V ptačím parku na Hodonínsku díky pastvě vyklíčily vzácné druhy rostlin
reklama
Ptačí park vzniká v nivě říčky Kyjovky od roku 2020, kdy tu Česká společnost ornitologická (ČSO) zakoupila první pozemky. Zvířata se spásáním v parku pomáhají třetím rokem, aktuálně se pasou zhruba na devíti hektarech. Ornitologům se osvědčila pastva koz, ovcí a především uherského stepního skotu. Letošní novinkou je čtveřice koní, kteří jsou tu zatím na zkoušku.
"Budeme je tu mít několik měsíců a pak vyhodnotíme, jaký má jejich pastva efekt. Každopádně pastva dalších spásačů zafungovala skvěle, a to především proti nepůvodnímu zlatobýlu obrovskému. Ovce a kozy ho požírají, když je mladý. A uherský stepní skot ho spásá po celou dobu vegetace, bez problému spase i zlatobýl v plném květu, což je skvělá zpráva. Díky managementu se nám před očima mění nehostinné porosty zlatobýlu v druhově bohaté biotopy," uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
Ptačí park Kosteliska před zahájením pastvy pokrývala vysoká neprostupná rákosina prorostlá zlatobýlem. "Pastva pro účely obnovy vzácných biotopů funguje na výbornou. Pasoucí se zvířata místy udusala jílovitou půdu, což vedlo k vytvoření vysýchavých louží. Na těchto místech pak záhy vyklíčily vzácné druhy rostlin, jejichž semena čekala v půdě na svou příležitost desítky let. Jde například o slanomilné rostliny, jako je kyprej yzopolistý, merlík slanomilný, řepeň durkoman nebo skřípinec Tabernaemontanův. Pastvou obnovené písčité vyvýšeniny obsadil trýzel rozvětvený, významné je i rozšíření biotopů ostřic včetně vzácných druhů," uvedl botanik Petr Hubatka, který se podílel na monitoringu.
Plochy, které vypáslo šest krav uherského stepního skotu a smíšené stádo ovcí a koz, jsou atraktivní i pro ptáky. "Za potravou sem v sezóně pravidelně létaly například volavky stříbřité. Pozorovali jsme také vodouše kropenaté a potěšili nás i dudci chocholatí. Plošky s nižší vegetací jsou již tradičně oblíbeným pastvištěm pro husy velké. Pravidelně se jich tu zdržovalo více než 100 včetně housat," uvedl Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.
Ještě v roce 2019 bylo území v nivě Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. V roce 2020 ornitologové začali kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. V ptačím parku ornitologové pozorovali kolem 200 druhů ptáků včetně pisil čáponohých, vodoušů rudonohých, jeřábů popelavých, skřivanů lesních, volavek červených či orlíka krátkoprstého. Věří, že díky pastvě a dalším opatřením jejich počet ještě poroste.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Alena Lyskova
19.9.2023 07:55Slavomil Vinkler
19.9.2023 10:31 Reaguje na Alena LyskovaSlavomil Vinkler
19.9.2023 10:33 Reaguje na Alena LyskovaSlavomil Vinkler
19.9.2023 10:37 Reaguje na Alena Lyskovasmějící se bestie
19.9.2023 12:02 Reaguje na Alena LyskovaA co luk i horských, by rozkvetlo, kdyby se na nich páslo, že.
Ale to by nesměli mít přednost vlci !
radim buffalo tobias
20.9.2023 02:51 Reaguje na smějící se bestieradim buffalo tobias
20.9.2023 02:48 Reaguje na Alena LyskovaIvo Přikryl
19.9.2023 09:40Břetislav Machaček
19.9.2023 12:03ten zbytek tam buď v omezeném množství přežíval a nebo bylo osivo uměle
dodáno. Pokud byly rostliny na místě vyhubeny, tak by to bylo jako u Panny
Marie neposkvrněné početí, když se z nuly něco namnoží. Pastvou se určitě
dá některým rostlinám příležitost vyklíčit, ale pozor naopak na to, že
jiným nesvědčí nejenom spásání, ale hlavně intenzivní rozšlapání v místě
se stínem a na mokřinách. Je to organizací pastvy s rozdělením pastviny
na bloky podle vhodnosti pastvy v danou dobu a pro dané rostliny. Znám
pastviny vytvořené z kosených květnatých luk ze kterých se intenzivní pastvou staly rozšlapané lokality bez původní květeny a naopak z luk
několikadruhových velmi pestrá společenstva. Chce to pozorně sledovat
změny a nezapomenout na úměrnost spásání a hlavně na to, že v okolí
žijí zvířata, která se tam před oplocením pásla a nyní jsou odkázána
na spásání jiných lokalit, kde jsou považována za škůdce. Pokud oplotíme
každou pastvinu a louku, tak divokou zvěř nasměřujeme do polí a k okusu
v lesích. Mějme tudíž na paměti, že přírodní je prostupnost krajiny a
nikoli její zaplocení bránící migraci zvířat za potravou a klidem.
Poblázněnost zaplocování před únikem velkých kopytnatců a před vnikáním
šelem jde špatným směrem, který udělá z krajiny kriminál s ploty a pro divokou zvěř krajinu, kde bude žít mez okolními ploty a páchat stále
více škod na tom zbytku. Konáme další zlo a to prosím vědomě a nebo jen
z ideového pomatenectví?