby odstranit opravdu hrozivé násilí v ulicích a to i za bílého dne. Rio de Janeiro běžně přes 3000 mrtvých ročně z přestřelek.
Svět se netočí jenom kolem Amazonského pralesa.
A kvalita příspěvků? Myslím, že vy jste ten poslední, který může ostatní mentorovat. Ten poslední.
kk
karel krasensky
24.3.2021 08:03Obyvatelstvo protektoratu Čechy a Morava by se nemělo vyjadřovat k situaci v jihoamerických lesích.Mělo by pilně pracovat ve volném čase pít pivo a sledovat televizi.Tady je jeho místo
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.3.2021 12:50https://sciencemag.cz/amazonie-neni-zadna-posledni-divocina/?fbclid=IwAR2xjYH7s3AQACf70K7rJWoP2B1xbDOgEp-W-DKT-4huqsyF8X7UOpIO6-c dnes som zrovna narazil na takýto zaujímavý test o Amazónii.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.3.2021 13:07 Reaguje na Vladimir MertanS tím bych si dovolil polemizovat, ten dřívější "antropocén" pohltila příroda, tedy +- původní porosty (žádné dovezené dřeviny). Dívat se na to tímto prizmatem, je vcelku nešťastné, a jen nahrává přívržencům moderního drancování.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.3.2021 19:24 Reaguje na Karel ZvářalNemyslím si že by to podporovalo drancovanie. Ale chýba nám poznanie o tom ako naozaj funguje príroda a ako znáša ovplyvnovanie človekom. Čítal som napríklad knihu "Sama mezi indiány" Je to o unesenej dievčine, čo žila 20 rokov medzi divokými indiánmi v amazónii. Vždy som sa divil, ako písala že bola mesiac na úteku v pralese a všade sa živila lesnými plodmi. Ten Pokorného článok to čiastočne vysvetľuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.3.2021 21:46Tak jsem se trochu podíval do historie lesů v Evropě.
Středomoří - vykáceno v antice , zbytky ve středověku
Anglie, Skotsko,Irsko - vykáceno o něco později
Skandinávie - jih a střed - vykáceno o něco později
Starořečtí historikové uvádějí, že Hispánií jste téměř celou museli procházet lesy a nebyl jediný den po který byste kráčeli otevřenou krajinou.
Pokud bychom chtěli být poctiví ,museli bychom za ekocidu odsoudit zejména EU a USA (lesy,Indiáni,bizoni, holub stěhovavý...)
Na vlastní ekocidě a následně na kolonizaci Asie,Afriky apod. jsme položili základy naší dnešní prosperity.
Dnes pokrytecky roníme slzy nad Amazonií, ale skutečnost, že jsme sami udělali z Brazílie supermarket pro EU/USA v potaz nebereme.
-----------------
Jinak jsem se zasmál dosyta nad návrhem pana Svobody, kde dotyčný nechápe vůbec co biodiverzita obnáší a navrhuje dělat nábytek a vysazovat jeden druh stromů.
Tak pro něho a jemu podobné:
Řekněte mi, co jíte nejraději. Uherák ? Dobře, zavřu vás do spíže ,kde bude jenom uherák a to na rok.
Do druhé spíže zavřu sebe a kromě uheráku tam bude chléb,sýry,ovoce a zelenina,marmeláda,sádlo i luštěniny.
Za rok nám Graňák s Macháčkem odemknou dveře.
Panu Svobodovi už vezmou jenom míru na rakev, já se vesele zeptám,co se za ten rok na Ekolistu napsalo.
Už víte, co je to biodiverzita ?
Odpovědět
Středomoří - vykáceno v antice , zbytky ve středověku
Anglie, Skotsko,Irsko - vykáceno o něco později
Skandinávie - jih a střed - vykáceno o něco později
Starořečtí historikové uvádějí, že Hispánií jste téměř celou museli procházet lesy a nebyl jediný den po který byste kráčeli otevřenou krajinou.
Pokud bychom chtěli být poctiví ,museli bychom za ekocidu odsoudit zejména EU a USA (lesy,Indiáni,bizoni, holub stěhovavý...)
Na vlastní ekocidě a následně na kolonizaci Asie,Afriky apod. jsme položili základy naší dnešní prosperity.
Dnes pokrytecky roníme slzy nad Amazonií, ale skutečnost, že jsme sami udělali z Brazílie supermarket pro EU/USA v potaz nebereme.
-----------------
Jinak jsem se zasmál dosyta nad návrhem pana Svobody, kde dotyčný nechápe vůbec co biodiverzita obnáší a navrhuje dělat nábytek a vysazovat jeden druh stromů.
Tak pro něho a jemu podobné:
Řekněte mi, co jíte nejraději. Uherák ? Dobře, zavřu vás do spíže ,kde bude jenom uherák a to na rok.
Do druhé spíže zavřu sebe a kromě uheráku tam bude chléb,sýry,ovoce a zelenina,marmeláda,sádlo i luštěniny.
Za rok nám Graňák s Macháčkem odemknou dveře.
Panu Svobodovi už vezmou jenom míru na rakev, já se vesele zeptám,co se za ten rok na Ekolistu napsalo.
Už víte, co je to biodiverzita ?
Karel Zvářal
24.3.2021 22:14 Reaguje na Miroslav VinklerZase musíte uznat, že kdybychom se všichni na všem shodli, byla by tu nuda. Pan Svoboda má stejné právo na svobodu projevu, jako každý jiný účastník fóra. Údajně mu podsouvám jím vychvalovaný beton ("vodu odvádí pryč"-), rád mu tu ztrátu paměti odpustím.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 15:32 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za zastání, třeba vám to budu moci někdy oplatit.
Jenom k tomu betonu. Já vždy říkal, že když někde beton musí být, tak ať je co nejbělejší a všechna voda z něj stečená se zasákne. A také je dobré občas beton přerušit, do díry zasadit strom, aby stínil a žil z té vody, co steče po betonu a zasákne se.
Prosím, pane Zvářale, řekněte mi, co je na těchto mých úvahách špatně, to abychom si vyjasnili postoje, a vy mi už nepodsouval něco nekalého.
Odpovědět
Jenom k tomu betonu. Já vždy říkal, že když někde beton musí být, tak ať je co nejbělejší a všechna voda z něj stečená se zasákne. A také je dobré občas beton přerušit, do díry zasadit strom, aby stínil a žil z té vody, co steče po betonu a zasákne se.
Prosím, pane Zvářale, řekněte mi, co je na těchto mých úvahách špatně, to abychom si vyjasnili postoje, a vy mi už nepodsouval něco nekalého.
Karel Zvářal
27.3.2021 21:26 Reaguje na Jiří SvobodaJsem dalek toho vám něco nasouvat, a už vůbec cosi nekalého. Jste prostě svůj: stromy kradou z půdy vodu, zatímco zpevněné plochy ji posílají dál-) Jste prostě reprezentant technicistního přístupu ke krajině, takže byste si určitě více rozuměl s Fantozzim než se mnou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.3.2021 09:41 Reaguje na Karel ZvářalVy jste také svůj - překrucovač.
Stromy sají vodu z hloubky a odpařují ji. To je nezpochybnitelné a je to jistě platný argument. Nikdy jsem neřekl, že ji kradou - to mi sprostě podsouváte - další příklad vašeho nekorektního vyjadřování!
Klidně můžeme dále věcně diskutovat a naše názory mohou být značně odlišné, jen, prosím, redukujte emoční složku, která deformuje vaše myšlení.
Odpovědět
Stromy sají vodu z hloubky a odpařují ji. To je nezpochybnitelné a je to jistě platný argument. Nikdy jsem neřekl, že ji kradou - to mi sprostě podsouváte - další příklad vašeho nekorektního vyjadřování!
Klidně můžeme dále věcně diskutovat a naše názory mohou být značně odlišné, jen, prosím, redukujte emoční složku, která deformuje vaše myšlení.
PH
Pavel Hanzl
25.3.2021 07:41 Reaguje na Miroslav VinklerTa vaše odlesněná Evropa není o moc větší, než Amazonie. Navíc se odlesňovala skoro 3 tisíce let a v době, kdy to s klimatem Země vůbec nepohnulo.
Dnes je úplně jiná situace a hlavně Evropa si z nikoho nedělá žádný supermarket, zmizení jejich výroků bychom si ani nevšimli. Je to čistě byznys místních diktátorů a nadnárodních firem, nějakou EU do toho motat nemusíte.
EU je prvním makroregionem na světě, které skutečně snižuje emise a skutečně prosazuje ekologii i přes remcání a sabotování ropáků a kritiků, jako jste třeba vy.
Odpovědět
Dnes je úplně jiná situace a hlavně Evropa si z nikoho nedělá žádný supermarket, zmizení jejich výroků bychom si ani nevšimli. Je to čistě byznys místních diktátorů a nadnárodních firem, nějakou EU do toho motat nemusíte.
EU je prvním makroregionem na světě, které skutečně snižuje emise a skutečně prosazuje ekologii i přes remcání a sabotování ropáků a kritiků, jako jste třeba vy.
Karel Zvářal
25.3.2021 08:28 Reaguje na Pavel HanzlMyslím, že s vědeckým poznáním jsme poněkud dále, než před třemi tisíciletími. Když se v noci odkopu, je mi zima a budím se. Když naši modrou/zelenou planetu odlesníme (zhnědneme), pocítíme to jinak. To Sluníčko je prevít...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.3.2021 08:15 Reaguje na Karel ZvářalTaková tajemná reakce, že aspoň já nepochopil, co jste chtěl vlastně řící. Jako že by hnědá absorbovala více slunečního záření než zelená?????????
Odpovědět
Karel Zvářal
27.3.2021 21:27 Reaguje na Jiří SvobodaJistě jste pochopil, že to není o barvách, ale o pokryvu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.3.2021 09:49 Reaguje na Karel ZvářalDíky za vysvětlení, to jsem v vaší poznámky opravdu nepochopil. A stále mi nedocvakává: "To Sluníčko je prevít..."
On je to docela populární způsob diskuze. Vypustit nejasnou větu a pak někomu moci vynadat, že ji špatně pochopil.
Odpovědět
On je to docela populární způsob diskuze. Vypustit nejasnou větu a pak někomu moci vynadat, že ji špatně pochopil.
Miroslav Vinkler
25.3.2021 09:12 Reaguje na Pavel HanzlZase špatně.
Brazílie je současně nejdůležitějším exportérem potravin do EU. Evropská unie jako celek vyvezla v roce 2018 do Brazílie zboží v hodnotě 33,6 mld. euro a importovala za 31,7 mld euro.
Brazílii a Evropskou unii pojí mnohaleté partnerství založené na silných kulturních a historických vazbách a společném dědictví.
EU dováží z Brazílie především primární suroviny a výrobky, zvláště zemědělské produkty (41%), paliva a nerosty (31%).
Pane Hanzle ,je to supermarket nebo není ?
Musíte se víc snažit pane správče...
Odpovědět
Brazílie je současně nejdůležitějším exportérem potravin do EU. Evropská unie jako celek vyvezla v roce 2018 do Brazílie zboží v hodnotě 33,6 mld. euro a importovala za 31,7 mld euro.
Brazílii a Evropskou unii pojí mnohaleté partnerství založené na silných kulturních a historických vazbách a společném dědictví.
EU dováží z Brazílie především primární suroviny a výrobky, zvláště zemědělské produkty (41%), paliva a nerosty (31%).
Pane Hanzle ,je to supermarket nebo není ?
Musíte se víc snažit pane správče...
JS
Jiří Svoboda
25.3.2021 15:20 Reaguje na Miroslav VinklerAha, "navrhuje dělat nábytek a vysazovat jeden druh stromů". Kde jsem to napsal?
Sprostota mi nevadí, lhaní a podvody ano.
Odpovědět
Sprostota mi nevadí, lhaní a podvody ano.
Miroslav Vinkler
25.3.2021 21:20A to je co ???
Jiří Svoboda24.3.2021 16:16 Reaguje na běžný uživatel
Poslední nedotčený prales je samozřejmě třeba zachovat. Ale 90% Amazonie by mohlo fungovat v módu jak popisuji a výrazně přispívat k ochraně klimatu.
běžný uživatel24.3.2021 16:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak s tím nesouhlasím - to by teda nemohlo. Jak jste přišel na ta čísla, že lze pokácet 3/4 dospělých stromů na nábytek????????? Když to provedete, víte co to udělá s lokálním klimatem (hlavně se srážkami) a s biodiverzitou??????
Odpovědět
Jiří Svoboda24.3.2021 16:16 Reaguje na běžný uživatel
Poslední nedotčený prales je samozřejmě třeba zachovat. Ale 90% Amazonie by mohlo fungovat v módu jak popisuji a výrazně přispívat k ochraně klimatu.
běžný uživatel24.3.2021 16:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak s tím nesouhlasím - to by teda nemohlo. Jak jste přišel na ta čísla, že lze pokácet 3/4 dospělých stromů na nábytek????????? Když to provedete, víte co to udělá s lokálním klimatem (hlavně se srážkami) a s biodiverzitou??????
JS
Jiří Svoboda
26.3.2021 12:05 Reaguje na Miroslav VinklerVy jste asi fakt trochu blboučkej! To nenapsal já ale běžný uživatel, který viděl před očima červený hadr.
Odpovědět
