https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-letos-chteji-pohnojit-pres-10-ha-luk-podpori-druhovou-pestrost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších letos chtějí pohnojit přes 10 ha luk, podpoří druhovou pestrost

26.10.2022 01:37 | VRCHLABÍ (ČTK)
Zdroj | Správa KRNAP
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovila podzimní hnojení krkonošských luk. V letošním roce jich chce pohnojit více než deset hektarů. Vyvážený koloběh živin má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, a proto je potřeba živiny doplnit před zimou, sdělil ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Některé louky na území KRNAP se podařilo poprvé od druhé světové války hnojit v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica.
 

"Na některých loukách jsme hnojení po pětileté odmlce zopakovali. Je potřeba doplnit živiny, o které louky postupně přišly sečí a odvozem rostlinné hmoty," uvedl Drahný.

Upozornil, že z hlediska hnojení jsou Krkonoše rozděleny do tří regionů, střed, východ a západ, mezi nimiž se nesmí hnojivo pohybovat. Nejčastěji jde o hnůj kompostovaný, uleželý od hospodářů pasoucích pouze v Krkonoších. "Do půdy navracíme živiny i vápněním přirozenou formou mletým vápnitým dolomitem," uvedl Drahný.

Krkonošské louky jsou podle něj jedinečné výjimečnou druhovou skladbou, která odráží podmínky, v nichž se louky po staletí utvářely. Mezi zásadní podmínky s vlivem na luční bohatství patří podloží luk, mělká horská půda vznikající na kyselých horninách, dále pak časté srážky a svažitost terénu, to vše má podle Správy KRNAP vliv na správnou luční výživu.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty.

Správa KRNAP prostředky na péči získává kombinováním tří hlavních finančních zdrojů, dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí, z jehož podpory čerpá od roku 2018 projekt Obnovný management krkonošských luk. Péče o louky a travní porosty podporuje také Program rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení typů zemědělských prací pro Krkonoše nejvhodnějších, tedy seče či pastvy.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.10.2022 07:57
No teda, to je bezzásahovost. A co kdyby tam rovnou pustili voly na pastvu.
Odpovědět
MM

Martin Macek

26.10.2022 08:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bez zásahů by louky časem zanikly a zarostly lesem. Cílem ochrany přírody a krajiny není prales všude. Řada krajinných prvků vznikla lidskou činností a přesto má vysokou biologickou a estetickou hodnotu, kterou stojí za to uchovat.
Taky bude náročné udržet na uzdě štovík alpský, ale to si snad správa pohlídá.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

26.10.2022 08:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy už jste s tou Vaší bezzásahovostí trochu postiženej ne?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.10.2022 09:16 Reaguje na Robert Jirman
Nikoliv, pán jen ty skutečně postižené imituje:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.10.2022 15:31 Reaguje na Robert Jirman
Já bych si raději všiml, jak to, že KRNAP nemá takové potíže s kůrovcem jako jsou jinde. Já to nevím.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.10.2022 09:08
Jedině dobře. Každý živý tvor, kromě ekologistů dodržujte koloběh látek v přírodě. Kde se napapá, tam se i vykaká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.10.2022 09:54
Spásat se nespásá, nekosí se na krmivo, ale mulčuje a nebo shrabe někam na
okraj, hnůj končí v bioplynkách stejně jako energoplodiny. Vśe je ale EKO
a bylo a je to cílem EKOmagorů. Jen více bioplynek, více polí s kukuřicí a
jinou biomasou, seštěpkovat i poslední větévku pro EKOenergetiku, více
vlků, kteří odradí poslední pastevce, aby louky nehnojily samotná zvířata, více omezení pro chov zvířat v NP(stáje, seníky atd.)No tak nezbývá než ty louky kosit a hnojit, když je to původní hospodaření tak neekologické.
Pan Slavomír Vinkler se správně pozastavuje nad tím, že někde se v NP
striktně drží bezzásahu a jinde tomu tak není. Bohužel tu chybí jasná
koncepce a záleží pouze na osobách ve vedení NP a momentální konstalaci
"hvězd" na ministerstvech. Někde je kůrovec lékařem lesa a jinde ho ve
velkém jakkoliv likvidují. Někde se zřizují nové obory k pastvení zvířat
a jinde se pastevcům házejí pod nohy klacky. Řekl bych to tak: schází tu
jasná formulace pojmu NP a co má být jeho cílem. Zda ho udržovat ve stavu,
kvůli kterému byl NP vyhlášen a to i s tím hospodařením, nebo si hrát na
stvořitele a pouze přihlížet, jak si to v něm bude příroda sama řídit.
Kočkopes na jednom místě fungovat nebude(z bezzásahu se budou šířit škůdci a choroby do obhospodařovaného okolí) a naopak v pralese bude pracně
udržovaná louka jako pěst na oko. Zatím se vše děje chaoticky a mnohde
to vypadá, že co ředitel NP, to jiná koncepce a jiný způsob hospodaření.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2022 11:31 Reaguje na Břetislav Machaček
to je jednoduché - na lučních enklácách krkonoš je snaha udržet kulturní krajinu enkláv. v ideálním případě by to byla sezonní pastva střídaná se sklizní sena.
nechat to nesečené - zaroste to lesem. mulčovat to - vyroste přehnojená lopušina a kopřivina. sekat to a vyhrabat - potupně tomu budou docházet živiny. občasné vyvážení hnoje je nejlepší možnost.

u mne to řeším, že seču a hrabu, a každý druhý rok otavu zmulčuju - připadá mi to jako nejmenší zlo bez hnoje, ale nechal bych si poradit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2022 09:43 Reaguje na Lukas B.
Záleží na tom, kolik toho máte a co jste ochoten chovat
a nebo dělat. Existuje několik typů majitelů podle zájmu
o svůj majetek. Nejhorší typ je spekulativní držba za
účelem pozdějšího zhodnocení na výstavbu domků atd. Pak
jsou tu naivní nadšenci chtějící mít louku, ale pokud možno bez velké námahy a starostí. Ti si to nechají dvakrát ročně zmulčovat a nehnou ani prstem v očekávání, že je to tak správné. Podle úživnosti půdy tak často vytvoří tu hrůzu o které píšete. Pak jsou tu chovatelé, kteří sklidí 1x seno a pak už pouze spásají a nebo střídavě spásají celoročně. No
a nakonec nechovatelé, kteří kosí, část mulčují, část jen
někde kompostují a podle potřeby i přihnojují. Takže by to
chtělo si ujasnit, jaké možnosti a záměry máte. Nejlépe je
to okoukat od úspěšných hospodářů z okolí na stejné půdě
a nebo přizvat skutečné odborníky. Zkušenosti z jedné části
republiky nelze vždy aplikovat jinde a zkuste třeba chov
ovcí, či koz, který jsme v malém provozovali my. Na rovném
pozemku jsme měli pevnou ohradu na ocelových kolech ze staré
mlátičky s přístřeškem a kbelíky na vodu. Ta se posouvala
po vypasení o kousek vedle a obešlo se to bez hlídání zvířat na pastvě . Navíc omezený prostor je nutil spásat téměř vše
a nevybírat si jako na velkém pozemku pouze to, co jim více
chutná. Vypásalo se tak a hnojilo šachovnicově a tráva měla
čas se po spasení regenerovat. Zvířata nebyla stresována
naháněním lidmi, či psy a poutána na řetězy ke kůlům, jak
se tehdy praktikovalo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.10.2022 10:49
Já se na to vykašlu. Včera tu byla zpráva, že ekologové vysazují na horách (Krnap) jabloně, jistě tam od konce doby ledové rostly :-))! A dnes ekologové v NP hnojí, dodávají živiny?? Copak si příroda nepomáhá ouplně sama, vážení, nebo když 2 dělají totéž, není to totéž? Co pohnojíte příště?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2022 14:46 Reaguje na Jarka O.
Tohle je taky KRNAP:-) ... a jak píšu níže, jde o jistou imitaci ... bez funkčního zemědělství o nic jiného ani jít nemůže ... hospodaření, které tam bylo do odsunu běžné ... a díky kterému Krkonoše vypadají jak vypadají.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.10.2022 16:50 Reaguje na Jarka O.
"Tam, kde je zapotřebí pomalost, se učí spěch, kde by byl nutný detailní pohled, vládne hrubé zobecňování."

Jedná se o pasáž z jedné z knih Petera Wohllebena, která se mi doslova vryla do paměti. Přesně tohle jste ukázala, stejně jako mnozí jiní vy. KRNAP je v kategorii V, zatímco zbytek našich NP je v kategorii II. Už jen tento jednoduše zjistitelný fakt by někoho mohl trknout, ale bohužel. Tady se prostě budou nestále srovnávat jablka s hruškami...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.10.2022 13:15
Že by " objevili Ameriku ", nebo se poohlédli po archivech, jak to dělali předkové, když ty louky vytvářeli a udržovali ?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2022 14:44 Reaguje na smějící se bestie
Oni se ani nemusí moc poohlížet, jak se tam za Němců hospodařilo se ví celkem přesně, teď jde o to, jak se k tomu stavu částečně navrátit.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.10.2022 15:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Viděl jsem starý černobílý dokument (asi čt2-možná Hledání ztraceného času nebo něco podobného..), jak zapomenutý neodsunutý Němec vyvážel fekálie na louky někde u Luční boudy, aby byla velká senoseč.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2022 15:26 Reaguje na Jaroslav Vozáb
vyváželo se a lanovalo ostošest v krkonoších i podkrkonoší (dva trakaře spojené lanem a na sochoru zatlučeném do země o kus výš byla kladka). u souseda ve stodole je ještě funkční inovace z 20. let 20. století (?) - do stodoly napevno vestavěný řemenicí poháněný vrátek, jako pohon se prý používala půjčená motorová hasičská stříkačka z nedaleké hasičárny, lanoval se tím jednou ročně kozí hnůj, kladka byla na bříze nad loukou, dědek běhal za trakařem a bába nasazovala a shazovala řemen.
Odpovědět
SP

Stanislav Paláček

27.10.2022 10:34
A proč se tam nevysadí skot?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist