Vlk, nebo pes? Přírodovědci zjišťují, jaké zvíře se vrací k obci Rybník v Českém lese
7.6.2021 14:59 | PRAHA
(ČTK)
Samotné přiblížení vlka na vzdálenost menší než 30 metrů, zvláště pokud je pozorovatel v autě, ještě nemusí být projevem nepřirozeného chování. Vlci ve dne špatně vidí a může se stát, že hned nerozeznají člověka, kterému se jinak raději vyhnou. Ilustrační foto
"Samotné přiblížení vlka na vzdálenost menší než 30 metrů, zvláště pokud je pozorovatel v autě, ještě nemusí být projevem nepřirozeného chování. Vlci ve dne špatně vidí a může se stát, že hned nerozeznají člověka, kterému se jinak raději vyhnou. Opakované pozorování zvířete v blízkosti lidských sídel však vyžaduje naši pozornost," uvedla Milena Prokopová ze správy CHKO Český les.
Vlci se v Českém lese vyskytují od roku 2017 a jejich dosavadní způsob života je tam ve vztahu k lidem nekonfliktní. Zatím se zdržovali hlavně v lesích a lovili převážně lesní zvěř, takže škody na hospodářských zvířatech jsou v CHKO Český les ve srovnání s jinými oblastmi s výskytem vlků minimální. Podle ochránců přírody jsou vlci v Českém lese občas pozorováni také na pastvinách, ale v bezprostřední blízkosti lidských obydlí jen velmi výjimečně, a zatím nikdy ne opakovaně.
V místech, kde vlci žijí, by lidé měli dodržovat několik pravidel, aby se vyhnuli rizikovým situacím. "Klíčové je, aby si vlci nezvykli na přítomnost člověka – neměli by se třeba lákat na potravu kvůli focení či pozorování, zbytky jídla či uhynulá domácí zvířata by neměla volně ležet venku. Vlk se totiž jako velmi inteligentní zvíře snadnému získávání potravy rychle naučí a dokáže tuto znalost předat i svým potomkům a dalším členům smečky. Není také vhodné, aby ve vlčím teritoriu volně pobíhali psi, protože vlci je vnímají jako konkurenty a mohou na ně zaútočit," uvedla koordinátorka programu péče o vlka AOPK Jindřiška Jelínková.
Pokud se lidé v okolí Rybníka s vlkem setkají, mají o tom informovat ochránce přírody například na e-mail vlk@nature.cz. "Každá zpráva je důležitá pro vyhodnocení a stanovení dalšího postupu," dodala Prokopová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Populace vlků v EU se za deset let zvýšila o 58 procent, tvrdí studie
Vědci v Doupovských horách odchytili historicky prvního samce kočky divoké. Jeho další pohyb bude sledovat telemetrický obojek
Evropská komise navrhla usnadnit odstřel vlků v EU, ochranáři jsou protiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
MU
Michal Ukropec
7.6.2021 15:08Viděl bych to na typicky Českého divokého vlka. Odčervený a naočkovaný proti vzteklině. Jak v Krkonoších.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 16:22 Reaguje na Michal UkropecA jestli fakt tak blbě vidí, neměl by dostat brýle nebo čočky?
Odpovědět
Karel Zvářal
7.6.2021 16:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSpíše bych přijal vysvětlení, že pokud se mladý vlk nesetká s člověkem, resp. jeho negativní reakcí, nemá z něj strach - viz. dokument z Ellesmerova ostrova, kde vlci chodí až ke kameře. Takto mi to připomíná hlod, kdy starší kolega kdysi dávno o puštíkovi prohlásil, že on je stálý proto, že špatně vidí... Kdyby se prý zatoulal, tak zabloudí!-)) To jsou hlášky jak z ***ý a *ější.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 18:52 Reaguje na Karel ZvářalNa tom ostrově je to o něčem jiném. Tam se skutečně člověk nevyskytuje, ale u nás je poměrně početná lidská populace, takže ten vlk se s lidmi musel setkat, nebo jej museli poučit rodiče. Pokud ale tento jedinec neprojevuje strach, tak jsou tři možnosti:
1) Jedná se o křížence vlka se psem a jeho výskyt v přírodě je nežádoucí.
2) Jedinec trpí nějakou chorobou (psinka, prašivina, vzteklina,...) a jeho utracení je žádoucí.
3) Exemplář pochází z nějakého soukromého chovu, tudíž postrádá lovecké instinkty a proto nemá v přírodě co dělat. Díky tomu, že neumí lovit, dříve či později totiž začne napadat hospodářská zvířata, případně i lidi.
Odpovědět
1) Jedná se o křížence vlka se psem a jeho výskyt v přírodě je nežádoucí.
2) Jedinec trpí nějakou chorobou (psinka, prašivina, vzteklina,...) a jeho utracení je žádoucí.
3) Exemplář pochází z nějakého soukromého chovu, tudíž postrádá lovecké instinkty a proto nemá v přírodě co dělat. Díky tomu, že neumí lovit, dříve či později totiž začne napadat hospodářská zvířata, případně i lidi.
Karel Zvářal
7.6.2021 19:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSe všemi třemi body souhlasím, ale 1) bylo to myšleno jako varianta k "denní slepotě" vlka. 2) Nevím, co si představujete pod P o u č e n í m rodiči. Několikrát mi v lese či poli došla kuna, liška nebo prase až pod zadek, přitom o mně dobře věděli. Asi nebyli na PŠM:-))
Každé zvíře se učí na vlastních zkušenostech. Mohou zdivočet domestikované krávy tak, že se k nim nepřiblížíte, naopak veverky či sýkory, brhlíky, sojky naučíte chodit v parku na ruku. Každopádně ale popisovaná psovitá šelma by měla být odchycena a naloženo s ní jako krkonoškou vlčicí. Takové atypické chování vlka je v divoké populaci nežádoucí.
Odpovědět
Každé zvíře se učí na vlastních zkušenostech. Mohou zdivočet domestikované krávy tak, že se k nim nepřiblížíte, naopak veverky či sýkory, brhlíky, sojky naučíte chodit v parku na ruku. Každopádně ale popisovaná psovitá šelma by měla být odchycena a naloženo s ní jako krkonoškou vlčicí. Takové atypické chování vlka je v divoké populaci nežádoucí.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 20:19 Reaguje na Karel ZvářalPoučení rodiči je podle mě to, jak je pár alfa učí lovit a určitě jim dává najevo, čemu se vyhnout. Při umělém odchovu tohle chovatel chovanci předat nemůže, což je důvod, proč by se tyto šelmy neměly do přírody vysazovat. S tím zdivočením býložravce máte pravdu, viz případ té krávy předloni v Německu, kdy nakonec byla tak opatrná, že i jeleni byli v porovnání s ní mnohem neopatrnější, ale u šelem je to o něčem jiném. Proto u naší trojky velkých šelem samice vodí mláďata 2 - 3 roky, zatímco evropští býložravci vodí mladé tak rok.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
8.6.2021 13:08 Reaguje na Karel ZvářalPřed lety jsem měl v mladé kultuře bachyni se selaty, dost jsem tam často vyžínal.., bachyně mě znala jen vždy si zavolala selata. Také jsem je krmil úplně bez problémů.. Jakmile jsem však přišel s puškou, praskla jen větvička a byli pryč. Zvěř rozezná pachy jednotlivého člověka a podle mě i střelnou zbraň ( pila a křovinořez nic nedělá).
Plně souhlasím ne nadarmo se říká: je drzej jak lázeňská veverka.
Většina zvířat jsou potravní oportunisti. A rychle se učí. Jsou jako lidi proč makat, když je někde něco zadarmo.
Odpovědět
Plně souhlasím ne nadarmo se říká: je drzej jak lázeňská veverka.
Většina zvířat jsou potravní oportunisti. A rychle se učí. Jsou jako lidi proč makat, když je někde něco zadarmo.
Karel Zvářal
7.6.2021 15:23Jj, i ten ostrovid, co chodil nedávno po obcích, by potřeboval brýle-)
Odpovědět
kk
BM
Břetislav Machaček
7.6.2021 17:23O jaké zvíře jde? Pokud je to pes, tak se mu nedivím, že se lidí nebojí.
Pokud je to vlk, tak je to kreatura, které postrádá plachost. Obojí tak
nemá v přírodě své místo a obojí může být do budoucna problémem. Pes se
může zkřížit s vlky a kreatura na divokou šelmu předá své geny celé
vlčí populaci v okolí. Tady bych neváhal ani minutu, aby nedošlo u vlků
k další degeneraci na přidrzlé šelmy postrádající plachost. Už v zájmu
celé vlčí populace nemá takový jedinec místo v přírodě. Odchytit ho do
zooparku, kde ta ztráta plachosti je naopak žádoucí, aby byl návštěvníky
viděn a nebyl schován celý den někde v úkrytu. Tak samo se postupuje
na Slovensku a jinde i s medvědy, kteří se přestanou bát lidí a chodí
žebrat a loupit do vesnic a měst. "Ochočené" šelmy přece nemůžou být
cílem ani vlkomilů, nebo jsou vděčni i za podobné kreatury, aby dosáhli
co největšího počtu za každou cenu?
Odpovědět
Pokud je to vlk, tak je to kreatura, které postrádá plachost. Obojí tak
nemá v přírodě své místo a obojí může být do budoucna problémem. Pes se
může zkřížit s vlky a kreatura na divokou šelmu předá své geny celé
vlčí populaci v okolí. Tady bych neváhal ani minutu, aby nedošlo u vlků
k další degeneraci na přidrzlé šelmy postrádající plachost. Už v zájmu
celé vlčí populace nemá takový jedinec místo v přírodě. Odchytit ho do
zooparku, kde ta ztráta plachosti je naopak žádoucí, aby byl návštěvníky
viděn a nebyl schován celý den někde v úkrytu. Tak samo se postupuje
na Slovensku a jinde i s medvědy, kteří se přestanou bát lidí a chodí
žebrat a loupit do vesnic a měst. "Ochočené" šelmy přece nemůžou být
cílem ani vlkomilů, nebo jsou vděčni i za podobné kreatury, aby dosáhli
co největšího počtu za každou cenu?
Sl
Slovan
7.6.2021 20:58 Reaguje na Břetislav MachačekNechci onu hybridizaci nijak zlehčovat (naopak), nicméně to, že by jeden jedinec dokázal změnit samostatnou evoluční trajektorii lokální populace, jak naznačujete, je mizivá. Ve své podstatě, pokud zůstanu u vlků, tak je pravděpodobné, že např. v severoamerických vlcích jsou přítomné geny indiánských domácích psů a proto tam najdeme vlky ve všech odstínech šedi, bílé po prakticky úplně černou.
Souhlasím nicméně samozřejmě s tím, že pokud bude takový kříženec v přírodě nalezen, bude lepší ho odchytit. O tom žádná. Současně s tím by ale bylo dobré také to, aby se prokazatelně toulaví psi začali odchytávat také. Pokud takové psy dokážeme z přírody dostat, výrazně se sníží i možnost hybridizace.
Odpovědět
Souhlasím nicméně samozřejmě s tím, že pokud bude takový kříženec v přírodě nalezen, bude lepší ho odchytit. O tom žádná. Současně s tím by ale bylo dobré také to, aby se prokazatelně toulaví psi začali odchytávat také. Pokud takové psy dokážeme z přírody dostat, výrazně se sníží i možnost hybridizace.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 21:27 Reaguje na SlovanV tom případě by asi bylo dobré likvidovat i šakaly, kteří k nám v poledních letech začínají z jihu pronikat. Stejně jako v Americe dochází k občasnému křížení kojota s vlkem, tak i tady hrozí podobná hybridizace vlka s šakalem.
Odpovědět
Sl
Slovan
7.6.2021 22:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZ mého pohledu je tento případ přirozený proces. Šakal se šíří samovolně, nejedná se tedy o žádný invazivní druh. Kojot (americký šakal) se úspěšně rozšířil po celé Severní Americe mj. i díky absenci vlka, jakožto vrcholového predátora, který ho do té doby úspěšně držel na svém "starém" území a nepouštěl ho dál. S likvidací vlků, ale i např. pum, šlo nejspíš ruku v ruce i šíření kojotů, což mělo samozřejmě i další důsledky na ostatní druhy (nejlepší příklad je vliv na ryse kanadského, kterému loví zajíce měnivého).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
8.6.2021 08:44 Reaguje na SlovanTakže ta situace je vlastně stejná jako v Americe. Díky činnoti člověka u nás plošně vymizel vlk a rys, obě šelmy se dneska vyskytují ostrůvkovitě a jejich loviště obsadila ve velkém liška a nyní jí začne ještě konkurovat šakal. Takže na tom nic přirozeného neshledávám. A skutečně si myslím, že by se u nás měl střílet, protože i když možná trochu pomůže s redukcí lišek, podle mě je to vyhánění čerta ďáblem.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.6.2021 20:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJistě, já ani nepopírám, že přirozenému šíření šakala minimálně napomohl sám člověk. Já osobně ale nevidím důvod, proč by měl být šakal momentálně cíleně střílen.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.6.2021 07:54 Reaguje na SlovanPokud si myslíte, že uvedený jedinec je normální, tak nemám
k vaši odbornosti co dodat a považuji vás za pouhého amatéra
a aktivistu, kterému je vlastně jedno, co bude pobíhat po
naši přírodě. Zanedbat byť jeden jediný případ se může ale
vymstít a bohužel už není sám, kdo pobíhá po vesnicích ve
dne a evidentně se lidí nebojí. Bastardizace tak úspěšně
pokračuje a skončí časem bohužel radikálním zásahem. Tomu
slovy pane Slovan nezabráníte. Tomu se musí bránit jinak.
Odpovědět
k vaši odbornosti co dodat a považuji vás za pouhého amatéra
a aktivistu, kterému je vlastně jedno, co bude pobíhat po
naši přírodě. Zanedbat byť jeden jediný případ se může ale
vymstít a bohužel už není sám, kdo pobíhá po vesnicích ve
dne a evidentně se lidí nebojí. Bastardizace tak úspěšně
pokračuje a skončí časem bohužel radikálním zásahem. Tomu
slovy pane Slovan nezabráníte. Tomu se musí bránit jinak.
Sl
Slovan
8.6.2021 08:20 Reaguje na Břetislav MachačekŽe nechápete psaný text není můj problém. Přečtěte si to ještě jednou a lépe, díky. Já mimochodem amatér sem, nedělá mi problém to přiznat, stejně jako 99% zdejších diskutérů - a zrovna Vy tedy nejste výjimkou. Odborníci totiž píšou např. do vědeckých časopisů a ne do diskuze na ekolistu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.6.2021 20:19 Reaguje na SlovanDnešní chybou je to, že za odborníka se považuje
pouze někdo s titulem v oboru a praktikovi, který
získal zkušenosti z praxe a samostudiem nikdo
v odborném časopise nic nezveřejní. Ti vědci
si svůj chlíveček hájí před ostatními a často napíšou takové bláboly pouze proto, že je to
ten jejich chlíveček. Zkuste sebevětší moudro
podepsat bez titulu z oboru a nikdo vám ani
neodpoví, protože co si to laik a praktik vůbec
dovolil cpát se mezi vědce s tituly v oboru.
Váš text jsem pochopil a pouze jsem vám chtěl
říci, že slovy nikdo nezjistí, co to je za
šelmu a že tu není proč váhat. Aktivisté jako
vy jsou v zajetí bludu o divokosti naši
populace vlků a hledají chyby u jiných.
Chovatelé ovcí žádají pouze prevenci, aby
zůstala zachována plachost vlků a aktivisté
tomu neustále brání. Sami přispějí k tomu,
že se názor lidí na vlky nakonec změní v
neprospěch všech vlků. Vlky zachrání pouze
jejich plachost a nekonfliktní soužití
s lidmi. To ale nebude možné nikdy v hustě
obydlené krajině, jaká je většinou u nás.
Lepší bývá míň, ale kvalita v NP, než
pochybná kvantita všude, která je cílem
AOPK, DUHY a to jsou prosím ti vystudovaní "odborníci" píšící do odborných časopisů a
kteří to vnucují lidem jako vědecký názor.
Tam, kde vlci plachost neztratili problémy
nejsou a pokud nastanou, tak to neřeší vědci,
ale samotný bača s puškou a je po problémech.
Zbytek smečky pochopí, že pochybili a jdou
lovit raději zvěř, než ovce.
Odpovědět
pouze někdo s titulem v oboru a praktikovi, který
získal zkušenosti z praxe a samostudiem nikdo
v odborném časopise nic nezveřejní. Ti vědci
si svůj chlíveček hájí před ostatními a často napíšou takové bláboly pouze proto, že je to
ten jejich chlíveček. Zkuste sebevětší moudro
podepsat bez titulu z oboru a nikdo vám ani
neodpoví, protože co si to laik a praktik vůbec
dovolil cpát se mezi vědce s tituly v oboru.
Váš text jsem pochopil a pouze jsem vám chtěl
říci, že slovy nikdo nezjistí, co to je za
šelmu a že tu není proč váhat. Aktivisté jako
vy jsou v zajetí bludu o divokosti naši
populace vlků a hledají chyby u jiných.
Chovatelé ovcí žádají pouze prevenci, aby
zůstala zachována plachost vlků a aktivisté
tomu neustále brání. Sami přispějí k tomu,
že se názor lidí na vlky nakonec změní v
neprospěch všech vlků. Vlky zachrání pouze
jejich plachost a nekonfliktní soužití
s lidmi. To ale nebude možné nikdy v hustě
obydlené krajině, jaká je většinou u nás.
Lepší bývá míň, ale kvalita v NP, než
pochybná kvantita všude, která je cílem
AOPK, DUHY a to jsou prosím ti vystudovaní "odborníci" píšící do odborných časopisů a
kteří to vnucují lidem jako vědecký názor.
Tam, kde vlci plachost neztratili problémy
nejsou a pokud nastanou, tak to neřeší vědci,
ale samotný bača s puškou a je po problémech.
Zbytek smečky pochopí, že pochybili a jdou
lovit raději zvěř, než ovce.
Sl
Slovan
8.6.2021 21:12 Reaguje na Břetislav MachačekTakže se cítíte uražen, že do odborného časopisu nemůže psát každý "ňouma". Synonyma pro slovo "odborný" jsou "učený" a "vědecký". Víme? Mě se opravdu někdy zdá, že u Vás je praktik pouze člověk, který má stejné názory jako Vy. Ostatní jsou aktivisté, teoretici, občas i ekoteroristé a já nevím co všechno ještě. Tak ať si ta Vaše skupinka "praktiků" udělá svůj web i časopis a tam si můžete psát ty nesmysly do aleluja. Člověka opravdu nebaví neustále číst tohle pravidelné brečení několika osob zde na ekolistu jak je ten svět celý proti nim, jak oni vlastně všemu rozumí a že vzdělání je nám vlastně k hov*u.
Každopádně pokud si chcete napsat článek s Vašimi myšlenkami, myslím, že na ekolistu Vám ho zveřejní.
"Lepší bývá míň, ale kvalita v NP, než pochybná kvantita všude"
- Cokoli co vystrčí nos z NP, tak postřílet. To je panečku názor správného praktika! No a ten svět je trošku jiný, než si Vy představujete.
Odpovědět
Každopádně pokud si chcete napsat článek s Vašimi myšlenkami, myslím, že na ekolistu Vám ho zveřejní.
"Lepší bývá míň, ale kvalita v NP, než pochybná kvantita všude"
- Cokoli co vystrčí nos z NP, tak postřílet. To je panečku názor správného praktika! No a ten svět je trošku jiný, než si Vy představujete.
BM
Břetislav Machaček
9.6.2021 07:55 Reaguje na SlovanBrečet budete jednou vy, až dojde na tu
likvidaci celé populace vlků , protože
ztrátou plachosti budou problémem všude,
kde se vyskytnou. Žijte si ve své iluzi,
že soužití takových šelem s lidmi je
možné. Teorie se má poučit z praxe třeba
u žebrajícím medvědů a nebo lišek ve
městech. Ztráta plachosti, hájení a taky
snadné potravní zdroje jsou pro zvěř
danajský dar z rukou aktivistů jako vy.
Ano, NP má být rájem i šelem, ale zbytek
krajiny už dnes tím rájem není a nebude.
Odpovědět
likvidaci celé populace vlků , protože
ztrátou plachosti budou problémem všude,
kde se vyskytnou. Žijte si ve své iluzi,
že soužití takových šelem s lidmi je
možné. Teorie se má poučit z praxe třeba
u žebrajícím medvědů a nebo lišek ve
městech. Ztráta plachosti, hájení a taky
snadné potravní zdroje jsou pro zvěř
danajský dar z rukou aktivistů jako vy.
Ano, NP má být rájem i šelem, ale zbytek
krajiny už dnes tím rájem není a nebude.
MK
Majka Kletečková
9.6.2021 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekJe ale také možné, že naopak v budoucnu nikdo brečet nebude a naši potomci přítomnost vlků ocení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.6.2021 21:17Mně se to zdá jako mlácení prázdné slámy. Úkolem AOPK je ochrana přírody a krajiny ve vymezeném území.
Místo toho, aby se zabývali komplexní ochranou a rozvojem území , jsou peníze daňových poplatníků utráceny za bulvární zájem zda se jedná o jedince vlka, psa nebo křížence.
Levou zadní mohu doložit, že existují podstatně větší veřejné zájmy ochrany přírody a krajiny než tohle jarmareční dohadování, co že to vlastně pobíhá po návsi.
Ale na to nejsou jak vidět ani lidi, ani peníze.
Odpovědět
Místo toho, aby se zabývali komplexní ochranou a rozvojem území , jsou peníze daňových poplatníků utráceny za bulvární zájem zda se jedná o jedince vlka, psa nebo křížence.
Levou zadní mohu doložit, že existují podstatně větší veřejné zájmy ochrany přírody a krajiny než tohle jarmareční dohadování, co že to vlastně pobíhá po návsi.
Ale na to nejsou jak vidět ani lidi, ani peníze.
Hu
Hunter
8.6.2021 10:46Vůbec nechápu, co chce AOPK řešit a monitorovat. Ať pes nebo vlk se změněným chováním, odstřelit nebo odchytit. Pak si můžou koumat, co to vlastně bylo.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.6.2021 12:46Zatím nelze vyloučit, že se jedná o vlkodlaka, jak už tady zmínil pan karel krasenky.
Už to zvíře někoho kouslo? Z lidí pokousaných vlkodlakem se stávají noví vlkodlaci, tak bacha na to.
Odpovědět
Už to zvíře někoho kouslo? Z lidí pokousaných vlkodlakem se stávají noví vlkodlaci, tak bacha na to.
Hu
Hunter
8.6.2021 13:35 Reaguje na Majka KletečkováNo dyk to řikám, až to bude ležet na zemi, tak může AOPK klidně zjistit, že to je vlkodlak.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
9.6.2021 13:11 Reaguje na HunterBylo by dobré onoho podezřelého vlka před jeho položením na zem nezastřelit / těžce nezranit. Kromě jiného by v Rybníku měli sledovat, zda někdo z obyvatel obce nezačal mít v poslední době ve stále větší oblibě syrové bifteky. Vlkodlaci na sebe berou podobu vlka hlavně při úplňku, v ostatní dobu mívají obvykle svou lidskou podobu.
Odpovědět
Hu
Hunter
10.6.2021 07:02 Reaguje na Majka Kletečková1) jedná se o toulavého psa - v tom případě je žádoucí jeho eradikace z důvodu zabránění možné hybridizace
2) jedná se o křížence pes/vlk - v tom případě je žádoucí jeho eradikace z důvodů rizika pokračující další hybridizace
3) jedná se o vlka - tedy jedince s pozměněným chováním, v tom případě je žádoucí jeho eradikace
Ve všech třech možných případech je eradikace jen a jen ve prospěch populace vlka.
Jak si to vlkofilové zařídí, jestli odchyt nebo odstřel, je čistě jejich problém. Ale je samozřejmě možno o tom dlouho žvanit, nedělat nic nebo tzv. monitorovat.
Odpovědět
2) jedná se o křížence pes/vlk - v tom případě je žádoucí jeho eradikace z důvodů rizika pokračující další hybridizace
3) jedná se o vlka - tedy jedince s pozměněným chováním, v tom případě je žádoucí jeho eradikace
Ve všech třech možných případech je eradikace jen a jen ve prospěch populace vlka.
Jak si to vlkofilové zařídí, jestli odchyt nebo odstřel, je čistě jejich problém. Ale je samozřejmě možno o tom dlouho žvanit, nedělat nic nebo tzv. monitorovat.
