Genová databáze pomůže se šlechtěním včel

A kdo si koupí, z pravověrných, med od GMO včel?

Už jste ho jedl, ani jste si toho nevšiml:-)

Tak toto jsem měl na jazyku,předběhnul jste mě.Já bych ho koupil.Lepší,než ten se stopami chloramphenicolu z Číny.

Včely také potřebují vhodnou " pastvu ",
to by měl být zájem všech a podle toho vysazovat stromy, rostliny, končit s " anglickými " trávníky všude.

U nás to s těmi lipami, javory, smrky s medovicí ještě není špatné - také máme nejvíc včelařů na km2. Ale že si krajina zaslouží pořádnou údržbu, včetně medonosných stromů a luk, to je jasné. A nejen kvůli včelám.

Jen někde. Obrovské množstvím pastvy zmizelo za posledních 30 - 50 let i v intravilánech obcí na vesnici i na polích i v lesích. V intravilánech obcí, kde se včelaři snaží udržovat původní počty včelstev, je kolikrát už zoufalý nedostatek včelí pastvy neboli několikanásobně převčeleno.
Kde dříve byl občas nedostatek včelí pastvy v srpnu až září, sezóna končila v polovině srpna a včely se klidně mohly krmit cukrem na zimu v srpnu a dokrmit až v září, dneska je občasný nedostatek pastvy i při příznivém počasí už v červnu, sezóna končí zahájením krmení na zimu na začátku července a včelaři diskutují, jestli by sezóna neměla končit krmením na zimu cukrem už v červnu

Šlechtění včel v minulosti přineslo klady i zápory. Výměnou původní včely
tmavé za kraňky z oblasti Slovinska došlo ke zmohutnění včelstev a taky k rychlejšímu jarnímu rozvoji, což si vyžádalo změnu hospodaření z košnic,
klatů a jiných malých úlu k větším a došlo ke znásobení výnosů na jedno
včelstvo. Tato změna se tudíž osvědčila, ale křížení s asijskými druhy
včel přineslo varooázu a problém právě pro velká včelstva. No a to už
nehovořím o křížení s africkými druhy, které umožnilo vznik afrikánek,
které jsou sice výnosné, ale extrémně bodavé. Takže genetické změny
budiž, ale opatrně a pokud možno izolovaně, aby zase nedošlo k dalším
nechtěným neřešitelným problémům. Dnes je největším problémem chovu včel
stále větší benevolence k pravidlům jejich chovu. Trend různých EKO
včelařů chovajících včelstva v košnicích a klatech , která potřebují
nástavkové ůly s kapacitou až deseti košnic, tak mají v malých úlech
roj za rojem i s přenášením nemocí a zároveň se většinou jedná taky
o odpůrce léčení veterinárními léčivy a samotný chov na divočině
( nerozebíratelné dílo)neumožňuje účinnou kontrolu zdravotního stavu
a zásahy proti chorobám. Prostě a jasně se přemíra demokracie začíná zvrhávat k chaosu a nebo dokonce k anarchii. Předloni jsem tak
doplatil na EKO "chovatele", která zkoušel neléčit včelstva proti
varroáze a navíc vyraboval úly od medu a nezakrmil. Rozjel tak v
okolí loupeže s následnými přenosy roztočů a paradoxně zničující
dopad na silná včelstva, která s uloupeným medem nanosí i roztoče v
takovém množství, že jim podlehne všechen plod dlouhověkých včel a
včelstva jdou do podzimu pouze s dožívajícími letními včelami a jsou
tak odsouzena k zániku. Snad už ho přestane bavit chovat včely a už
nebude dělat pokusy, kterými zničí práci několika včelařů v okolí.
Chápu jeho právo na pokusy, ale pokud jimi škodí jiným, tak by měly
být zakázané a trestné. Od toho jsou výzkumné ústavy a nikoliv aby
je dělal každý, kdo má otvor mezi hýždě. Jinak pokud nemáte med od
vlastních včel a nebo od opravdu spolehlivého včelaře, tak bez
laboratorních rozborů si nemůžete být nikdy jisti jeho kvalitou.
Střílím sice do vlastních řad, ale dnes už bohužel pančují med i
někteří včelaři přikrmováním v době snůšky a med pak obsahuje
glycidy z příkrmu včetně příměsí, které obsahují. Nekrmí se totiž
pouze řepným cukrem, ale taky invertními roztoky, které včely
snáze zpracují do formy medných zásob. Osobně jsem takový "med"
od takového "včelaře" zkoušel a senzoricky jsem musel uznat, že
nelze bez laboratorního rozboru invert, či řepný cukr poznat.

Varaózu nepřineslo křížení s azijskými druhy včel, to nejspíš ani nejde je křížit, protože se jedná o hodně odlišné druhy.
Varaózu přinesla expanze chovu včely medonosné do Indie ve snaze výrazně zvýšit výnosy medu, protože výnosy ostatních původních druhů včel jsou pouhý zlomek proti výnosům medu včely medonosné. Kdy následně došlo k přechodu původních parazitů, roztočů varoa na včelstva včely medonosné. K šíření roztočů Varoa jednak došlo přirozeným způsobem přes Himálaj do střední Asie a na Kavkaz a jednak reimportem včel z Indie nebo z Kavkazu do Evropy, do včelařských ústavů v Bulharsku a tehdejším Západním Německu. Odkud se roztoč varoa rozšířil do celé Evropy.
Co se týká roztočů v dnešní době, tak spíš likvidují zimní generaci včel virovými nákazami, které nyní nosí v sobě než vlastní přítomností. Množství spadu roztočů po podzimním ošetření většinou výrazně pokleslo, místo tisíců to jsou dnes pouhé stovky, což na likvidaci zimní geenrace nestačí. Zatímco při spadu tisíců dříve včelstvo vytvořilo zimní generaci a přezimovalo, dneska stovky roztočů s virovými nákazami ve včelstvu, podvyživeném nedostatkem pylu, vytvoření zimní generace zabrání a včelstvo zlikviduje.
Co se týká přešlechtění původní černé včely kraňskou včelou, podle mne to může být taky příčina dnešních problémů. Kraňská včela je včela horských luk, to znamená včela geneticky přizpůsobena na dlouhou krutou zimu a tím zimní klid a krátké léto s velmi velkým množstvím zdrojů snůšky, které musí kraňská včela co nejrychleji po přezimování naplno využívat, aby nashromáždila dostatek zásob na další dlouhou zimu. Právě proto byla u nás kraňka tak lákavá pro včelaře, protože se včelstvo naplno rozvine mnohem dříve a využije pro produkci medu naplno nejsilnější nabídku sladiny roku, v časném jaru, květy v době květů řepky a ovocných stromů. Zatímco původní tmavá včela tu nejsilnější nabídku spotřebovala na svůj rozvoj a naplno začala produkovat med až později, lízla později kvetoucí ovocné stromy a naplno začala produkovat med až z kvetoucích trávníků, javoru klenu a jižněji akátu a dalších, kdy je sice tepleji, ale nabídka sladiny v přírodě už spíš klesá. A bude klesat až do začátku podzimu.
Kraňka jakožto horská včela je tak geneticky zvyklá na krátkou sezónu, jenom třeba 3 - 4 měsíce a na zimní klid až 8 - 9 měsíců, zatímco dnes začíná být aktivní během teplých dnů v březnu a vzhledem k teplotám musí být aktivní ještě v srpnu až září a někdy v dobách oteplení ještě v listopadu až začátku prosince. Podle mne kvůli příliš dlouhé sezóně, na kterou není v našich nížinách zvyklá, může ztrácet životaschopnost a vedle chronické podvýživy z nedostatku zdrojů v přírodě tak může vznikat ta velká náchylnost a nízká odolnost k virovým nemocím a parazitům roztoči varoa.

Varroáza se dostala ze Zakavkazska , kde se experimentovalo
s kříženci Kavkazanek, asijských včel a Kraněk. Asijské se
vypořádají s roztoči tak, že při rojení odcházejí relativně
zdravé včely a zakládají nové dílo a staré dílo je i s těmi
roztoči odsouzeno k zániku. Proto jsou u nás nejzdravější
oddělky, roje a poroje, kdežto silná včelstva s potlačeným
rojením jsou bez léčení odsouzena k postupnému zániku.
Pokud máte vedle sebe osla, který neléčí, rabuje a nekrmí,
tak propuknou loupeže a i vaše léčená včelstva si tahají
s lupem ty roztoče. Ten lup si při loupežích tahají i včelstva s třicetikilovými zásobami, protože loupeže
jsou doslova o hamižnosti a nikoliv o doplnění NUTNÝCH
zimních zásob. Má silná včelstva, která přežila loupení
jiných, protože loupila i ona, tak po zakrmení měla
zásoby 20 kg a donesla ještě z loupeží dalších 30 kg.
Co ale po úhynu s medem neznámého původu, který může být
i se zásob včel zakrmených cukrem? Pokud se ho podaří v
plástech uchovat pro oddělky a nebo jimi zakrmit nová
včelstva, tak to je fajn. Mi se to po 20. letech stalo
podruhé a vždy kvůli jiným "včelařům", kteří med rabovali, nekrmili a včely neléčili. Ty jejich prve napadly slabá
včelstva a oddělky v okolí, pak je zdecimovali neléčení
roztoči a následně je vykradla silná včelstva, která si ty roztoče od nich přinesla. Jiné roky byl stav snůšky stejný
a rovněž pylová pestrost a tudíž to tím není. Je to pouze
lumpárnami "včelařů", kteří rabují, nekrmí a neléčí. Když
nedojde k loupežím, tak spokojená zakrmená včelstva končí
plodování a tudíž končí množení roztočů na plodu a můžete
tomu nápomoci i výřezy plodu a nebo klíckováním matek, aby
neplodovaly. Nic z toho vám ale nepomůže při loupežích,
protože přemíra roztočů zahubí i dlouhověké včely a bez
nich do zimy máte po včelstvech. V září tak léčíte pouze
krátkověké včely, ty při opuštění úlů hynou a zůstanou
vám úly plné medu, ale zcela bez včel. Není to tak žádný
záhadný syndrom úhynu zakrmených včelstev, ale následek
neléčené a nebo špatně léčené varroázy a loupeží. Jako
jednatel a nákazový referent jsem vždy dbal, aby se vždy
vytáčel med pokud možno zároveň, zároveň se krmilo a taky
léčilo, aby nedocházelo k loupežím. Bohužel to nelze všem
nařídit a jeden lump zhatí snahu všech ostatních v okolí.