https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hana-mullerova-o-co-presne-jde-v-nynejsim-sporu-o-ucast-verejnosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hana Müllerová: O co přesně jde v nynějším sporu o účast veřejnosti?

14.3.2023
Nevládní ekologické organizace bijí na poplach, k věci se vyjadřuje veřejný ochránce práv. Máme tři varianty znění jednoho ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, z nichž jen jedna bude 22. března poslanci schválena ve třetím čtení. Zdánlivě jde o maličkost – úpravu pár slov v § 70. Ale o maličkost se nejedná, ve hře je hrozba dalšího zúžení už nyní značně omezené možnosti ekologických spolků zapojovat se do povolovacích řízení, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody. Zjednodušeně řešeno, jedna z navržených variant § 70 by ponechala současný (nijak uspokojivý) stav účasti veřejnosti bez větších změn, druhá by jej zhoršila a třetí zlepšila. V tomto komentáři chci nejprve stručně shrnout význam účasti veřejnosti v environmentálním rozhodování, popsat vývoj právní úpravy, který vedl až k nynějšímu bodu, a poté nastínit, co by znamenaly zmíněné tři varianty.
 

Proč účast veřejnosti?

Téma účasti veřejnosti v řízeních je „evergreenem“ české environmentální scény. Řeší se víceméně celých 20 let, co se věnuji právu životního prostředí, a většina změn (či v lepším případě neúspěšných pokusů) byla k horšímu. Naposledy jsme byli smutní nad rozhodnutím Ústavního soudu z ledna 2021, které na našem blogu 10. února 2021 komentovala Alena Chaloupková. Široká možnost účasti veřejnosti v řízeních, která se týkají ochrany životního prostředí, je žádoucí a správný cíl. Jde o naplnění demokratických principů (zejména transparentnosti a účasti na správě věcí veřejných) a základních práv (práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 Listiny základních práv a svobod). Dále jde o plnění splnění závazků vyplývajících České republice z mezinárodních úmluv (zejména z tzv. Aarhuské úmluvy a Úmluvy o krajině). Podle čl. 6 Aarhuské úmluvy má mít veřejnost možnost účastnit se rozhodování s potenciálně významným dopadem na životní prostředí, a to v rané fázi rozhodování, když jsou všechny možnosti stále otevřeny, účast veřejnosti nesmí být jen formální, a výsledné rozhodnutí má účast veřejnosti zohlednit. Účast veřejnosti podle čl. 6 se přitom nepřekrývá pouze s požadavkem na účast veřejnosti podle předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí, ale má být širší, protože má zahrnovat všechna rozhodování s potenciálně významným dopadem na životní prostředí (viz Příručka k implementaci Aarhuské úmluvy, 2014, s. 97 a násl.).

Environmentální procesní práva, mezi něž patří i účast v řízeních, má i věcnou podstatu – zvyšují legitimitu veřejných rozhodnutí, posilují transparentnost a důvěru v demokratický proces a zlepšují kvalitu povolovacích procesů, jak v nedávném rozhovoru vysvětluje Petra Kolínská. Ekologické spolky vyjadřující se v povolovacích řízeních k záměrům ve „svém“ území lokalitu dobře znají, často i spolupracují s odborníky. Jejich účast v řízeních nelze zjednodušeně vnímat jako pouze snahu zabránit novým projektům, ale jejich zapojení může přispět k lepší podobě záměru z hlediska životního prostředí. Ze strany odpůrců účasti veřejnosti bývá argumentováno, že zapojení spolků prodlužuje délku správních řízení a působí obstrukce; tato tvrzení však nebyla nikdy podložena žádnými analýzami, a naopak rozbory řízení, do nichž se spolky zapojily, uvedené argumentaci nenasvědčují. Navíc, jak připomíná P. Kolínská, se délky řízení od roku 2018, kdy bylo spolkům zamezeno se jich účastnit, nezkrátily.

Jak se vyvíjela účast veřejnosti

1. Široká možnost účasti veřejnosti: § 70 ZOPK (do 2015)

Historicky bylo dlouhodobě základním ustanovením umožňujícím účast veřejnosti v řízeních týkajících se životního prostředí ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Ve znění před 1. 4. 2015 umožňovalo účast environmentálních spolků ve všech správních řízeních, při nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Šlo tedy o široké vymezení předmětů řízení, do nichž mohly spolky vstupovat, které nebylo ani vázáno na to, že by řízení muselo být vedeno podle ZOPK, a ani na rozlišení, zda řízení podléhá či nepodléhá posuzování vlivů na životní prostředí. Typicky sem patřila i územní řízení (tedy řízení vedená podle stavebního zákona, pokud se týkala zájmů ochrany přírody a krajiny). Šlo o vymezení široké a příznivé vůči zapojení spolků.

2. Mírně zúžená možnost účasti veřejnosti s rozlišením podle toho, zda věc podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (2015–2017)

Od 1. 4. 2015 vstoupila v účinnost významná novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA), která účast veřejnosti ve věcech podléhajících posuzování vlivů „odklonila“ z režimu ZOPK do režimu zákona EIA, a to v rámci tzv. „navazujícího řízení“ EIA. Naopak v případech nepodléhajících EIA byla nadále umožněna účast ve správních řízeních podle § 70 ZOPK. Šlo o mírné zúžení účasti veřejnosti, protože zákon EIA zavedl přísnější podmínky pro spolky pro to, aby se mohly navazujících řízení účastnit. Například požadoval existenci spolku alespoň 3 roky před navazujícím řízením nebo potvrzení podpory spolku alespoň 200 podpisy. Žádné takové podmínky v § 70 ZOPK nebyly.

3. Zásadní omezení účasti veřejnosti (od 2018)

S účinností od 1. 1. 2018 byl § 70 ZOPK upraven tak, že zásadně omezil okruh řízení, jichž se mohou spolky účastnit. Stalo se tak mimo standardní legislativní proces – pozměňovacím návrhem dvou poslanců (připomeňme, že pozměňovací návrhy nepodléhají veřejnému připomínkovému řízení, nemusí mít povinné součásti odůvodnění jako vládní návrh – např. prokázání souladu Ústavou či s mezinárodními závazky ČR). Předkladatelé argumentovali, že environmentální spolky mají v ČR velmi silné postavení a působí obstrukce, a tím prodlužují povolovací procesy a činí je nepředvídatelnými (ačkoli tvrzení o prodlužování povolovacích procesů z důvodu účasti spolků nebylo nijak podloženo). Okruh řízení, do nichž nově mohly spolky vstupovat, byl od této novely omezen na „řízení podle tohoto zákona“ (rozuměj podle ZOPK). Tím byla vyloučena účast v řízeních podle jiných zákonů, např. tedy i v územních řízeních, byť by v nich byly dotčeny zájmy přírody a krajiny. Účast spolků v navazujících řízeních podle zákona EIA zůstala zachována (neboť vyplývá z požadavků evropské směrnice). Tato změna znamenala tedy zásadní omezení účasti veřejnosti, protože mimo záměry posuzované EIA zůstalo k účasti veřejnosti vlastně pouze stavební povolování v chráněných územích a to, které se týká zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tuto změnu je proto třeba hodnotit negativně, jako vnesenou do zákona nekoncepčním, účelovým a nedostatečně podloženým pozměňovacím návrhem.

Proti novele podala skupina senátorů návrh na zrušení k Ústavnímu soudu a žádala navrácení formulace do podoby před 1. 1. 2018. Navrhovatelé argumentovali, že novela je v rozporu s právem na spravedlivý proces a právem na příznivé životní prostředí. Ústavní soud ovšem jejich návrh zamítl, byť v nejtěsnějším možném poměru 8 : 7.

Tato zúžená podoba účasti veřejnosti je dosud platnou právní úpravou.

Nynější spory o podobu účasti veřejnosti v souvislosti s novým stavebním zákonem a projednávaným návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a jej doprovázející novely nepřinesly zatím ve vztahu k účasti veřejnosti podle § 70 ZOPK žádnou změnu, tj. účast spolků ve věcech ochrany přírody a krajiny ponechaly zúženou, jak byla od r. 2018.

V souvislosti s nástupem vlády P. Fialy a její snahou zásadně zrevidovat obsah nové, ze všech stran intenzivně kritizované stavebně-právní úpravy došlo k odložení účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona a k přípravě novelizace tohoto zákona i souvisejících zákonů ještě před tím, než začne v plnosti působit. V oblasti životního prostředí to znamenalo nejprve předložení návrhu zákona o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí, který byl poté změněn na návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Účelem zavedení jednotného environmentálního stanoviska je nahradit správní úkony upravené v celkem devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí s tím, že vyjádření ohledně zájmů životního prostředí bude při řízeních o stavebních záměrech vydáváno souhrnně v rámci jednoho stanoviska příslušným správním orgánem. Úpravu jednotného environmentálního stanoviska doprovázejí návrhy novelizací souvisejících předpisů včetně ZOPK. Všechny tyto legislativní návrhy byly v říjnu 2022 schváleny vládou a následně předloženy Poslanecké sněmovně k projednání jako sněmovní tisk 329.

V současné chvíli se nacházíme mezi druhým a třetím čtením návrhu v Poslanecké sněmovně. Ohledně podoby účasti veřejnosti podle § 70 ZOPK přicházejí nyní v úvahu v úvodu zmíněné tři varianty:

A) Přijetí úpravy bez pozměňovacích návrhů, ve verzi schválené vládou – z hlediska účasti veřejnosti nejhorší varianta.

Ministerstvo životního prostředí původně, když podávalo návrh materiálu týkajícího se jednotného environmentálního stanoviska do meziresortního připomínkového řízení, plánovalo návrat účasti veřejnosti v § 70 ZOPK do podoby, jaká fungovala před rokem 2018, tj. před spornou omezující novelou. Podoba první věty § 70 odst.3 by byla následující (s vyznačením změn – tučně přidaný text, přeškrtnutím vypouštěný text):

„Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.“

Avšak, do verze schválené vládou se bohužel takto formulované ustanovení nedostalo; podle komentářů byla důvodem absence zástupce MŽP na jednání vlády v říjnu 2022, kdy ministryně Alena Hubáčková ze zdravotních důvodů rezignovala. Verze schválená vládou nic v § 70 nemění, a tedy počítá s pokračováním nyní platného stavu zavedeného od r. 2018:

„Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.“

Vládou schválené a Sněmovně postoupené znění (projednávané jako tisk č. 329) tedy předpokládá, že hájení zájmů životního prostředí bude při povolování staveb do budoucna probíhat v podobě jednotného environmentálního stanoviska, – do něhož ovšem veřejnost vůbec nemá přístup, a zároveň, že § 70 ZOPK by zůstal nezměněn. Tato kombinace by ve svém důsledku znamenala další zúžení již tak velmi úzké možnosti účasti veřejnosti v rozsahu, jak ho máme od r. 2018, protože do řízení o jednotném environmentálním stanovisku, kde nebude pro účast veřejnosti žádný prostor, budou převedeny některé správní akty, které mají dosud povahu samostatných rozhodnutí podle ZOPK a veřejnost se jich tak nyní účastnit může (zejména povolování výjimek z ochrany druhů). V tomto směru byla tedy rezignace MŽP na hájení zájmu účasti veřejnosti ve fázi schvalování vládou nešťastná, a nynější požadavek na úpravu § 70 ZOPK alespoň ve fázi parlamentního projednání je klíčový.

K potřebě popsanou situaci napravit se již vyjádřily různé subjekty, například Úřad veřejného ochránce práv nebo spolek Arnika, který inicioval otevřený dopis. Náprava situace je možná přes pozměňovací návrhy; ty byly podány dva (v následujícím textu jako varianta B a C).

B) Pozměňovací návrh Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj – střední varianta.

Jde o návrh pod číslem 329/6, předjednaný s vládní koalicí, podle něhož by navrhovaná úprava § 70 odst. 3 první věty ZOPK zněla následovně (tučně je vyznačeno to, co by se do ustanovení přidalo oproti platnému znění):

„Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmentálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.“

Tato úprava by znamenala předejít novému omezení účasti veřejnosti oproti současnému stavu ve věci výjimek z ochrany druhů, a opět by umožnila účast veřejnosti v povolování kácení stromů (která od r. 2018 nebyla možná), avšak ve svém celku není návratem ke stavu před rok 2018. Tato varianta znamená víceméně zachování současného stavu omezené účasti veřejnosti, jak ho máme od r. 2018. Spolky by se mimo řízení nepodléhající EIA a vedená podle ZOPK mohly účastnit také řízení vedených v návaznosti na vydání jednotného environmentálního stanoviska podle stavebního zákona ve dvou vymezených okruzích případů – kácení dřevin a tzv. výjimek ze zákazů (z ochrany památných stromů a zvláště chráněných rostlin a živočichů). To jsou sice dva klíčové okruhy, o které v účasti veřejnosti zpravidla jde, ale i tak lze tento přístup k řešení kritizovat jako nedostatečný. Neobsahuje další možná dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny stavebními záměry, například ochranu krajiny jako takové, ochranu vody či ochranu zemědělského půdního fondu před zábory.

C) Pozměňovací návrh poslankyně Kláry Kocmanové – nejlepší varianta.

Tento pozměňovací návrh pod číslem 2395 koresponduje se zněním, které vstupovalo do meziresortního připomínkového řízení, je tedy pokusem rozšířit účast veřejnosti a vrátit ji do stavu před rokem 2018. Z popsaných variant by tato přinesla nejširší účast veřejnosti.

Jde o následující znění:

Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.

Výsledek hlasování, které má proběhnout 22. března, nelze nyní předjímat. Faktem je, že ve vládní koalici je předjednána střední varianta, ale ani ta nemá úspěch jistý. Část ve Sněmovně zastoupených stran prostě není široké účasti veřejnosti nakloněna, o čemž jsme se mohli již dříve přesvědčit. Věc budeme nadále sledovat.


reklama

 
foto - Müllerová Hana
Hana Müllerová

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.3.2023 08:04
Doktorce Müllerové děkuji za věcnou a zcela postačující analýzu právního stavu týkající se účasti spolků na řízeních týkajících se ŽP.

Od r. 1993 na tom ČR nebyla tak špatně jako nyní , zde upozorňuji nikoli na právní ale skutkový stav věcí .
Tak obrovská devastace zachovalých přírodních území a taková újma krajiny , včetně základních prvků ŽP jako voda, půda a biodiverzita, zde od pádu komunistického režimu ještě nebyla.

Velice bych si přál, aby poslanci , přesněji jejich většina ,pochopila, že tento stav je neúnosný a preferovali pozměňovací návrh poslankyně Kocmmanové.
To bych však od politických elit očekával příliš mnoho , byť založením optimista , očekávám nejhorší možnou variantu a další okleštění práv dotčené veřejnosti.
Personálně pak spojuji negativní úpravu tohoto zákona s lidovcem Jurečkou, který suploval po kritickou dobu post ministra ŽP a jeho pohled na ochranu ŽP byl a je dán sobeckými skupinovými zájmy před zájmy společnosti.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 10:01
Ani se nedivím, že se těžko hledá univerzální zákonné řešení. Ono je to o lidech, o jejich ambicích a zájmech, často schovávaných za ekologii. Mnozí tzv. ekologičtí aktivisté, se o ekologii nezajímají, nemají v oblasti ochrany životního prostředí odborné vzdělání a jen opakují, co si kde přečetli, nebo se někde dozvěděli a tyto informace pak šíří kolem sebe.
Třeba: každý uzná, že by bylo dobré, z města A do města B, postavit pořádnou silnici. Ale běda, pokud má vést v blízkosti mého bydliště, nebo dokonce snad mé nemovitosti, jejíž tržní hodnotu by taková stavba mohla ohrozit. Co dělat? Jednoduše se začnou hledat v okolí mravenečci, broučci, žabičky, kytičky, apod. Začne se poukazovat na dopravní hluk a exhalace z příští komunikace. Právě se tak zrodil ekologický aktivista, který nepřizná, že hájí jen svůj osobní zájem, a proto se svými „ekologickými“ obstrukcemi, snaží stavební záměr včas zmařit.
A pak jsou i jiní ekologové. Ti se specializují na některé obory činností a složky životního prostředí. Ti potom po celé republice plánovitě bojují proti vybraným stavebním záměrům. Pořádají osvětu o možných rizicích a straší místní obyvatelstvo. Zpochybňují výsledky šetření vlivů záměru na životní prostředí a zdraví lidí (tzv. EIA). Doporučují místní referenda, předkládají požadavky, často i nad rámec platné legislativy, jen aby se realizace co nejvíce oddálila a prodražila se. Svým jednáním, tak často konzervují stávající neutěšený stav, který však obvykle někomu jinému vyhovuje, vydělává na něm a možná, takové ekology též rád zasponzoruje...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.3.2023 10:04
Výsledek obstrukční politiky různých spolků. Asi čím hůř tím líp.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.3.2023 10:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je k diskuzi, paní doktorka uvádí, že není žádná analýza toho jak spolky zamezily výstavbě.
Pokud soud na návrh spolku zruší územní rozhodnutí pro nezákonnost, je to vina spolku nebo úřadů ?
Pokud by úřední rozhodnutí bylo v souladu se zákonem, tak by spolek poslali k šípku.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 10:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, ale správní orgán se tím podáním musí zabývat a rozhodnout. Podatel se pak může odvolat k nadřízenému orgánu. Pak se může obrátit ještě i na soudy. A čas běží.
A nejlepší je, pokud aktivista napadne podjatost starosty, který je v obci s rozšířenou pravomocí na špičce pyramidy: starosta – tajemník – vedoucí odboru – referent. Všichni pod starostou jsou prý podjati, protože starosta je prý šéf a všichni prý musí jeho názor respektovat. Pak se postupně řeší podjatost všech: krajský úřad řeší starostu, pak starosta řeší svého tajemníka, tajemník vedoucí odboru a vedoucí odboru svou podřízenou úřednici. Dvakrát, protože po každém vydaném zamítnutí podjatosti, v zákonné lhůtě podatel podá odvolání.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 10:36 Reaguje na Tonda Selektoda
A nenapsal jsem to podstatné: v případě řešení podjatosti úřadu (úředníků), nebo soudního sporu, se správní řízení o stavbě přerušuje.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.3.2023 12:00
Problém je se zlatokopeckými spolky, které se maskují za ekologické s cílem vydírat investory. Zoufalý investor občas podlehne a zaplatí vyděrači za "analýzu", aby nemusel další roky čekat, než bude moci kopnout do země.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 12:59 Reaguje na Richard Vacek
Někdo ta podivná hnutí, spolky a lidi v nich, musí živit. Zadarmo a za své peníze, by přece proti připravovaným investičním záměrům nelobbovali. Nejezdili by po republice a nevymetali by nařízená veřejná projednávání záměru, na kterých pak před laickou veřejností prezentují svá moudra, výhrady a požadavky. Pokud na svou činnost nedostávají příspěvky od státu, nelobbují „za někoho neznámého vzadu“, zbývají již jen dárci a ti nešťastní investoři...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.3.2023 13:40
Mně tedy není jasné, proč by měly mít environmentální spolky vyšší práva než občané?

Není to divné, že se musí občan pro "pomoc" obracet na environmentální spolky a své zájmy si nemůže zastat sám?

Také nechápu formulaci: "... kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno". To musí správní orgán environmentálním spolkům něco aktivně oznamovat a když to neučiní, pak se žádný environmentální spolek nemůže stát účastníkem řízení?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 13:52 Reaguje na Jiří Svoboda
V případech potřeby oznámení zahájení řízení velkému počtu i potenciálních účastníků, toto úřad vyhlašuje tzv. veřejnou vyhláškou, zveřejněnou na úřední desce, včetně zajištění dálkového přístupu k ní (na internetu). Právě proto se můžou stát účastníky nařízených veřejných projednání záměru a řízení i lidé, hnutí a spolky, třeba z opačného konce státu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.3.2023 15:44 Reaguje na Tonda Selektoda
Vezmu vás i pana Svobodu najednou. Naše právní úprava vyžaduje, aby do úředního řízení mohly vstoupit pouze spolky, jejich hlavní činností je ochrana přírody. (tedy ne občané)

Za druhé - jde o implementaci evropského práva do národního, českého práva.
Spolky mají právo žádat, aby byly informovány o zahajovaných řízeních,kde by mohly být dotčeny jejich práva - obecně ochrana ŽP.

Za třetí, a to je problém obecně všech zájmových sdružení, vždy se v určité skupině najdou lidé, kteří chtějí dělat pouze potíže a o žádnou ochranu přírody, krajiny jim nejde.

Je to stejné jako u tzv. silničních pirátů. Právě to je vděčné téma pro medializaci, asi jako když se frackové nalepí na umělecké dílo a vykřikují něco o klimatické krizi.

Mohu vás oba ubezpečit, že 99% zástupců ekologických spolků jsou normální lidé, kteří svůj volný čas věnují dobrým věcem.

Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.3.2023 17:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Po vzniku tzv. energetické krize, se v některých našich regionech začalo znovu uvažovat nad využitím energie z komunálních odpadků. A nedávno jsme oba diskutovali k článku „Spalovny jsou vážný problém pro životní prostředí. Není třeba jich stavět víc, než skutečně potřebujeme“. Zkuste se zamyslet nad účelem toho článku. V Evropě je provozováno na 500 (pět set!) spaloven, využívajících ročně asi 100 milionů tun odpadů k energetickým účelům, a nejsou v tom započítány spalovny nebezpečného odpadu. A u nás máme zatím jen čtyři, které se svou roční kapacitou 0,7 mil. tun, nejsou schopny roční produkci komunálního odpadu v Čechách zpracovat, a velká část se proto ukládá na skládky. Proč nás členka (nebo snad pracovnice?) toho zájmového spolku vlastně varuje? Vždyť každá spalovna, jakéhokoliv odpadu v EU, musí splňovat zákonem stanovená kritéria pro ochranu životního prostředí a ochranu zdraví. Ze zákona, musí být vybavena tou nejlepší dostupnou technologií k ochraně, atd. Investiční záměr písemně posuzuje a předkládá hodnocení řada odborníků, dokonce i se státní akreditací v daném oboru. Je pak paradoxem, když mají ekologové nějakého zájmového spolku výhrady, k ekologicky šetrné likvidaci zbytkového komunálního odpadu, ve speciálně k tomu navrženému a konstruovanému technologickému zařízení. Svým postojem se tito ekologové snaží realizaci investice zmařit. Přitom ukládání našich odpadků na haldy, někde za městem, jim nějak nevadí. Ujišťujete mě, že 99% zástupců ekologických spolků jsou normální lidé, kteří svůj volný čas věnují dobrým věcem. Čí zájmy tedy tito normální lidé prosazují, a co dobrého vidíte na haldách páchnoucích smetišť za městem?
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.3.2023 07:58 Reaguje na Tonda Selektoda
1*
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.3.2023 07:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nezlobte se, ale nemohu s Vámi zcela souhlasit.

Mám opačnou životní zkušenost. Téměř 9 let jsem pracoval na tehdejším okresním úřadě a s těmito spolky jsem přicházel do styku velmi často. Tehdy bojovali proti výstavbě slepičáren a pak se ukázalo, že jejich činnost financoval majitel sítě vepřínů z Bavorska. Byli to placení komparzisté a dokonce se i chlubili pevnými taxami, které za jakou zviditelňující akci inkasovali. O ekologii jim fakt nešlo ani v nejmenším. To byla jenom záminka.

Později jsem pracoval v komerční sféře potkával je na druhé straně "barikády". Takže mohu porovnat různé úhly pohledu.

Vámi uvedené spolky se časem poměrně radikalizovaly a dokonce jsem se setkal u jednoho klienta na jihu Čech s tím, že si zástupci jednoho z nich "natvrdo" řekli o výpalné ve výši několika desítek tisíc za rok.

Padlo doslova: "nebudete mít od nás pokoj, dokud nám nebudete přispívat na naši činnost...".

Hlavně jim šlo o to uspět v lokálních volbách a dostat se do místní samosprávy, aby "to měli pod kontrolou".

Tolik k romanticky naivním představám o mírumilovnosti a všeobecné prospěšnosti takových spolků, které já osobně považuji za ekoteroristy proto, jak se chovají. Například akce typu: "označ a skandalizuj", která byla jednu dobu velmi populární.

Ale souhlasím s Vámi v tom, že "...se v určité skupině najdou lidé, kteří chtějí dělat pouze potíže a o žádnou ochranu přírody, krajiny jim nejde." Jenom mám pocit, že takových je pořád více.

Naprosto souhlasím s panem Svobodou, který výše v textu uvádí:

"...proč by měly mít environmentální spolky vyšší práva než občané?"

To je podstata věci - o to jim právě jde! Všechny převálcovat a mít pocit moci. Někteří jejich členové se tím dokonce i sami chlubí.

Zákon sice stanoví rovnost všech účastníků řízení, ale těmto spolkům to už dávno nestačí.

A o tom se paní doktorka ve svém článku zmínit asi nechce, co?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.3.2023 08:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji za vysvětlení!

Jen vážně pochybuji o těch 99 %. Věřím, že jsou přesvědčeni, že svůj volný čas věnují dobrým věcem. Ale tam bych asi skončil. Většinou nemají nadhled a svou aktivitou mohou způsobit více škody než užitku. Typické je, že na toto téma nechtějí věcně diskutovat.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.3.2023 10:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Dovolte abych Vás doplnil:

členové zmíněných spolků (až na čestné výjimky) dost často nemají ani základní vědomosti z oboru a bezduše papouškují to, co jejich vedení nebo strejda Google právě přinese...

Hlavní je se zviditelnit - to je to, oč tu běží.

Těch, kteří chtějí opravdu chránit přírodu, je minimum.

Soudím podle toho, co jsem za 30 let praxe v odpadech osobně potkal. Skutečný zájem o ekologii bylo hodně vzácné koření!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2023 20:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je pěkné, že se zastáváte Dětí Země.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.3.2023 18:40
Můj názor je ten, že toto vše má být záležitostí místních samospráv. Ty mají naslouchat požadavkům obyvatel a plnit je. Pokud jdou proti zájmům většiny, tak nebudou znovu zvoleni a i rozestavěný projekt bude z vůle většiny zastaven s odpovědností zastupitelů, kteří šli proti vůli většiny. Chápu, že většina nemusí mít vždy pravdu, ale je to jejich rozhodnutí
a nikoliv pouze rozhodnutí "osvíceného" vedení. Totéž je u soudu, kdy
soud rozhodne i proti vůli většiny a ohání se zákony. Základním zákonem
by v demokracii měla být vůle většiny i s těmi chybami a nedostatky.
Pachuť, že někdo rozhodne proti vůli většiny, tu vždy zůstane a klesá
zájem vůbec chodit k volbám. Občané pak tvrdí, že je zvolení zástupci
podvádějí napříč stranami a k volbám pak jdou pouze ti "uvědomělí",
kteří vědí, že pasivitou nelze nic prosadit. Účelově založené spolky
nemají nic společného s většinovým rozhodnutím stejně, jako soudy a
rozhodnutí může jít klidně proti vůli většiny. "Diktátoři" nechtějí
obecní a jiná referenda se zdůvodněním nekompetentnosti voličů a
uzurpují si rozhodovat v jejich zastoupení. Výsledkem je frustrace
voličů z tohoto typu zastupitelské "demokracie" a volební pasivita.
Prosazují se tak křiklouni a všehoschopní lidé jdoucí přes mrtvoly.
Pokud si většina například přeje obchvat města, tak nemá právo nikdo
tomu bránit i kdyby se tam chránilo cokoliv. Je si třeba uvědomit,
že většina lokalit je nahraditelná a může vzniknout jinde. Lze tak
nahradit nejenom tůň, louku, les, ale nelze pošlapat práva většiny.
Znal jsem jednoho pána, který odmítal výkup rodinného statku kvůli
stavbě dálnice za velmi slušné peníze. Bylo mu vyhověno a cesta
ho míjela cca 20 metrů. Žil ve stínu valu a protihlukové stěny. Dědici
pak statek prodali za desetinu původně nabízené částky, protože o tak
"lukrativní" objekt nikdo nejevil zájem. Naopak znám pána, který na
výměnu pozemku přistoupil a dostal možnost si dokonce vybrat. Vybral si
nádherný pozemek, který by stál 5x tolik, co jeho původní. Ono je přece
možné ustoupit i s tůní a podmínit to vybudováním jiné a možná i lepší.
Lze za zničený les vysadit jinde nový a taktéž i tu louku. Chce to prostě jednat a nikoliv se pouze vzpírat do nekonečna. Ono i to okolí dálnice
D1 v mém okolí je nyní daleko lepší, než původní pole a louky. Náspy
jsou plné keřů, stromů a travin. Propustky pod dálnicí a přivaděči jsou
rájem žab a dokonce tam vznikl z pole mokřad, protože není díky dálnici
odvodněno jako kdysi. Udělalo se to záměrně jako úlitba ochranářům a je
to ukázka dohody, že je lépe se dohodnout, než se vzpírat a soudit.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

27.3.2023 14:40 Reaguje na Břetislav Machaček
nikho nesuď, dokuds nechodil v jeho botách. To Vaše srovnání dvou pánů, jak jeden nad všechny vyzrál a druhý okrouhal, je jako srovnávat škrábnutí a amputaci všech 4 končetin. Výměna pozemku a výkup rodného stavení fakt není totéž. Opravdu 20m od domu měl dálnici?
ad demokracie v uvozovkách) no právě, bez uvozovek by prošla max. groškracie. a samozřejmě souhlasím, dálnice je skvělý krajinný prvek, to se nedá s ničím jiným srovnat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist