https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-chile-jsou-ohrozeny-lesy-tisiciletych-jehlicnanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Chile jsou ohroženy lesy tisíciletých jehličnanů

26.12.2018 01:30 | QUINQUÉN (ČTK)
V Quinquénu, indiánské lokalitě na jihu Chile, ukazuje Ricardo Meliňir s pýchou na les "chilských borovic", tisíciletých stromů. / Ilustrační foto
V Quinquénu, indiánské lokalitě na jihu Chile, ukazuje Ricardo Meliňir s pýchou na les "chilských borovic", tisíciletých stromů. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
V Quinquénu, indiánské lokalitě na jihu Chile, ukazuje Ricardo Meliňir s pýchou na les "chilských borovic", tisíciletých stromů. Jeho komunitě se podařilo zachránit tyto stromy před dřevařskými firmami, ale hrozí jim choroby a dopady klimatických změn, píše agentura AFP.
 

Tyto stromy, bičovány větrem a chladem, rostou ve ve výšce od 1000 do 1700 metrů nad mořem v andském regionu v provincii Araucaria asi 600 kilometrů od Santiaga. Ricardo ukazuje na gigantický strom vyvrácený v zimě. "Je velmi těžké odhadnout věk těchto araukárií," říká.

Araucaria araucana, blahočet chilský, vyhlášený v roce 1976 za národní dědictví, je pro místní Indiány posvátným stromem. Tento jehličnan s dlouhými větvemi může měřit do výšky až 60 metrů a jeho kmen může být silný až tři metry. Pochází z doby zhruba před 260 miliony let.

V Quinquénu bylo sotva 40 procent lesů chilských araukárií ušetřeno před lidskou činností, uvádí Ricardo Meliňir, šéf komunity Pehuenchů, kteří odvozují své jméno od plodu blahovičníku pehuén.

Pehuenchové museli na konci vojenské diktatury Augusta Pinocheta (1973-1990) bojovat o to, aby jim byly vráceny pozemky uchvácené dřevařskými společnostmi. Za jejich působení podle chilského ministerstva životního prostředí v letech 1930 až 1970 zmizelo 30.000 hektarů blahovičníků.

Dnes jsou tyto stromy, nazývané chilským básníkem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Pablem Nerudou v jeho Ódě na araukárii chilskými věžemi, více než kdy jindy zranitelné.

Klimatické změny přispívají k požárům a destrukci původního lesa. Oheň je stále častějším jevem. V roce 2015 zničil požár více než půl milionu araukárií v národní rezervaci China Muerta.

A v poslední době je sužuje nová choroba. Vědci se snaží jejímu šíření zabránit. Příčiny jsou zřejmě mnohé: ekologický stres v důsledku nedostatku srážek a houby, které vysušují větve a nakonec strom zabijí.

Celých 90 procent araukárií v Chile je zasaženo a dvě procenta z nich již uhynuly, uvádí se ve studii jedné z kalifornských univerzit. Nebezpečí je tím větší, že araukárie rostou velmi pomalu a je zapotřebí, aby vždy vedle sebe byly samčí a samičí jedinci.

Oba stromy se do sebe "zamilují", jak říká Ricardo Meliňir, na jaře. Plody se objevují v březnu, až do prvního sněžení v dubnu. A je třeba čekat 20 až 25 let, než strom vydá své první semena.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje chilský strom za ohrožený druh a zanesl jej na svůj červený seznam.

V posledních letech se rozloha lesů tohoto druhu rostoucího na jihu Chile a Argentiny zmenšila na chilské straně o 260.000 hektarů. V 16. století, kdy do Chile přicházeli evropští osadníci, činila rozloha těchto lesů 500.000 hektarů. Podle ministerstva životního prostředí se jen v letech 1975 až 2000 plocha lesů s araukárií zmenšila o 67 procent.

To znepokojuje domorodce, dnes asi 200 osob, kteří žijí v první indiánské rezervaci v Chile asi na 10.000 hektarech.

Semena podobná piniovým oříškům slouží k výrobě mouky, nápojů, mohou se pojídat opékaná k různým pokrmům. Někdo je přidává do zavařeniny či do slaných i sladkých dortů. Oříšek obsahuje hodně proteinů a kalorií a není v něm sodík ani lepek.

Komunita v Quinquénu se chce otevřít ekoturistice, aby rozmnožila své chudé příjmy ze zemědělství a chovu dobytka. Nedávno vzniklo družstvo s tuctem členů, vysvětluje jeho předseda Alex Meliňir. Jeho přáním je žít v harmonii s životním prostředím, jak žili předci.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

27.12.2018 14:06
Autor článku zpočátku píše o aurakarii - blahočetu, v dalším textu už je z toho blahovičník ( že by při psaní něco popíjel a nesoustředil se? ). Kmen stromu nemůže být silný x metrů ale měří x metrů v průměru. Síla je fyzikální pojem, nikoli pojem rozměrový.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.12.2018 22:05 Reaguje na Josef Mozek
Zajisté se jedná o blahočet - araukárii. Blahovičníky se vyskytují v Austrálii, popř. na Nové Guinei.

Není to první překlep ze strany ČTK, obávám se, že ani ne poslední.
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.12.2018 09:19
Taky jsem se nějak ztratil o čem se vlastně mluví.
"Araucaria araucana, blahočet chilský, vyhlášený v roce 1976 za národní dědictví, je pro místní Indiány posvátným stromem".
"šéf komunity Pehuenchů, kteří odvozují své jméno od plodu blahovičníku pehuén"
Rozumím tomu že někdo něco pouze nepřesně opsal a předložil veřejné diskuzi??? Mimochodem naše borovice stojí taky za diskuzi. Plošně umírají. Byť se to svádí na sucho,což je módně podsouvaný "jednoduchý" důvod všech problémů, mám spíše dojem že se tady zřejmě šíří houbová choroba borovic a nastává totální a plošné vyhynutí.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.12.2018 21:09 Reaguje na Milan Milan
Problém sucha není módně podsouvaný, ale je to fakt dokázaný měřením:
http://chmibrno.org/blog/2018/11/21/srazkovy-deficit-od-roku-2015-do-zari-2018/

Je všeobecně známo, že stromy stresované suchem hůře odolávají působení patogenů. Jako první jsou na řadě stromy s mělkými kořeny, náročné na vodu, např. smrk ztepilý.
Dlouhotrvající sucho, zasahující do hlubších půdních profilů, pak oslabí i hlouběji kořenící dřeviny. Borovice se přirozeně vyskytovala spíše na písčitých půdách, na těch těžších má navíc mělčí kořeny.
Dalším faktorem hovořícím v neprospěch borovic je skutečnost, že se jedná o neopadavý strom, který si své jehličí drží 3-4 roky (pokud o něj přijde, těžko jej nahrazuje).

Vzhledem k svému rozšíření patří borovice mezi druhy, trpících působením mnoha hmyzích škůdců a houbových onemocnění. O nové houbové nemoci nevím, ale neznamená to, že neexistuje.
O zavlečených patogenech by se dalo rozepsat. Jednou z příčin jejich šíření je také klimatická změna (dostávají se sem s teplejších oblastí přirozenou cestou), další je mezinárodní obchod - to se sem mohou dostat patogeny třeba z Ameriky nebo východu Asie.
Odpovědět
J

Josef Mozek

31.12.2018 16:53 Reaguje na Milan Milan
Pokud borovice hynou a nějaké v lese chceme, pak je otázka, proč bránit borovici douglasce v přirozenému šíření v lesích ( zdarma ).
Odpovědět

Jan Škrdla

31.12.2018 18:05 Reaguje na Josef Mozek
Borovici douglasce nelze bránit v přirozeném šíření, protože neexistuje.
Možná jste měl na mysli douglasku tisolistou, které se někdy říká jedle douglasova, přitom patří do rodu douglaska.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglaska_tisolist%C3%A1
Odpovědět
J

Josef Mozek

31.12.2018 21:40 Reaguje na Jan Škrdla
Ano, popletl jsem to, měl jsem na mysli vejmutovku.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist