V Montrealu se jednalo o bezpečnosti obchodu s GMO
Evropská komise, která na mítinku jednala za EU, usilovala o takové požadavky k dokumentaci, které jsou jasné, smysluplné a praktické pro dovozce a vývozce zemědělských produktů, a zároveň jsou v souladu s komunitním právem.
Kromě těchto požadavků se projednávaly další témata důležitá pro efektivní realizaci Cartagenského protokolu. Například návod pro posuzování rizik GM plodin, spolupráce a výměna informací o socioekonomických souvislostech GM plodin, efektivita při vytváření produkčních kapacit v rozvojových zemích, provoz internetového informačního portálu ustaveného na základě Cartagenského protokolu (tzv. Biosafety Clearing House) a zapojení veřejnosti do problematiky, nebo pravidla procedur nutných pro vyhovění určité rostliny požadavkům Cartagenskému protokolu.
Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti je jediná mezinárodní smlouva pokrývající přeshraniční přepravu geneticky modifikovaných organismů a doplňuje Úmluvu o biologické rozmanitosti. Pravidla stanovená v Protokolu jsou zaměřena na zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ochranu veřejnosti pro potenciálními škodlivými dopady GMO. Protokol vstoupil v platnost v září 2003 a do současnosti jej přijalo má 119 zemí, včetně všech členských států EU.
Cartagenský protokol je do evropské legislativy zapojen širokým rejstříkem zákonů. Ústředním zákonným rámcem je zde směrnice 2001/18/EC o opatrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí. Směrnice je doplněna nařízením o přeshraničním pohybu GMO, která byla přijata v roce 2003.
Celý proces jednání k tématu GMO a realizaci Protokolu má trvat až do roku 2008. Více informací o Cartagenském protokolu naleznete na adrese http://www.biodiv.org/biosafety/cop-mop/second-meeting.aspx.
reklama
