Vědci ke svému překvapení našli na ostrůvku v ústí Amazonky rozkládajícího se keporkaka Video
Tělo desetitunového keporkaka, vyplaveného na zarostlou pláž ostrůvku Marajó, objevili činovníci místního ochranářského sdružení Bicho D’Água. Na místo je přilákali supi. Čekali ledacos, ale určitě ne osmimetrovou velrybu, se trochu nepochopitelně nacházela 15 metrů od vody. Přivolaní zoologové z Pará mohli jen potvrdit, že je mrtvá už několik dní. To, jak se dostala až sem, ale vysvětlit nedokázali.
Keporkaci, v odhadovaném počtu šedesáti tisíc kusů, jsou doma v Atlantském oceánu, odkud každé jaro migrují na jih, k Antarktidě, za potravou. Objev velrybího těla se teoreticky kryje s časem, kdy by měly být velryby na cestách. Ale exemplář, pravděpodobně mládě, které se odloučilo od matky, nalezený v ústí Amazonky se musel od své jižní trasy odchýlit o 6500 kilometrů.
„Poslední minuty životy tohoto kusu dokážeme rekonstruovat, respektive umíme si představit, jak volně splývá na hladině a velká vlna ho zažene mezi mangrovy,“ říká Renata Eminová z Bicho D’Água. „Otázkou zatím bez odpovědi ale zůstává, co dělal keporkak na konci února při brazilském pobřeží. To je do krajnosti neobvyklé.“
Biologové se zatím spokojili s tím, že z těla odebrali vzorky kvůli pitvě. Zajímá je, jestli příčinou smrti nemohla být například srážka s lodí, či zda nebyla zachycena v síti. To jsou totiž dvě nejčastější příčiny úhynu keporkaků. Jen při srážkách s loděmi zahynulo od roku 2009 už 1200 jedinců. Velrybí tělo bude ponecháno v džungli, protože techniku na transport velryb tu nemají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Země obnovují 252 milionů hektarů ekosystémů. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství to nestačí
Nové nástroje vědců z Masarykovy univerzity umožňují lépe rozlišovat druhy plžů
Kvůli rozsáhlým požárům v Indonésii přibývá zachráněných orangutanů

Zelené střechy? Skvělý nápad. Nejsou však jednorázovou investicí
Vyprahlá krajina přinesla švýcarským archeologům nejvíce informací o římském sídle za posledních padesát let
Stradivariho housle, fresky i muzejní sbírky: Klimatické změny představují problém pro kulturní dědictví