Věřte nebo ne, loňský rok byl vydatný na dobré zprávy z přírody

Popsat nový druh primáta je skutečně unikát. Takže rok 2020 byl s „objevením“ dalšího langura opravdu mimořádný.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Peter Miller / Flickr.com

Jak vypadá ten pravděpodobně nejdelší živočich na světě? Pokud pomrkáváte směrem k velrybám, je váš odhad protentokrát špatný. Od loňského roku platí, že rekordmanem je trubýš rodu Apolemia. Polypovec, žijící v australských podmořských kaňonech u Nindaloo, měří na délku 46 metrů. Spolu s ním obývá prostor až 4000 metrů pod hladinou dalších 30 donedávna nepopsaných druhů mořských bezobratlých.

Velryba, která se dá přehlédnout

Pokud máte rádi velryby, jistě jste zaznamenali expedici mořských biologů k Mexiku přináležejícímu souostroví San Benito. Právě tady se totiž podařilo poprvé zaznamenat první živé exempláře Mesoplodon perrini. Podle jejich atypické „zubaté“ čelisti, akustických signálů by se skutečně mohlo jednat o samostatný druh, který zatím unikal pozornosti. Mexický záliv je na kytovce vydatný, v roce 2019 tu byl popsán i čtyřzubý druh Berardius minimus.

Badatelé nezaspali ani ve Státech. Kalifornská akademie věd jen loni představila ve svých žurnálech 213 nových druhů: 101 nově popsaných druhů mravenců, 22 druhů cvrčků, 15 druhů ryb, 11 gekonů, 11 druhů mořských plžů, 8 brouků, 11 kvetoucích rostlin, 7 pavouků, 5 hadů, 2 druhy scinků, dva nové druhy mšic a dva druhy úhořů, mořského koníka a korál. Do součtu zbývající nové popsané druhy patří k nově identifikovaným fosiliím.

Nový druh primáta? Máme hned dva

Kolik je známých druhů lemurů? Až donedávna platilo, že víme o 108 druzích, ke kterým přináleží 25 druhů „myších“, malých lemurů. A právě mezi nimi se skrýval i šestadvacátý, načervenalý myší lemur Jonášův (Microcebus jonahi). Hodí se zmínit, že nalézt a popsat nový druh primáta je skutečně unikát. Takže rok 2020 byl s „objevením“ langura Popa, dalšího primáta, opravdu mimořádný.

„Průhledný a pableskující“ had z Vietnamu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Gateway to Knowledge / youtube.com

Expedice z bolivijských mlžných lesů se vrátila s nálezem liliputánské žabky Noblella. Najít 10 milimetrů velkého živočicha, skrývajícího se po většinu dne pod vrstvou humusu, je skutečně oříšek. Kromě jiného tu ale na andských úbočích biologové zaznamenali 1204 druhů, z nichž 20 bylo dosud zcela neznámých (například nový druh hada křovináře) a 10 bylo považováno za již vyhynulé. Například „ďáblooká“ žába Oreobates zongoensis, která nebyla viděna posledních 30 let nebo motýl Euptychoides fida, nikým nespatřený 98 let. Zajímavé je vlastně i samo zjištění, že 80 % bolivijských druhů je k vidění jen 50 kilometrů od La Paz.

Zvířecí celebrity

Dobré zprávy ale přichází ze všech koutů světa. V Indii jsou „bohatší“ o zelenou zmiji, která v připomínce knih dobrodružství Harryho Pottera byla pojmenována Trimeresurus salazar. A hold herci Joaquinu Phoenixovi zase vzdává iránský pavouk Loureedia phoenixi. Druh, který je pozoruhodný vzájemnou kooperací při tvorbě sítí.

Pokud nemusíte pavouky (a vosy), potěší vás zprávy z Brazílie. Loni tu bylo popsáno 15 nových druhů vos rodu Acrotaphus, které parazitují na pavoucích. Kladou do nich vajíčka, a pavouk pak netká sítě, ale kokon pro vývoj vosí kukly. O „průhledném a pableskujícím“ hadovi z Vietnamu, Achalinus zugorum, jsme už informovali. K výčtu biologických novinek patří i nový druh stromového kraba z Indie, případně nový „obří“ druh škorpiona ze Srí Lanky. Jeho samice dorůstá 10 centimetrů. Na Cejlonu loni popsali celkem 6 nových druhů takových dárečků.

Na Filipínách zase „zbohatli“ o 10 druhů pseudo-gekonů, nepravých gekonů. Loni se přesného systematického zařazení dočkal jen jeden, a to Pseudogekko hungkag. Žije v lesích na luzonském poloostrově Bicol, a jeho kamuflážní zbarvení přispívalo k jeho utajení. Proto toho zatím o nich mnoho nevíme.

Údajně nejošklivější orchidej světa z Madagaskaru

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Rick Burian / Royal Botanic Gardens

Komu se nelení, tomu se zelení

Napilno měli loni i botanikové. Jen experti z Královské botanické zahrady v Kews loni popsali v jihoafrickém regionu na 156 nových druhů kvetoucích rostlin. A s 10 druhy přispěli i botanici z Missouri. Udivovat nepřestává ani Papua Nová Guinea, kde bylo loni zaznamenáno 19 druhů nových stromových orchidejí. Prozatím to vypadá, že by se tento ostrov měl stát na rostliny nejrozmanitějším územím světa.

Unikát ale vydaly i pouště Namibie. Stálezelený a šupinatý keř Tiganophyton karasense, který má geneticky blízko k brokolici a kapustě, si nejspíš vyslouží i vlastní čeleď. Údajně nejošklivější orchidej světa z Madagaskaru a šest nových druhů hub z Anglie a Skotska jen seznam druhů objevených v roce 2020 lehce doplňuje. Dohromady bylo v roce 2020 objeveno a pospáno 503 nových druhů živočichů a rostlin.

Druhy, které o sobě daly znovu vědět

Pokud ještě nemáte dobrých zpráv dost, jsou tu ještě novinky o loni znovu-objevených druzích. Jsou jich desítky, byť jejich příběh je podobný. Jedná se o druhy, které byly popsány před desetiletími a od té doby je nikdo nespatřil. Proto jsme je považovali za již vyhynulé. Madagaskarský chameleon Furcifer voeltzkowi o sobě nedal vědět déle než 100 let, barmská želva Batagur trivittata byla považována za vyhubenou 30 let, brazilská opice saki 80 let, somálský bércoun sloní 50 let.

Rok 2020 se přitom, co do počtu poprvé objevených a popsaných (nebo znovu-objevených) zásadně nevymykal z průměrů let předchozích. Podobně obsáhlý výčet pozitivních novinek je tu každoročně. Jinými slovy, až příliš jsme si navykli poslouchat jen nedobré a smutné zprávy, které nám na náladě nepřidají. Stav přírody možná není radostný a každý nově objevený druh podtrhuje důležitost ochrany její rozmanitosti. Není to ale jedna velká katastrofa.