https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlny-horka-vcelku-zridkavy-projev-zmeny-klimatu-zabiji-ale-ve-velkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vlny horka. Vcelku zřídkavý projev změny klimatu. Zabíjí ale ve velkém

21.9.2018 07:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Děti, senioři a chronicky nemocní lidé. Ti jsou během veder nejohroženější.
Děti, senioři a chronicky nemocní lidé. Ti jsou během veder nejohroženější.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Co je jeden z projevů změny klimatu, který trápí obyvatele evropský měst? Vlny veder. Podle vědců je to jeden z nejrizikovějších projevů změny klimatu co do počtu obětí. V roce 2003 si vlna horka v západní Evropě vyžádala 70 tisíc obětí. Vlna horka v roce 2010 je dávána do souvislosti 55 tisíci obětmi v Rusku a východní Evropě.
 

Evropská agentura pro životní prostředí v loňském roce zveřejnila studii, která uvádí, že za období 1980-2013 tvořily vlny horka jen 0,8% z celkových 4 443 událostí spojených s přírodními hazardy zaznamenanými v zemích Evropského hospodářského prostoru. "Přesto, že vlny horka měly takto marginální podíl na celkovém počtu událostí, podílely se na 67 % všech úmrtí,“ říká Eliška K. Lorencová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe). A dodává, že rizikové skupiny jsou hlavně senioři, malé děti a chronicky nemocní.

CzechGlobe spolupracuje s kolegy z Ústavu informatiky Akademie věd, kteří se zabývají modelováním prostorového rozložení teploty vzduchu v městském prostředí. „Výstupy z teplotního modelování nejteplejšího dne loňského roku (1.8.2017) v Praze jsme dále proložili s daty o zranitelné populaci (dětí a seniorů) a zjistili jsme, že nejvyšší míra expozice této zranitelné populace je v Praze odpoledních hodinách mezi 16.00 až 19.00.“

Praha a její zranitelné populace
Praha a její zranitelné populace

Vlnám veder se mohou města bránit celou řadou adaptačních opatření. Mezi základní technická řešení patří používání odrazivých materiálů, například na střechách budov, v ulicích, či stínících prvků na oknech, aby nedocházelo k zahřívání budov. Důležitá jsou také zejména přírodě blízká adaptační opatření, tedy využívání přírodních prvků zelené a modré infrastruktury ve městě jako je zeleň v ulicích, stromořadí, komunitní zahrady, či parky, ideálně propojené s modrou infrastrukturou, tedy retenčními jezírky, či dalšími systémy pro zachytávání, zadržování a hospodaření s dešťovou vodou. Tak, aby se dešťová voda co nejvíce zachytávala, zasakovala či dále využívala v místě, kde naprší.

Výčet možných přírodě blízkých adaptačních opatření, společně s charakteristikou jejich přínosů z hlediska zmírňování dopadů změny klimatu a řady dalších vedlejších přínosů (tzv. co-benefitů)vědci zveřejnili na webu www.opatreni-adaptace.cz.

A jak se evropská města připravují na změny klimatu? Nedávno publikovaná studie analyzovala klimatické plány 885 evropských měst, jak se vypořádat s měnícím klimatem. Nejčastěji jde o plán, který je tzv. mitigační, tedy města se snaží snížit své emise skleníkových plynů a zmenšit svůj podíl na změně klimatu. Čtvrtina evropských měst má plán adaptační, zaměřují se tedy na to, jak se s projevy měnícího se klimatu ve městě nejlépe vypořádat. A 17 % měst má plán, který obsahuje mitigační i adaptační strategii.

„A platí pravidlo, že čím větší město, tím spíše má nějaký plán zpracovaný,“ říká Eliška Lorencová. Specifická je situace v Dánsku a Velké Británii, kde mají města povinnost zpracovat své adaptační plány, jak se vypořádat s měnícím se klimatem, dány ze zákona.

Článek vznikl na základě přednášky Elišky Lorencové, uskutečněné v rámci workshopu Společenské aspekty klimatické změny a lokální adaptace: klimatická změna a města, který pořádal Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

21.9.2018 10:03
Těší mne, že CzechGlobe doporučuje odrazivé (lépe však bílé) střechy. Měli by se však vydat i na stavební úřady a prosazovat, aby bílé střechy byly u nové výstavby připouštěny. Jsou prostě obce, které trvají na sedlové střeše s pálenými taškami. Pokud se budeme k ochraně klimatu stavět takto, nedivme se, co se děje.

Bohužel, CzechGlobe mne velmi zklamává, jak se staví k ochraně klimatu. Místo aby hlavně tvrdě prosazoval systémová řešení typu razantního zpoplatnění činností poškozujících klima a planetu a ponechání fungování takto narovnaného trhu, zabývá se spíše teoretizováním o příčinách změny klimatu.
Odpovědět
AA

Alexandder Ac

26.9.2018 08:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobry den pane kolego. Take bych ocekaval vic aktivity od mych kolegu vzhledem k zavaznosti problemu. Ale pomalu jiz ztracim nadeji.. je nas prili malo? Co vic muzeme delat?
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.9.2018 14:20
Jsem se na tu www.... mrkl a kromě známých "téměř" populistických klišé posledních 10-15let jsem tam nic podnětného neobjevil. Nápad na bílé střechy (jinak to nevidím než nápad myšlenkového ekomistra) ..hmm, a je vůbec žádoucí odrážet sluneční záření zpět do atmosféry,nebo jej raději absorbcí materiálů hned spotřebovat?? A co spotřeba energií v zimním období??
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.9.2018 16:43 Reaguje na Milan Milan
Bílý stejně jako tmavý trapézový plech jako střešní krytina stojí 200 Kč/m2. Bílý je chladnější a méně dilatuje.

Absorbovat a hned spotřebovat znamená co? Sluneční kolektor nebo FV panel je jistě dobrá věc. Jiné možnosti však nevidím. Ty ale zdaleka nepokryjí všechny střešní plochy. Bílou střechou rozhodně nic nezkazíme. Panel lze dát na střechu bílou i tmavou. Pořádný pasivní dům v podstatě v zimě žádnou energii na topení nepotřebuje.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist