Ukrajina vyváží o 30 procent méně obilí a potravin než před začátkem invaze

Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou vojenskou invazí z konce loňského února. Ukazují to statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovalo, se nyní bojuje.

Ukrajina je důležitým vývozcem slunečnicového oleje, kukuřice, pšenice a ječmene. Když zemi loni 24. února napadla ruská vojska, součástí invaze byla i blokáda ukrajinských černomořských přístavů - klíčových pro vývoz obilí a dalších potravin. Na světové trhy se pak nemohlo dostat zhruba 20 milionů tun obilí, které uvázlo na ukrajinském území. Index cen potravin ve světě se pak výrazně zvýšil a dostal se na rekord.

Ohroženy byly zejména dodávky potravin do zemí Afriky a Blízkého východu, které jsou na ukrajinském obilí silně závislé, jak ukázala zpráva OSN z loňského září. OSN také uvedla, že ceny základních potravin se pak v těchto zemích zvýšily v průměru o 30 procent. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese přibližně 44 milionů lidí ve 38 zemích čelilo mimořádnému hladu.

"Činitelé OSN měli obavy o Africký roh, kde už státy byly kvůli suchu na pokraji hladomoru. Nedostatek obilí tu situaci ještě zhoršoval," říká Richard Gowan z organizace International Crisis Group, která se ve světě snaží předcházet konfliktům. Africký roh je oblast na východě Afriky, patří do ní Džibutsko, Eritrea, Etiopie a Somálsko. Někdy se k nim počítají také okolní státy Keňa, Súdán, Uganda a Jižní Súdán.

Ukrajina si mezitím dohodla alternativní přepravní trasy, které vedou přes středoevropské země. Část obilí určeného chudým zemím ale skončila na trzích v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, České republice a dalších státech, kde přispěly k propadu cen místní produkce. Některé z těchto zemí se po stížnostech svých zemědělců nyní dovozu ukrajinského obilí brání, Evropská komise (EK) jim za způsobené škody slibuje finanční kompenzace.

Turecko loni v červenci po jednání s ukrajinskou a ruskou stranou zprostředkovalo dohodu, která umožnila vývoz obilí z ukrajinských přístavů částečně obnovit. Schéma bylo dvakrát prodlouženo, naposledy letos v březnu, jeho platnost ale končí příští měsíc. Rusko po západních státech chtělo, aby zmírnily sankce zavedené proti němu v odvetě za invazi, a že teprve potom tuto takzvanou obilnou smlouvu prodlouží.

Dohoda o vývozu obilí Ukrajině umožnila přepravovat miliony tun potravin přes černomořské přístavy, a to navzdory tomu, že ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem stále trvá.

Díky obilné dohodě mohou nákladní lodě bezpečně proplouvat Černým mořem z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj. První lodě s nákladem obilí díky dohodě vypluly začátkem loňského srpna, využily k tomu koridor dlouhý 310 námořních mil (574 kilometrů) a široký tři námořní míle (přes pět kilometrů).

Ukrajina se v roce před ruskou invazí podílela ze 46 procent na celosvětovém vývozu slunečnicového oleje, ze 17 procent na vývozu ječmene, z 12 procent na vývozu kukuřice a z devíti procent na vývozu pšenice. Data OSN ukazují, že jen asi čtvrtina vývozu potravin z Ukrajiny směřuje do nejchudších zemí světa, což zejména Rusko nyní kritizuje. Asi 47 procent vývozu v posledních měsících směřovalo do vysokopříjmových zemí, včetně Španělska, Itálie a Nizozemska. Dalších 26 procent šlo do zemí s průměrnými a vyššími příjmy, jako je Turecko a Čína, a 27 procent do zemí s nízkými a středními příjmy, například do Egypta, Keni a Súdánu.

Rada Evropské unie v aktualizovaném přehledu uvádí, že díky obilné smlouvě se na vývozu obilí a dalších potravin z Ukrajiny podílí ze 49 procent kukuřice, z 28 procent pšenice, z 12 procent produkty ze slunečnic a z dalších 12 procent ostatní.

Na smlouvu o vývozu obilí dohlíží za OSN Společné koordinační centrum (JCC). To v březnu uvedlo, že za posledních osm měsíců vyplulo z ukrajinských přístavů více než 800 lodí s celkovým nákladem více než 23 milionů tun obilí a dalších potravin. Část vývozu tvořila i hnojiva. Tento dodatečný vývoj byl klíčovým faktorem v následném poklesu cen potravin na světových trzích. Ty jsou teď nižší než před začátkem války na Ukrajině z loňského února.

---

reklama

---