https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tym-vedeny-ceskym-botanikem-nalezl-rostliny-v-rekordni-nadmorske-vysce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tým vedený českým botanikem nalezl rostliny v rekordní nadmořské výšce

12.12.2016 01:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čeští vědci zkoumají vysokohorskou flóru.
Čeští vědci zkoumají vysokohorskou flóru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Rostlinná říše je zdrojem téměř nekonečného množství přírodních rekordů, ale o jedno prvenství se tu bojuje už dlouho. Na otázku, v jaké nadmořské výšce se mohou rostliny vůbec uchytit a růst, totiž nacházíme odpovědi postupně. A potěší, že nového světového rekordmana ze světa rostlin spoluobjevil český botanik Jiří Doležal. Informuje o tom žurnál New Scientist.
 

Jiří Doležal z Botanického ústavu české Akademie věd v Průhonicích totiž při výpravě na indickou Mount Shukule II objevil hned šest „bochánkovitých“ rostlin, které se vyskytovaly ve svahu v nadmořské výšce 6150 metrů. Jistě, řasy nebo mechy se mohou dostat ještě do větších výšek, ale pro cévnaté rostliny je záznam z provincie Ladakh nový rekord. Mezinárodní tým, který Doležal vedl, se přitom do těchto závratných výšek vydal hlavně proto, aby zkoumal dlouhodobou odpověď vegetace na oteplování. V terénu, kde by jedna chyba z neopatrnosti mohla znamenat smrt, pět dní od nejbližších známek civilizace, to nebyla právě badatelská selanka. „Kvůli riziku fatálního vyčerpání jsme si mohli dovolit pracovat jen pár hodin denně,“ doplňuje Roey Angel, ekolog a mikrobiolog z Vídeňské univerzity.

Jedna z rostlin, nalezených v nadmořské výšce 6150 m.
Jedna z rostlin, nalezených v nadmořské výšce 6150 m.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Doležal / New Scientist

Zmíněné huňaté bochánky, ne větší než fotbalový míč, obsahovaly rostliny sdružené v trsu, a byly „ve velmi dobrém stavu“. Z jejich stavby se dalo usuzovat, že jsou dobře uzpůsobeny ke snášení krutých mrazů, nedostatku vody a díky kruhovým listům i vůči přehřívání v řídkém vzduchu. Zajímavá byla i skladba jejich velmi tenkých a drobných kořenů. I z jejich větvení se dalo vyčíst, že zde některé tyto poněkud mimozemsky vypadající trsy přežívají už dvě desetiletí, zatímco jiné se tu vzmáhají teprve pár posledních let. Odborný žurnál Microbial ecology o celém objevu píše podrobněji. Uvádí například, že kořeny nenesly stopy mykorhizního napojení, zato se na jejich povrchu nacházela bohatá bakteriální společenstva, výrazně „živější“ než v okolní chudé půdě.

Klimatology a vegetační ekology oslovují i jiné závěry a pozorování, které Doležalův tým učinil. Například to, že klimatické změny zvolna ovlivňují klima Himalájí. Na půdě, ze které ustupuje led, se rychle uchycují semena zavátých nebo v půdě uložených semen. Doležal podotýká, že průměrná teplota velmi krátké růstové sezóny se nyní v posledním desetiletí zvýšila o 6 °C. A dá se tedy předpokládat, že v dalších letech budou cévnaté rostliny stoupat ještě výše. „Klíčovým faktorem, který limituje nadmořskou výšku dosáhnutelnou rostlinami, je minimum čtyřiceti dní nenamrzlé povrchové vrstvy půdy, ve které mohou vyrůst,“ říká Doležal. „V suchých oblastech Himalájí, zejména v Tibetu, je řada hor s rozsáhlými odledněnými svahy. Pro odolné rostliny se tu otevírají nové prostory k životu.“

Na Doležalův výzkum navazuje důležitým postřehem Jan Salicková, kurátorka Botanické zahrady v St. Luis. „Dlouhodobě sledujeme, že rostliny z alpínského pásma jsou schopny v důsledku klimatických změn vystoupat vzhůru každý rok o přibližně 0,06 metru. Jenže rostliny z mírného pásma tento skok vzhůru zvládají také. Každý rok jsou schopny posunout se výše do svahu v průměru o šest metrů.“ Salicková se proto obává, že svahy zbavené ledového příkrovu nebudou lákat k posunu výše jen alpínské rostliny, ale i níže rostoucí dřeviny. „A ty by mohly alpínské rostliny časem zcela vytlačit. Závěry práce Doležalova týmu nás o rychlejším vzestupu rostlin do vyšších nadmořských výšek utvrzují.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist