Vichřice napáchala na Šumavě škody za 130 milionů
Správa parku nechá padlé stromy vytěžit a dřevo prodá. "Kvůli používání šetrné techniky na území parku vyjde zpracování jednoho kubíku dřeva zhruba na 700 korun. Za prodej vichřicí pokácených stromů tedy obdržíme přibližně 60 milionů korun, které samozřejmě investujeme zpět do zalesnění," spočítal mluvčí s tím, že nejvíce je postiženo Železnorudsko v západní části, Modravsko v centrální části Šumavy a okolí Stožce v jižní části parku. "Na odstraňování polomů najmeme převážně místní malé firmy. Pouze tam, kde jejich technika nebude stačit, dostanou šanci i větší podniky odjinud. Na zpracování polomů na území parku jsou používány šetrné přibližovací technologie - lehké pásové soupravy Terri, lanovky a koně," dodal.
Podle Kantoříka vydrží šumavské porosty rychlost větru do 100 kilometrů v hodině a škody bývají minimální, při překročení této rychlosti se smrky na podmáčených místech vyvracejí i s kořeny, na suchých stanovištích se často zlomí. Nejsilnější nárazy dosahovaly o víkendu rychlosti přes 115 kilometrů v hodině.
NPŠ byl vyhlášen 20. března 1991, zaujímá celkem 69,03 hektaru, z toho 55,6 hektaru (tedy 81 procent) tvoří lesy. Ve 20. století bylo na Šumavě zaznamenáno přes 70 silných vichřic. Nejhorší následky měla vichřice z roku 1984, jejíž zpracování trvalo až do začátku devadesátých let. Tehdy bylo zpracováno na dnešním území NPŠ téměř 1,5 milionu kubíků polomů.
reklama
