Vědci ke svému překvapení našli na ostrůvku v ústí Amazonky rozkládajícího se keporkaka Video
Tělo desetitunového keporkaka, vyplaveného na zarostlou pláž ostrůvku Marajó, objevili činovníci místního ochranářského sdružení Bicho D’Água. Na místo je přilákali supi. Čekali ledacos, ale určitě ne osmimetrovou velrybu, se trochu nepochopitelně nacházela 15 metrů od vody. Přivolaní zoologové z Pará mohli jen potvrdit, že je mrtvá už několik dní. To, jak se dostala až sem, ale vysvětlit nedokázali.
Keporkaci, v odhadovaném počtu šedesáti tisíc kusů, jsou doma v Atlantském oceánu, odkud každé jaro migrují na jih, k Antarktidě, za potravou. Objev velrybího těla se teoreticky kryje s časem, kdy by měly být velryby na cestách. Ale exemplář, pravděpodobně mládě, které se odloučilo od matky, nalezený v ústí Amazonky se musel od své jižní trasy odchýlit o 6500 kilometrů.
„Poslední minuty životy tohoto kusu dokážeme rekonstruovat, respektive umíme si představit, jak volně splývá na hladině a velká vlna ho zažene mezi mangrovy,“ říká Renata Eminová z Bicho D’Água. „Otázkou zatím bez odpovědi ale zůstává, co dělal keporkak na konci února při brazilském pobřeží. To je do krajnosti neobvyklé.“
Biologové se zatím spokojili s tím, že z těla odebrali vzorky kvůli pitvě. Zajímá je, jestli příčinou smrti nemohla být například srážka s lodí, či zda nebyla zachycena v síti. To jsou totiž dvě nejčastější příčiny úhynu keporkaků. Jen při srážkách s loděmi zahynulo od roku 2009 už 1200 jedinců. Velrybí tělo bude ponecháno v džungli, protože techniku na transport velryb tu nemají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Válka na Blízkém východě je dalším nebezpečím pro supy migrující na Balkán
Vědci ve Rwandě testují novou metodu monitorování ohrožených druhů pomocí DNA
Domorodé komunity v Austrálii a na Aljašce sledují trasy mořských ptáků buřňáků

Oceány sycené železem. Nápad, který slibuje něco, co nemůže splnit
Tak laciné, že je lepší nechat ho shnít. Jak Španělsko skrze ovoce a zeleninu mrhá ušetřenou vodou?
Suchozemské želvy páchají demografickou sebevraždu. Na vině je agresivní chování želvích samců