https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-rozmitalu-nasli-mrtveho-orla-morskeho-zrejme-ho-nekdo-otravil
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U Rožmitálu někdo zřejmě otrávil 16 zvířat včetně orla mořského Aktualizováno

21.2.2021 17:57 | ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM (ČTK)
Chesapeake Bay retrívr Victory speciálně vycvičený pro vyhledávání otrávených návnad a živočichů. Na fotografii s kání lesní.
Chesapeake Bay retrívr Victory speciálně vycvičený pro vyhledávání otrávených návnad a živočichů. Na fotografii s kání lesní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická
U Sedlice nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku bylo nalezeno 16 mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů a tří kání lesních. Někdo je zřejmě otrávil, případem se zabývají kriminalisté, informovala Česká společnost ornitologická (ČSO).
 

Policie v sobotu přivolala psovodku ČSO k nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy. Zvíře, objevené na území Chráněné krajinné oblasti Brdy, mělo křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty. Psovodka se speciálně cvičeným retrívrem prohledala plochu o velikosti 1400 krát 700 metrů a nachodila téměř 20 kilometrů. Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání protáhlo do noci.

"Celkový počet nalezených mrtvých zvířat je 16. Jedná se o největší nález, který jsme zaznamenali na jedné lokalitě," uvedla psovodka Klára Hlubocká, která se vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí věnuje v ČSO od roku 2017. Vedle šesti dravců šlo o osm krkavců velkých, jednu straku obecnou a jednu lišku obecnou. "Kromě toho jsme nalezli také ještě zbytky dvou krkavců velkých a zbytek jedné káně lesní, u kterých kvůli stáří kadaveru pitvu provést nelze," dodala Hlubocká.

Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Poloha, v jakých byla zvířata nalezena, a také nalezené kousky návnad ukazují na otravu. Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. V celé EU je od roku 2008 zakázaný.

"U ptáků se otrava karbofuranem projeví rychle - po několika minutách dostane pták velké křeče a za plného vědomí umírá na udušení. Proto je také možné usuzovat na otravu již při prvotním ohledání zvířete, na kterém je vidět, že před smrtí trpělo," uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Čtyři mrtvé orly mořské nedávno našli ochránci přírody také u Velkého Boru na Klatovsku. Leželi poblíž hnojiště uprostřed ohradníkem obehnané pastviny pro skot. ČSO loni zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, organizace zdokumentovala a předala policii 78 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků. Letos si policie převzala už čtyři případy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 09:53
Ekoliste, co kdyby jsi neobviňoval a napsal o řádící ptačí chřipce?
Obviňovat jako rudé právo v padesátých letech by Vám šlo.
Zřejmě jste dezinformační web.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 10:13 Reaguje na Petr Vojvo
Vy souhlasíte s trávením orlů????
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 13:02 Reaguje na běžný uživatel
Ptačí chřipka řádí v celých čechách. Stačí, aby se orel dotkl mrtvé labutě a je mrtvý. Něco si nastudujte.
www.svscr cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/ptaci-chripka-v-cr/
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 13:30 Reaguje na Petr Vojvo
Jasně...hlavně že je na co se vymluvit, co... já myslím, že znaky otravy jsou nepřehlédnutelné....něco si nastudujte.....jedině...zlehčujete to proto, že VY SÁM jste jeden z těch kdo je zodpovědný..... kdo ví...že????
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 14:29 Reaguje na běžný uživatel
Neobviňujte křivě, na to jsou zákony. Počkejte na prošetření. Zatím ekolist se chová jako dezinformační web.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

21.2.2021 15:43 Reaguje na Petr Vojvo
V článku je uvedeno:

Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Poloha, v jakých byla zvířata nalezena, a také nalezené kousky návnad ukazují na otravu.

"U ptáků se otrava karbofuranem projeví rychle - po několika minutách dostane pták velké křeče a za plného vědomí umírá na udušení. Proto je také možné usuzovat na otravu již při prvotním ohledání zvířete, na kterém je vidět, že před smrtí trpělo,"
Takže bych soudil, že Ekolist neobviňuje, jen sděluje informace, které získal.

Ptačí chřipka v této oblasti letos ještě nebyla zjištěný, a jestli jsou tam mrtví krkavci ve značném rozkladu, a je i liška mezi uhynulými a najdou tam rozházené návnady, tak by bylo lepší zachovat hlavu v klidu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.2.2021 11:22 Reaguje na Petr Vojvo
„To, že se jednalo o otravu karbofuranem je více než pravděpodobné. U zobáku orla je i na pořízených fotografiích vidět pěna a stejně tak má pták sevřené drápy. To je pro otravu tímto neurotoxinem typické."
Zdroj: https://www.denik.cz/krimi/na-pribramsku-nalezli-otraveneho-orla-a-dalsi-dvacitku-zivocichu-20210220.html

Tolik k dezinformacím, patrně podle sebe soudíte...
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 13:02 Reaguje na Jakub Graňák
https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/ptaci-chripka-v-cr/
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.2.2021 13:34 Reaguje na Petr Vojvo
Orel není drůbež. Divocí ptáci přenášejí pt. cřipku ve střevech a zpravidla neonemocní. Příznaky jasně ukazují na důvod úhynu. Dále viz příspěvek pana Knapa.
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 14:31 Reaguje na Jakub Graňák
První pošly na ptačí chřipku labutě. Stačí, aby si orel pochutnal na labuti.
Příznaky jsou tvrzení osoby, důkazy jsou až rozbory.
Bez rozborů jsou vaše obviňování na úrovni goebelse.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.2.2021 15:55 Reaguje na Petr Vojvo
Nikoho jsem neobvinil, viz mé příspěvky.
Zajímalo by mě, kde se v poslední době berou ty davy dementů, kteří mají neustále potřebu někomu vkládat do úst něco, co neřekl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.2.2021 12:02
Trávení dravců karbofuranem je v ČR letitý a závažný problém.
ČR se chová jako by jí to nevadilo, spíše mám dojem, že se skrytě téměř podporuje.

Není společenský zájem o nápravu stavu, max. se jednou za čas ozve nějaký hejkal z MŽP a zas se voda uzavře.

Je to realistický důkaz o skutečném vztahu státu k přírodnímu bohatství , odsouzeníhodný a neakceptovatelný.

Mít tu možnost, podal bych žalobu na ČR pro porušování Směrnice o ochraně druhů..... k Soudnímu dvoru EU , kde bych hravě prokázal, že stát trapně selhává při plnění svých povinností.
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 13:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/ptaci-chripka-v-cr/
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

21.2.2021 13:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím, že to máte marný. Oni si trotlové nezjistí informace a diskuze používají pouze k napadání. Jinak kromě toho orla se tam našla 1 liška obecná(zřejmě taky uhynula na ptačí chřipku) ,2 jestřábi lesní,3 káně lesní,8 krkavců velkých,1 straka obecná. Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.2.2021 13:51
Pan Vojvo mi tak nějak přijde jako potrefená husa ...
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 14:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Asi tak....já si myslím, že v tom sám jede....
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 14:32 Reaguje na běžný uživatel
Neobviňujte, chovat se jako goebels nebo komunisté 50tých let je cesta do pekel, zelení progresivisté.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 16:33 Reaguje na Petr Vojvo
Neobviňujte Ekolist, chovat se jako goebels nebo komunisté 50tých let je cesta do pekel, antizelený progresivisto.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.2.2021 06:51 Reaguje na Petr Vojvo
Mluvíte sám o sobě.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.2.2021 14:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Podle jeho komentů pod jinými články soudím, že se jedná o klasického trolla provokatéra.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.2.2021 06:51 Reaguje na Majka Kletečková
ANO...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.2.2021 14:42
Šikovná psovodka s tím sympatickým čespíkem zaslouží uznání.

Zrůdy, které tímto způsobem (zatím ještě nepotvrzeným pitvou) zabíjí, naopak zaslouží kriminál. Jsou vysoce nebezpečné nejen pro ptáky a zvířata, ale i pro lidi.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

21.2.2021 17:04
Jsem už dost starý na to, abych mohl porovnávat dnešní a minulou „ před sametovou „ přírodu. Mě zajímá hlavně toto: v minulosti o přírodu se starali myslivci, ptáků zemědělské krajiny a drobných bylo všude dost, naopak co mělo křivý zobák se nemilostně střílelo, včetně strak a sojek. V dnešní době je naopak všude vidět straky, sojky a krahujce, jestřáby a sokoly, ptáci zemědělské krajiny a drobní ptáci jsou možná tak na 30% doby minulé. Máme zato: ochránce, vědecké pracovníky. Kdysi myslivci to měli jako koníček „ zdarma „ dnes ochránci a vědci to mají jako dobře placené živobytí. Příroda při tom dostává na frak.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 17:48 Reaguje na Stanislav Bojko
A vy byste chtěl aby se to vrátilo?? - " co mělo křivý zobák se nemilostně střílelo..."
A jste si jistý, že za prudký úbytek ptáků v zemědělské krajině může hlavně fakt, že "všude vidět straky, sojky a krahujce, jestřáby a sokoly..."??
Vědci ale mají jiný názor než vy (ti proklatci co jsou tak dobře placení...) - Reif J., Vermouzek Z.: Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession, Conservation Letters, https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/conl.12585
...apropos...proč by nemohla být ochrana přírody a vědecká práce dobře placené živobytí???? Nebo podle vás mají na dobře placené živobytí nárok jen lidské profese kde se dá něco "prodat, zabít a sežrat"?????
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

21.2.2021 18:34 Reaguje na běžný uživatel
Vážený běžný uživateli, když jste začal trochu zhurta. Tak vysvětlete proč je všude plno klíšťat a jiných brouku kteří v zahradách nebyli. Mně nezajímají vědci, já žil vždy šetrně k přírodě ale co se děje po převratu to normálně hlava nebere. Ještě k ptákům, bydlím v místě pro ptáky ideálním, mezi dvěma potoky obrostlý remízy cca 600m je 50 H les. Před 25 lety jsem nestačil sypat v zimě do krmítka a věšet lůj. Letos je vidět jen krahujce, jestřába a sem tam proletí sokol, sojky a straky, ty jsou, jako ochočené vůbec se nebojí.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.2.2021 19:40 Reaguje na Stanislav Bojko
Mate pravdu pane Bojko.ale zapominate na jednu podstatnou věc .Hodně se na likvidaci drobneho ptactva podileji kočky.Kočkomilove budou v diskusi psat plamenne projevy a ronit slzy nad otravenym orlem,ale že jejich kočka morduje sykory.kosy a dalši druhy to je v pořadku
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.2.2021 19:40 Reaguje na Stanislav Bojko
Rozklad struktury venkovské krajiny-kolektivizace.
Rozklad struktury potravní nabídky-masivní nasazení pesticidů+kolektivizace.
Přemnožení škodné-straky, kuny... radši nebudu komentovat, aby na mě nepadl hněv "spravedlivých"
Jen to celé pár desítek let trvalo, než se to nasčítalo a plně projevilo.

Ps: klíšťáků je všude tolik, protože ten dravý hmyz a jiní členovci, kteří je efektivně regulovali, skončili zdecimováni dekády trvajícím masivním používáním pesticidů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.2.2021 19:53 Reaguje na Jakub Graňák
V tomto bych si být vámi nebyl zdaleka tak jistý a závěry p. Bojka mají určitou váhu. Dříve se používaly pesticidy , které měly daleko horší ekotoxikologický profil a opravdu v přírodě nebyly takové problémy, jak nyní. Všeobecně se nyní názory vědců, pohříchu ve velké většině kabinetních, berou za hotovou věc, ale názory praktiků jsou velice často zesměšňovány, až dehonestovány. To nikdy nekončilo dobře.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 21:49 Reaguje na pavel peregrin
No určitou váhu jistě mají, ale jsou bohužel omezeny právě tím, že je praktik - postihne totiž pouze to, co vidí "od hranice, ke hranici" svých pozemků a míst kudy chodí - tj. pouze vidí, že k nějakým změnám dochází - ale proč k těm změnám dochází, to žádný praktik vysvětlit nedokáže - podchytí dílčí vlivy (někdo mu na pole nastříkal konkrétní pesticidy, vidí více dravců než dříve), ale v těch nejširších souvislostech nedokáže nikdo z praxe vysvětlit, proč ptáci v zemědělské krajině ubývají - to mohou jen vědci s robustními datasety - nebo snad má pan Bojko nějakou dlouhou časovou řadu dat o úbytku ptáků, či o změnách environmentálních podmínek za posledních 100 let??? - možná ano....třeba je vášnivý ornitolog....na druhou stranu, nedochází právě dnes naopak k dehonestaci a zesměšňování práce vědců????....dělá to i tady na Ekolistu každý druhý.....ti vaši "kabinetní" vědci vědí o ptácích mnohem víc než kdejaký farmář a v terénu často nachodili za ptáky tolik kilometrů, že tolik času v přírodě netráví většina diskutujících tady na ekolistu.....
Odpovědět
Sl

Slovan

22.2.2021 08:00 Reaguje na běžný uživatel
Hezky napsáno. Naprostý souhlas.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2021 10:07 Reaguje na běžný uživatel
Když čtu příspěvky p. Zvářala a jeho postřehy,mohu si oprávněně myslet, že tomu zdaleka tak není.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

22.2.2021 12:38 Reaguje na pavel peregrin
Ale je...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2021 13:44 Reaguje na běžný uživatel
Jsem přesvědčen o tom, že p. Zvářal toho v oblasti ornitologie ví kolikrát více, než ti vědci.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

22.2.2021 15:27 Reaguje na pavel peregrin
Jistě je znalec, o tom není sporu...ale určitě čte také knížky a články o ptácích (to většinou ti, které daná problematika zajímá, dělají)...a kdopak tyhle informace, které běžná veřejnost čte, objevil?? A kdo napsal ty knihy a primárně publikoval údaje na které se všichni odvolávají (jak ptáci vypadají, jak žijí..) - no samozřejmě vědci!!!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.2.2021 09:38 Reaguje na pavel peregrin
V této věci se stačí zamyslet, co se za posledních cca 80 let v krajině změnilo. Zmizelo 150 tis ha mezí, remízů...
Prudce propadl objem živočišné výroby a to už od okamžiku, kdy z pochopitelných důvodů nastoupila mechanizace. Koukněte na to kolik bylo využíváno statisíců kusů koní, to už je setsakramentská hromada hnoje, která logicky po pár dekádách začala v půdě chybět. Stejně tak po revoluci propad malochovatelství, kupříkladu ještě v devadesátkách bylo u nás na dědině se sotva 200 obyvateli 20 - 30 kusů hovězího v domácích chovech, k tomu ovcí, drůbeže, králíků... nepočítaně. Dneska málokdo něco chová. Obsah humusu, základního předpokladu pro rozvoj půdního edafonu, jakožto stavebního kamene potravního řetězce setrvale klesá. Pícninářství nahrazené dovozem soji z vykácených brazilských pralesů.
Nástup masivního užívání pesticidů datovaný někam k roku 1970, koreluje se zrychlujícím propadem početnosti entomofauny. Atd, atd...
Zkrátka souvztažnost mezi mírou intenzifikace hospodaření, změnou struktury hospodaření a úbytkem druhů kulturní krajiny je zjevná. Nástup internetu za tím zřejmě nebude.

Netvrdím, že za to můžou zemědělci, ti zkrátka jen reagují na veřejnou poptávku po co nejlacinějším žvanci. Je to problém celé společnosti, která z rozežranosti plýtvá prostředky. Kupříkladu kolik by bylo nových kravínů, nebo mimoprodukčních ploch za prostředky utopené do výstavby a každoročního dotování provozu letišť pomalu v každém krajském městě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2021 10:11 Reaguje na Jakub Graňák
To chápu. Ale toto jsou všeobecně známé příčiny, na které vědci nemusí poukazovat, toto vám řekne každý průměrný sedlák. Co vám však ani vědci neřeknou je to, jak tento stav řešit v kontextu poptávky společnosti.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.2.2021 14:54 Reaguje na pavel peregrin
To je bohužel problém současné společnosti, každý hledí sám na sebe po vzoru "elit", pokud neletíte aspoň pětkrát ročně někam do karibiku, tak jste "aut". To se pak těžko lidem vysvětluje, že by měli z vlastního pudu sebezáchovy oželet zbytečnosti na úkor celku, nedej bože tak "abstraktních" věcí jako jako je životní prostředí, nebo alespoň částečně udržitelné hospodaření.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.2.2021 20:08 Reaguje na Jakub Graňák
Mate hodně pravdu pane Granak.V CHKO kde žiji jsou největšimi škudci ochranaři a ekologove.Podhorska řeka,ktera byla plna pstruhu,lipanu,střevli a vranek je dnes totalě mrtva voda.Diky tomu,že vysadili vydry ,ktere se brutalně namnožily.Došlo to už tady do faze,že byla přistižena vydra kilometr od řeky jak se dobyva do kralikarny na kraliky.V poledne.Vyžrana řeka je už neuživi.Volavky popelave už spiše vidavam na poli při lovu hlodavcu než u vody.Vyše popsane je dilem ochranařu a bude huř
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

22.2.2021 08:50 Reaguje na karel krasensky
asi vydra králičí ne ? trochu jste si nás tady chtěl povodit ne -)
Odpovědět
kk

karel krasensky

22.2.2021 09:10 Reaguje na Robert Jirman
Ne pišu pravdu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.2.2021 19:42 Reaguje na Stanislav Bojko
Jo, a klíště není brouk:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2021 20:04 Reaguje na běžný uživatel
Víte, on pan Bojko vám pouze popsal stejné zkušenosti,
jaké mají i jiní pamětníci. Mi dravci a některé šelmy
nevadí, ale musíme si veřejně přiznat, že existuje tkzv.
POTRAVNÍ ŘEŤĚZEC. Začíná od zdola od zdravé vody, půdy, hmyzu, obojživelníků atd. a pokračuje přes predátory a nakonec vrcholové predátory. Pokud schází potrava pro
kterýkoliv z potravních článků, tak se řetězec naruší a
nemá opodstatnění trvat na zvyšování stavů vrcholových
predátorů. Mi se trávení hnusí jako všem slušným lidem
a traviče nehájím. Pouze už dávno upozorňuji na to, že
k tomu bude stále častěji docházet. Koho se škody těmi
predátory osobně týkají a nemá zastání v zákoně, tak se
uchyluje k podobným praktikám. Pokud by měli predátoři
nadbytek potravy, tak by neměli ani zájem o ty nástrahy.
Už jsem tu psal o třech zabitých káňatech rychlíkem, když
na trati požíraly přejetého zajíce. Ty zase po smrti
zkonzumovaly lišky a jezevci. Mnozí predátoři končí pod
koly aut a vlaků, když sbírají mrtvá zvířata kolem cest a tratí. Pan Bojko popsal úbytek potravy predátorů a proto nemohou růst stavy jich samotných, pokud z nich nechceme udělat sběrače lidmi servirované potravy. Pokud dojde k vyhubení jejich přirozené potravy, tak buď vyhynou hlady
i oni a nebo je bude třeba uměle krmit. To už není ta vysněná samoregulační schopnost v přírodě, která je už narušená od samotné základy potravní pyramidy. V přírodě
ubývá hmyz a jiná potrava pro drobné ptáky a drobnou
zvěř, ale jejich predátorů utěšeně narůstá. Co se stane
po vyhubení této jejich potravy? Na to nemusím být vědec
a odpovím. Vyhynou hlady, nebo budou navštěvovat skládky
a po zrušení skládek je budeme asi uměle krmit. Není na
čase začít od ochrany potravy, její namnožení a ne stále
pouze horovat pro vrcholové predátory? Víte mi už to je
vzhledem k věku celkem jedno, ale před chvílí jsem se
vrátil z kdysi ráje ptáků a drobné zvěře. Ten úbytek
drobných pěvců bije přímo do očí. Bažant jeden, zajíc
jeden a na obou řekách (Olše, Odra) na soutoku poměrně
dost různých druhů kachen a pár volavek šedých díky
tomu, že se tu stáhly ze všech zamrzlých stojatých vod.
Pak pár kání a jeden orel mořský. Zbytky sněhu byly ale
plné liščích stop a čerstvě i od probuzeného jezevce
u jeho nory. Jinak ty lišky a jezevci už chodí mezi
domy a trhají pytle se směsným odpadem odhozeným u
nádob se tříděným odpadem někoho bez popelnice. Tak
si já osobně rovnováhu v přírodě nepředstavuji. Nad
tím se je načase zamyslet, že ochrana není pouze pro
predátory, ale musí být i pro jejich kořist. Takhle
tu časem nebude ani ta potrava a ani ti predátoři.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.2.2021 22:33 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo...co chcete od krajiny stvořené člověkem....tam samostatně nefunguje vůbec nic - pořádně ani ten potravní řetězec. Nemyslím si, že je ochrana pouze pro predátory - pořád je tady nesrovnatelně více spárkaté lovné zvěře a hlodavců, než predátorů - to že je některých predátorů díky tomu, že je právě hodně potravy v podobě hojných druhů živočichů a lidských zbytků, to nepopírám - však lišky a kuny skalní můžete lovit do aleluja.....a to že některé druhy kořisti a pak i predátorů mohou z antropogenní krajiny vymizet je taky pravda - v přirozených ekosystémech by se to nikdy nestalo, no ale co chcete od člověkem stvořené "parodie na ekosystém"....
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

22.2.2021 09:13 Reaguje na běžný uživatel
Vážený běžný uživateli, mnou zmíněné predátory jako jsou, krahujci, jestřáby, sokoly, sojky a straky ti se dokáži zachránit v případě ohrožení odchovem ve voliérách. Mnou zmínění ptáci zemědělské krajiny a drobní ptáci kor ti kteří migrují se nedají odchovat tak jejích predátoři. Je pravdou, že na velkých lánech žádní ptáci pomalu nejsou. Bohužel mě tato doba připomíná návštěvu bývalého spolužáka který za minulého režimu utekl do USA. Když mně vyprávěl, že tam si nemůže člověk jen tak zajít dle své libovůle do přírody jelikož na soukromý pozemek nikdo nesmí, vše záleží na jeho majiteli. Jak to tak vypadá za nějaký čas to bude i u nás a už to začíná, různými zákazy do lesů a skal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2021 09:30 Reaguje na běžný uživatel
Ona se nezměnila pouze společnost, ale i zákony
a změnila se i myslivost. Kdysi byla myslivost
"lidová" s nároky hlavně na volný čas a pracovní
povinnost v revíru. Dnes jsou to mnohdy nájemci
honiteb rekrutující ze z místních VIP, kteří
touží hlavně po trofeji a nemíní vyplašit jelena,
když mu přijde na dostřel liška či kuna. Navíc
vysedět lišku na posedu bez masové újedi je tak
leda pohádka pro ochranáře. Schází tak masivní
odlov škodné a u některé to je pouze pár měsíců
v roce. Je omezeno norování a jiné kdysi běžné
účinné způsoby lovu , ale to je laikům zbytečné
mluvit. Pokud bude ještě letos obnova(čestvý sníh)
tak se koukněte na stopy zvěře ve svém okolí.
Ten poměr je hrozivý. Pár zaječích stop, ale
vše prošněrováno liščími stopami, které už se
producírují i ve dne. Hlad je hlad a ztrácejí
plachost. V západní Evropě se jim producírují
po ulicích měst a jedna už žije i v zahradě
sídla německého prezidenta. Pokud je toto vzor
a cíl, tak brzo bude třeba predátory krmit.
Moudra "zelených" hlav páchají obrovské škody
na přírodě samotné, ale stále tvrdí, že to
zavinili jiní. Dole jsem to více rozvinul panu
Slovanovi, který se opět ohání "vědci", které
já už neberu vážně díky tomu, že co vědec to
názor a že tvrdí co pár let něco jiného. Naši
předci se jednoho moudra drželi stovky let a
ty stovky let tu udrželi i rovnováhu s hojností potravy a úměrným množstvím predátorů. Dnes je
tomu bohužel naopak a bude hůře.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

22.2.2021 10:01 Reaguje na Břetislav Machaček
To je škoda, že vědce neberete vážně...a koho berete vážne, naše předky?? A které předky myslíte?? Ty z 19. tého století, kteří zavedli "moderní" lesnictví??? Nebo ty do kolektivizace v 50 tých letech 20. stol. kteří zavedli "moderní" zemědělství?? Nebo ty z počátku jednadvacátého století??? Zdá se mi, že jak ti předkové mění názory na využívání krajiny a na jejich vlastní potřeby, tak se situace stále zhoršuje - a rozhodně za to nemohou ani vědci ani zelení ochranáři (ti jsou chudáci na scéně jen kratičkou dobu) - jen ti, co v krajině hospodaří - tj. zeměděleci, lesníci a developeři...toto jsou potomci těch vašich předků a představují předky pro ty, kdo jednou budou v krajině hospodařit v budoucnu.... tak kteří předkové jsou ti správní??? Předpokládám ti, co žili v neolitu...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

22.2.2021 19:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Příroda si vždy poradila sama,pokud nebude potrava nebudou ani predátoři.Trávit zvířata může jenom duševni mrzák kterej se na nic jiného nezmůže.Tohle nedělá pytlák ale nějakej ubohej myslivec nebo majitel lesa nebo rybníku.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

21.2.2021 19:59
Neumím posoudit, zda jsou nebo nejsou přemnožené kočky, které by na úbytku drobného ptactva měly podíl. Ale straky a sojky na úbytku drobných ptáků mají osobně jsem to několikrát viděl, jak vybírají hnízda. V mém okolí jsou kočky dá se říct na stejném množství jako před 30lety.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2021 20:19 Reaguje na Stanislav Bojko
Plně s vámi souhlasím, protože v mém okolí koček rapidně ubylo
a jsou to spíše gaučáci, které ani majitelky nepouštějí ven.
Ale naopak kdysi tlumené sojky a straky plení hnízda pěvců,
koroptví, čejek, skřivanů atd.(všech co nehnízdí v dutinách).
Doupné ptactvo zase řeší kuny a po výletu opět i ti krkavcovití.
Byl jsem svědkem uklování mláďat sýčků sojkami a kosí ptáčata
na své zahradě jsem před sojkami doslova bránil hlídáním
a odháněním. Takhle vypadá realita, ochranáři teoretici to
neradi slyší a dají vám odkaz na vědce teoretiky.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.2.2021 20:22 Reaguje na Stanislav Bojko
1) Drobné ptactvo je na vysokou predaci hnízd adaptováno, proto třeba pěvci mohou hnízdit několikrát do roka.
2) Pokud by bylo málo predátorů, stejně by zemřelo +- stejné % mláďat na nedostatek potravy. Notabene dnes, kdy mizí hmyz hlavně kvůli chemii v krajině. Byl na to i vědecký výzkum.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2021 09:07 Reaguje na Slovan
Vy jste skutečný příručkový odborník, který se bez vědeckého
výzkumu neobejde. Jsou podhorské oblasti s absencí postřiků
a přesto tam ptáci mizí a mizí tam i ten hmyz, ale díky tomu, že se ani on nemá čím živit. Koukněte se někdy do týden starého kravince na pastvině a pochopíte jaký zdroj
hmyzu to je. Taky každý rozkládající se kadaver je zdrojem
téměř stejné váhy hmyzu, kolik sám vážil. Pokud ho sežere
mrchožrout, tak chybí i tento hmyz. V půdě s absencí hnoje
chybí půdní hmyz a to je další zdroj potravy. Chemizace
zemědělství je dána úbytkem orné půdy a tím i větším
tlakem produkovat na tom zbytku i to, co se pěstovalo
i tam, kde je dnes trvale zatravněné pole a nebo pole
s biopalivy a biomasou. Pod fotovoltaikou se často
podrost likviduje chemicky e u biopaliv a biomasy
je to úplná zhovadilost. A hádejte kdo k tomu dál
impuls? Zelená politika propagovala přeměnu polí
v podhůří na louky, pěstování biopaliv, biomasy a
stavby solárních parků. Nikde jsem je neslyšel, když
se zde likvidovaly chovy dobytka, prasat a drůbeže.
Naopak tu papouškovali "vědecké" kidy o škodlivosti
dobytka produkujícího CO2 a podobné hovadiny.
Ta potravní nabídka klesá všem a že se zatím drží černá
a vysoká je pouze proto, že nejsou závislí na hmyzu. Po
jejím úbytku to bude i pro predátory ještě horší. Ano
ptáci hnízdí vícekrát do roka, ale pokud přibývá jejich
predátorů, tak už ani to nestačí. Kdo chce vidět, tak to
vidí. Kdo chce zůstat slepý, tak časem uvidí prd. My své
viděli a vidíme ten propad nyní, který je rapidní hlavně
posledních 20 let, kdy se ochrana přírody upnula k ochraně
predátorů a zapomněla na ostatní stupně potravního
řetězce. Vy mladí to máte plně ve svých rukou a bude to
váš svět a vaše příroda. Pamatujte ale jedno, že škody
se páchají rychle, ale náprava, pokud je možná, tak trvá
velmi dlouho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.2.2021 11:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, dobře argumentujete, bohužel, na špatném místě. Když jsem vědci napsal, ať mi odpoví na zvýrazněný dotaz, proč v původní nechemizované krajině nežijí koroptve, sýčci, zajíců je nepatrný zlomeček, tak se z odpovědi "chytře" vyvlíkl, že žije na Hané, kde louky nejsou. Přitom měl přiloženou mapku, kam zajet na kole by nebyl problém si to ověřit. Mám dojem, že oni to vědí, resp. minimálně tuší, ale hrdost jim nedovolí z této tragikomedie vycouvat. To, že sklízejí plody vlastní slepoty, si ani na vteřinu nepřipustí. Kdyby byl takový humbuk kolem potrávených koroptví a hmyzu postřikem, který byl naprosto legální, tak to ještě pochopím. Ale upnout se na "ikonické druhy" mi přijde dětinské a nesystémové. Takto se prostě nakumulované problémy neřeší.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.2.2021 14:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Ochrana přírody se k ničemu neupnula, pouze nerozděluje zvěř na škodnou/užitkovou. I proto dokáží vědci nebo ochránci pochopit více důvody, proč se některým druhům daří a jiným nikoli. Zatímco spousta myslivců v tom vidí hlavně přemnoženost predátorů (prostě z principu tradice “nenávisti k nim”), pak ochránce podobné nutkání nemá. Faktem je, že za úbytek některých druhů mohou hlavně lidé, respektive jejich současné hospodaření v krajině. Každý kdo se krajinou prochází a zároveň ji i vnímá a sleduje to vidí. Chceme více polního ptactva? Začněme vytvářet biopásy bez chemického postřiku, kde se bude dařit nejen ptákům, ale i hmyzu a kde se mohou i mláďata schovat před predátory. Budujme remízky, používejme méně chemie. Jednoduše - vhodným managmentem krajiny dost snížíme vliv predace. Regulace lišek nebo kun je dnes možná, stejně jako strak nebo vran. Přesto si na ně spousta lidí stěžuje, místo toho, aby je tedy šli osobně regulovat když mohou (samozřejmě bez jedů a podle zákona). To samé, jen trochu jinak, se dá napsat k pěvcům. Nevěřím na to myslivecké náboženství, že za tohle mohou příliš přemnožení predátoři, když těch důvodů je tak hodně. A myslím, že to tak vnímá a vidí i ČSO.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2021 18:10 Reaguje na Slovan
Psal jsem vám o krajině bez zemědělství a vy mi tu
pořád melete to samé o chemickém zemědělství. Jó
a ještě jsem nikdy neslyšel z úst ochranářů, že
by prosili myslivce o likvidaci lišek, kun, strak
a sojek. Oni si stále myslí, že to příroda vyřeší
sama. Vyřeší, ale likvidací jejich kořisti a bude
to vyřešeno navěky. S biopásy souhlasím jako
s krmivem a s remízky taky, ale predátor si to
hnízdo najde i tam, pokud bude mít hlad. Nejvíc ptáků a drobné zvěře pamatuji v období, kdy
téměř každé myslivecké sdružení mělo část
honitby vyčleněnu jako uznanou bažantnici a
v ní intenzivně tlumili škodnou. Byl rozdíl
mezi bažantnicí a zbytkem honitby a byla to
pro drobnou a ptáky taková oáza bez predace.
Odtamtud se šířili do okolí a škodná se té
bažantnici vyhýbala. Dobře věděla, co ji tam
čeká a i drobná a ptáci věděli, kde budou mít
klid. Víte, kde se dnes třeba daří zajícům?
Třeba v areálu JEDu, kde je absence predátorů
a nebo u nás v kolejišti nádraží v Bohumíně.
Pročpak asi už pouze na podobných místech?
Protože tam je absence predátorů. Jen tak dál "vědci" a novodobí ochránci a zajíc bude spolu
s koroptví a zpěvnými ptáky pouze exponáty v
ZOO a nebo vycpaní v muzeu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.2.2021 19:14 Reaguje na Břetislav Machaček
No nevím, ač neochranář (tady to trošku kulhá) jsem ty myslivce párkrát zkusil, naposledy někdy před zhruba třičtvrtě rokem, hádejte jak to dopadlo. Ti staří, kteří šli po škodné pomřeli a noví jsou samí VIP Mudr, Judr..., kteří na nějaké kuny zvysoka serou, asi tak jak ti aktivisti. A to tvrdím i přes riziko, že si to přečte třeba i můj tchán, taky myslivec
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.2.2021 20:55 Reaguje na Jakub Graňák
Už jsem to psal jinde: proč by důsledně pronásledovali srstnatou, když její místo zaplní chráněná pernatá? Dnes navíc hojná i v zástavbě...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.2.2021 19:17 Reaguje na Břetislav Machaček
To je ten "vědecký přístup" utlouct oponenta žvaněním o ničem. Na to Bílé ušlechtilé určitě nic namítat nebude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2021 20:21 Reaguje na Karel Zvářal
Už si kolikrát říkám, máš to zapotřebí
těm aktivistům polopaticky vysvětlovat
zásady potravinového řetězce, který je
základem celé přírody? Když pak čtu ty
jejich bláboly odvolávající se na vědce,
tak mi to nedá a opakuji jim ty elementární znalosti o přírodě na které
asi ve škole chyběli(možná se to už ani
neučí). Tyto zásady znali naši předci
bez VŠ a titulů a podle toho se taky
řídili. Dnes se hledají všemožné jiné
příčiny včetně světelného smogu, vlivu
elektromagnetického vlnění a omílání
té chemizace. Neříkám, že ne, ale je
tu základní chyba v tom, že nelze lpět
na vrcholových predátorech na úkor
jejich potravy. Praktici a moudří lidé
to vědí, ale aktivisté to nechtějí ani
slyšet. Stále tu budou obhajovat další navyšování predátorů a hledat zástupné důvody mizení jejich potravy. Existuje
zásada úměrnosti a vychýlení její osy
od potravy opačně může potravu zcela
vyhubit. Pak budou asi ptáky chovat
v ZOO a vypouštět donekonečna do
přírody. Ono to bude další dotační
titul, jako jsou nyní predátoři
a bude tak obživa pro kvantum
nově vystudovaných ochranářů. Co
taky s nimi. Chce to ještě více
CHKO, NP, odborů ŽP na všech stupních
samospráv, pak ještě ta AOPK a nebo
placené funkce v neziskovkách. Tolik
placených ochránců tu nikdy nebylo,
ale i tak jde příroda do kopru. Kdysi
ani jeden profesionál, pouze amatéři
a příroda OK. Nedávno jsem tu navrhl
pokus na dvou přibližně podobných
územích. Jeden s ochranou přírody bez ochranářů podle zásad chovu a lovu
před 30. léty a v tom druhém jak je
to nyní. Po nějaké době( cca 5 let)
udělat nové sčítání zvířat a bude
jasné, co je lepší. Pokud zvítězí
dnešní koncepce, tak si nasypu na
hlavu popel a budu už z ticha. Tak
jim ale budu stále opakovat to, co
jsem napsal o potravním řetězci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.2.2021 20:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Ta srovnávací území by se mi moc líbila, já to totiž pozoruji na místech, která navštívím, tj. rozdíl vlažný vs. "starodávný" přístup. Toho druhého je poskrovnu, silně převládá ten první. Důvodem je celková deziluze z špatně nastaveného systému.

Mě jste moc potěšil tím popsaným pozorováním útoků sojek či strak na mladé sýčky. Na ZD, kam jezdím za posledními mohykány, dotírají straky na dospělé sýčky až do úplné tmy! Člověk se až lekne, když mu znenadání nízko nad hlavou proletí 3 straky, které měly být už půl hodiny zahřadované. A tdubičky Vám odvětí, že predátoři byli vždycky a příroda si nějak poradí... jenže tolik vymizelých druhů není náhoda, nelze vše svádět na zemědělství, neb oni ti vrabci a chocholuši chybí i ve městech, kde se nechemizuje. Zato poštolek jako nasetých, každou chvíli varují kosi a sýkory před krahujem... potom se nemůže nikdo divit.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.2.2021 20:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Největší koncentraci zajíců jsem viděl v Doupovských horách. Taky málo predátorů?
A kdo se bavil o ochranářích? Ochranáři nesvádí vše na predátory, vidí ten problém mnohem komplexněji, proto nemusí chtít zbytečnou extrémní eliminaci predátorů, kteří do té přírody patří stejně jako ostatní. Žádná škodná totiž neexistuje. Obdobnou eliminaci tu chtějí jiní “experti” (všichni víme o kom je řeč).
Odpovědět
Sl

Slovan

21.2.2021 20:11
Tohle dokáže udělat opravdu jen lidský odpad. Chytit, zavřít a rovnou pověsit i za koule. Chce to už exemplární příklad.
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

21.2.2021 20:25 Reaguje na Slovan
Slovane, pouze příroda.
Lidi dojíždějí na covid, ptáci na ptačí chřipku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.2.2021 22:30 Reaguje na Petr Vojvo
U usmrcených tvorů, o nichž je článek, to nevypadá na ptačí chřipku, ale na úmyslnou otravu člověkem.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

22.2.2021 09:42 Reaguje na Majka Kletečková
to ten pá ví samozřejmě taky, ale nějak v této formě diskuze nachází uspokojení. Tento typ lidí se nachází v každé diskuzi a asi je lepší je nechat vyřádit a neřešit
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

22.2.2021 19:20 Reaguje na Petr Vojvo
A liška umřela smíchy ne ?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

22.2.2021 08:48 Reaguje na Slovan
nejdřív by to chtělo exemplární fákancovanou
Odpovědět
re

regis24

22.2.2021 16:44
Velice zajímavá informace se objevila dnes. On tam totiž možná žádný orel nebyl... Podivná manipulace s důkazy před příjezdem policie ČR vzbuzuje dost otázek. Třeba se fotky orla objeví zase za týden a údajně to bude jiná otrava...

Otrávený orel z Brd zmizel před příjezdem policistů. Ti hledají svědky.
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/otraveny-orel-z-brd-zmizel-pred-prijezdem-policistu-ti-hledaji-svedky-40351766
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist