https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-popsali-jak-rostliny-zjisti-tvrdost-pudy-zpusob-prekvapil
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci popsali, jak rostliny zjistí míru zhutnění půdy. Způsob je překvapil

30.1.2021 02:44 | PRAHA (ČTK)
Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.
Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylén. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Poznatky mohou pomoci ke šlechtění plodin, které by dobře kořenily i ve zhutněné půdě. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science, informovala Akademie věd ČR.
 

Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.

Vědci popisují, že pokud kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí růst do délky a jeho špička ztloustne. A právě na to, jak rostlina rozezná tvrdost půdy, hledal odpověď výzkumný tým.

Výsledky vědce překvapily. Rostliny totiž nevsadily na mechanická čidla - jakousi obdobu hmatových receptorů v lidské kůži. Využily etylén, tedy plyn, který rostliny tvoří a využívají jako hormon. Pomocí etylénu rostliny "měří" tvrdost půdy.

Buňky v kořenové špičce stále vytvářejí malé dávky tohoto plynného hormonu. Pokud je půda dobře prokypřená, etylén póry rychle odchází pryč. V případě zhutněné zeminy se však hromadí v buňkách, vysoká hladina pak zpomaluje prodlužování kořene a podporuje jeho tloustnutí, tedy typickou odpověď kořenového systému na tuhou zeminu.

"V Olomouci jsme stanovovali množství látky, z níž etylén v kořenech vzniká, abychom dokázali, že jeho zvýšená koncentrace a hromadění jsou skutečně důsledkem zhutněné zeminy, ne jiného fyziologického procesu," uvedl spoluautor výzkumu Michal Karady. Vědec působí v Laboratoři růstových regulátorů, společném pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV a Univerzity Palackého.

Pro srovnání se vědci zaměřili na rostliny rýže a huseníčku, které kvůli genetickým mutacím nereagují na zvýšené koncentrace etylénu. Zjistili, že kořeny mutantů dobře pronikají i do zhutněné půdy. Geneticky normální rostliny by to tedy zvládly také, ovšem kvůli funkčnímu "etylénovému smyslu" růst kořenů v takové situaci aktivně potlačují. Vědci se domnívají, že je pro ně výhodnější podpořit jiné kořeny, které sahají do míst s lépe prokypřenou zeminou. Na výzkumu spolupracovali vědci ze sedmi zemí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.1.2021 04:40
Mě zase nemile překvapila míra zhutnění zemědělské půdy v ČR.

Kolem 40% a vidíte,celkem to nikomu nevadí . Dotace plynou a svět se očí dál.
Odpovědět
va

vaber

30.1.2021 08:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
jaká je definice zhutnělé a naopak nezhutnělé zeminy nebo půdy? když chci něco měřiti musím mít definovat nějaké měřidlo,
to ví každý odborník
připadá mi to jak slovo terorista a hrdina, každý si pod tím představuje co chce i když hrdinové a teroristi dělají naprosto totéž
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.1.2021 08:48 Reaguje na vaber
Opakem zhutnělé je kyprá, porézní (viz. foto).
Odpovědět
va

vaber

30.1.2021 09:09 Reaguje na Karel Zvářal
ano ty koleje jsou cesta kterou používali zemědělci při svozu úrody a opět ji zořou a nakypří
ale jak se přišo na 40% zhutnělé ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.1.2021 09:27 Reaguje na vaber
https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%A1kozen%C3%AD_rostlin_zhutn%C4%9Blou_p%C5%AFdou
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.1.2021 12:10 Reaguje na vaber
To zhutnění sahá hlouběji, než kam dosáhne pluh.
Odpovědět
AP

Alouš Pekelník

1.2.2021 02:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč často slýcháme "dokud se nebude zase orat, tak se to nezlepší....apod"
Je třeba si uvedomit, že i orba má spoustu negativ!!!
Utužuje podorničí zamazáním, působením orební čepele.....
Přílišné nakypření spaluje humus...a tím se uvolňuje CO2...
Po orbě je více eroze...
Prostě orba má podle mě víc negativ než pozitiv.
Ale nic není tak jednoduché a jednoznačné....například jako pozitivum se uvádí fytosanitární účinek zaklopením zbytků....ale tím zase podpoříte erozi ....
Poslední dobou se z Francie rozšiřuje setí do zbytků podrcených nebo polámaných nožovými válci.
Vše se vyvíjí...
Sám ořu jen tehdy, pokud mi to dává na daném pozemku smysl, nikdy ne paušálně, děláme zelené hnojení a to nezaoráváme, ale necháváme do jara.....půda je pak plná žížal apod...
vlastníci pozemků, dohlížejte na to , jak zemědělci hospodaří na vašich pozemcích.
Nesvalujte všechnu vinu na zemědělce, ale vlastník , který jen zvedá nájem a netlačí zemědělce k šetrnému hospodaření má také svou část viny....
Ale je i spousta dobrých zemědělců- ty podpořte kupováním jejich výrobků.
Ty špatné kritizujte, a hlavně bojkotujte jejich produkty....

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.1.2021 06:29
Mám poznámku k tomu, co je to zemina a co je to půda. Ono se to mezi zemědělskými odborníky rozlišuje. Resp. O půdě mluví zemědělci. O zemině, kterou je třeba odstranit, mluví stavaři.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

30.1.2021 20:52 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, jen mi zde chybí rady a nápady jak s tímto problémem se poprat. Pochybuji, že by nějaký farmář se vracel k Zetoru 25hp, a jednoradličkovému pluhu. Počet obyvatel EU i ČR oproti roku 1948 samozřejmně vzrostl a je třeba ho uživit. Rozdíl mezi půdou a zeminou se učí studenti zemědělských a zahradnických škol v prvním ročníku -je to základ vzdělání. Jediným smysluplným řešením - a zároven nerealizovatelným je v dnešní době se vrátit k technice lanové technologie za použití balančních pluhů a sklízecích souprav. Lanová technika je šetrná k půdě a pozemkům na kterých se používá, je náročná na počet pracovníků a omezena výměrou pozemků !!! Naposledy se zkoušela na kolínských polích koncem padesátých a začátku šedesátých let. Za pomoci Dacana a Libuše (lokomobily) !!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.1.2021 08:39
Hlavně by měl zhutnění poznat člověk a podle toho se k půdě chovat. Zatím to vypadá tak, že vymýšlí kejkle, co by tam tak asi mohlo růst, než aby změnil svůj zažitý přístup.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2021 10:30
Bez humusu v půdě, bez žížal a jiných organismů, bez hluboko kořenících
pícnin a bez hluboké orby bude půda zhuťńována stále více a více a tak
ztratí zbytek schopnosti vázat vodu a nechat ji zasakovat do podloží.
Zkoumání je to sice hezké, ale z praxe to věděli už naši prapředci.
Pokud navíc nadělám z polí nazpět nudličky, tak ten traktor bude jezdit
navěky ve stejné stopě a zhutńovat si ten svůj kousek půdy. Pokud možno
i koňmi se oralo jednou na brázdu a podruhé na sklad a pamatuji v okolí
později brázdy ve kterých ukryl i panáčkující zajíc. Dnes se pole tak
trochu pošolichá na povrchu, oseje a postříká chemimií proti plevelům, chemií pohnojí, chemií ošetří proti škůdcům a někdy i před sklizní, aby
semena nevypadávala zbytečně mimo kombajn. Pak se sláma seseče co nejníž
a spálí v teplárně. O kukuřici a řepce už nemá cenu ani psát a výsledek
toho všeho je mrtvá zhutněná půda, která si neví rady co s mokrem a
suchem. Buď je blátivá a nebo popraskaná do metrové hloubky. Co s tím?
Rozum do hrsti a vrátit půdě maximum toho, co na ni vyrostlo a nedělat
z ní "důl" na palivo, které by bez chemie bylo poloviční. Naši předci
nebyli vědci a toto vše věděli. Půdu si hýčkali a my ji plundrujeme
jako by byla nahraditelná, ale to doposud není.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist