https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-budou-zkoumat-chov-pstruha-duhoveho-ve-specializovanych-systemech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci budou zkoumat chov pstruha duhového ve specializovaných systémech

16.4.2021 17:14 | BRNO (ČTK)
Pstruh duhový
Pstruh duhový
Foto | El Frito / Flickr
Celosvětový růst produkce ryb a zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků má v České republice zajistit chov ve specializovaných produkčních systémech. Chovatelé tím reagují i na klimatickou změnu, kdy zvyšující se letní teplota vody může být pro některé druhy smrtelná. Specializované produkční systémy budou vědci detailně studovat, chovat tam chtějí zejména pstruha duhového, který vyžaduje chladnou a čistou vodu, uvedl Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně.
 

Chov ryb se v podmínkách České republiky orientuje už několik století dominantně na tradiční rybnikářskou produkci. "Je ale často limitován mimoprodukčními funkcemi rybníků, množstvím vody, teplotou v letním období i výskytem různých predátorů. Do budoucna tak hrozí snížení produkce sladkovodních ryb v rybničním chovu," sdělil Mareš.

Jednotlivá rybnikářství už nyní hledají nové cesty. Mezi klasické produkční systémy patří farmy, které jsou odkázány na dostatek kvalitní vody přitékající po celý rok. Budoucnost se zaměřuje na systémy využívající recirkulovanou vodu, a to včetně aquaponie, na jejímž výzkumu se podílí i Mendelova univerzita. Důvodem je podle Mareše minimalizace závislosti na celoročním zdroji kvalitní vody. Takové systémy mají vedle nádrží pro chov ryb i sekce na čistění vody, její dezinfekci a úpravu kvality.

Vědci z několika institucí včetně univerzity se nyní zaměří na podporu a zavedení bezpečných a zdravých chovů k produkci pstruha duhového. Díky novému projektu, jehož koordinátorem je Ústav biologie obratlovců AV ČR, ověří vhodnost výběru pstruha duhového různého původu pro konkrétní podmínky chovu. Dále se zaměří i na nastavení metod pro včasné odhalení nemocí v chovu a využití vhodného preventivního zásahu, což může být například dezinfekce přítokové vody pomocí ozónu nebo ovlivnění rezistence ryb vhodným přídavkem do krmných směsí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

16.4.2021 18:39
Už nejen rostliny "práškama vyhnaný", ale i ryby ... To, to dopadne s náma.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.4.2021 21:09 Reaguje na Jiří Daneš
Na rozdíl od "klecových lososů" jsou ti duháci přece jenom víc v pohodě. Díky tomu, že se jedná většinou o halový chov v bazénech s uzavřeným oběhem vody, není nutno do nich cpát nejrůznější léčiva.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.4.2021 13:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale je nutno. Není už z principu možné nacpat tak ohromnou biomasu do malého prostoru a nepadnout za oběť parazitům, bacilům....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.4.2021 15:20 Reaguje na Jindřich Duras
Není nutno. Pokud se odvolám na jednu pstruží farmu v Jizerkách (nejmenuji, abych nedělal někomu reklamu), tak ten pstruh docestuje na tu farmu jako jikra. Po celý svůj život neopustí halu, žije v bazénech s cirkulací pomocí výkonných čerpadel, aby se mu tvořila svalovina. Voda je filtrována, jsou z odbourávány zplodiny a následně je ošetřována UW zářením. Ryby jsou krmeny granulemi, jejichž složení se liší podle fáze vývoje. Protože pstruzi granule spadlé na dno nekonzumují, jsou v bazénech doprovodné ryby jako třeba jeseteři. Pstruzi až do cesty k zákazníkovi žijí v hale a tudíž nemají šanci se něčím nakazit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.4.2021 13:28 Reaguje na Jiří Daneš
Byznys, dotace horem dolem. Granule, desinfekční látky, antibiotika... Mimochodem, intenzivní chovy pstruha obnášejí až asi 160 kg ryby na 1 m3 vody, takže to není moc pěkný život ani pro ty ryby... A kdo to bude při vědomí, o co se jedná, žrát?! Jedině zahalit takové produkty do ekoslov a biokeců, klamavá reklama a tak podobně.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.4.2021 13:32
"bezpečné a zdravé chovy" - to jsou ale řeči... Výzkumníci zkoumají na objednávku hospodářských subjektů za peníze MZE => zkoumají, za co prachy jsou a nikoli to, co je naopak třeba...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2021 16:01 Reaguje na Jindřich Duras
Víte ono jsou výzkumníci a výzkumníci. Jedni zkoumají, jak efektivně
produkovat potraviny a jejich výsledky vytvářejí zdaněný zisk pro
všechen výzkum. Pak jsou tu ti druzí, kteří zkoumají funkci
neziskového ekosystému, ale finance na výzkum jim z výdělečných
výrob nevadí. Mi se nelíbí ten farmový chov ryb, či intenzivní chov v klecích a rybnících, ale chápu jedno a to, že pokud by existovaly pouze samé neziskové provozy, tak by na žádný výzkum nebyly peníze. Věda se tak musí rovněž zabývat efektivitou produkce a ekologie je závislá na tom, jak je ta společnost bohatá, aby si mohla dovolit část produkce nedělat ekonomicky, ale ekologicky. Každý je přesvědčen o důležitosti své práce a svého výzkumu, ale neměl by hanit ani ty, kteří zkoumají, jak zefektivnit produkci, která vytváří zdroje na všechen výzkum bez rozdílu.
Asi se vás tím dotknu, ale nelíbí se mi kritika vašich kolegů,
kteří se pouze snaží vyřešit to, co není možné plně zajistit
bez intenzivního rybářství, chovatelství, pěstitelství atd.
Opačný názor je v dnešní době utopie, EKO a BIO nás bohužel
všechny neuživí a na sekeru se nedává ani pivo v hospodě.
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.4.2021 14:59
Pstruh granulový je dobrý tak akorat pro pražáka
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

18.4.2021 15:12
Dobrý den,
jak nakrmit poptávku po sezonních potravinách celoročně? Jedině dovozem nebo umělým chovem. Za mě asi ano, ale jak budou odlišeny ty přírodní produkty?
Je to jako umělý kuře, dejte ruku na srdce kdo zná chuť domácího mladého kohouta ze dvora (ten co se celý den hrabe v hnoji a hledá tam červy). Po letech jsem do ochutnal a za mě to byl více bažant. Kdo chce muže si bažanty koupit v bažantnicích po honech za pakatel ( samozřejmě to jsou odchované kusy).
Z hlediska veterinárního asi problém nebude a když se něco vyskytne, tak začnou po totální desinfekci znovu od 0. Ale asi přírodní to není.
Jako dítě jsem viděl kaskádu rybníčku pro pstruhy nad každým pletivo kam se házeli v létě všechny mršiny. Vypadající červy z much krmili pstruhy... dokonalé krmení. Pstruzi jsem odsud jedl a byli moc dobří.

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2021 09:02 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Takový pstruhový rybníček provozoval pro potřebu své rodiny kamarád
pracující kdysi u ČSD jako pochůzkář tratě. Měl přehled o všech
mršinách kolem tratě, které nosil a vozil těm pstruhům. Časem došly
zdroje a přešel na granule. Rozdíl ho překvapil a tak snížil počet
kusů a zkusil v létě světlo na hladinou lákající noční hmyz. Před
několika léty toho nechal úplně, protože nepomohl ani plot a vydry
to vylovily za něho. Dnes mu tam žije pár kousků pro potěchu, kteří se neustále "ztrácejí" , ale on zase občas vypustí nový plůdek z líhně místních rybářů. Takže se nedivím uzavřeným chovům pro eliminaci ztrát a efektivitu podnikání. To se ale ekologům
nelíbí a nechápou, proč k tomu chovatelé přistupují.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist