V některých řekách světa je 300 krát více antibiotik, než je bezpečné, zjistili vědci
Vědci zkoumali řeky na 711 místech v 72 zemích světa a hledali stopy 14 nejběžnějších antibiotik.
A ukázalo se, že v rozvojových zemích je situace výrazně znepokojivější, než v zemích západu. Celková koncentrace všech antibiotik byla například v londýnské Temži 233 nanogramů na litr, zatímco v Bangladéši je toto číslo 170x vyšší.
Mezi nejvíce kontaminované patří řeky v Bangladéši, Keni, Ghaně, Pákistánu a Nigérii. Z Evropských zemí byla největší koncentrace naměřena v Rakousku.
Riziková místa se nacházejí především v blízkosti čistíren odpadních vod, skládek odpadů, ale rovněž v oblastech nepokojů a konfliktů, například na hranici Palestiny a Izraele.
V čem je problém? Bakterie se na antibiotika dokáží adaptovat, čímž se stávají odolnými vůči jejich účinkům. Nejrozšířenějším antibiotikem v řekách je podle britské studie trimedoprim, který se užívá především k léčbě trávicího traktu a močového ústrojí. Objevil se ve 307 ze 711 odebraných vzorků.
Antibiotická rezistence je o globální problém. Zpráva OSN, která vyšla v dubnu 2019 letošního roku, uvádí, že nejméně 700 tisíc lidí každý rok umírá následkem infekčních onemocnění způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům, přičemž v roce 2030 by se mohlo celosvětově jednat o až 10 milionů úmrtí ročně.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve své zprávě uvádí, že v zemích Evropy bylo zaznamenáno během roku 2015 přes 671 tisíc infekčních onemocnění způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům a 33 tisíc lidí následkům těchto onemocnění podlehlo. Nejohroženější skupinou jsou děti do 1 roku a lidé starší 65 let. Počet případů rezistence na 100 tisíc obyvatel je největší v Itálii a Řecku.
„Řešení tohoto problému je opravdu velká výzva,“ říká Alistair Boxall z University of York. „Budou zapotřebí rozsáhlé investice do infrastruktury čištění odpadních vod, vyčištění kontaminovaných lokalit a přísnější regulace.“
reklama