https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-poprve-vypestovali-v-mesicni-pude-rostliny-vysledek-je-prekvapil
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci poprvé vypěstovali ve vzorcích měsíčního prachu rostliny, výsledek je překvapil

13.5.2022 11:49 | WASHINGTON (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.
 

"Nemohu ani popsat, jak jsme byli překvapeni,“ řekla Anna-Lisa Paulová z Floridské univerzity, která je spoluautorkou článku o zmíněných zjištěních.

Rostliny v měsíční půdě a v kontrolních vzorcích podle ní vypadaly do šestého dne zhruba stejně. Poté se objevily rozdíly. Rostliny pěstované v měsíční půdě začaly vykazovat stres, vyvíjely se pomaleji a skončily zakrnělé. I tak ale podle vědců jde o průlom, který má i "pozemské" důsledky.

"Tento výzkum má zásadní význam pro dlouhodobé cíle NASA v oblasti lidského průzkumu, protože budeme muset využít zdroje nalezené na Měsíci a Marsu k vývoji zdrojů potravy pro budoucí astronauty žijící a pracující v hlubokém vesmíru," uvedl šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Doplnil, že výzkum má význam i pro Zemi, jelikož může přispět k zemědělským inovacím, které pomohou pěstovat rostliny v těžkých podmínkách.

Jeden z problémů, kterým výzkumníci čelí, je nedostatek měsíční půdy pro podobné experimenty. Během tříletého období od roku 1969 přivezli astronauti NASA z měsíčního povrchu 382 kilogramů měsíčních hornin, kamínků, písku a prachu. Tým vědců z Floridské univerzity dostal na experiment pouze gram měsíční půdy na rostlinu.

NASA plánuje dostat lidi na Měsíc v roce 2025. Naposledy tam astronauti byli v roce 1972 v rámci programu Apollo.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

15.5.2022 08:45
Na tom není nic divného. Rozhodující je obsah příslušných prvků, křemíku, kyslíku, hliníku, železa, vápníku, sodíku, draslíku atd. Když toto prošlo v minulosti teplotou aspoň tisíc stupňů, vytvořily se tam chemickými reakcemi podobné sloučeniny a materiály jako jsou běžné nerosty na zemi. Reakce rostlin pouze ukazuje, že tam není nic toxického a že nejspíš jsou rostliny schopny aspoň část živin brát i z toho měsíčního substrátu. Až teprve později, když už jsou zásobní látky ze semene úplně vyčerpány a jsou vyčerpány i volné látky, které je voda schopná z měsíční horniny vyloužit do roztoku, nastane problém. Protože už voda ani kořeny nedokážou "dobývat " z chemicky přece jen trochu jiné měsíční horniny další živiny.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.5.2022 08:38 Reaguje na Radim Polášek
Zemědělci, zahrádkáři a čtenáři "Marťana" vědí, že na tento problém existuje nevoňavé, ale účinné řešení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist