Vědci objevili velký potenciál opuncie – v horké a suché budoucnosti pro nás možná bude důležitá
14.3.2021 18:05 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Lucie Mráčková
Opuncie mexická a její jedlé plody.
Většina předpovědí zabývající se klimatickou změnou upozorňuje na čím dál intenzivnější a delší období sucha. A právě vysoké teploty spolu s nedostatkem vody by tak brzy mohly být pro mnoho běžně pěstovaných plodin limitující. Tým profesora Johna Cushmana z Katedry zemědělství, biotechnologie a přírodních zdrojů se zabýval studiem plodiny, která by tyto podmínky dobře snášela.
Studie byla prováděná po dobu pěti let na opuncii mexické, konkrétně na odrůdě, která má plody bez trnů. Vědci prokázali, že v porovnání s tradičně pěstovanými plodinami jako jsou kukuřice, rýže nebo sójové boby, vyžaduje opuncie až o 80 % méně vody, přitom má vysokou produkci plodů.
„Z hlediska bioenergie - obnovitelné energie z biomasy - hrají v současnosti nejdůležitější roli kukuřice a cukrová třtina. Ty ale vyžadují 3-6x více vody než opuncie. Naše studie ukázala, že kaktus spotřebovává jen zlomek vody a má mnohem větší odolnost vůči vysokým teplotám,“ komentuje Cushman.
Opuncie tak podle vědců představuje výborný zdroj biomasy na výrobu biopaliva. Zároveň může fungovat jako úložiště uhlíku, během svého růstu ho zachytává z atmosféry a ukládá ho v sobě. Plodina, která se již nyní běžně konzumuje, se podle vědců může v budoucnu využívat ještě intenzivněji a to jak pro lidi, tak pro zvířata. Díky vysokému obsahu cukru se z plodů dá vyrábět džem a různá želé. Velké ploché listy se mohou konzumovat jako zelenina, tvoří je z 90 % voda.
„Zhruba 42 % půdy je klasifikováno jako suchá nebo polosuchá půda. To pro opuncii představuje obrovský potenciál. Když sklidíte plody a listy opuncie, stále vám v půdě zůstane velké množství biomasy, které může ukládat uhlík, nebo může být použito jako zdroj pro biopalivo. Dovedu si představit, že se opuncie vysadí na mnoha opuštěných místech, která nejsou pro pěstování tradičních plodin vhodná,“ říká Cushman.
Kaktusu se daří v horkém a suchém prostředí proto, že je ve dne schopen v sobě zadržovat vodu tím, že uzavírá své póry. V noci, kdy je chladněji, póry zase otevírá. Vědci doufají, že by v budoucnu mohly být tyto užitečné geny využity v rámci genetického inženýrství i na jiných plodinách a lidstvo by se tak mohlo lépe vypořádat s klimatickou změnou.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
Další články autora |
Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně mořeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 07:36Než začnou místní ekologové jásat, upozornil bych, že Opuntia ficus-indica, o které se v článku hovoří, není mrazuvzdorná, tudíž pro oblasti mírného pásma je nevyužitelná. Takže se buď naučíme lépe hospodařit s vodou, nebo si po vzoru jednoho profesora budeme utahovat opasky a to fest.
Odpovědět
MM
Martin Macek
14.3.2021 19:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMožná byste se divil, ale už mnoho let zdárně roste opuncie na svazích Lovoše. Ale vzhledem k tomu, že studie se zabývá pěstováním v Nevadských pouštích, tak je pro nás opravdu irelevantní.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.3.2021 07:36Pokud plody opuncie obsahují cukr, musí se z nich pálit kořalka. Tequilla je z agáve, ale z opuncií? To neznám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.3.2021 08:08 Reaguje na Pavel HanzlPlody kaktusu hrušky (Opuntia ficus-indica) mají chemické složení, které z něj činí atraktivní substrát pro kvašení vína. A tedy i výrobu destilátů.
Nemusíte truchlit, vysázejte na stůl 45 USD za sedmičku skvělé kořalky
https://youtu.be/oinYZtQ1SrI
Odpovědět
Nemusíte truchlit, vysázejte na stůl 45 USD za sedmičku skvělé kořalky
https://youtu.be/oinYZtQ1SrI
PH
Pavel Hanzl
14.3.2021 17:30 Reaguje na Miroslav VinklerTo je skoro zadara, špičková oskeruša stojí to samý.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 08:41 Reaguje na Pavel HanzlOno to má koule ještě v něčem. Aby opuncie plodila, musí růst několik let. Takže návratnost třeba u kukuřice je mnohem vyšší. Ono se to dá možná dohnat do květu i chemicky, ale to už jsme tam, kde dneska - žrali bychom chemii v potravinách.
Odpovědět
JB
Josef BIS
14.3.2021 13:11 Reaguje na Pavel HanzlV minulém století jsem byl na přednášce o Austrálii. A tam,dozrávají plody nějakých stromů a místní papoušci jsou denně na mol a leží opití pod stromy. Plody obsahují to co je třeba, cukr. A kvašením je z toho materiál který dokáže divy. Alkohol. A papoušci to všědí a proto denně hodují a padají z větví na zem a když se proberou tak znova na větev. .
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.3.2021 09:42Vrátili se k ohni, kďe už seděl Vinnetou, jako by odtud vůbec neodešel, a začali nabízet kaktusové plody. Všichni si vzali, Vinnetou však odmítl se slovy: "Náčelník Apačů nejí nic, v čem je jed z rostliny sumách." "Sumách?" podivil se Emilio Pellejo. "Vždyť to jsou kaktusové plody!" "Ale jsou jedovaté, protože se jich dotýkaly ruce, které přinášejí neštěstí a smrt." Vinnetou vyslovil tato slova tak prostě, jako by nebyla těžkou urážkou. "To si máme nechat líbit?" vykřikl Emilio. "Žádám, aby byla tato slova odvolána! " Apač jen mávl rukou. V jeho gestu však bylo tolik sebevědomí a neústupnosti, že se oba bratři raději stáhli zpátky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.3.2021 09:48 Reaguje na Vladimir MertanNa opuncie v ČR zapomeňme, raději oprašme kožichy.
Tipl bych, že epizoda horka a sucha skončila a vracíme se k chladnějšímu údobí - viz průběh roku 2020 a počátek ´21.
Odpovědět
Tipl bych, že epizoda horka a sucha skončila a vracíme se k chladnějšímu údobí - viz průběh roku 2020 a počátek ´21.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 10:41 Reaguje na Miroslav VinklerNěkteré opuncie u nás přezimují, ale ty rostou pomalu a tudíž nejsou komerčně využitelné. Navíc bych rád viděl toho odvážlivce, který by mi ze skalky odrbával mladé články opuncií na salát.
Odpovědět
JB
Josef BIS
14.3.2021 11:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNA TO STAČÍ PINZETA, TO OPRAVDU NEMYSLÍTE VÁŽNĚ. O opunciích vhodných ke krmení se tu nemluví, pane Šeděnko, Taková Opuncia mikrodasis je extra třída.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 12:17 Reaguje na Josef BISLepší je Cylindroopuntia imbricata. Ta má na ostnech zpětné háčky a dostat jej z ruky může znamenat udělat si do ní pěknou díru. Jinak s tím odvážlivcem jsem to myslel tak, že bych určitě pasivně nepřihlížel, jak mi někdo odrbává kytky, které doslova rozmazluji a sáhl bych po nějakém "domlouvátku" jako je bič, baseballová pálka, brokovnice a podobně.
Odpovědět
JB
Josef BIS
14.3.2021 13:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnkanabo basilaris,Tephrocastus aeroacanthus s 25 cm trny.Airampoa aCylindriopuncia, semeníky tefráčů jsou to nejhorší co jsem sbíral a čistil semena. Asi jsme na stejné vlně, odkud jste? Já H.Králové.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2021 13:09 Reaguje na Josef BISJá jsem z Ostravy, ale co se týče tohohle, tak je mám v malém. Něco mám na balkóně včetně nějakých agáví a juk. Tyhle mrazuvzdorky mají výhodu že je nemusím na zimu sklízet dovnitř. Prostě v říjnu přestanu zalívat a v dubnu začnu. Ideální balkónovky. -)))
Odpovědět
JB
Josef BIS
14.3.2021 13:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyŇku, určitě se stavím,tam mám mnoho kamarádů.Ozvu se, jinak na incact také občas píšu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.3.2021 11:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa imbricatu se dobře roubují mrazuvzdorné, Sclerocactusy, Pediocactusy, Navajoe apod. A jde to výborně s použitím vteřinového lepidla.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.3.2021 14:11 Reaguje na Miroslav VinklerOsobne verím, že príde chladnejšia perióda. Ale aj keby zostalo teplo ako doteraz, mrazy len tak nezmiznú. Okrem toho nechápem, prečo sa stále počíta so suchom a teplom. Rozšírenie púští na zemeguli je podmienené vzdušným prúdením okolo obratníkov, alebo zadržaním vlahy horskými masívmi alebo veľmi veľkou vzdialenosťou od mora - môže byť aj kombinácia týchto faktorov.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.3.2021 17:36 Reaguje na Vladimir MertanVěřit je dobré, ale k ničemu.
Teplo ako teraz nebudě, oteplování se zrychluje.
"Zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, je Venuše doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů".
Odpovědět
Teplo ako teraz nebudě, oteplování se zrychluje.
"Zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, je Venuše doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů".
li
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 08:50 Reaguje naJe, ale ne o moc. Na Zemi by rozvrátilo celý ekosystém oteplení o možná jen +5°C, o +10 tutově a natrvalo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.3.2021 22:07 Reaguje na Pavel HanzlSkúsme zamerať pozornosť radšej na Mars. Atmosféra Marsu obsahuje 95% CO2. Na Zemi je obsah CO2 0.04%. Ak vezmeme do úvahy, že na Marse je 100 násobne menší tlak ako na Zemi, stále obsahuje atmosféra Marsu 25 x viac CO2 ako je na Zemi. Napriek tomu sú teploty na Marse veľmi rozkývané Za najpriaznivejších letných podmienok, v dennej polovici planéty, sa vzduch ohrieva na 20 ° C - pre obyvateľov Zeme úplne prijateľná teplota. Ale v zimných nociach môže mráz dosiahnuť -125 ° C. Pri zimných teplotách zamrzne dokonca aj oxid uhličitý, ktorý sa zmení na suchý ľad.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 09:01 Reaguje na Vladimir MertanMarsovská atmosféra kvůli řídkosti vůbec skleníkový efekt nevytváří. U nás je skleníkový efekt základem života celé biosféry, jenže se vyvíjel dvě desítky miliónů let s koncentrací CO2 pod 400 ppm.
K tomu teploty byly vždy v rozmezí max -8°C proti dnešku pro řádově dnešní teplotu.
Takže klima se dnes velmi rychle dostává mimo rozsah, což znamená je jedno. Kolaps.
Srovnávat s dobou, kdy bylo dalko tepleji (druhohory, třetihory) je zcela nesmyslné, protože tehdejší ekosystém byl úplně jiný.
Odpovědět
K tomu teploty byly vždy v rozmezí max -8°C proti dnešku pro řádově dnešní teplotu.
Takže klima se dnes velmi rychle dostává mimo rozsah, což znamená je jedno. Kolaps.
Srovnávat s dobou, kdy bylo dalko tepleji (druhohory, třetihory) je zcela nesmyslné, protože tehdejší ekosystém byl úplně jiný.
Miroslav Vinkler
15.3.2021 09:10 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle, to si nechte na strašení malých dětí.
Snad i vy jste si všiml, že horká epizoda 2014-2019 končí a nastává chladnější etapa. Viz průběh 2020 a 2021,ve shodě s tím, co uvádějí vámi vysmívaní odborníci.
Takže vytáhněte kožich dubeňák a spíše přemýšlejte na kolik vás vyjde energie pro vytápění,nesmyslně vyhnaná nahoru OZE , Grétou a Ulrikou.
Do roka a do dne se zase můžeme v diskuzi sejít a s pochopením přijmu vaší kapitulaci -plky o kolapsu.
Odpovědět
Snad i vy jste si všiml, že horká epizoda 2014-2019 končí a nastává chladnější etapa. Viz průběh 2020 a 2021,ve shodě s tím, co uvádějí vámi vysmívaní odborníci.
Takže vytáhněte kožich dubeňák a spíše přemýšlejte na kolik vás vyjde energie pro vytápění,nesmyslně vyhnaná nahoru OZE , Grétou a Ulrikou.
Do roka a do dne se zase můžeme v diskuzi sejít a s pochopením přijmu vaší kapitulaci -plky o kolapsu.
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 17:52 Reaguje na Miroslav VinklerPodívejte se do nějakých statistik, to není možný!! Loňský rok byl celosvětově zase nejteplejší, u nás patřil mezi 5 nejteplejších v historii. Nic se neobrací, naopak eskaluje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.3.2021 19:44 Reaguje na Pavel HanzlInými slovami zase teplota 5 rokov stagnuje. Stagnovať aj dalej bude, a pravdepodobne aj klesať spolu s klesajúcou slnečnou aktivitou a javom La Nina.
Odpovědět
PH
VM
Vladimir Mertan
15.3.2021 10:27 Reaguje na Pavel HanzlTo je zaujímavé tvrdenie. Atmosféra Marsu skleníkový efekt nevytvára, hoci obsahuje 25 x viac CO2 ako je na Zemi. Takže skleníkový efekt záleží od riedkosti či hustoty atmosféry atmosféry? POtom Vám nevadí porovnávať Zem s Venušou, kde je 100 násobný tlak a v atmosfére je tiež 95% CO2?
Zdá sa mi, že sa stávate nevedomky prívržencom vedcov Nikolova and Zellera, ktorý tvrdia v podstate to isté ako vy. Schopnosť atmosféry zadržiavať teplo záleží od jej tlaku a intezite slnečného žiarenia. https://www.researchgate.net/profile/Karl-Zeller/publication/317570648_New_Insights_on_the_Physical_Nature_of_the_Atmospheric_Greenhouse_Effect_Deduced_from_an_Empirical_Planetary_Temperature_Model/links/594052cba6fdcce572339879/New-Insights-on-the-Physical-Nature-of-the-Atmospheric-Greenhouse-Effect-Deduced-from-an-Empirical-Planetary-Temperature-Model.pdf
Odpovědět
Zdá sa mi, že sa stávate nevedomky prívržencom vedcov Nikolova and Zellera, ktorý tvrdia v podstate to isté ako vy. Schopnosť atmosféry zadržiavať teplo záleží od jej tlaku a intezite slnečného žiarenia. https://www.researchgate.net/profile/Karl-Zeller/publication/317570648_New_Insights_on_the_Physical_Nature_of_the_Atmospheric_Greenhouse_Effect_Deduced_from_an_Empirical_Planetary_Temperature_Model/links/594052cba6fdcce572339879/New-Insights-on-the-Physical-Nature-of-the-Atmospheric-Greenhouse-Effect-Deduced-from-an-Empirical-Planetary-Temperature-Model.pdf
Miroslav Vinkler
15.3.2021 10:43 Reaguje na Vladimir MertanTo je mimo dosah pana Hanzla, nemáte tam slova "uhláky,dýzláky,kolaps,CO2 a upečeme se".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 17:56 Reaguje na Vladimir MertanSamozřejmě, koncentrace skleníkových plynů (to není jen CO2) je zásadní, tj, hustota atmosféry.
Být na Zemi 100x řidší atmosféra, bude tu řádově 100x nižší skleníkový efekt, takže zmrznem. To je přece první kapitola klimatologie.
Odpovědět
Být na Zemi 100x řidší atmosféra, bude tu řádově 100x nižší skleníkový efekt, takže zmrznem. To je přece první kapitola klimatologie.
VM
Vladimir Mertan
15.3.2021 19:57 Reaguje na Pavel HanzlP. Hanzl vy stále nechcete chápať čo sa vám snažím vysvetliť. Na Marse je atmosféra 100 x redšia ako na Zemi ale napriek tomu obsahuje 20 x viac CO2 ako máme na Zemi. Aby som to vám priblížil, tie molekuly CO2 sú na Marse rozmiestnené hustejšie ako sú v Zemskej atmosfére. Ak by sme na zemi mali 100 x redšiu atmosféru z 95% CO2 tak zamrzneme tiež, alebo cez den sa upečieme a v noci zamrzneme.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.3.2021 20:29 Reaguje na Vladimir MertanNa zemi je skleníkáčů daleko více, ale člověk dokáže produkovat ve velkým jen jeho.
Odpovědět
JB
Josef BIS
14.3.2021 11:41Dobrý den, kteří vědci to objevili? Tak tohle už v Mexiku, Austrálii a další země vědí od 70 tých let minulého století. Krmení dobytka opunciemi zkoušleli i jinde.A v říši rostlin je mnoho podobných kultur, které by se daly využít. Ale Hounie evropská si tento produkt zakázala sama sobě. Nařízení CITES jasně zapovídá dovoz rostlin, trnů, a SEMEN, vážení SEMEN. Tak s tím nepočítejte. Těmto rostlinám se daří hlavně v Mexiku. Pochopitelně Opuncia sulphurea, Maihuenopsis, Tephrocactus,Airampoa z Jižní Ameriky také není k zahození ALE. Nejlépe by to vysvětlila bývalá šéfka ČIŽIP Pavla Říhová. Ta má na dovozu semen těchto semen tygří podíl. Mimo hůůůůůnii ani zrnko. Tak ti expert, co napsali tento článek píšoiu jako v okurkové sezoně. Keci,keci,keci. Pro Viki co je 12 let. A Ekolist to sežral i s navíjákem. PÍRÁTSKÉ ŽVANĚNÍ O NIČEM.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
14.3.2021 11:54Á už zase 500leté sucho a extrémní horka? To mělo být loni, jen se to jaksi nedostavilo a na oteplování, samozřejmě extrémní, to letos v tom předjaří, taky zrovna nevypdá. Opuncie asi zůstane v Mexiku, možná i několik dalších století.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.3.2021 17:38 Reaguje na Jiří DanešVáš horizont chápání je skutečně několik čísel za vaším nosem....
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
14.3.2021 19:11 Reaguje na Pavel Hanzl15. březen, který bude zítra, bude stejně jako v roce 1939 studený a bude padat sníh i v nižších polohách. bude to jako když jsem tehdy stál na rohu ulic kKoliště a Nové a díval se jak jedou Němci v šedozelených uniformách, padaly velké vločky sněhu, které hned roztály. Prostě počasí jako před 82 léty, tedy nic moc pro opuncie z horkých pustin Mexika. Tehdy ovšem ještě občurával Váš dědeček ploty s Vaším otcem a netušil, že někdy nějaký Hanzl Pavel, posedlý k zblbnutí klimatickou změnou bude, takže Vy o tom jak bývalo, ani ten p.d nevíte.
Odpovědět
li
JB
Josef BIS
15.3.2021 08:26 Reaguje naPirátské žvásty, jen chtějí být vidět jako článek o vyřešeném krmení dobytka v minulém století primitivním žournalistou z pijátské líhně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 09:17 Reaguje na Jiří DanešPřece to píšu. Váš horizont chápání není schopen odlišit počasí od klimatu a max úvaha zní, kdo občurával před 70 lety jaký plot. Tady se ale bavíme o něčem úplně jiném, loňský rok byl zase mezi pěti nejteplejšími na světě, taky u nás.
O změny vývoje klimatu by se dalo možná opatrně hovořit, kdyby teploty stagnovaly nebo šly dolů po dobu celé dekády, jinak ani ťok.
Prognózy říkají (samozřejmě ty alarmistické, tj. nejreálnější) že do roku 30 by se mělo klima oteplit o +0,2 až +0.3°C, což je dot vražedné. A dál se to má ještě zrychlit.
Existuje vůbec nějaké řešení?
Zatím nevím o jiném, než maximální rychlostí i za prakticky jakoukoliv cenu snížit emise CO2 na praktickou nulu a ještě rozjet naplno systémy na odchytávání uhlíku z atmosféry a ukládání pod zem.
Působí to tragicky a samotného by mě zajímalo, jestli není nějaká jiná možnost. Páne Kalendův "intergál TSI" to není tutově a víra pan Vinklera, že je to celé nějak jinak, má pravděpodobnost sotva 1%.
Odpovědět
O změny vývoje klimatu by se dalo možná opatrně hovořit, kdyby teploty stagnovaly nebo šly dolů po dobu celé dekády, jinak ani ťok.
Prognózy říkají (samozřejmě ty alarmistické, tj. nejreálnější) že do roku 30 by se mělo klima oteplit o +0,2 až +0.3°C, což je dot vražedné. A dál se to má ještě zrychlit.
Existuje vůbec nějaké řešení?
Zatím nevím o jiném, než maximální rychlostí i za prakticky jakoukoliv cenu snížit emise CO2 na praktickou nulu a ještě rozjet naplno systémy na odchytávání uhlíku z atmosféry a ukládání pod zem.
Působí to tragicky a samotného by mě zajímalo, jestli není nějaká jiná možnost. Páne Kalendův "intergál TSI" to není tutově a víra pan Vinklera, že je to celé nějak jinak, má pravděpodobnost sotva 1%.
Miroslav Vinkler
15.3.2021 09:46 Reaguje na Pavel HanzlNo vidíte, statisíce lidí si vsází na Sportku svých 6 šťastných čísel, tipuji výhra 1.pořadí s pravděpodobností cca 1:13miliónům.
To je 0,000013 % a těm se nesmějete . V porovnání s tím si vůbec nestojím špatně.
Ale teď vážně- březen,duben,květen 2021 v predikci silně teplotně podnornální. Tak abyste se nám neuvařil a nezkolaboval.
Odpovědět
To je 0,000013 % a těm se nesmějete . V porovnání s tím si vůbec nestojím špatně.
Ale teď vážně- březen,duben,květen 2021 v predikci silně teplotně podnornální. Tak abyste se nám neuvařil a nezkolaboval.
PH
Pavel Hanzl
15.3.2021 18:05 Reaguje na Miroslav VinklerPočet pravděpodobnosti vám taky nejde.
Pokud 100 lidí vsadí s pravděpodobností 1%, je velká šance, že to NĚKDO z nich vyhraje. jenže my nemáme ani 100 pokusů, ani 100 zeměkoulí.
Počasí za 3 měsíce neznamená nic, navíc silně podnormální taky nebylo.
Na kolika stanicích v únoru zase padaly teplotní rekordy?
Odpovědět
Pokud 100 lidí vsadí s pravděpodobností 1%, je velká šance, že to NĚKDO z nich vyhraje. jenže my nemáme ani 100 pokusů, ani 100 zeměkoulí.
Počasí za 3 měsíce neznamená nic, navíc silně podnormální taky nebylo.
Na kolika stanicích v únoru zase padaly teplotní rekordy?
