U hranic s Polskem vzniká síť vrtů, umožní sledovat spodní vodu
Financování monitoringu podzemních vod podél česko-polské hranice schválila v únoru vláda, ročně na něj dá 600.000 korun. Stát plánuje také monitoring ovzduší, hluku, otřesů či poklesu terénu v okolí dolu.
Na okraji Žitavské pánve u Heřmanic včera na dohled od dolu Turów hloubili pracovníci společnosti Vodní zdroje jeden z vrtů hluboký 80 metrů. Práce zkomplikovala vrstva čediče, na kterou narazili v šedesátimetrové hloubce. "Tady v Heřmanicích máme ještě další tři vrty, hlavní část je ale v Oldřichově na Hranicích, které jsou ohroženy nejvíce, proto je tam těch vrtů nejvíc. Většinou jsou to vrty hydrogeologické," doplnil Vít. Další vrt je u nedaleké Višňové.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Navzdory námitkám z české strany ho Poláci plánují rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit chtějí do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hluku a prachu, ale především právě ztráty vody. Situaci zhoršuje i sucho.
V Heřmanicích už úbytek vody pociťují. "Máme tady lokalitu, kde už druhým rokem dovážíme našim občanům vodu. Dovážíme ji i teď v zimě, je to závislé na klimatických podmínkách, mají studnu, když je deštivo, tak tam nějaká voda nateče, ale zhruba každých čtrnáct dní jim tam vozíme čtyři kubíky vody," řekl starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný (Starostové pro Liberecký kraj). Úbytek vody pozorují podle starosty i v menších tocích. Obec je podle něj navíc kvůli nedalekému dolu ve srážkovém stínu, takže tu prší mnohem méně než v minulosti.
reklama