Vesmír: Jaderná energetika je nevyhnutelným řešením
Svět směřuje ke spotřebě stále většího množství elektrické energie, píše dále Hezoučký. Podle zprávy Světové energetické rady (WEC) z roku 1995 se do roku 2020 globální spotřeba energie zvětší o 75 procent, do roku 2050 se ztrojnásobí. Významná část lidské populace trpí nedostatkem elektrické energie a to se podílí i na narůstající migraci z chudší části světa do té bohatší. Vzhledem k tomu, že lidská populace roste a očekává se nárůst životní úrovně zatím chudé většiny lidstva, je nasnadě otázka, odkud elektřinu brát. V současné době převládá výroba elektrické energie z fosilních paliv. Zvyšující se obsah oxidu uhličitého v atmosféře Země však hrozí katastrofálními následky tzv. skleníkového efektu.
 |
|
| Úložiště radioaktivního materiálu v ruském Majaku. | |
| Foto: Vláda USA/www.firstgov.gov/wikipedia.org |
První velkou výzvou pro energetický průmysl a jeho výzkum je zlepšení energetické účinnosti. Druhou velkou výzvou je podpora využívání obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje jsou však vhodné jen pro doplňkové využití, z ekonomického důvodu je není možné nasadit ve velkém měřítku. Přechod na obnovitelné zdroje však nedá zásadní odpověď na otázku emisí oxidu uhličitého. Státy, které se vzdaly jaderné energetiky, ji nenahradily obnovitelnými zdroji, píše Vesmír. V průmyslově vyspělých zemích bude muset ještě jistou dobu hrát klíčovou roli jaderná energetika, jakkoli vyvolává obavy.
Proti jaderné energetice jsou podle Františka Hezoučkého vznášeny čtyři výhrady:
* vysoká cena a dlouhá doba výstavby některých jaderných elektráren
* podvědomá asociace jaderné techniky s šířením jaderných zbraní
* dlouhodobé radioaktivní odpady
* vědomí rizika havárií
V porovnání s elektrárnami využívajícími spalovací procesy je jaderná elektrárna skutečně investičně nákladnější. Zahrneme-li však provozní náklady, spolehlivost provozu a dobu služby, je jaderná elektrárna ve výhodě. Současné energetické reaktory nejsou vhodné k výrobě štěpného materiálu pro jaderné zbraně, navíc riziko šíření jaderných zbraní bude existovat i bez jaderných elektráren. Problém jaderného odpadu je spíše psychologický, než technický. Oproti spalování hnědého uhlí vzniká daleko méně nebezpečného odpadu, jež je následně ukládán podle mnohem přísnějších pravidel. Co se týče bezpečnosti jaderných elektráren, stoprocentně bezpečná výroba energie v jakékoliv elektrárně není dosažitelná. Nejhorší havárie v energetickém sektoru z hlediska počtu obětí rovněž nejsou havárie jaderných elektráren. Bezpečnost jaderných elektráren je zajišťována mezinárodní kontrolou, píše František Hezoučký.
Další výzvou pro energetický průmysl je stavět a provozovat jen takové jaderné elektrárny, které budou mít důvěru veřejnosti. To je však zejména osvětová úloha, nejenom technická, napsal ve svém článku František Hezoučký.
Podle článku Františka Hezoučkého v časopise Vesmír z května 2005.
reklama
