Ukrajina vyváží o 30 procent méně obilí a potravin než před začátkem invaze

Ukrajina je důležitým vývozcem slunečnicového oleje, kukuřice, pšenice a ječmene. Když zemi loni 24. února napadla ruská vojska, součástí invaze byla i blokáda ukrajinských černomořských přístavů - klíčových pro vývoz obilí a dalších potravin. Na světové trhy se pak nemohlo dostat zhruba 20 milionů tun obilí, které uvázlo na ukrajinském území. Index cen potravin ve světě se pak výrazně zvýšil a dostal se na rekord.
Ohroženy byly zejména dodávky potravin do zemí Afriky a Blízkého východu, které jsou na ukrajinském obilí silně závislé, jak ukázala zpráva OSN z loňského září. OSN také uvedla, že ceny základních potravin se pak v těchto zemích zvýšily v průměru o 30 procent. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese přibližně 44 milionů lidí ve 38 zemích čelilo mimořádnému hladu.
"Činitelé OSN měli obavy o Africký roh, kde už státy byly kvůli suchu na pokraji hladomoru. Nedostatek obilí tu situaci ještě zhoršoval," říká Richard Gowan z organizace International Crisis Group, která se ve světě snaží předcházet konfliktům. Africký roh je oblast na východě Afriky, patří do ní Džibutsko, Eritrea, Etiopie a Somálsko. Někdy se k nim počítají také okolní státy Keňa, Súdán, Uganda a Jižní Súdán.
Ukrajina si mezitím dohodla alternativní přepravní trasy, které vedou přes středoevropské země. Část obilí určeného chudým zemím ale skončila na trzích v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, České republice a dalších státech, kde přispěly k propadu cen místní produkce. Některé z těchto zemí se po stížnostech svých zemědělců nyní dovozu ukrajinského obilí brání, Evropská komise (EK) jim za způsobené škody slibuje finanční kompenzace.
Turecko loni v červenci po jednání s ukrajinskou a ruskou stranou zprostředkovalo dohodu, která umožnila vývoz obilí z ukrajinských přístavů částečně obnovit. Schéma bylo dvakrát prodlouženo, naposledy letos v březnu, jeho platnost ale končí příští měsíc. Rusko po západních státech chtělo, aby zmírnily sankce zavedené proti němu v odvetě za invazi, a že teprve potom tuto takzvanou obilnou smlouvu prodlouží.
Dohoda o vývozu obilí Ukrajině umožnila přepravovat miliony tun potravin přes černomořské přístavy, a to navzdory tomu, že ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem stále trvá.
Díky obilné dohodě mohou nákladní lodě bezpečně proplouvat Černým mořem z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj. První lodě s nákladem obilí díky dohodě vypluly začátkem loňského srpna, využily k tomu koridor dlouhý 310 námořních mil (574 kilometrů) a široký tři námořní míle (přes pět kilometrů).
Ukrajina se v roce před ruskou invazí podílela ze 46 procent na celosvětovém vývozu slunečnicového oleje, ze 17 procent na vývozu ječmene, z 12 procent na vývozu kukuřice a z devíti procent na vývozu pšenice. Data OSN ukazují, že jen asi čtvrtina vývozu potravin z Ukrajiny směřuje do nejchudších zemí světa, což zejména Rusko nyní kritizuje. Asi 47 procent vývozu v posledních měsících směřovalo do vysokopříjmových zemí, včetně Španělska, Itálie a Nizozemska. Dalších 26 procent šlo do zemí s průměrnými a vyššími příjmy, jako je Turecko a Čína, a 27 procent do zemí s nízkými a středními příjmy, například do Egypta, Keni a Súdánu.
Rada Evropské unie v aktualizovaném přehledu uvádí, že díky obilné smlouvě se na vývozu obilí a dalších potravin z Ukrajiny podílí ze 49 procent kukuřice, z 28 procent pšenice, z 12 procent produkty ze slunečnic a z dalších 12 procent ostatní.
Na smlouvu o vývozu obilí dohlíží za OSN Společné koordinační centrum (JCC). To v březnu uvedlo, že za posledních osm měsíců vyplulo z ukrajinských přístavů více než 800 lodí s celkovým nákladem více než 23 milionů tun obilí a dalších potravin. Část vývozu tvořila i hnojiva. Tento dodatečný vývoj byl klíčovým faktorem v následném poklesu cen potravin na světových trzích. Ty jsou teď nižší než před začátkem války na Ukrajině z loňského února.
reklama