Vědcům se podařilo vytvořit embrya nosorožců bílých severních. Může to pomoci zachránit vyhynulý druh

Během posledních několika desítek let se zdálo, že příběh nosorožců bílých severních, kteří byli dlouhá léta pytlačeni kvůli rohovině, nebude mít dobrý konec. Jejich počet v roce 2018 klesl na pouhá dvě zvířata a za normálních okolností by tak byli odsouzeni k vyhynutí. Před několika lety se pod vedením Safari Parku Dvůr Králové spojili vědci a ochranáři z různých kontinentů a jejich snaha nyní přinesla úspěch, který se pro přežití nosorožců může ukázat jako klíčový. Z vajíček odebraných posledním dvěma samicím se za použití zmrazeného semene uhynulých samců podařilo v laboratoři vytvořit dvě životaschopná embrya nosorožce bílého severního. Obě embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. Informuje o tom Safari Park Dvůr Králové.

Embrya se vyvinula v italské laboratoři Avantea v Kremoně, kde profesor Cesare Galli a jeho tým nechali dozrát vajíčka ze samic Nájin a Fatu, odebraná 22. srpna v rezervaci Ol Pejeta, a poté je oplodnili zamrazeným spermatem uhynulých samců Suniho a Saúta.

„Z Keni jsme dovezli celkem deset oocytů, tedy nedozrálých vajíčeka, po pěti z každé samice," říká Cesare Galli. Po inkubaci jich dozrálo sedm (čtyři z Fatu a tři z Nájin) a tato dozrálá vajíčka byla následně oplodněna.

"Vajíčka od Fatu byla fertilizována spermatem Suniho, vajíčka od Nájin spermatem Saúta, a to za použití metody Intra Cytoplasm Sperm Injection. Saútovo semeno bylo velmi nekvalitní, proto jsme museli rozmrazit o dva vzorky více, abychom pro oplodnění našli dostatečné množství živých spermií," říká Cesare Galli. "Po přibližně deseti dnech inkubace se ze dvou oplodněných vajíček od Fatu vyvinula životaschopná embrya, která jsme poté kryogenicky zamrazili pro budoucí transfer do jiné samice. Od Nájin se nám nakonec nepodařilo vyvinout embryo žádné,“ popisuje Cesare Galli.

„Na tento okamžik jsme čekali několik let,” říká profesor Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně (IZW Berlín). „Je za ním hodně tvrdé práce celého týmu, velmi náročný výzkum, vývoj speciálních nástrojů a jejich zkoušení v praxi. A najednou je to tady - máme první embryo severního bílého nosorožce,” dodává.

Důležitou součástí projektu je etické posouzení jednotlivých kroků celého výzkumného programu a jejich důsledků. „Každý pokrok, jehož dosáhneme, otvírá další otázky. Ty automaticky vyvstávají z nových možností, které máme,” říká Thomas Hildebrandt. “Vyvinuli jsme analýzu etického rizika, abychom byli připraveni na všechny možné varianty našeho projektu Biorescue a zajistili plné respektování podmínek pro zdravý život zvířat, s nimiž pracujeme,“ říká Barbara de Mori, ochranářka a expertka na welfare zvířat a etických otázek z Padovské univerzity v Itálii.

„Metoda vzniku embrya v laboratorních podmínkách a jeho transfer do náhradní matky se běžně užívá u řady plemen domácích zvířat, člověka a některých druhů divokých zvířat. Její užití u severních bílých nosorožců považujeme ze dvou důvodů za převratné," říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové, odkud poslední dvě samice nosorožce bílého severního pochází.

"Samotná anatomie těla nosorožce vyžadovala originální přístup při odběru vajíček, a to včetně dlouhého a nákladného vývoje speciálních nástrojů. Postup se v posledních měsících opakovaně zkoušel na příbuzných nosorožcích jižních, jejichž samice by v budoucnu měly posloužit i jako náhradní matky," říká Rabas.

"A převratné je také to, že vzniklo embryo, byť zatím uložené v kryobance, fakticky vyhynulého druhu. Jsme svědky unikátního projektu, který může zvrátit osud a zachránit ne ohrožený, ale vyhynulý druh,“ říká Rabas.

Právě Nájin a Fatu spolu s dalšími dvěma samci byli v prosinci 2009 v rámci partnerství dvorského safari parku, rezervace Ol Pejeta a Kenya Wildlife Service převezeni do Keni. Už v té době se jednalo o ojedinělou mezinárodní spolupráci na poli ochrany přírody.

---

reklama

---