https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-ptacim-parku-na-hodoninsku-diky-pastve-vyklicily-vzacne-druhy-rostlin?utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V ptačím parku na Hodonínsku díky pastvě vyklíčily vzácné druhy rostlin

19.9.2023 01:32 | Dubňany (Hodonínsko) (ČTK)
Růžově kvetoucí kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) v ptačím parku Kosteliska. V Česku patří k silně ohroženým druhům. Vlivem meliorací většina jeho lokalit v Česku zanikla.
Růžově kvetoucí kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) v ptačím parku Kosteliska. V Česku patří k silně ohroženým druhům. Vlivem meliorací většina jeho lokalit v Česku zanikla.
Foto | Radomír Němec / ČSO
V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku díky pastvě nejen uherského skotu vyklíčily vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
reklama

 

Ptačí park vzniká v nivě říčky Kyjovky od roku 2020, kdy tu Česká společnost ornitologická (ČSO) zakoupila první pozemky. Zvířata se spásáním v parku pomáhají třetím rokem, aktuálně se pasou zhruba na devíti hektarech. Ornitologům se osvědčila pastva koz, ovcí a především uherského stepního skotu. Letošní novinkou je čtveřice koní, kteří jsou tu zatím na zkoušku.

"Budeme je tu mít několik měsíců a pak vyhodnotíme, jaký má jejich pastva efekt. Každopádně pastva dalších spásačů zafungovala skvěle, a to především proti nepůvodnímu zlatobýlu obrovskému. Ovce a kozy ho požírají, když je mladý. A uherský stepní skot ho spásá po celou dobu vegetace, bez problému spase i zlatobýl v plném květu, což je skvělá zpráva. Díky managementu se nám před očima mění nehostinné porosty zlatobýlu v druhově bohaté biotopy," uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.

Ptačí park Kosteliska před zahájením pastvy pokrývala vysoká neprostupná rákosina prorostlá zlatobýlem. "Pastva pro účely obnovy vzácných biotopů funguje na výbornou. Pasoucí se zvířata místy udusala jílovitou půdu, což vedlo k vytvoření vysýchavých louží. Na těchto místech pak záhy vyklíčily vzácné druhy rostlin, jejichž semena čekala v půdě na svou příležitost desítky let. Jde například o slanomilné rostliny, jako je kyprej yzopolistý, merlík slanomilný, řepeň durkoman nebo skřípinec Tabernaemontanův. Pastvou obnovené písčité vyvýšeniny obsadil trýzel rozvětvený, významné je i rozšíření biotopů ostřic včetně vzácných druhů," uvedl botanik Petr Hubatka, který se podílel na monitoringu.

Plochy, které vypáslo šest krav uherského stepního skotu a smíšené stádo ovcí a koz, jsou atraktivní i pro ptáky. "Za potravou sem v sezóně pravidelně létaly například volavky stříbřité. Pozorovali jsme také vodouše kropenaté a potěšili nás i dudci chocholatí. Plošky s nižší vegetací jsou již tradičně oblíbeným pastvištěm pro husy velké. Pravidelně se jich tu zdržovalo více než 100 včetně housat," uvedl Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.

Ještě v roce 2019 bylo území v nivě Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. V roce 2020 ornitologové začali kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. V ptačím parku ornitologové pozorovali kolem 200 druhů ptáků včetně pisil čáponohých, vodoušů rudonohých, jeřábů popelavých, skřivanů lesních, volavek červených či orlíka krátkoprstého. Věří, že díky pastvě a dalším opatřením jejich počet ještě poroste.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AL

Alena Lyskova

19.9.2023 07:55
1***. Držím pěsti jen tak dále, nám také na Vřesové stráni po třech letech pastvy rozkvetly stovky vstavačů. Ale naším ochráncům se to nelíbilo a letos jsme měli již pastvu zakázanou a seč byla povolena až po 15.8. takže lokalita dále bude zarůstat náletem. Naši ochránci nepochopili, že nálet v srpnu je již tak silný, že po seči bude z něj příští rok keř.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.9.2023 10:31 Reaguje na Alena Lyskova
No to je otázka kolik a čím se páslo. A pastvou jde lokalita významně vylepšit i zničit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.9.2023 10:33 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud je to ta u Jablunkova, tak tam by se mělo asi pást koňmi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.9.2023 10:37 Reaguje na Alena Lyskova
Seč by neměla být 15.8, ale různá. Normální AOPK ROZDĚLÍ LOKALITU NA DÍLY A PODLE VOLÍ SEČ PO ČÁSTECH.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.9.2023 12:02 Reaguje na Alena Lyskova
1*
A co luk i horských, by rozkvetlo, kdyby se na nich páslo, že.
Ale to by nesměli mít přednost vlci !
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

20.9.2023 02:51 Reaguje na smějící se bestie
ty jsi mi taky takový vlk, co ? jinde mají taky vlky a to si stáda asi jinak hlídají. dotace na pastevecké psy prý jsou.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

20.9.2023 02:48 Reaguje na Alena Lyskova
no a co bylo na té lokalitě třeba před 100 lety nebo před 30 ? a které "náletové" dřeviny jim tak vadí ? bříza, jíva, akát nebo co vlastně ?
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

19.9.2023 09:40
To ukazuje, že reálná biodiverzita je významně větší než zjevná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.9.2023 12:03
Některé rostliny v podobě semen v trusu se mohly dovézt i se zvířaty, ale
ten zbytek tam buď v omezeném množství přežíval a nebo bylo osivo uměle
dodáno. Pokud byly rostliny na místě vyhubeny, tak by to bylo jako u Panny
Marie neposkvrněné početí, když se z nuly něco namnoží. Pastvou se určitě
dá některým rostlinám příležitost vyklíčit, ale pozor naopak na to, že
jiným nesvědčí nejenom spásání, ale hlavně intenzivní rozšlapání v místě
se stínem a na mokřinách. Je to organizací pastvy s rozdělením pastviny
na bloky podle vhodnosti pastvy v danou dobu a pro dané rostliny. Znám
pastviny vytvořené z kosených květnatých luk ze kterých se intenzivní pastvou staly rozšlapané lokality bez původní květeny a naopak z luk
několikadruhových velmi pestrá společenstva. Chce to pozorně sledovat
změny a nezapomenout na úměrnost spásání a hlavně na to, že v okolí
žijí zvířata, která se tam před oplocením pásla a nyní jsou odkázána
na spásání jiných lokalit, kde jsou považována za škůdce. Pokud oplotíme
každou pastvinu a louku, tak divokou zvěř nasměřujeme do polí a k okusu
v lesích. Mějme tudíž na paměti, že přírodní je prostupnost krajiny a
nikoli její zaplocení bránící migraci zvířat za potravou a klidem.
Poblázněnost zaplocování před únikem velkých kopytnatců a před vnikáním
šelem jde špatným směrem, který udělá z krajiny kriminál s ploty a pro divokou zvěř krajinu, kde bude žít mez okolními ploty a páchat stále
více škod na tom zbytku. Konáme další zlo a to prosím vědomě a nebo jen
z ideového pomatenectví?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.9.2023 12:10 Reaguje na Břetislav Machaček
No máte pravdu. Viděl jsem "Motýlí ráj", totálně vypasený ovcemi s porostem jednoletých trav jako sveřepy!!!
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist