Ve školních jídelnách se vyhodí třetina jídla. Děti nejedí polévky, ukázal výzkum
26.6.2024 01:36 | PRAHA
(ČTK)
I když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém," shrnula výsledky Strejcová. Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramů odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů.
Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent. Nevydané pokrmy činí 43 procent. Jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600 000 korun, dodala Strejcová.
Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší se 40 gramy.
Problematické jsou podle výzkumu polévky. "Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají," shrnul Fremr. Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají. U dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.
Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využití nevydaných jídel či vzdělávání žáků i personálu.
Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.
Přečtěte si také |
V plastových lahvích pro děti našli škodlivé změkčovadlo. A další neznámé chemické látky
Kromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně.
V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.
To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. "Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají," řekla. Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby.
V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Expertka: Obaly hrají důležitou roli v plýtvání potravinami
Specializovaná firma v Duchcově analyzovala odpad, nejvíc bylo kuchyňského
Nový Food Waste Institut bude šířit osvětu o plýtvání jídlem i pořádat debatyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 05:59školní jídelny se sanží zařazovat zdravá jídla...to asi nebude KFC nebo Mekáč.
Když rodiče jedou někam na výlet tak takový sociální dotaz k dítěti " dáš si hranolky s kečupem nebo krokety? "
Odpovědět
Když rodiče jedou někam na výlet tak takový sociální dotaz k dítěti " dáš si hranolky s kečupem nebo krokety? "
RP
Radim Polášek
26.6.2024 06:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTam bude asi problém taky v ceně. Jestli se mají děti navyknout na zdravá jídla, nesmí být ty jídla ze začátku nekvalitní, tudíž nějak nechutná. Musí se začít s kvalitními jídly, která bývají drahá. A teprve až si děti na ta jídla navyknou, je možné je postupně zlevňovat.
Typickým příkladem je ryba, jestli se děckám bude cpát nejlevnější ryba, která obvykle smrdí rybinou a má plno kosti, děcka si to zprotiví a většina z nich začne odmítat všechny ryby.
Odpovědět
Typickým příkladem je ryba, jestli se děckám bude cpát nejlevnější ryba, která obvykle smrdí rybinou a má plno kosti, děcka si to zprotiví a většina z nich začne odmítat všechny ryby.
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 06:55 Reaguje na Radim PolášekMÁM TAKOVÝ MINIMALISTICKÝ NÁZOR, ŽE JÍDLO NÁS MÁ ZACHOVAT PŘI ŽIVOTĚ A PŘEDAT ENERGII, PŘIČEMŽ BY HO MĚLO BÝT TOLIK, ABY SE NESTALO "JEDEM".
Chuti se přisuzuje mnoho ale málokdo právě chuti návyk nadměrného obžerství.
Výrobci to vědí ale jak co dochutit, aby to zároveň bylo levné? chemií, umělostí, zvýrazňověče chutí.
Odpovědět
Chuti se přisuzuje mnoho ale málokdo právě chuti návyk nadměrného obžerství.
Výrobci to vědí ale jak co dochutit, aby to zároveň bylo levné? chemií, umělostí, zvýrazňověče chutí.
MU
Michal Uhrovič
26.6.2024 07:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčnesuďte podle svých dětí a vnoučat, každý to tak nemá ...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.6.2024 08:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak jest,
když nejsou dětičky zvyklé jíst tradiční česká jídla z domova, ve školních jídelnách se už nenaučí !
Odpovědět
když nejsou dětičky zvyklé jíst tradiční česká jídla z domova, ve školních jídelnách se už nenaučí !
MU
Michal Uhrovič
26.6.2024 09:21 Reaguje na smějící se bestieTradičná česká jídla z domova?
Mnoho rodin to řeší tak, že zdravou stravu mají děti ve škole, takže doma budeme hřešit a nebudeme to řešit. A výše je popsán výsledek.
Odpovědět
Mnoho rodin to řeší tak, že zdravou stravu mají děti ve škole, takže doma budeme hřešit a nebudeme to řešit. A výše je popsán výsledek.
ss
smějící se bestie
26.6.2024 12:18 Reaguje na Michal UhrovičRozjivený ha ran ti potřebují na zadek a
zpovykované rodičovstvo též !
Odpovědět
zpovykované rodičovstvo též !
MU
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 14:44 Reaguje na smějící se bestieono by možná bylo zajímavé zjistit, co ta tradiční Čseká jídla jsou... Obceně bych řekl, že Česká jídla jsou těžká na trávení s velkým zdrojem tuků.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.6.2024 10:56 Reaguje na Jaroslav Řezáčtradiční české jídlo není zjednodušená a zlevněná vídeňská kuchyně (to jsou ty okřídlené vomáčky s knedlíky). taková jídla se sem dostala až někdy v 19. století. skutečně tradičné české jídlo je chléb, pečená řepa, obilninová či luštěninová kaše a kyselo. a následně (od 18. století) brambory (které nahradily řepu) na milion způsobů.
Odpovědět
JŘ
JŘ
RP
Radim Polášek
26.6.2024 06:03Tak částečně tam asi bude konflikt mezi zelenou progresivistickou představou, co všechny za potraviny s nízkými emisemi CO2 by děti měly jíst a ty s vysokými emisemi CO2 ne a tím, co dětem instinktivně jako rozvíjejícímu se organismu chutná.
A částečně to bude špatnými potravními návyky v rodinách.
Možná by stálo za to při nástupu do školy v rámci připravenosti dítěte hodnotit i potravní návyky toho dítěte a tak v tom zprostředkovaně školit rodiče.
Odpovědět
A částečně to bude špatnými potravními návyky v rodinách.
Možná by stálo za to při nástupu do školy v rámci připravenosti dítěte hodnotit i potravní návyky toho dítěte a tak v tom zprostředkovaně školit rodiče.
Karel Zvářal
26.6.2024 06:42Hlad je nejlepší kuchař. Děcka s sebou nosí různé pamlsky, co si ráno či včera koupily a k jídlu nemají ani chuti. Už je to dlouho, co mě dojal pořad s uštvanou mámou, kde si ona stěžuje, jak "musí pro každého vařit něco jiné"... Tak se potom nedivme, že se tolik dobrého jídla vyhodí. Vojnu na ně, a budou jíst vše bez remcání.
Odpovědět
ss
MU
Michal Uhrovič
26.6.2024 07:49Vše je o návyku z domova a ty návyky nejsou dobré.
Moje děti mají raději polévky než druhé. V chladnějších měsících bez polévky nejede vlak.
Odpovědět
Moje děti mají raději polévky než druhé. V chladnějších měsících bez polévky nejede vlak.
Pe
ss
Pe
Petr
26.6.2024 08:42 Reaguje na smějící se bestieJako že by si někdo stěžoval, že jeho dítě nemá co vyhazovat?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.6.2024 09:28 Reaguje na PetrNormy udávají směr, co se má dětem vařit a jakou to musí mít kalorickou hodnotu !
A kuchaři by měli být tak dobří, jako v nejlepších restauracích - zaplatí je stát, co ?
Odpovědět
A kuchaři by měli být tak dobří, jako v nejlepších restauracích - zaplatí je stát, co ?
Karel Zvářal
26.6.2024 09:36 Reaguje na smějící se bestiePřesně tak. Nás se u okýnka kuchařky ptaly, kolik knedlíků chceme, holky většinou 2-3, kluci 4-6, vyhazovalo se minimálně a pro pomeje si jezdil zájemce s chovem prasat, takže do kanálu nešlo nic. Je to především o výchově ve škole, ale i doma, děcka dnes si koupí raději sladký energeťák, než aby chlemtaly polévku. A pokud někomu nechutnají, nemá si ji na tácek dávat, jak prosté.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.6.2024 12:16 Reaguje na Karel ZvářalA o tom to je -
bylo to bez byrokracie !
Odpovědět
bylo to bez byrokracie !
Karel Zvářal
26.6.2024 12:43 Reaguje na smějící se bestieZa nás automaty nebyly, byla svačinářka, která chystala zpravidla chleba se sádlem či pomázankou, v létě v družině bylo i mléko (0,5l) a rohlík. V jídelně býval dozor, jednak kvůli dojídání- časté vracení se netolerovalo, ale také kvůli vrácení příboru, neb se někdy ztrácel/kradl. Jídlo bylo kvalitní, srovnatelné s domácím, porce dostatečné. Jídla se vracelo minimálně.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 09:59 Reaguje na smějící se bestieNo ano, normy udávají výživové hodnoty jídla, ale množství udává kuchařka. Kuchařky dobře vědí kolik čeho děti dokážou sníst, takže jestli jim toho schválně dávají víc, je to jejich chyba a jejich plýtvání.
Nebo vy to doma děláte taky? Navaříte si víc než sníte?
Odpovědět
Nebo vy to doma děláte taky? Navaříte si víc než sníte?
Karel Zvářal
26.6.2024 10:17 Reaguje na PetrNěkdy jsem si zapomněl stravenku narazit, tak jsem chodil před koncem zavíračky se zeptat, jestli mi dají na čistou - nestalo se, že by odmítly. Tzn. že někdo na oběd nešel (onemocněl, neměl chuť), nebo vaří něco málo pro jistotu navíc.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 10:45 Reaguje na Karel ZvářalAno, vždy je nějaká rezerva, nebo se to nějak podělí. Ale navařit a vyhodit třetinu je něco jiného.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.6.2024 13:09 Reaguje na Petrna gymplu ve školní jídelně polévka byla v míse na zvlášť stolku a mohlo se jí nabrat co kdo chtěl, byla většinou výborná, a jestli ji jedlo 10% strávníků... já si po asi dvouměsíčním rozkoukávání přestal kupovat stravenky, a chodil jsem tam na polévku a za tu jsem platil hotově asi tři koruny a sežral tři talíře.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.6.2024 13:14 Reaguje na Lukas B.a proč jsem to tak dělal? protože jsem doma dostával kapesné, a ať si za ně pořídím všechno co potřebuju, od obědů ve škole po sešity, tramvajenku, drobný oděvní spotřebák (ponožky etc) a podobně - a to se to potom rozhoduje snadno, jestli je lepší si za ty samé peníze koupit si dvakrát týdně hambáč, každý den čtyři sušenky v automatu, každý den oběd ve školní jídelně (polévku, hlavní jídlo, moučník), nebo polévku a zbyde na pivo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.6.2024 09:28Problémem všech velkovývařoven s levnými jídly je právě ta cena, která se
dá dosáhnout pouze několika způsoby. Jedním jsou menší porce podle zájmu
konzumenta a nikoliv mu vnutit i to, co stejně vyhodí. Druhou je chutnost
jídla daná normou zdravé výživy a v nemocnicích třeba dietou. Pak se ani
nedivím odmítání jídla na které jsou často k dispozici pouze levné vstupní suroviny. Dát dětem třeba maso prorostlé tukem a blanami, tak skončí v
odpadu. Na táborech jsme třeba guláš vařili z hovězí klížky, ale tu jsme
doslova jako chirurgové odblanili a odtučnili. "Odpad" povařili zvlášť a
na jemno pomleli a vrátili zpět do guláše, který se pak snědl beze zbytků.
Dělali jsme to ale se zájmem a vaření nám bylo i koníčkem. Odměnou byla
radost, že dětem chutnal a bavili jsme se údivem zdravotnice, kdeže jsou
ty šlachy, blány a tuk. Ani ona nepoznala, že v tom guláši. Ono to chce
hlavně dělat tu práci s láskou a nebo ji raději nedělat vůbec. Ano je to
i o mzdě a kvalitě, ale nad tím by se měli zamyslet poslanci, když stejně drahý oběd, ale mnohem kvalitnější konzumují v poslanecké jídelně. Ještě
horší to je v mnohých nemocnicích, kde navíc nemocný člověk má často jiné
chutě, než jaké mají jemu určené potraviny. Ona i dieta může být chutná,
ale opět jsme u kvality kuchařů a vstupních surovin. Například mne jako
gurmána nepohostíte bramborami podivných vůní(neřkuli zápachů), protože
jsem ze své zahrady zvyklý na voňavé brambory bez černých fleků a vad.
No a pak je tu ochucování jídel podle šéfkuchaře a nikoliv podle chutě
konzumentů. Mi jako dítěti do dnešního dne zprotivila babička badyán v
moučnících a magi v polévkách. Ono čeho je příliš, tak se může zcela
zprotivit. Takže doporučuji se zamyslet, zda je možno vařit levně, ale
i chutně tak, aby dětem chutnalo. Navíc na jídlo je třeba mít dostatek
času, což často nebývá a horkou polévku si každý nechá na konec, aby
stačil sníst druhý chod. Na vojně to bylo i o tom, že : druhá četa
dojídáme a odchod a ti poslední v řadě ještě nesnědli ani polévku.
Takže změnili pořadí, aby nezůstali pouze na polévce a chlebu tajně
schovaném u kartáče v kapse maskáčů a vrátili nesnězenou polévku.
Mimochodem naučit děti na polévku, když ji doma matky nevaří, je
pro kuchaře nadlidský výkon.
Odpovědět
dá dosáhnout pouze několika způsoby. Jedním jsou menší porce podle zájmu
konzumenta a nikoliv mu vnutit i to, co stejně vyhodí. Druhou je chutnost
jídla daná normou zdravé výživy a v nemocnicích třeba dietou. Pak se ani
nedivím odmítání jídla na které jsou často k dispozici pouze levné vstupní suroviny. Dát dětem třeba maso prorostlé tukem a blanami, tak skončí v
odpadu. Na táborech jsme třeba guláš vařili z hovězí klížky, ale tu jsme
doslova jako chirurgové odblanili a odtučnili. "Odpad" povařili zvlášť a
na jemno pomleli a vrátili zpět do guláše, který se pak snědl beze zbytků.
Dělali jsme to ale se zájmem a vaření nám bylo i koníčkem. Odměnou byla
radost, že dětem chutnal a bavili jsme se údivem zdravotnice, kdeže jsou
ty šlachy, blány a tuk. Ani ona nepoznala, že v tom guláši. Ono to chce
hlavně dělat tu práci s láskou a nebo ji raději nedělat vůbec. Ano je to
i o mzdě a kvalitě, ale nad tím by se měli zamyslet poslanci, když stejně drahý oběd, ale mnohem kvalitnější konzumují v poslanecké jídelně. Ještě
horší to je v mnohých nemocnicích, kde navíc nemocný člověk má často jiné
chutě, než jaké mají jemu určené potraviny. Ona i dieta může být chutná,
ale opět jsme u kvality kuchařů a vstupních surovin. Například mne jako
gurmána nepohostíte bramborami podivných vůní(neřkuli zápachů), protože
jsem ze své zahrady zvyklý na voňavé brambory bez černých fleků a vad.
No a pak je tu ochucování jídel podle šéfkuchaře a nikoliv podle chutě
konzumentů. Mi jako dítěti do dnešního dne zprotivila babička badyán v
moučnících a magi v polévkách. Ono čeho je příliš, tak se může zcela
zprotivit. Takže doporučuji se zamyslet, zda je možno vařit levně, ale
i chutně tak, aby dětem chutnalo. Navíc na jídlo je třeba mít dostatek
času, což často nebývá a horkou polévku si každý nechá na konec, aby
stačil sníst druhý chod. Na vojně to bylo i o tom, že : druhá četa
dojídáme a odchod a ti poslední v řadě ještě nesnědli ani polévku.
Takže změnili pořadí, aby nezůstali pouze na polévce a chlebu tajně
schovaném u kartáče v kapse maskáčů a vrátili nesnězenou polévku.
Mimochodem naučit děti na polévku, když ji doma matky nevaří, je
pro kuchaře nadlidský výkon.
JV
Jaroslav Vozáb
26.6.2024 13:59Doma jez co je... a venku co Ti dají... byl jsem služebně USA a co bych dal za naše vývařovny. U Mexičanů se dalo najíst, ale musí si vybrat 0 pálivost z 10 bodové škály (i tak to pálilo dosela dost). Pak jen Číňani nebo pizza .. po burgrech jen byl tak nafouklý, že jsem nemohl dělat... Fish and chips jsem nedal bez kapek na žlučník. Večeře v down town min 30USD (tam jsem dostal aspoň kovový příbor).
Snídaně jsou dobré u Wends (wafle, kafe...)
Odpovědět
Snídaně jsou dobré u Wends (wafle, kafe...)
RČ
Radek Čuda
26.6.2024 15:53 Reaguje na Jaroslav VozábVy jste nějak rozmazlený:-) ... já tam dohromady strávil asi 2 roky, nejvíc 9 měsíců v kuse a naposledy měsíc před covidem, a dalo se v pohodě. A teď mám na mysli fasty a popřípadě nějaké low-cost restaurace. A vždy se mi tam hledala nějaká rozumná kvalita a slušnou cenu lépe, než u nás, kde je to ode zdi ke zdi a často fest loterie (v dobrém i zlém).
To bude spíš o zvyku nebo osobních preferencích.
Odpovědět
To bude spíš o zvyku nebo osobních preferencích.
JO
Jarka O.
26.6.2024 15:57 Reaguje na Radek ČudaA jedl jste tam i ty dobré červíky- jídlo budoucnosti těchto dětí?:-I
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
26.6.2024 16:09 Reaguje na Jarka O.Noooo ... rozumný budgetový strávník se v podnicích jisté cenové hladiny raději moc neptá, co se do jídla tam mohlo připlést:-))).
Ale to platí všude na světě:-).
Odpovědět
Ale to platí všude na světě:-).
JV
Jaroslav Vozáb
26.6.2024 16:57 Reaguje na Radek ČudaAsi nejsem typický zákazník pro fast food. (Ten karbanátek v housce s hranolky a přeslazená cola mě stačí 1x za měsíc). Byl jsem tam pracovně 3x. Mexická restaurace vedla, pak asiati ... 2x do týdne grilované kuře.. Lze se najíst a nejen přijímat potravu. Wendys jsem si také oblíbil.
Naše hospody jsou dost dobré... i tz. závodní stravování je dnes na úrovní.
Odpovědět
Naše hospody jsou dost dobré... i tz. závodní stravování je dnes na úrovní.
RČ
Radek Čuda
27.6.2024 14:13 Reaguje na Jaroslav VozábA tak fast je ledacos, třeba Panda Expres, a na ten si tedy stěžovat rozhodně nemohu ... až tedy na kyselý xicht jedné hispánky v Chicagu. Wendys a Arby´s jsou z fástů asi top, ale slušně a vcelku zdravě se dá najíst i třeba v Taco. A on ani ten McD tam nění úplně marný a snídaně tuplem. A samozřejmě, co si dáte k pití je na vás, prakticky všude něco neslazeného mají (s pivem je to pravda horší:-).
Hospa, a zejména u nás, má oproti těm fástům problém s tím, že zde neexistuje nějaký standard kvality. Může být velmi ok, ale taky stát za prd. A pokud to neznáte, tak je to prostě loterie.
Odpovědět
Hospa, a zejména u nás, má oproti těm fástům problém s tím, že zde neexistuje nějaký standard kvality. Může být velmi ok, ale taky stát za prd. A pokud to neznáte, tak je to prostě loterie.
RČ
Radek Čuda
26.6.2024 16:04Polévky byly hnusné, na základce i géčku, takže krom občas hrachovky jsem je nejedl. U ostatního to bylo čistě dle kvality a chutě. Jenže to bylo za socíku a výběr byl vždy velmi bohatý ... z toho jednoho jídla, které bylo vždy překvapením toho dne:-))).
Dnes je to spíš buď nezájem/lenost si z nabídky vybrat něco, co mi nelze vyloženě krkem, plus snaha rodičů po tom, aby dítě mělo ve škole jídlo i v těch situacích, kdy se mu na jídeláku nic nezdá. Takže si na ten objednaný a zaplacený oběd z povinnosti dojde, ale moc toho logicky nesní.
Dcera loni maturovala a vždy jsem to dělal tak, že buď si z nabídky něco sama vybrala, nebo jsem jí ten oběd vůbec neobjednal. Skóre bylo v posledních letech tak 1:1. Pravda je, že některé dny ta nabídka byla fakt smrtící:-).
BTW ... dát mi někdo na talíř brambor, špenát a vajíčko na tvrdo, ještě navíc v klasické školní úpravě, tak bychom taky nebyli kamarádi:-). I když na klasiku ... rýžový nákyp ... nemá nic:-/.
Odpovědět
Dnes je to spíš buď nezájem/lenost si z nabídky vybrat něco, co mi nelze vyloženě krkem, plus snaha rodičů po tom, aby dítě mělo ve škole jídlo i v těch situacích, kdy se mu na jídeláku nic nezdá. Takže si na ten objednaný a zaplacený oběd z povinnosti dojde, ale moc toho logicky nesní.
Dcera loni maturovala a vždy jsem to dělal tak, že buď si z nabídky něco sama vybrala, nebo jsem jí ten oběd vůbec neobjednal. Skóre bylo v posledních letech tak 1:1. Pravda je, že některé dny ta nabídka byla fakt smrtící:-).
BTW ... dát mi někdo na talíř brambor, špenát a vajíčko na tvrdo, ještě navíc v klasické školní úpravě, tak bychom taky nebyli kamarádi:-). I když na klasiku ... rýžový nákyp ... nemá nic:-/.
LB
Lukas B.
27.6.2024 11:10 Reaguje na Radek Čudajá špenát velmi rád. ale z toho, co je někdy nabízeno v restauracích a jídelnách, tj. pyré zaklechtané moukou a utrápené to hnědé barvy, z toho tedy radost nemám. a miluju koprovku, a občas nalítnu - v plné sezoně sklizně kopru na zahrádkách se na talíři objeví kejda upatlaná z mouky a kyselého nakládaného kopru. a od té doby, co jsem ochutnal slušnou rýži, tak si v jídelnách nedávám nic s rýží, protože je to přečasto ohavné, slovy některých mých kamarádů původem z jihovýchodní asie "tahle sorta rýže je dobrá tak na škrobení prádla". no a poté, co jeden ochutná správně opracované obyčejné těstoviny z tvrdé pšenice, tak by nedal tradičně po česku do bezvědomí rozvařená kolínka ani praseti.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
27.6.2024 14:19 Reaguje na Lukas B.To jsou dva problémy v jednom. První je vlastní výběr těch jídel, druhé jejich kvalita. A zde je ale potřeba si říci, že za ty peníze nelze čekat zázraky a nelze je stejně tak čekat od těch jídelen, vařit pro 300+ lidí zase není taková sranda, hlavně když je to za ty peníze, za které by tam 99% rodičů nešlo dělat ani smykem.
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.6.2024 14:32 Reaguje na Radek Čudajistěže jsou to dva problémy. a samozřejmě chápu, že nějaká "haute gastronomie" není s rozpočtem co na to je možná. ale ono by stačilo nečunit.
ostatně, já asi nejsem měřítkem. já jsem vždycky považoval ty největší "postrachy", tj. hrachovou kaši a maso dušené v mrkvi za lahůdky.
Odpovědět
ostatně, já asi nejsem měřítkem. já jsem vždycky považoval ty největší "postrachy", tj. hrachovou kaši a maso dušené v mrkvi za lahůdky.
Karel Zvářal
27.6.2024 14:57 Reaguje na Lukas B.Přesně tak, pod poslední větu se podepíšu. Na zetku i géčku chodili na obědy všichni kantoři, takže blivajz by si nezkusil nikdo ani smykem.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
28.6.2024 07:19 Reaguje na Karel ZvářalCelé rodiny učitelek si ty obědy brali domů, tak asi se to dalo sníst...
Odpovědět
Karel Zvářal
28.6.2024 09:12 Reaguje na Jaroslav VozábDělal jsem brigádu u popelářů, chodili jsme na obědy, hospoda plná, podívejte se dnes...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-tradicni-ceska-hospoda-jako-ohrozeny-druh-zaviraji-po-stovkach-233005
Odpovědět
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-tradicni-ceska-hospoda-jako-ohrozeny-druh-zaviraji-po-stovkach-233005
BM
Břetislav Machaček
28.6.2024 09:43 Reaguje na Karel ZvářalObědy v hospodách držely léta pouze
stravenky vázané původně POUZE na
teplé jídlo. Pak se postupně daly použít i na nápoje a nakonec se za ně už nakupovalo kde co v obchodech. Navíc bývala praxe, že na oběd byla dostatečně dlouhá přestávka a tak
se do ní "vlezl" i oběd v hospodě.
Dnes je tomu jinak a v praxi se
lidé vracejí místo oběda k větší
svačině. Životospráva lidí dostává na frak, ale o to více vydělají
lékaři, výrobci léků a funebráci.
Vyslovím kacířskou hlášku za kterou
mne zase dnešní ideologové roznesou
na kopytech. Zlatí komunisti, kteří
všechny nutili obědvat i na poli
při žních, kam lidem přivezli teplé jídlo a ne jako nyní jim přidat na
jídlo peníze s dovětkem, že je to
už věcí každého z nás, na co ty peníze použije. Totéž se děje třeba s penězi na praní pracovních oděvů doma a nebo vyzvedne šéf zedníka už
v montérkách doma a domů ho přiveze, jen aby mu nemusel zajistit šatnu se sprchou. I tak se dá ušetřit, když se lidé stravují doma, perou doma
pracovní oděvy a nebo se doma po práci i okoupou. Tak proč je nesvážet a nerozvážet autem, když to lze dát do nákladů a stojí to
méně, než vývařovna, prádelna a šatna se sprchou.
Největším problémem hospod je ale
nájemné a náklady na personál. Být
ve svém, čepovat a vařit sám, tak
to lze nějak udržet, ale platit nájem a personál s tím, že přijde
provozovatel pouze převzít tržbu,
je už dnes minulostí. Vrací se
opět praxe z 1. republiky malých
hospůdek, kde majitelé sami vše
vykonávali a mnozí až po šichtě
někde v továrně, jako něco navíc.
Odpovědět
stravenky vázané původně POUZE na
teplé jídlo. Pak se postupně daly použít i na nápoje a nakonec se za ně už nakupovalo kde co v obchodech. Navíc bývala praxe, že na oběd byla dostatečně dlouhá přestávka a tak
se do ní "vlezl" i oběd v hospodě.
Dnes je tomu jinak a v praxi se
lidé vracejí místo oběda k větší
svačině. Životospráva lidí dostává na frak, ale o to více vydělají
lékaři, výrobci léků a funebráci.
Vyslovím kacířskou hlášku za kterou
mne zase dnešní ideologové roznesou
na kopytech. Zlatí komunisti, kteří
všechny nutili obědvat i na poli
při žních, kam lidem přivezli teplé jídlo a ne jako nyní jim přidat na
jídlo peníze s dovětkem, že je to
už věcí každého z nás, na co ty peníze použije. Totéž se děje třeba s penězi na praní pracovních oděvů doma a nebo vyzvedne šéf zedníka už
v montérkách doma a domů ho přiveze, jen aby mu nemusel zajistit šatnu se sprchou. I tak se dá ušetřit, když se lidé stravují doma, perou doma
pracovní oděvy a nebo se doma po práci i okoupou. Tak proč je nesvážet a nerozvážet autem, když to lze dát do nákladů a stojí to
méně, než vývařovna, prádelna a šatna se sprchou.
Největším problémem hospod je ale
nájemné a náklady na personál. Být
ve svém, čepovat a vařit sám, tak
to lze nějak udržet, ale platit nájem a personál s tím, že přijde
provozovatel pouze převzít tržbu,
je už dnes minulostí. Vrací se
opět praxe z 1. republiky malých
hospůdek, kde majitelé sami vše
vykonávali a mnozí až po šichtě
někde v továrně, jako něco navíc.
RČ
Radek Čuda
28.6.2024 12:45 Reaguje na Lukas B.Kolik lidí, tolik chutí ... třeba uvedená hrachovka za mne v pohodě, maso s mrkví ... tudy tedy u mne cesta nevede:-) ... a u vámi uvedené koprovky je to úplně stejné.
Tohle ale nemá cenu se snažit řešit nějakým univerzálním jídelníčkem, ve většině případů by stačilo, kdyby se dětem neobjednávala jídla, na která se xichtí už při tom výběru.
Jak jsem psal, dcera si tak v půlce případů neobjednala nic, bo by to přesně skončilo tím vyhozením, a co si objednala, to vždy z valné části snědla (i když třeba u masa, brknedlíku a špenátu ten špenát vždy nechala, bo si u výdeje nedali říci a stejně jí to tam většinou prdli).
Odpovědět
Tohle ale nemá cenu se snažit řešit nějakým univerzálním jídelníčkem, ve většině případů by stačilo, kdyby se dětem neobjednávala jídla, na která se xichtí už při tom výběru.
Jak jsem psal, dcera si tak v půlce případů neobjednala nic, bo by to přesně skončilo tím vyhozením, a co si objednala, to vždy z valné části snědla (i když třeba u masa, brknedlíku a špenátu ten špenát vždy nechala, bo si u výdeje nedali říci a stejně jí to tam většinou prdli).
