Ve školních jídelnách se vyhodí třetina jídla. Děti nejedí polévky, ukázal výzkum
"Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém," shrnula výsledky Strejcová. Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramů odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů.
Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent. Nevydané pokrmy činí 43 procent. Jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600 000 korun, dodala Strejcová.
Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší se 40 gramy.
Problematické jsou podle výzkumu polévky. "Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají," shrnul Fremr. Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají. U dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.
Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využití nevydaných jídel či vzdělávání žáků i personálu.
Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.
Přečtěte si také |
V plastových lahvích pro děti našli škodlivé změkčovadlo. A další neznámé chemické látkyKromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně.
V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.
To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. "Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají," řekla. Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby.
V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (44)
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 05:59Když rodiče jedou někam na výlet tak takový sociální dotaz k dítěti " dáš si hranolky s kečupem nebo krokety? "
Radim Polášek
26.6.2024 06:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTypickým příkladem je ryba, jestli se děckám bude cpát nejlevnější ryba, která obvykle smrdí rybinou a má plno kosti, děcka si to zprotiví a většina z nich začne odmítat všechny ryby.
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 06:55 Reaguje na Radim PolášekChuti se přisuzuje mnoho ale málokdo právě chuti návyk nadměrného obžerství.
Výrobci to vědí ale jak co dochutit, aby to zároveň bylo levné? chemií, umělostí, zvýrazňověče chutí.
Michal Uhrovič
26.6.2024 07:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
26.6.2024 08:26 Reaguje na Jaroslav Řezáčkdyž nejsou dětičky zvyklé jíst tradiční česká jídla z domova, ve školních jídelnách se už nenaučí !
Michal Uhrovič
26.6.2024 09:21 Reaguje na smějící se bestieMnoho rodin to řeší tak, že zdravou stravu mají děti ve škole, takže doma budeme hřešit a nebudeme to řešit. A výše je popsán výsledek.
smějící se bestie
26.6.2024 12:18 Reaguje na Michal Uhrovičzpovykované rodičovstvo též !
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 14:44 Reaguje na smějící se bestieLukas B.
27.6.2024 10:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadim Polášek
26.6.2024 06:03A částečně to bude špatnými potravními návyky v rodinách.
Možná by stálo za to při nástupu do školy v rámci připravenosti dítěte hodnotit i potravní návyky toho dítěte a tak v tom zprostředkovaně školit rodiče.
Karel Zvářal
26.6.2024 06:42Michal Uhrovič
26.6.2024 07:49Moje děti mají raději polévky než druhé. V chladnějších měsících bez polévky nejede vlak.
Petr
26.6.2024 08:42 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
26.6.2024 09:28 Reaguje na PetrA kuchaři by měli být tak dobří, jako v nejlepších restauracích - zaplatí je stát, co ?
Karel Zvářal
26.6.2024 09:36 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
26.6.2024 12:16 Reaguje na Karel Zvářalbylo to bez byrokracie !
Karel Zvářal
26.6.2024 12:43 Reaguje na smějící se bestiePetr
26.6.2024 09:59 Reaguje na smějící se bestieNebo vy to doma děláte taky? Navaříte si víc než sníte?
Karel Zvářal
26.6.2024 10:17 Reaguje na PetrPetr
26.6.2024 10:45 Reaguje na Karel ZvářalLukas B.
26.6.2024 13:09 Reaguje na PetrLukas B.
26.6.2024 13:14 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
26.6.2024 09:28dá dosáhnout pouze několika způsoby. Jedním jsou menší porce podle zájmu
konzumenta a nikoliv mu vnutit i to, co stejně vyhodí. Druhou je chutnost
jídla daná normou zdravé výživy a v nemocnicích třeba dietou. Pak se ani
nedivím odmítání jídla na které jsou často k dispozici pouze levné vstupní suroviny. Dát dětem třeba maso prorostlé tukem a blanami, tak skončí v
odpadu. Na táborech jsme třeba guláš vařili z hovězí klížky, ale tu jsme
doslova jako chirurgové odblanili a odtučnili. "Odpad" povařili zvlášť a
na jemno pomleli a vrátili zpět do guláše, který se pak snědl beze zbytků.
Dělali jsme to ale se zájmem a vaření nám bylo i koníčkem. Odměnou byla
radost, že dětem chutnal a bavili jsme se údivem zdravotnice, kdeže jsou
ty šlachy, blány a tuk. Ani ona nepoznala, že v tom guláši. Ono to chce
hlavně dělat tu práci s láskou a nebo ji raději nedělat vůbec. Ano je to
i o mzdě a kvalitě, ale nad tím by se měli zamyslet poslanci, když stejně drahý oběd, ale mnohem kvalitnější konzumují v poslanecké jídelně. Ještě
horší to je v mnohých nemocnicích, kde navíc nemocný člověk má často jiné
chutě, než jaké mají jemu určené potraviny. Ona i dieta může být chutná,
ale opět jsme u kvality kuchařů a vstupních surovin. Například mne jako
gurmána nepohostíte bramborami podivných vůní(neřkuli zápachů), protože
jsem ze své zahrady zvyklý na voňavé brambory bez černých fleků a vad.
No a pak je tu ochucování jídel podle šéfkuchaře a nikoliv podle chutě
konzumentů. Mi jako dítěti do dnešního dne zprotivila babička badyán v
moučnících a magi v polévkách. Ono čeho je příliš, tak se může zcela
zprotivit. Takže doporučuji se zamyslet, zda je možno vařit levně, ale
i chutně tak, aby dětem chutnalo. Navíc na jídlo je třeba mít dostatek
času, což často nebývá a horkou polévku si každý nechá na konec, aby
stačil sníst druhý chod. Na vojně to bylo i o tom, že : druhá četa
dojídáme a odchod a ti poslední v řadě ještě nesnědli ani polévku.
Takže změnili pořadí, aby nezůstali pouze na polévce a chlebu tajně
schovaném u kartáče v kapse maskáčů a vrátili nesnězenou polévku.
Mimochodem naučit děti na polévku, když ji doma matky nevaří, je
pro kuchaře nadlidský výkon.
Jaroslav Vozáb
26.6.2024 13:59Snídaně jsou dobré u Wends (wafle, kafe...)
Radek Čuda
26.6.2024 15:53 Reaguje na Jaroslav VozábTo bude spíš o zvyku nebo osobních preferencích.
Jarka O.
26.6.2024 15:57 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
26.6.2024 16:09 Reaguje na Jarka O.Ale to platí všude na světě:-).
Jaroslav Vozáb
26.6.2024 16:57 Reaguje na Radek ČudaNaše hospody jsou dost dobré... i tz. závodní stravování je dnes na úrovní.
Radek Čuda
27.6.2024 14:13 Reaguje na Jaroslav VozábHospa, a zejména u nás, má oproti těm fástům problém s tím, že zde neexistuje nějaký standard kvality. Může být velmi ok, ale taky stát za prd. A pokud to neznáte, tak je to prostě loterie.
Radek Čuda
26.6.2024 16:04Dnes je to spíš buď nezájem/lenost si z nabídky vybrat něco, co mi nelze vyloženě krkem, plus snaha rodičů po tom, aby dítě mělo ve škole jídlo i v těch situacích, kdy se mu na jídeláku nic nezdá. Takže si na ten objednaný a zaplacený oběd z povinnosti dojde, ale moc toho logicky nesní.
Dcera loni maturovala a vždy jsem to dělal tak, že buď si z nabídky něco sama vybrala, nebo jsem jí ten oběd vůbec neobjednal. Skóre bylo v posledních letech tak 1:1. Pravda je, že některé dny ta nabídka byla fakt smrtící:-).
BTW ... dát mi někdo na talíř brambor, špenát a vajíčko na tvrdo, ještě navíc v klasické školní úpravě, tak bychom taky nebyli kamarádi:-). I když na klasiku ... rýžový nákyp ... nemá nic:-/.
Lukas B.
27.6.2024 11:10 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
27.6.2024 14:19 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
27.6.2024 14:32 Reaguje na Radek Čudaostatně, já asi nejsem měřítkem. já jsem vždycky považoval ty největší "postrachy", tj. hrachovou kaši a maso dušené v mrkvi za lahůdky.
Karel Zvářal
27.6.2024 14:57 Reaguje na Lukas B.Jaroslav Vozáb
28.6.2024 07:19 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
28.6.2024 09:12 Reaguje na Jaroslav Vozábhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-tradicni-ceska-hospoda-jako-ohrozeny-druh-zaviraji-po-stovkach-233005
Břetislav Machaček
28.6.2024 09:43 Reaguje na Karel Zvářalstravenky vázané původně POUZE na
teplé jídlo. Pak se postupně daly použít i na nápoje a nakonec se za ně už nakupovalo kde co v obchodech. Navíc bývala praxe, že na oběd byla dostatečně dlouhá přestávka a tak
se do ní "vlezl" i oběd v hospodě.
Dnes je tomu jinak a v praxi se
lidé vracejí místo oběda k větší
svačině. Životospráva lidí dostává na frak, ale o to více vydělají
lékaři, výrobci léků a funebráci.
Vyslovím kacířskou hlášku za kterou
mne zase dnešní ideologové roznesou
na kopytech. Zlatí komunisti, kteří
všechny nutili obědvat i na poli
při žních, kam lidem přivezli teplé jídlo a ne jako nyní jim přidat na
jídlo peníze s dovětkem, že je to
už věcí každého z nás, na co ty peníze použije. Totéž se děje třeba s penězi na praní pracovních oděvů doma a nebo vyzvedne šéf zedníka už
v montérkách doma a domů ho přiveze, jen aby mu nemusel zajistit šatnu se sprchou. I tak se dá ušetřit, když se lidé stravují doma, perou doma
pracovní oděvy a nebo se doma po práci i okoupou. Tak proč je nesvážet a nerozvážet autem, když to lze dát do nákladů a stojí to
méně, než vývařovna, prádelna a šatna se sprchou.
Největším problémem hospod je ale
nájemné a náklady na personál. Být
ve svém, čepovat a vařit sám, tak
to lze nějak udržet, ale platit nájem a personál s tím, že přijde
provozovatel pouze převzít tržbu,
je už dnes minulostí. Vrací se
opět praxe z 1. republiky malých
hospůdek, kde majitelé sami vše
vykonávali a mnozí až po šichtě
někde v továrně, jako něco navíc.
Radek Čuda
28.6.2024 12:45 Reaguje na Lukas B.Tohle ale nemá cenu se snažit řešit nějakým univerzálním jídelníčkem, ve většině případů by stačilo, kdyby se dětem neobjednávala jídla, na která se xichtí už při tom výběru.
Jak jsem psal, dcera si tak v půlce případů neobjednala nic, bo by to přesně skončilo tím vyhozením, a co si objednala, to vždy z valné části snědla (i když třeba u masa, brknedlíku a špenátu ten špenát vždy nechala, bo si u výdeje nedali říci a stejně jí to tam většinou prdli).