V Madridu dnes začíná 25. klimatická konference OSN
Pařížská klimatická dohoda stanovila za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Součástí dokumentu jsou závazky jednotlivých zemí omezit emise skleníkových plynů, které mají státy od roku 2015 každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahájí klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí zhruba 200 signatářů dohody představit nové národní klimatické cíle.
Podle analytiků však nelze nové zásadní přísliby ohledně snižování emisí očekávat přímo na konferenci v Madridu. Evropská unie či největší světový znečišťovatel ovzduší Čína své nové plány na ochranu klimatu pravděpodobně nesdělí před polovinou příštího roku. Nové závazky přitom podle expertů musejí být podstatně ambicióznější než dosud. Program OSN pro životní prostředí vydal minulý týden zprávu, v níž varuje, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky.
Má-li se dodržet cíl zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 a 2030 snižovat o 7,6 procenta ročně. Zatím ale emise každý rok dále rostou a nic nenaznačuje, že by mohly v nadcházejících letech začít klesat. Spojené státy navíc tento měsíc oznámily, že zahájily proces odstoupení od klimatické dohody. Podle prezidenta Donalda Trumpa tento závazek poškozuje americkou ekonomiku, protože dostatečně neřeší vypouštění emisí v konkurenčních zemích, jako je Čína či Indie. Zatímco USA se v dohodě zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005, závazkem Číny je začít snižovat emise oxidu uhličitého kolem roku 2030.
Jedním z hlavních předmětů jednání bude na madridské konferenci složitá a značně kontroverzní otázka obchodování s emisemi. Jejím základním principem je umožnit zemi, která vypustila do ovzduší méně CO2, než jí bylo dovoleno, prodat ušetřené emise jiné zemi a napomoci jí tímto způsobem splnit její závazky. Podle odborníků je kromě jiného zapotřebí zajistit transparentnost těchto obchodů.
Na stůl se dostane i další konfliktní téma, a sice finanční podpora rozvojovým zemím, která by jim měla pomoci čelit následkům změn klimatu a umožnit omezit emise místního průmyslu. Vyspělé země se zavázaly, že tyto příspěvky do roku 2020 zvýší na 100 miliard dolarů ročně, čehož se ale stále nepodařilo dosáhnout. Rozvojové země navíc žádají urychlit rozhovory o financování ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn. Ty budou podle nevládních organizací v roce 2030 dosahovat 300 miliard dolarů ročně.
Letošní klimatická konference OSN, jejíhož zahájení se za ČR zúčastní premiér Andrej Babiš, se měla původně konat v Chile; tato jihoamerická země ale na poslední chvíli pořadatelství zrušila kvůli pokračujícím protivládním demonstracím. To zkomplikovalo plány švédské aktivistky Thunbergové, která se v srpnu na jachtě přeplavila přes Atlantik z Evropy do Ameriky a měla v úmyslu na konferenci vystoupit. Thunbergová, která odmítá neekologické cestování letadlem, se nyní plaví zpět do Evropy. Ve španělské metropoli by se také ráda 6. prosince připojila k velké klimatické demonstraci. Zatím ale není jasné, zda vše stihne.
reklama
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové