Velké ochranářské dusno – co se děje ve státní ochraně přírody?
 |
|
| Rybenské perníčky v CHKO Žďárské vrchy. | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Na setkání s novináři na konci února Petr Dolejský důvody, proč vedoucí odvolal, rozvedl podrobněji. V případě vedoucích Českého krasu a Žďárských vrchů šlo o odvolání na základě dlouhodobého hodnocení. Petr Dolejský uvedl, že podle různých kritérií průběžně sestavuje žebříčky. „Když je někdo na žebříčku dlouhodobě na konci, musím zvažovat, jak to napravit,“ vysvětlil Dolejský a obě správy označil za dlouhodobě nejhorší v republice. Na základě jakých konkrétních kritérií jsou sestavovány ony žebříčky, Dolejský neřekl. Ministerstvo a SOP však opakovaně upozorňovaly, že ředitel správy má pravomoc odvolávat lidi bez udání důvodů.
„Tuhle jeho pravomoc nikdo nezpochybňuje,“ řekl na konci března EkoListu odvolaný vedoucí správy Českého krasu Michael Pondělíček. „Mezi slušnými lidmi se to ale nedělá.“ Žádné konkrétnější důvody svého odvolání než ono umístění na žebříčku se Pondělíček podle vlastních slov nedozvěděl. A doufá, že se pravé důvody jednou dozví. „Kdy a jak by se to mohlo stát? To tedy fakt nevím,“ směje se.
Ani Pavel Vaněk, odvolaný vedoucí CHKO Žďárské vrchy, se jiných důvodů než nízkého umístění na „žebříčku kvality“ nedopátral. „Dokud nic nevím, tak nemůžu na nic reagovat,“ říká. I on doufá, že se důvody jednou dozví.
Jiný případ je Ivo Machar, bývalý vedoucí Litovelského Pomoraví. „U mě nějaké důvody byly,“ připouští. O co šlo? „Práce hrazené z dotačních peněz jsme přebírali s nedodělky,“ vysvětluje. „Chyby to byly, i když třeba neúmyslné. Jeho odvolání jsem obrazně řečeno oplakal,“ podotkl k tomu ředitel SOP Petr Dolejský. „S odvoláním nesouhlasím – ale na místě ředitele SOP bych asi postupoval stejně,“ pokračuje smířeně Ivo Machar. Spojovat svoje odvolání s dalšími třemi důrazně odmítá. „Myslím, že to spolu nesouvisí, byli jsme odvoláni z různých důvodů. Jen lidé, kteří nemají Dolejského rádi, téhle situace využili. Podle mě to vůči němu není fér,“ myslí si Ivo Machar.
Odlišné přístupy
Nejdůrazněji proti svému odvolání bojoval Jan Piňos z CHKO Broumovsko, který musel odstoupit i se svým zástupcem Jiřím Malíkem. Ředitel SOP Petr Dolejský to v jejich případě vysvětlil jako kombinaci konkrétních pochybení a špatných umístění na žebříčku. Důvodů pak uvedl pět: nezpracované plány péče o maloplošná chráněná území, nesprávné využití peněz z programu péče o krajinu, nekvalitní výkon státní správy, potíže v komunikaci s obcemi a opakované nerespektování příkazů, úkolů, metodických příkazů a doporučení vedení organizace. „Ani jeden plán péče o maloplošná chráněná území není ani v návrhu,“ prohlásil Petr Dolejský. „Vlastníci, investoři a všichni obyvatelé daného území tak nevědí, co můžou, a co nemůžou. Je to závažný nedostatek, který na jiné správě neexistuje.“
Z programu péče o chráněná území byl podle něho v rozporu se směrnicemi programu zakoupen majetek v řádu statisíců korun. O co konkrétně šlo, neupřesnil s tím, že nechce své podřízené zbytečně vystavovat nějakému podezření. „Doufám, že za tím je skřítek čurbesíček,“ řekl Dolejský.
Jan Piňos výčet odmítá. Své námitky sepsal a zaslal vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) s žádostí o přehodnocení odvolání. Pravdou je podle Piňose pouze to, že správa nemá dokončené plány péče o čtyři ze šesti maloplošných chráněných území. Připadá mu to ale jako nedostatečný důvod k odvolání. „Hotovy jsou z 80 %. Plány péče o dvě největší národní přírodní rezervace na území CHKO – Adršpaššsko-teplické skály a Broumovské stěny – už máme. Ty jsou přitom rozlohou řádově stokrát větší než ty čtyři zbývající o pár desítkách hektarů.“
Ostatní důvody jsou podle Jana Piňose nepravdivé. Zpochybňuje i existenci „žebříčku kvality“. „Žádné průběžné vyhodnocování kvality práce jednotlivých správ ředitelství se ani za minulého ředitele správy Františka Pelce ani za Petra Dolejského nedělalo. Kdyby chtěl někdo hodnotit činnost správ volně například podle počtu správních rozhodnutí, počtu akcí péče o krajinu nebo množství akcí PR, byla by naše správa dlouhodobě mezi předními v ČR, hájí se Piňos. „Pokud jsme tak špatně pracovali, proč na Broumovsko po léta jezdili na spanilé jízdy ministři, poslanci a další VIP?“ ptá se řečnicky.
O pořízení dřevěného mostku přes rokli za asi 30 tisíc korun, který prý měl být onou investiční činností neoprávněně financovanou z programu péče o krajinu, podle Piňose věděl i ředitel SOP. „Tvrdí-li dnes pan Dolejský, že realizace mostku je investiční činností v rozporu se směrnicí programu péče o krajinu, a zároveň podepsal smlouvu na dotaci z tohoto programu, ve které byl tento most včetně rozpočtové položky výslovně uveden, měl by z toho vyvodit osobní odpovědnost sám,“ soudí Jan Piňos.
 |
|
| Jan Piňos, odvolaný vedoucí Správy CHKO Broumovsko. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Petr Dolejský před novináři ještě uvedl, že správa část majetku, „který převzala v říjnu 2003, nedokázala v lednu 2005 nalézt.“ „To není pravda,“ brání se Piňos. Podle něho mělo jít o mříž na gotickou bránu, dřevěnou informační desku a litou kovovou informační tabuli. Tabule a deska prý byly kvůli poškození v reklamaci u výrobce. Mříž rovněž dlela u výrobce - s jejím osazením se podle posudku statika musí čekat až na opravu brány, která měla narušenou statiku.
„Důvody jsou smyšlené a zástupné. Jde o osobní averzi Petra Dolejského ke mně a Jiřímu Malíkovi a k důsledné ochraně přírody na Broumovsku,“ nabízí svůj pohled na věc Jan Piňos. „Chce nás mít v roli koleček hladce namazaného stroje, kdokoliv vyčnívá, byť v dobré ochranářské práci, toho skácí.“
Spor mezi Dolejským a Piňosem už se tak vede i v osobní rovině. Dolejský Piňosovi vyčítá, že asi zapomněl, že už není aktivista. Piňos mu předhazuje zbytečnou averzi k ekologickým organizacím a brání se tím, že správa po úřední stránce funguje a státní správu vykonává dobře – podle Piňose jako jediná například přijala v loňském roce odborníka na správní právo. Podle Piňose jde ve sporu o dva odlišné přístupy k ochraně přírody. „Jeden je spíš formální a byrokratický, druhý je spíš důsledný a aktivní. Dolejského představa se blíží spíš řízení armády.“
Správa CHKO Broumovsko je zatím jediná, která má novou vedoucí. Vybrala jí desetičlenná komise jmenovaná ředitelem SOP Petrem Dolejským, v níž byli mj. starostové místních obcí, zástupci ředitelství SOP, MŽP, Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, celostátních nevládních ekologických organizací a odborové organizace správy CHKO. Vedoucí se stala Hana Heinzelová, která má na správě na starosti krajinotvorné programy, zemědělství a územní systémy ekologické stability.
Chybí osobnost
Podobně jako novinářům se Petr Dolejský snažil svoje kroky vysvětlit i zástupcům nevládních organizací na pravidelném setkání s ministrem. „Leccos tam ozřejmil, bohužel jsme neznali věci do takových podrobností, abychom o nich mohli věcně diskutovat. Požádali jsme proto ministerstvo, jestli by nám zmíněné konkrétní důvody mohly být poslány v písemné podobě. Ničeho takového jsme se zatím nedočkali, takže situace je stejná jako před měsícem a půl,“ říká Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu, který sdružuje většinu nejvýznamnějších ekologických organizací.
Ministerstvo se oficiálně k celé situaci moc vyjadřovat nechce, protože změny na vedoucích místech jsou v kompetenci Správy ochrany přírody. „Myslím, že nemá cenu z toho dělat nějakou kauzu,“ řekl EkoListu bývalý náměstek ministra pro ochranu přírody Ladislav Miko. Dopis Společnosti pro trvale udržitelný život (který se ovšem netýkal jen vedoucích správ, ale obecně lidí odvolaných z různých orgánů ochrany přírody – více zde), v němž STUŽ varovala před klientelismem, se ale odstupujícího ministra Libora Ambrozka dotkl, proto členům předsednictva odpověděl osobním dopisem na jejich domácí adresy. Jednotliví představitelé STUŽe se pak k situaci stavějí různě. „Někteří z odvolaných vedoucích mají velmi dobré reference a jejich odvolání vidím jako malé neštěstí pro ochranu přírody,“ říká například Ivan Rynda. „Označovat to za klientelismus ale není podložené. Snad k vyjasnění situace přispěje setkání s panem Dolejským, ke kterému by mělo dojít na začátku dubna,“ soudil Ivan Rynda v druhé půlce března. K setkání dosud nedošlo. Jiní členové za únorovým stanoviskem stojí. „Setkání s panem Dolejským možná přispěje k objasnění situace ve Správě ochraně přírody, stanovisko se ale netýkalo jen jí. Nic na něm měnit nebudeme,“ říká předseda STUŽe Pavel Šremer.
Neschopnost Správy ochrany přírody jasně vysvětlit důvody odvolání vedoucích správ tak vede k narůstající nedůvěře na obou stranách. Zatímco na ministerstvu a SOP převládá pohled, že je nevládní organizace nesmyslně obviňují, že se kvůli odvolání pár lidí dělá zbytečný humbuk a že Jan Piňos kvůli svému setrvání v čele správy nemístně lobboval, v části nevládních organizací sílí pocit, že vedení ochrany přírody se stává teritoriem jakéhosi bratrstva hrajícího jen na sebe a že Petr Dolejský nemá ve vedení Správy ochrany přírody co dělat. A obě strany jsou pak vzájemně znechucené, jak si ta druhá o nich může takové hlouposti myslet.
„Je to celé nešťastné. Lidé na obou stranách byli zahnáni do kouta a podle toho to taky vypadá,“ řekl EkoListu na konci března bývalý ministr životního prostředí a další člen předsednictva STUŽe Ivan Dejmal. Sám sice nepokládá personální politiku za silnou stránku odstupujícího ministra Ambrozka, celý spor ale vidí jako částečný důsledek daleko závažnější věci. „Ochraně přírody v téhle zemi dnes schází koncepce, místo integrující práce je ochrana v rozkladu – třeba oddělení na ministerstvu spolu nekomunikují. Lidé na nejrůznějších úrovních státní správy ale nějak jednat musejí. Bez jasného vedení ochrany přírody pak vzniká prostor pro různé osobní vize, které se samozřejmě promítají i do personální politiky.“ Dejmal sice nachází částečnou omluvu v tom, že se muselo pracovat na soustavě evropských chráněných území Natura, i to ale podle něho neomlouvá špatnou situaci, v jaké se ochrana přírody ocitla. Cestu vidí jedině v prosazení nové státní politiky ochrany přírody a ve vytyčení jasných cílů. „Jenomže teď chybí silná politická osobnost, která by něco takového dokázala prosadit, ustát a lidi stmelit.“
reklama
