Ve Francii je kvůli suchu stovka měst bez pitné vody, uvedl ministr
Celkem 93 z 96 departementů v pevninské Francii podléhá různým stupňům omezení dodávek vody. Až 62 departementů, tedy dvě třetiny země, se nachází v "krizové situaci". V tomto nejvyšším stupni výstrahy úřady zakazují zalévání trávníků i umývání vozidel, zavlažování plodin a napouštění bazénů.
Ve zhruba stovce obcí, které nemají ve Francii dostatek pitné vody, "se zásobování provádí pomocí nákladních aut, která pitnou vodu převážejí (...), protože v potrubí už nic není," řekl Béchu při návštěvě jihovýchodní části země. Podle něj je třeba ještě zpřísnit určitá omezení.
Vlna veder postihla kromě Francie i další evropské země. Nizozemské úřady ve středu vyhlásily nedostatek vody a varovaly, že po zavedení omezení v zemědělství a lodní dopravě zvažují nová opatření.
Výstup na Mont Blanc se kvůli suchu a hrozbě sesuvů kamenů nedoporučuje od poloviny července, do hor přesto míří desítky turistů. Radnice proto uzavřely nedaleké ubytovací kapacity. Zlepšení podmínek a bezpečný návrat turistů do hor se dá očekávat nejdříve na začátku září, uvedla BFM TV s odkazem na místní starosty.
Vysokohorské chaty Goûter a Tête rousse s kapacitou 120 a 74 lůžek se uzavřely, aby odradily turisty od výstupu. Stejně se rozhodl i provozovatel základního tábora, kde může strávit noc až 50 horolezců. Podle starostů okolních obcí turisté nerespektují zákazy a vydávají se na horu i ve vysokých teplotách, ačkoliv kvůli nebývalému suchu hrozí častěji sesuvy suti a turisté riskují život.
"Vidíme tu turisty během celého dne, jak jdou do hor, jako by si vyrazili do Disneylandu," řekl rozhořčeně Jean-Marc Peillex, starosta obce Saint-Gervais na úpatí Mont Blanku. "Nic nerespektují, ani nás, ani četníky," dodal.
Nedostatek vody se v současné době týká 11 procent obyvatel Evropské unie a 17 procent jejího území. Situace je horší v oblasti Středozemního moře, kde v létě žije přibližně 50 procent obyvatel za stálého nedostatku vody.
Evropská komise ve středu varovala, že sucha a nedostatek vody budou v budoucnu pravděpodobně častější a závažnější, a doporučila členským státům, aby se naučily znovu využívat vyčištěnou odpadní vodu.
Podle vědců je nárůst vln extrémních veder přímým důsledkem klimatické krize, zvyšuje se jejich intenzita, trvání i četnost.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Miroslav Vinkler
5.8.2022 17:58Podle vědců je nárůst vln extrémních veder přímým důsledkem klimatické krize, zvyšuje se jejich intenzita, trvání i četnost.
A podle mě jde o důsledek přehřívání pevniny v důsledku deforestace Evropy a exponenciální zástavbu krajiny zpevněnými plochami, které se chovají jako generátory tepelné energie.
Ostatně bych se chtěl kacířsky pozeptat zda stále platí W= 1/2 mv exp2 a odkud se odčerpalo cca 120 TWh výroby větrných elektráren pouze v Německu.
Petr
5.8.2022 20:45 Reaguje na Miroslav VinklerNejen generátory teplého a suchého vzduchu, ale i téměř dokonalá hydroizolace krajiny. Skrz beton, asfalt a dlažbu se prostě voda do půdy nedostane, tak je zbytečné ji tam hledat.
Navíc je v současnosti nepochopitelný trend, když už náhodou zaprší, tak dešťovou vodu dokonce ještě zachytávat a používat pro provoz domů, aby se náhodou nedostala do půdy. Snad lidé pochopí, že dešťová voda musí bezpodmínečně přijít do země.
Jakub Brenn
8.8.2022 17:01 Reaguje na PetrPavel Hanzl
7.8.2022 12:37 Reaguje naDůzaz: nejvíc se klima mění v polárních a subpolárních oblastech, kde lidé prakticky nežijí vůbec.
Jakub Brenn
8.8.2022 17:10 Reaguje navaber
6.8.2022 08:00 Reaguje na Miroslav Vinklertřeba Anglii nějaké větrné elektrárny v Německu, vůbec neovlivňují a stejně tam je sucho a vedro ,jako jinde v Evropě
a takový Donald Trup ,prý už na Floridu v létě raději nejezdí
Petr Eliáš
6.8.2022 10:19 Reaguje na Miroslav VinklerAsi mu nestačí, jakého vola ze sebe udělal už v této diskuzi:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vetrne-elektrarny-klimaticka-pohroma
Pavel Hanzl
7.8.2022 12:34 Reaguje na Miroslav VinklerTěch 120 TWh se odčerpalo z přízemního větru, který se brzdí normálně, větrolamy, lesy , městy, prostě v krajině. Proto mají větší výkonu offshore větřáky, kde vítr nemá tolik překážek a je jakýsi "hladší", zmenšuje jen nepatrně příboj. Dle řady studií. Na vyšší vodonosné vrstvy to vliv nemá žádný.
Břetislav Machaček
6.8.2022 17:50jsou v ní zbytky, léků, drog, fosforu a jiných sajrajtů a těch se chtějí
zbavit jak? Není lépe zachytit přívalové srážky v nádržích, než jimi
nechat devastovat vesnice a města? Na dobu nouze hromadíme potraviny,
energie, finance a vodu hromadit nemá smysl? Koukněte na země s jezery a nebo alespoň přehradami a slyšíte odtamtud nějaké zprávy o omezování dodávek pitné vody? Vezmu-li si pouze v naši republice vesnice závislé
na studních a obrovské aglomerace závislé na přehradách. Ti prví vozí
občanům vodu v cisternách a ti druzí si klidně mohou napustit bazén. Je
to o objemech zásob na jednoho občana a o možnostech přírodních zdrojů.
Vystačila by si dnes třeba Praha se studnami nemít Želivku? Nikoliv,
ale jiným to ti Pražáci nepřejí. Přehrada je fuj, ale ta naše, plus
Vltavská kaskáda k rekreaci, ochraně před povodněmi a na dotování Vltavy
vodou je sice dílem ďábla(komunistů), ale tu si vzít nenecháme. Je to
pouze sobectví a nejenom u nás. Člověk u řeky má vody dost a tomu na
kopci ji nepřeje, protože by mu přehrada zaplavila dům. Buď klidně bez
vody, hlavně že mi zůstal dům. Přehradou padne sto domů, ale tisícům
lidí to zajistí vodu a bezpečí při povodni. Kdo myslel na budoucnost
nepláče a kdo žil ze dne na den zírá, že měsíc neprší a on nemá vodu.

Babiš po vyschnutí přehrady ohlásil jednání Národní koalice pro boj se suchem
Husinec jako první česká přehrada téměř vyschl. Jihočeský kraj vyhlásil stav sucha pro celý region
Povodí sníží kvůli suchu odtok z Římova, kraj nabádá občany neplýtvat vodou