https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tri-ctvrtiny-jehlicnanu-starsich-60-let-jsou-ve-spatnem-stavu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tři čtvrtiny jehličnanů starších 60 let jsou ve špatném stavu

20.11.2018 01:17 | PRAHA (ČTK)
V českých lesích je 74 procent porostů jehličnanů a 39 procent listnáčů starších 60 let ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých dekádách. Ilustrační snímek.
V českých lesích je 74 procent porostů jehličnanů a 39 procent listnáčů starších 60 let ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých dekádách. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
V českých lesích je 74 procent porostů jehličnanů a 39 procent listnáčů starších 60 let ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých dekádách. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Mnoho těchto porostů má navíc nevhodnou druhovou skladbu. Hodnocení je definované mírou defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu. ČR se řadí mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě.
 

Špatný stav stromů je podle zprávy dán "spolupůsobením sucha, opakujícími se dlouhotrvajícími vlnami veder, biotickými činiteli napadajícími oslabené porosty chřadnutím, nevhodnou druhovou skladbou, velkými plochami stejnověkých porostů nebo imisní zátěží."

Mladší porosty do 59 let vykazují mnohem menší poškození - jedná se o 26 procent jehličnanů a 24,7 procent listnatých stromů. Podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) je to tím, že mají větší vitalitu a schopnost odolávat nepříznivým podmínkám. Rozloha mladších porostů by měla činit 18 procent, loni to bylo mezi 14,8 a 16,6 procenta.

Druhová skladba lesů je podle zprávy též problémem. Loni byly jehličnany téměř na 72 procentech lesní plochy, podle doporučené skladby by měl být podíl 64,4 procenta. Smrk zabíral polovinu plochy lesů, borovice 16 procent, modřín necelé čtyři a jedle pouhé jedno procento. Z listnatých stromů dominovaly buky (osm procent) a duby (sedm procent). Podíl listnáčů se ale mezi lety 2000 a 2017 zvýšil z 22,3 na 27 procent.

Loni byla zalesněna plocha o velikosti 244,46 kilometru čtverečních, přirozená obnova tvořila necelou pětinu zalesněných ploch. Celkový průměrný přírůst pak podle zprávy loni dosáhl 18 milionů metrů krychlových bez kůry, zatímco celková těžba činila 19,4 milionu m3. Vyšší podíl těžby než přírůstu nastal potřetí od roku 2000, což bylo zapříčiněno zpracováním dřeva z kůrovcové kalamity.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JK

Josef Knap

20.11.2018 14:26
Zde je již na Silvariu můj otevřený dopis:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kunraticky-les-se-meni-v-hrbitov-stromu-prazdna-mista-vyplni-listnace-jsou-odolnejsi-blesk-cz

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kunraticky-les-se-meni-v-hrbitov-stromu-prazdna-mista-vyplni-listnace-jsou-odolnejsi-blesk-cz
Tiskový servis
Kontakt pro média:
Ing. Petra Fišerová fiserova@lesy-praha.cz
tel.: 775 018 624 Práčská 1885, Praha 10

Vážená paní inženýrko,

Děkuji Vám, že jste mne dopoledne tak trpělivě vyslechla v telefonu. V podstatě jsem Vám hodně již vysvětlil při rozhovoru. Zde předesílám to, že jehličnany mají nezastupitelnou úlohu v městské zeleni neb jsou stálezelené a tudíž funkci prachových filtrů plní i v době a právě v době, kdy je potřebujeme nejvíce – za zimních inverzí, kdy jsou vyhlašovány smogové situace z hlediska polétavého prachu. A i pro lidskou psychiku je pohled na zelený („olistěný“) strom byť „pouhý“ jehličnan balzámem na nervy a to právě v zimě, kdy takový pohled působí v krátkých dnech i jako určité antidepresivum.

Prosím prohlédněte si nejprve fotky mého arboreta na Rajčeti zde:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Neměly to ty stromy v letech 2007-2009 jednoduché. Nejprve orkán Kyrill ba i Emma viz zde jejich řádění: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/
Pak se „zbláznil“ soused se slovy, že se nebude dívat na „Čínu“: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/BAMBUSY_A_STROMY_v._ROUNDUP_A_DLOUHE_TELESKOPICKE_PAKOVE_NUZKY/
Ale to je dnes minulost a arboretum založené v letech 1979-81 dozrálo vyspělo do krásy a hlavně období let 2015-2018 mu vyhovuje tím, že je teplo a i hodně slunečního svitu a tak fotosyntéza prostě jede. Rok 2015 byl i rokem, kdy jsem dělal poslední introdukční pokusy a nyní se již zaměřuji na ty dřeviny, které se mi od r. 1979 osvědčily.


Mohu Vám dát tedy z praxe doporučení jaké jehličnany bych v obnově Kunratického lesa použil:

1) Cedry a to jak Cedrus libani a Cedrus atlantica , tak dnes už i Cedrus deodara neb cedr himalájský je nejvitálnější největší cedr byť má o něco málo nižší mrazuvzdornost než cedry ostatní. Dokonce mi Deodar v mládí přirůstal 80cm ročně v terminálu a dotáhl to za 2letého semenáčku do letošního června na takovýto strom: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedryaCatalpaovata.jpg když po redukci z dvoukmenu a po řádění orkánu Kyrill byl na tom můj deodar takto – viz geneze na obrázcích: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#1_zleva-_Abies_lowiana,_Cedrus_deodara_,_Abies_concolor.compr.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_-_upravenyjednokmenny_-_pred_Kyrillem.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_jiz_jednokmenny_pred_Kyrillem_dne_11.1.2007.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrill_odlomil_vetev_z_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrillem_odlomena_vetev_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#DEODAR_po_Kyrillu.jpg Cedry mají tu výhodu, že rostou i ve velmi stísněných podmínkách – viz fotky zde: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_v._BAZEN/#13C.libanipooeznsousedem2005.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_a_jeho_vlastnice_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_-_Plovdiv.jpg

2) Jedle: Abies pinsapo případně její ještě větší a bujnější ssp. Abies pinsapo ssp. tazaotana syn. Abies tazaotana Jedle španělská v mém arboretu vypadá takto po 17letech vysazena v r. 2001 jako dvouletý titěrný semenáček: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiespinsapo.jpg Doporučil bych i jedli alžírskou Abies numidica , ale ta je jako semenáč nesehnatelná. Určitě nezklamou v podmínkách klimatické změny jedle od Černého moře z Turecka a to Abies equi-trojani a Abies bornmuelleriana , které si naopak v srpnových vedrech r. 2015 a i letos v létě doslova libovaly: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiesequi-trojaniaA.bornmuelleriana.jpg

3) Cryptomeria japonica var. Lobbii !!! Kryptomerie japonská je hlavní strom produkčních lesů Japonska a je mnohem odolnější vůči suchu i vedru než Sequoiadendron giganteum, který jsem ve svých podmínkách v Čelákovicích nikdy nedopěstoval do vzrostlého stromu – kupodivu Sequoia semeprvirens ano-(ale tu pod umělou závlahou). Samozřejmě kryptomerii navrhuji pro polohy např. u rybníků, potoků apod. V mém arboretu vypadá po vysazení v r. 1979 takto a tak jsem k mí letos ještě dosadil další kryptomerie a to jak semenáče nominátní Cryptomeria japonica, tak i řízkovance Cryptomeria japonica Lobbii : https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponica_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cedry,_Kryptomerie,_bambusy_od_zapadu_cervenec2014.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponcassp.Lobbii.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CryptomeriajaponicaaC.japonicaLobbii.jpg

S výjimkou tedy Cryptomeria japonica Lobbii, která je v podstatě kultivar doporučuji u ostatních jehličnanů vysazovat pouze semenáče nominátních druhů – tedy generativně množené stromy na vlastních kořenech neb i teplota půdy roste závratným tempem. Důležitý fakt je, že Čelákovice jsou jedním z nejteplejších míst Čech a mé zkušenosti s těmi stromy viz výše jsou umocněny tím, že půdu v arboretu mám vysychavou písčitohlinitou, velmi málo vododržnou a od 60cm půdního profilu skoro již jen písek. O to lépe by ty stromy rostly např. ve vinohradnické půdě zároveň vhodné pro broskvoně a meruňky či na strukturní vyvřelince, na úrodném aluviálu či na půdě s podkladem jílu!
Důležitou skutečností je dle mého názoru i to, aby ty mnou navrhované zde a u mne již skoro 40 let osvědčené stromy měly i určitou rezervu – perspektivu nárůstu průměrné teploty. Proto tak silně prosazuji výsadby cedru himalájského neb on roste na svých původních přírodních stanovištích v průměrných ročních teplotách 12°C-18°C, zatímco cedry atlantické a libanonské rostou ve volné přírodě v průměrné teplotě 8-12°C Není pravdou to, že cedr himalájský vyžaduje striktně kyselé půdy a že je náročnější na vláhu. Naopak je úžasně vitální i suchovzdorný. Dle zkušených lesáků a dendrologů a já to mohu potvrdit z vlastní praxe představuje sucho jen polovinu problému např. u našeho produkčního smrku i dalších u nás běžných dřevin. Tou druhou polovinou je prostě rychlý nárůst průměrné roční teploty, krátké zimy = krátký vegetační klid či dokonce průběh zimy, které lidově říkáme zima-nezima.

Pokud jde o listnáče, tak ty pozoruji v městských parcích na úpalu, v prachu suchu městských parků. Jednoznačně letos přesvědčil svým stavem zatracovaný Quercus rubra, já bych spolu s ním vysazoval i Quercus frainetto a Quercus cerris. Samozřejmě Sophora japonica ‘Regent‘ I ze své zkušenosti mohu doporučit jeden z hlavních alejových stromů Pekingu – Catalpa ovata. U mne vypadá po 15letech po vysazení dvouletého semenáčku takto: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedruslibaniaCatalpaovata.jpg
O Celtis australis se mylně tvrdí, že nesnese naše zimy. Je velmi vitální a suchu i úpalu vzdorný strom – viz přiložené fotky z konce září 2018
Velmi odolá suchu a vedru městského prostředí je i tato hybridní Paulovnie Pulownia Shan Tong – viz zde o ní povídání: http://www.paulownia.wbs.cz/Kterou-paulovnii-vybrat.html Moje osobní zkušenost s hybridem Shan Tong to jen potvrzuje. A uplatnil se mi dobře, než byl zničen od souseda Roundupem i česnekovník čínský: https://www.lcsd.gov.hk/en/parks/hkzbg/plants/tree/lcsdcw53.html

V roce jsem napsal i malou CD knížku pod názvem ‘Pěstujeme okrasné dřeviny pro globální oteplování‘. Dnes v zahraničí v Bulharsku, Francii cedry nacházejí i lesnické uplatnění tím, jak se mění v Evropě klima. Léto r. 2003 bylo mementem neb jen v Paříži a jejím okolí tehdy vedrem zemřelo cca 30tis. seniorů. Na to téma jsem psal i v úvodní kapitole oné mé knížky, kterou dávám do přílohy v pdf. Dnes na mnohé z této malé mé knížky dochází.

Proč jsem Vám toto vše napsal? Můj motiv naleznete zde níže na odkazech neb les v Praze a okolí = příměstský les tzv. Zelený pás by měl především plnit funkci klimatickou + zdravotní – viz zde:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/zelen-prospiva-fyzickemu-a-dusevnimu-zdravi/
https://kravcik.blog.sme.sk/c/332674/Chran-si-svoje-klimatizacne-zariadenie.html
https://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/02_Eva_Rychlikova_2008_Stromy_a_zdravi.pdf

Budu Vám kdykoli a jakkoli nápomocen ve Vašem úsilí obnovy pražských lesů. Mé arboretum na adrese ul. 28. října 933/11 Čelákovice je kdykoliv přístupné veřejnosti – stačí se jen domluvit na čísle mého mobilu: 603 84 54 17 na exkursi. Bydlím dvě minuty chůze vlakem od zastávky ČD Čelákovice-Jiřina – trať S2 resp. S22 z Masarykova nádraží v Praze a co půl hodiny odjezd vlaku. Pokud by byl ze strany Vašeho podniku zájem, mohu se podílet i v jeho řadách na obnově lesů v Praze. Budeme je potřebovat, ale včetně jehličnanů. Cedry jsou navíc skvělým filtrem prachu.

„mé“ Cedry zaujaly i lesníky – viz diskuse na SILVARIUM pod článkem zde:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny


V úctě,
Ing. Josef K n a p
Mobil: 603 84 54 17
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist