Vlny horka. Vcelku zřídkavý projev změny klimatu. Zabíjí ale ve velkém

Děti, senioři a chronicky nemocní lidé. Ti jsou během veder nejohroženější.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | alextrener / Shutterstock

Evropská agentura pro životní prostředí v loňském roce zveřejnila studii, která uvádí, že za období 1980-2013 tvořily vlny horka jen 0,8% z celkových 4 443 událostí spojených s přírodními hazardy zaznamenanými v zemích Evropského hospodářského prostoru. "Přesto, že vlny horka měly takto marginální podíl na celkovém počtu událostí, podílely se na 67 % všech úmrtí,“ říká Eliška K. Lorencová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe). A dodává, že rizikové skupiny jsou hlavně senioři, malé děti a chronicky nemocní.

CzechGlobe spolupracuje s kolegy z Ústavu informatiky Akademie věd, kteří se zabývají modelováním prostorového rozložení teploty vzduchu v městském prostředí. „Výstupy z teplotního modelování nejteplejšího dne loňského roku (1.8.2017) v Praze jsme dále proložili s daty o zranitelné populaci (dětí a seniorů) a zjistili jsme, že nejvyšší míra expozice této zranitelné populace je v Praze odpoledních hodinách mezi 16.00 až 19.00.“

Praha a její zranitelné populace

Vlnám veder se mohou města bránit celou řadou adaptačních opatření. Mezi základní technická řešení patří používání odrazivých materiálů, například na střechách budov, v ulicích, či stínících prvků na oknech, aby nedocházelo k zahřívání budov. Důležitá jsou také zejména přírodě blízká adaptační opatření, tedy využívání přírodních prvků zelené a modré infrastruktury ve městě jako je zeleň v ulicích, stromořadí, komunitní zahrady, či parky, ideálně propojené s modrou infrastrukturou, tedy retenčními jezírky, či dalšími systémy pro zachytávání, zadržování a hospodaření s dešťovou vodou. Tak, aby se dešťová voda co nejvíce zachytávala, zasakovala či dále využívala v místě, kde naprší.

Výčet možných přírodě blízkých adaptačních opatření, společně s charakteristikou jejich přínosů z hlediska zmírňování dopadů změny klimatu a řady dalších vedlejších přínosů (tzv. co-benefitů)vědci zveřejnili na webu www.opatreni-adaptace.cz.

A jak se evropská města připravují na změny klimatu? Nedávno publikovaná studie analyzovala klimatické plány 885 evropských měst, jak se vypořádat s měnícím klimatem. Nejčastěji jde o plán, který je tzv. mitigační, tedy města se snaží snížit své emise skleníkových plynů a zmenšit svůj podíl na změně klimatu. Čtvrtina evropských měst má plán adaptační, zaměřují se tedy na to, jak se s projevy měnícího se klimatu ve městě nejlépe vypořádat. A 17 % měst má plán, který obsahuje mitigační i adaptační strategii.

„A platí pravidlo, že čím větší město, tím spíše má nějaký plán zpracovaný,“ říká Eliška Lorencová. Specifická je situace v Dánsku a Velké Británii, kde mají města povinnost zpracovat své adaptační plány, jak se vypořádat s měnícím se klimatem, dány ze zákona.