V Evropě nyní funguje 30 terminálů LNG, nejvíce ve Španělsku; kapacita nestačí

U evropských břehů stojí desítky lodí s LNG a nemohou vyložit náklad. ČTK přináší základní přehled o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Evropě:

LNG se využíval hlavně v silniční dopravě. Využívat se začal v 50. letech minulého století v bývalém Sovětském svazu jako palivo pro traktory. Později se LNG začal v dopravě používat hlavně pro dálkovou autobusovou a nákladní dopravu a také v lodní a železniční dopravě.

Situaci změnila ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, a s ní spojené přerušení dodávek ruského plynu do Evropy. Česká republika stejně jako ostatní evropské státy chce být energeticky nezávislá na Rusku, řada zemí se tak začala urychleně obracet k LNG jako k náhradě za ruský plyn a začala budovat terminály na LNG.

V Evropě se nachází podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) 30 fungujících terminálů na LNG. Mají je například ve Španělsku, které je podle údajů Evropské komise (EK) se sedmi funkčními terminály na prvním místě v Evropě, a dále ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii, Polsku, Švédsku nebo v Řecku.

Pro Českou republiku byl dosud nejzajímavější a nejdostupnější terminál na chorvatském ostrově Krk, ze kterého první malou dodávku začátkem května uskutečnila česká dceřiná společnost slovenské energetické skupiny SPP. Polsko vybudovalo terminál na LNG ve Svinoústí. Propojení zásobníků na LNG ve Svinoústí a na ostrově Krk měl vyřešit plynovodu Stork II, jehož projekt nyní ožívá. Od září Česká republika získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajaté tři miliardy metrů krychlových plynu. Využívat se začal počátkem října pro potřeby zákazníků společnosti ČEZ, část se uložila do zásobníků v Česku. Plyn ČEZ nabízí také dalším českým obchodníkům. Plyn pro Českou republiku dodaly Spojené státy.

Německo se do dokončení výstavby stálých přístavních terminálů rozhodlo pronajmout pět plovoucích terminálů. První dva plovoucí terminály ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu chce Berlín uvést do provozu ještě na přelomu roku, další dva budou spuštěny v nadcházejícím roce v Lubminu a ve Stade. Pátý, nově ohlášený terminál, bude zakotven rovněž ve Wilhelmshavenu. Vedle pěti plovoucích terminálů, na jejichž pronájmu se podílí stát, vznikají ještě dva soukromé projekty, a to v Lubminu a ve Wilhelmshavenu. V německém tisku se také objevily zprávy, že Německo zvažuje přeměnu části rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který dosud nebyl spuštěn, na přípojku na LNG na pobřeží Baltského moře. Klasické obří terminály Německo hodlá vybudovat ve Wilhelmshavenu, Brunsbüttelu a Stade u Hamburku. S jejich dostavbou se počítá v optimistických prognózách v příštím roce.

V pondělí ministr průmyslu Jozef Síkela po jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem řekl, že Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých terminálech na LNG. Ministři hovořili o terminálech ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu.

Největšími dovozci LNG v Evropské unii jsou Španělsko, Francie a Itálie. Největšími dodavateli LNG do Evropy jsou pak Spojené státy a Katar.

Evropa se ale nyní potýká s problémem přetíženosti terminálů. U pobřeží Španělska a dalších evropských zemí teď stojí desítky lodí naložené LNG a nedokážou si zajistit místo pro vykládku. Zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou už totiž plná. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky LNG nutné k vyrovnání výpadku dodávek z ruských plynovodů. Agentura Bloomberg také uvádí, že vláda v Pekingu nařídila státním dovozcům plynu, aby přestali prodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) dál do Asie a do Evropy.

---

reklama

---