Vědci zjistili, že běžně používaný pesticid ohrožuje včely samotářky
Na snímku hlavička samce včely Peponapis pruinosaLicence | Volné dílo (public domain)
Vědci z kanadské University of Guelph právě dokončili tříletý výzkum, během kterého sledovali vliv celosvětově používaného insekticidu na volně žijící včely. Zjistili, že pro včely samotářky, hnízdící u země, představuje látka imidacloprid velké nebezpečí. O studii informuje žurnál Scientific Reports.
Včely samotářky tvoří zhruba 70 % všech včel a svá hnízda vytvářejí nejčastěji v zemi nebo při zemi. Zároveň jsou to klíčoví opylovači mnoha druhů rostlin. Vědci se ve svém výzkumu zaměřili právě na ně – konkrétně na včelu z rodu Peponapis pruinosa. Zkoumali, zda a případně jaký na ni bude mít vliv insekticid imidacloprid. Jejich zjištění jsou opravdu znepokojivá. Ukázalo se totiž, že včely, které jsou tomuto prostředku vystaveny, vytvářejí hnízda o 85 % méně než samice, které tomuto pesticidu vystaveny nejsou. Imidacloprid u včel ovlivňuje schopnost učení, hledání potravy a orientace.
„Včely vlivem imidaclopridu nevytvářejí hnízda a nesbírají žádný pyl. Takže se nerozmnožují a postupně tak jejich populace klesají. Také se domníváme, že podobný vliv má imidacloprid i na jiné druhy včel samotářek,“ komentuje vedoucí studie Susan Willis Chan ze School of Environmental Sciences.
Vědci pro zkoumání reakcí včel samotářek na postřik vytvořili sítí kryté prostředí. Foto | Nigel Raine / University of Guelph
Imidacloprid patří mezi neurotoxické prostředky na hubení hmyzu a celosvětově je často používán. Hmyz hubí tak, že napadá jeho nervový systém. Farmáři ho používají proti mandelince Acalymma vittata, která ničí úrodu okurek, tykví a dýní. Obecně je imidacloprid považován za neškodný pro většinu zvířat, proto jsou zjištění vědců alarmující.
„Včely samotářky jsou v přírodě nesmírně důležité, jsou to klíčoví opylovači mnoha druhů zeleniny a ovoce nejen v severní Americe,“ říká doktorka Chan. Zároveň dodává, že je třeba zpřísnit legislativu, která je v přístupu k insekticidům nedostatečná, protože přehlíží možné vlivy reziduí těchto látek v půdě.
Výzkum byl prováděn po dobu tří let, kdy vědci monitorovali celkové chování včel – jejich hnízdění i to, jak si hledají potravu. Aby napodobili co nejvěrněji podmínky, které včely v přírodě mají, umístili včely do zasíťovaného venkovního prostoru. Včely tak měly stejné podmínky, jako kdyby byly volně v přírodě. Insekticid vědci používali stejně často, jako jej používají na svých polích farmáři.
„Chápeme, že farmáři potřebují své plodiny chránit před škůdci. Ale je také třeba, aby chránili opylovače před možnými špatnými vlivy pesticidů. Rozhodně farmářům doporučuji, aby dali od tohoto prostředku ruce pryč, pokud chtějí, aby jejich včely zůstaly zdravé. Data získaná tímto výzkumem mluví úplně jasně, musíme se imidaclopridu zbavit a najít jiné alternativy,“ uzavírá doktorka Chan.
reklama
Lucie MráčkováAutorka je spolupracovnice Ekolist.cz
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Těch škodlivých -cidů bude zřejmě mnohem více, jen zatím o jejich účincích buďto nevíme, nebo se tak aspoň tváříme. Protože takový úbytek hmyzu (tj. z posledních dekád) není normální.
Odpovědět
Jako vystudovaný chemik, který celý život byl v chemii činný, prohlašuji, že neexistují -cidy, které by byly neškodné a neničily některý jiný užitečný a nenahraditelný hmyz, co opyluje nebo se živí hmyzem škodlivým (mšice a pod.) Tvrzení výrobců o neškodnosti je vždy lživé a týká se vždy jiného okruhu živočichů, většinou savců, ptáků, výjimečně ryb.
Odpovědět
Ony ty "chytré" pesticidy jsou zákeřné v tom, že hmyz neusmrtí hned, ale působí na jeho hormonální soustavu, takže jedinec nepojde bezprostředně po aplikaci (chybí "hmatatelný" důkaz o škodlivosti), ale stává se z něj "kastrát". Jsem toho názoru, že škodlivost (nejen) hmyzu se silně přehání, aby mohla chemická lobby udat na trhu své produkty. Je to něco podobného jako v medicíně, kdy důchodcům předepíší 10-12 léků, přičemž ten koktejl chemikálií je škodlivější, než problémy, se kterými se člověk potýká. Prostě je to biznis, kde dopídit se pravdy je prakticky nemožné.
Odpovědět
Možná, že to sem nepatří, ale kdyby se do zákonu o myslivosti doplnilo povinné zřizování pastevních políček a luk a to jak v lese tak na poli. Alespoň 1 ha 300 ha. Vznikli by v krajině alespoň ostrůvky bez chemie.
Odpovědět
Určitě to sem patří, ale musíme být odvážnější!-) 0,3% - to je jako když dám hluchém dobrú noc... Těch míst bez chemizace by mělo být aspoň 5%, a to tam, kde je z jedné strany obec, les, řeka... či jiná neošetřovaná plocha. Kdo viděl někdy dlouhá ramena postřikovače, i při mírném větru letí ta sprška dosti daleko mimo ošetřovanou plochu. Proto jsou Rouundupem zažlutěné i meze, kde by se zvěř normálně mohla ukrýt a pást - jenže i to poslední ji průmysl vezme...
Odpovědět
Ano a bio pásy se vezmou jen jedním ramenem, aby tam nebyli vidět koleje..... za vším jsou peníze. Desifikace je levnější než podmítka. Zaplať za nový přístup. Na návsi se taky nemusí hoblovat tráva jak na golfu..., ale jinak si občané stěžuji, že starostka nic nedělá. Technika je postavená právě na toto hoblování... s vyšším porostem to nejde.
Další věc jak pomoc přírodě je odpustit daň z lihu při pěstitelském pálení. Pak by alespoň někdo vysadil sad pro svou potřebu. Ti kteří mají potřebu pít vypijí třeba i denaturák nebo kapalinu do ostřikovačů....
Všechno by šlo bez dotací a to by nejchytřejší úředníci nedopustili.
Jinak jsem myslivec, včelař a mám svůj sad.
Odpovědět
Minimálně 10% viz: spolecneprotisuchu.cz
Odpovědět
Patří to sem zcela jistě, stejně jako zákaz biocidů. Krajinu je však třeba napravit daleko více i vzhledem k vodě: viz spolecneprotisuchu.cz
Odpovědět
Imidacloprid je neonikotinoid a je v EU už pár let zakázán. Takže ať si zametou před vlastním prahem jiní. My už zametli. A za chvilku bude zameteno i se zemědělstvím.
Odpovědět
Se zemědělstvím jsme už zametli. Před vstupem do EU jsme byli samozásobitelé co se týče cukru, vepřového a drůbežího masa, brambor a bůhvíčehoještě. Dneska všechno dovážíme a na zemědělských plochách místo toho pěstujeme hlavně dotační řepku a kukuřici.
Odpovědět
Ovšem celosvětově se přestane používat, až bude EU vyžadovat při dovozu negativní osvědčení, že nebyl tento použit při ochraně proti škodlivým činitelům.
Odpovědět
Tohle už mají velké chemické giganty ošéfované.
Odpovědět
Je to tak, v chemii jsem "plaval", resp. byla mi silně nesympatická, proto jsem nechápal reklamu na studium tohoto oboru: Chemie má budoucnost... ano, má, žel, z valné části temnou...
Odpovědět
Jak zde již řekla p. Pazderů, imidacloprid je u nás delší dobu zakázán,výjimku tvoří nově oprášený insekticid Warrant, který má ale velice úzkou registraci. Dříve to byl přípravek Confidor. Dále je povolen pro moření např. máku a letos ještě pro osivo cukrovky a u těchto dvou plodin má plné opodstatnění, protože bez moření se v současné době mák ani cukrovka efektivně pěstovat nedají. Je to určitě lepší, jak místo moření použít čtyři insekticidy plošně.
Odpovědět
Ti co by měli být nejvíce slyšet, Český svaz včelařů, cpou -cidy přímo do úlů, v případě včely medonosné. Však šlechtitelské rozmnožovací chovy,, vyrobí,, nové roje a ty za se přispění státu, nebo kraje prodají.
Odpovědět
Není nutno házet všechny do jednoho pytle. Je mnoho skupin, které tuto chemii již odmítly, SVS již vydala od roku 2020 novou metodiku... Bohužel ČSV je přežívající slepý dinosaurus, aby ne, když VÚVč potřebuje dotace a odbyt pro svou produkci chemickou..
Odpovědět
|
|