V chudém a neklidném Jižním Súdánu je ráj divoké fauny a flóry
V savaně se ale skrývají také další divy. Tři nubijské žirafy vznešeně kráčí a na trávu vrhají své dlouhé stíny. "Ve světě jich je už jen několik stovek. Vidíte tedy cosi vzácného," říká Albert Schenk z nevládní Společnosti pro ochranu divoké přírody (WCS).
Jsme v Jižním Súdánu, v jednom z rájů africké fauny a flóry, v místě neuvěřitelné biodiverzity mezi tropickou džunglí a pouštěmi. Je to kraj, který cizinci jen zřídka navštíví.
Občanské války zanechaly Jižní Súdán prakticky bez asfaltovaných silnic a letišť. Země je veliká jako Francie, ale velké části jsou tak dál izolovány a neproniknutelné.
Oblast skrývá nejméně prozkoumanou divokou přírodu na světě, která však také patří mezi nejkrásnější: je to největší vlhká zóna Afriky a největší chráněná savana kontinentu, nekonečná divoká dálava ležící východně od Bílého Nilu, která se táhne až k Etiopii.
Touto savanou, ekosystémem o rozloze 95 000 kilometrů čtverečních, tedy velkou asi jako Maďarsko, každoročně prochází 1,2 milionu antilop a gazel, obrovských stád. Cestou po sobě zanechávají na savaně stopu viditelnou z vesmíru.
Pokud jde o rozsah, jejich migraci překonávají jen pohyby pakoňů běloocasých mezi rezervacemi Serengeti v Tanzanii a Masai Mara v Keni. Lvi, sloni a spousta dalších ohrožených druhů, které tuto savanu obývají, dokázali přežít desetiletí války a pytláctví.
"V Jižním Súdánu jsou ještě divoká zvířata. Další země nám je mohou jen závidět," prohlašuje bývalý ministr turistiky Alfred Akwoch Omoli.
Toto přírodní bohatství je ale pod neustálou hrozbou a snahy o jeho zachování, pokud vůbec existují, jsou obtížné a nebezpečné. Vědci i místní pořádkové síly čelí povstaleckým milicím a dobře vyzbrojeným pytlákům, a to na izolovaném území, které slabá centrální vláda nedokáže kontrolovat.
Kolem 15 procent rozlohy chudé země tvoří národní parky a rezervace, které jsou teoreticky chráněny zákonem. Avšak ochránci fauny a flóry mají jen omezené finanční a lidské zdroje, aby mohli na tyto rozsáhlé plochy účinným způsobem dohlížet.
V národním parku Boma na východních hranicích země nyní strážci zajistili dvě leopardí kůže u místního muže, který chytil šelmy do pasti.
"Dříve tu byla bohatá fauna, která tu žila spolu s vesničany," říká William Til, ředitel národního parku Boma. "Před válkou lidé používali psy a kopí, aby ulovili několik zvířat. To jim stačilo. Dnes používají automatické pušky. Větší druhy z oblasti zmizely," dodává.
Po desetiletí války, která předcházela nezávislosti jihu Súdánu v roce 2011, lovili pytláci zebry a nosorožce, až je vyhubili. Antilopy a žirafy masakrovali vojáci. Sloni byli zabíjeni kvůli slonovině, která umožňovala financovat konflikt, a dnes už jich je jen asi 2000 kusů, zatímco před 50 lety jich bylo 80 000.
Pro zachování fauny a jejího prostředí je třeba mír a bezpečí, soudí Schenk. Mírová dohoda z roku 2018 v zásadě ukončila boje, které ovšem místy dál ještě pokračují.
Zvířata se přizpůsobila a uchýlila se do obrovských močálovitých oblastí či do neproniknutelných lesů. V posledních letech ochránci přírody vyfotografovali vzácné druhy, jako je antilopa bongo, pes hyenový či opice gueréza.
Americká vláda loni vyčlenila 7,6 milionu dolarů (179 milionů Kč) na tříletý program určený na ochranu zdejší fauny a na podporu ekonomického rozvoje oblasti, zejména ekoturistikou. William Til chová naději, že snahy o zachování této izolované oblasti povedou jednou k jejímu rozvoji.
reklama
Kavárna v Libyi si vyzdobila interiér odpadky, chce tím prosazovat ekologii
V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu
AFP: Kvůli stoupající hladině moří hrozí zánik pobřežního města v Senegalu