Ve Francii je kvůli suchu stovka měst bez pitné vody, uvedl ministr
Celkem 93 z 96 departementů v pevninské Francii podléhá různým stupňům omezení dodávek vody. Až 62 departementů, tedy dvě třetiny země, se nachází v "krizové situaci". V tomto nejvyšším stupni výstrahy úřady zakazují zalévání trávníků i umývání vozidel, zavlažování plodin a napouštění bazénů.
Ve zhruba stovce obcí, které nemají ve Francii dostatek pitné vody, "se zásobování provádí pomocí nákladních aut, která pitnou vodu převážejí (...), protože v potrubí už nic není," řekl Béchu při návštěvě jihovýchodní části země. Podle něj je třeba ještě zpřísnit určitá omezení.
Vlna veder postihla kromě Francie i další evropské země. Nizozemské úřady ve středu vyhlásily nedostatek vody a varovaly, že po zavedení omezení v zemědělství a lodní dopravě zvažují nová opatření.
Výstup na Mont Blanc se kvůli suchu a hrozbě sesuvů kamenů nedoporučuje od poloviny července, do hor přesto míří desítky turistů. Radnice proto uzavřely nedaleké ubytovací kapacity. Zlepšení podmínek a bezpečný návrat turistů do hor se dá očekávat nejdříve na začátku září, uvedla BFM TV s odkazem na místní starosty.
Vysokohorské chaty Goûter a Tête rousse s kapacitou 120 a 74 lůžek se uzavřely, aby odradily turisty od výstupu. Stejně se rozhodl i provozovatel základního tábora, kde může strávit noc až 50 horolezců. Podle starostů okolních obcí turisté nerespektují zákazy a vydávají se na horu i ve vysokých teplotách, ačkoliv kvůli nebývalému suchu hrozí častěji sesuvy suti a turisté riskují život.
"Vidíme tu turisty během celého dne, jak jdou do hor, jako by si vyrazili do Disneylandu," řekl rozhořčeně Jean-Marc Peillex, starosta obce Saint-Gervais na úpatí Mont Blanku. "Nic nerespektují, ani nás, ani četníky," dodal.
Nedostatek vody se v současné době týká 11 procent obyvatel Evropské unie a 17 procent jejího území. Situace je horší v oblasti Středozemního moře, kde v létě žije přibližně 50 procent obyvatel za stálého nedostatku vody.
Evropská komise ve středu varovala, že sucha a nedostatek vody budou v budoucnu pravděpodobně častější a závažnější, a doporučila členským státům, aby se naučily znovu využívat vyčištěnou odpadní vodu.
Podle vědců je nárůst vln extrémních veder přímým důsledkem klimatické krize, zvyšuje se jejich intenzita, trvání i četnost.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Miroslav Vinkler
5.8.2022 17:58Podle vědců je nárůst vln extrémních veder přímým důsledkem klimatické krize, zvyšuje se jejich intenzita, trvání i četnost.
A podle mě jde o důsledek přehřívání pevniny v důsledku deforestace Evropy a exponenciální zástavbu krajiny zpevněnými plochami, které se chovají jako generátory tepelné energie.
Ostatně bych se chtěl kacířsky pozeptat zda stále platí W= 1/2 mv exp2 a odkud se odčerpalo cca 120 TWh výroby větrných elektráren pouze v Německu.
Petr
5.8.2022 20:45 Reaguje na Miroslav VinklerNejen generátory teplého a suchého vzduchu, ale i téměř dokonalá hydroizolace krajiny. Skrz beton, asfalt a dlažbu se prostě voda do půdy nedostane, tak je zbytečné ji tam hledat.
Navíc je v současnosti nepochopitelný trend, když už náhodou zaprší, tak dešťovou vodu dokonce ještě zachytávat a používat pro provoz domů, aby se náhodou nedostala do půdy. Snad lidé pochopí, že dešťová voda musí bezpodmínečně přijít do země.
Jakub Brenn
8.8.2022 17:01 Reaguje na PetrMilan Milan
5.8.2022 21:36 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
7.8.2022 12:37 Reaguje na Milan MilanDůzaz: nejvíc se klima mění v polárních a subpolárních oblastech, kde lidé prakticky nežijí vůbec.
Jakub Brenn
8.8.2022 17:10 Reaguje na Milan Milanvaber
6.8.2022 08:00 Reaguje na Miroslav Vinklertřeba Anglii nějaké větrné elektrárny v Německu, vůbec neovlivňují a stejně tam je sucho a vedro ,jako jinde v Evropě
a takový Donald Trup ,prý už na Floridu v létě raději nejezdí
Petr Eliáš
6.8.2022 10:19 Reaguje na Miroslav VinklerAsi mu nestačí, jakého vola ze sebe udělal už v této diskuzi:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vetrne-elektrarny-klimaticka-pohroma
Pavel Hanzl
7.8.2022 12:34 Reaguje na Miroslav VinklerTěch 120 TWh se odčerpalo z přízemního větru, který se brzdí normálně, větrolamy, lesy , městy, prostě v krajině. Proto mají větší výkonu offshore větřáky, kde vítr nemá tolik překážek a je jakýsi "hladší", zmenšuje jen nepatrně příboj. Dle řady studií. Na vyšší vodonosné vrstvy to vliv nemá žádný.
Břetislav Machaček
6.8.2022 17:50jsou v ní zbytky, léků, drog, fosforu a jiných sajrajtů a těch se chtějí
zbavit jak? Není lépe zachytit přívalové srážky v nádržích, než jimi
nechat devastovat vesnice a města? Na dobu nouze hromadíme potraviny,
energie, finance a vodu hromadit nemá smysl? Koukněte na země s jezery a nebo alespoň přehradami a slyšíte odtamtud nějaké zprávy o omezování dodávek pitné vody? Vezmu-li si pouze v naši republice vesnice závislé
na studních a obrovské aglomerace závislé na přehradách. Ti prví vozí
občanům vodu v cisternách a ti druzí si klidně mohou napustit bazén. Je
to o objemech zásob na jednoho občana a o možnostech přírodních zdrojů.
Vystačila by si dnes třeba Praha se studnami nemít Želivku? Nikoliv,
ale jiným to ti Pražáci nepřejí. Přehrada je fuj, ale ta naše, plus
Vltavská kaskáda k rekreaci, ochraně před povodněmi a na dotování Vltavy
vodou je sice dílem ďábla(komunistů), ale tu si vzít nenecháme. Je to
pouze sobectví a nejenom u nás. Člověk u řeky má vody dost a tomu na
kopci ji nepřeje, protože by mu přehrada zaplavila dům. Buď klidně bez
vody, hlavně že mi zůstal dům. Přehradou padne sto domů, ale tisícům
lidí to zajistí vodu a bezpečí při povodni. Kdo myslel na budoucnost
nepláče a kdo žil ze dne na den zírá, že měsíc neprší a on nemá vodu.