https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-mohou-v-realnem-case-sledovat-bunecne-procesy-v-kvetech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci mohou v reálném čase sledovat buněčné procesy v květech

28.3.2020 00:45 | BRNO (ČTK)
Vědci mohou v reálném čase sledovat buněčné procesy vedoucí k rozmnožování rostlin.
Vědci mohou v reálném čase sledovat buněčné procesy vedoucí k rozmnožování rostlin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CEITEC
Vědci mohou v reálném čase sledovat buněčné procesy vedoucí k rozmnožování rostlin. Průlomovou techniku vyvinuli výzkumníci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Tým pod vedením Karla Říhy novým způsobem využívá moderní mikroskopické technologie, dokáže tak zobrazit například vývoj vajíčka v pestíku rostliny nebo vznik pylových buněk. Výsledky publikoval časopis e-Life.
 
Sledování buněčných procesů v rostlině.
Sledování buněčných procesů v rostlině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CEITEC

"Naše metoda otevřela úplně nové možnosti výzkumu rozmnožování rostlin. Nejenže díky tomuto know-how můžeme detailně studovat na molekulární úrovni procesy, které jsou pro reprodukci rostlin stěžejní, ale navíc můžeme testovat, jak na reprodukci rostlin působí například zvýšená teplota, což je v kontextu změny klimatu obzvlášť aktuální téma," uvedl Říha v tiskové zprávě.

Pohlavní život rostlin v současnosti biologové běžně studují především za pomoci cytologických a genetických metod, a to převážně na mrtvých buňkách. Dosud nebylo možné sledovat v živých květech dynamiku vzniku pohlavních buněk, zrn či plodů.

Pohlavní buňky jsou v květech uzavřené uvnitř prašníků a pestíků. Pro sledování jejich vývoje využili Říha a jeho kolegyně Pavlína Mikulková, Soňa Valuchová a Jana Pečinková moderní metodu, která prozařuje zkoumaný objekt tenkým laserovým paprskem.

Aby mohli lépe nahlédnout do procesu rozmnožování rostlin, museli si výzkumníci osvojit práci s květy o velikosti okolo 0,2 milimetru, najít vhodný kultivační roztok, který je udrží živé po dobu několika dní, zajistit po tu dobu bezproblémový chod mikroskopu a také si vytvořit linie rostlin se zabudovanými fluorescenčními značkami, díky kterým mohou pod mikroskopem sledovat konkrétní buňky či jejich části.

Výsledkem pozorování jsou videa, která ukazují přesný sled dějů v buňkách květu. Odborníci se mohou dívat na jednotlivé vrstvy květu tak, jak je snímá mikroskop, nebo je spojit a vytvořit trojrozměrnou strukturu květu. Pomáhá jim speciální software, který umožňuje manipulovat s velkými objemy naměřených dat.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

28.3.2020 10:11
Zkrátka bez fujfuj genetických manipulací by to nešlo. Zelení naštěstí pořád ještě nejsou s to uplatnit své ideologické nesmysly v celém rozsahu, jinak by práce tohoto typu vzniknout nemohly.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2020 14:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Prosím vás, vysvětlete mi, co mají moderní zobrazovací metody (o čemž je obsah článku) společného s genetickou manipulací? Musíte ty svoje bláboly o nezbytnosti genetických manipulací cpát i tam, kde jsou zcela evidentně mimo mísu? Nebo jste ten článek zase ani nečetl?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 09:34 Reaguje na Jakub Graňák
A co jiného jsou ty "značky"? Tam se vkládá gen pro nějakou fluoreskující látku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.3.2020 10:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikde v článku to není nijak expilictně řečeno, stejně tak se může jednat o specificky vyšlechtěné organely(což v případě pozorování buněčného dělení rozhodně dává smysl).
Odpovědět
JS

Jiří S

29.3.2020 13:25 Reaguje na Jakub Graňák
V článku to je explicitně řečeno. ,,Zabudované fluorescenční značky,, pokud jsou tam zabudované, tak jsou tam zabudované pomocí PCR a to je prostě práce s DNA, to bohužel nevyvrátíte. Samozřejmě s GMO to nemá nic společného v tom, že to jako materiál nepůjde ven z laboratoře.

Mohu se zeptat co myslíte těmi vyšlechtěnými organelami? To slyším prvně.

Pokud by neřekli slovo zabudované, mohlo by ještě jít o určitá barviva vázající se na nějakou tvorbu bílkoviny specifických RNA v organelách, ale bohužel, řekli zabudované, takže je to genetická manipulace.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.3.2020 15:48 Reaguje na Jiří S
Mitochondrie.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.3.2020 18:57 Reaguje na Jakub Graňák
To je jasné, že zrovna mitochondrie, ale jakým způsobem, co to je za princip.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.3.2020 19:58 Reaguje na Jiří S
Principem je schopnost prokaryotických organismů včleňovat cizí úsek DNA do své vlastní sekvence a následný vznik mutace. Což je také důvod, proč se zásadně stavím proti GMO, nikdo totiž není schopen dohlédnout důsledků toho, až začnou půdní bakterie introdukovat do své dědičné informace geny vzniklé genetickými manipulacemi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:08 Reaguje na Jakub Graňák
"Geny vzniklé genetickými manipulacemi" jsou prostě nesmysl. Do cílové DNA se genetickou manipulací vkládá gen z nějakého organismu (světélkování zajišťují často geny původem z medúzy). V některých případech se vkládá jen kousek, zprovozňující nějaký gen (např. oprava dědičných vad), někdy se gen vložením nějakého kousku DNA "vypne", takže se neexprimuje (příkladem jsou třeba GM rajčata, kterým neměknou slupky).

Umělé geny sice již vytvořeny byly (jako pokus, že to jde, a že zhruba rozumíme, co to dělá), ale běžně se nepoužívají a není k tomu ani důvod.

Mimochodem, i takovéto přenosy genů (velice často prostřednictvím virů) existujív přírode zcela přirozeně, byť většinou stylem "slepého hodináře", takže výsledkem je nefungující nebo špatně fungující genom.

A "klasické šlechtění", které ostřeluje organismy paprsky gama nebo rentgenu vyvolává naprosto neočekávatelné změny v genomu s daleko vyšší pravděpodobností nějakého negativního dopadu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.3.2020 12:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Váš první argument: otázka nakolik je takto manipulovaný gen nový oproti genu původnímu, je spíše otázkou dialektiky.

Slepý hodinář s počtem pokusů 5x10 na třicátou každých pár hodin, je v reálu velice efektivní, o čemž svědčí především taxonomie prokaryot odhadující cca bilion taxonů.

Klasické šlechtění stále pracuje s mutacemi, které za určitých podmínek vznikají i přirozeně, jen jejich genezi využitím vámi zmíněných záření urychluje. Narozdíl od zcela umělého CRISPR procesu, jehož přirozenou obdobu lze nalézt pouze právě u prokaryot a nikde jinde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2020 08:28 Reaguje na Jakub Graňák
CRISPR proces se minimálně uplatňuje u genetického materiálu mitochondrií. Což mj. znamená možnost opravy opravdu hnusných genetických vad, kdy se umírá v mladším školním věku nebo v pubertě na postupnou degeneraci svalů (a nakonec se postižený nebo postižená udusí při plném vědomí).

Jinak je snad jasné, že oprava zjevně narušeného genu (může jít i o bodovou mutaci jediného "písmene" genetické informace) nevnáší žádné "nové geny".
Odpovědět
JS

Jiří S

30.3.2020 00:08 Reaguje na Jakub Graňák
V tom tedy problém nevidím. Pokud by se to přenášelo na půdní bakterie, tak by to bylo jen na fytopatogenní bakterie, přičemž si nemyslím, že by to takovou bakterii nějak zvýhodňovalo, neb odolnost vůči herbicidům a podobné zlepšováky jsou takové bakterii k ničemu a nijak by to neovlivnilo její konkurenceschopnost. A ještě k pravděpodobnosti přenosu. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20191269
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.3.2020 11:52 Reaguje na Jiří S
Dovolím si nesouhlasit, to, že nějaký proces probíhá "very rare" in vitro má s realitou, kterou musíte vynásobit číslem 5x10 na třicátou u počtu 10 na devátou druhů, hraničí v podstatě s jistotou, že k něčemu podobnému dojde. Lidské znalosti půdních bakterií a jejich vzájemné interakce a interakce s prostředím jsou na takové úrovni, až lze úspěšně tvrdit, že nevíme téměř nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 11:59 Reaguje na Jan Šimůnek
To je nějaká fluorescentní látka, něco na podobě CT. To bych s GMO nespojoval.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.3.2020 18:58 Reaguje na Karel Zvářal
Spíše bych řekl, že je to gen, který způsobuje fluorescenci, ale je to jedno. Každopádně je to úspěch, který bychom měli všichni ocenit.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist