Vodu v Jizerských horách by mělo pomoci zadržet 234 klád a fošen v potocích
28.7.2024 01:14 | HEJNICE
(ČTK)
Zdroj | Lesy ČR
Zdroj | Lesy ČR
"Navázali jsme na první etapu projektu provedenou před deseti lety. Tehdy jsme vybudovali malou vodní nádrž Na kozí stezce, ale především jsme prohloubené poškozené kanály zahradili kulatinou. Zmizelo kamenné opevnění hlavního melioračního kanálu, v němž je dnes na 450 metrech přírodní balvanitý tok." řekl vedoucí správy toků pro oblast Labe z Lesů ČR Zbyněk Morkus.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady
Díky těmto opatřením se už na Smědavské hoře a v části Pavlovy planiny neodvodňují rašeliniště.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět let
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolkůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
ss
smějící se bestie
28.7.2024 06:22No a takhle jednoduše a bez byrokracie, to musí jít na každém potoce, vodoteč, že !
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2024 07:53 Reaguje na smějící se bestiene tak úplně, ono se totiž ty "zásobní" prostory budou zanášet sedimentem.
Tyhle přehrážky, se používají tam, kde chtějí vytvořit mokřad, tedy sanace meliorací, které mimochodem dělali už před více jak sto lety, protože v Jizerských horách bylo podstatně více sněhu, než tomu je posledních dekádách.
To, že vrstva sněhu sahala domům po střechu nebylo nic vyjímečné.
Odpovědět
Tyhle přehrážky, se používají tam, kde chtějí vytvořit mokřad, tedy sanace meliorací, které mimochodem dělali už před více jak sto lety, protože v Jizerských horách bylo podstatně více sněhu, než tomu je posledních dekádách.
To, že vrstva sněhu sahala domům po střechu nebylo nic vyjímečné.
BM
Břetislav Machaček
28.7.2024 09:11Je zajímavé, co je dnes "novinkou" a co nám jako rybářům před 30. roky
zakazovali na odchovných pstruhových potocích ochranáři dělat. Ono co
takový vodní stupeň, tak potenciální stanoviště pstroužka a jeho úkryt
pod kládou. Dělali jsme to grátis v rámci brigád z odpadního dřeva a
kamenů. Pak přišel zákaz a dokonce nařízení vše rozebrat. Prý to je
zásah do přírodního toku, který brání tvorům putovat proti proudu a
to jsme stavěli pouze nízké stupně jen z jedné klády a ne jako hráz
na fotce. Dokonce dočasně přehrazenou řeku Moravici pro koupání dětí
na táboře nám nařídili okamžitě rozebrat pod hrozbou likvidační pokuty.
Takže se nestačím divit těm změnám v myšlení ochranářů, kterým asi
došlo, že přírodě se musí pomoci tam, kde si sama nepomůže. Hrázky
brzdí erozi břehů a navíc vodní stupeň pomáhá vázat padající vodě do
sebe vzdušný kyslík lépe, než ho váže jen tak tekoucí voda bez čeření.
To znali naši předci u velkých toků, ale oni navíc využívali odtěžené
sedimenty na rozdíl od nás, pro které jsou sedimenty problémem. Kdysi
byly nejenom cenným stavebním materiálem, ale vracely se i půdě polí
a luk v okolí toků. To ale byla práce a ta dnes lidem nevoní a tak je
trendem nic nedělat a pouze přihlížet, co dělá příroda sama.
Odpovědět
zakazovali na odchovných pstruhových potocích ochranáři dělat. Ono co
takový vodní stupeň, tak potenciální stanoviště pstroužka a jeho úkryt
pod kládou. Dělali jsme to grátis v rámci brigád z odpadního dřeva a
kamenů. Pak přišel zákaz a dokonce nařízení vše rozebrat. Prý to je
zásah do přírodního toku, který brání tvorům putovat proti proudu a
to jsme stavěli pouze nízké stupně jen z jedné klády a ne jako hráz
na fotce. Dokonce dočasně přehrazenou řeku Moravici pro koupání dětí
na táboře nám nařídili okamžitě rozebrat pod hrozbou likvidační pokuty.
Takže se nestačím divit těm změnám v myšlení ochranářů, kterým asi
došlo, že přírodě se musí pomoci tam, kde si sama nepomůže. Hrázky
brzdí erozi břehů a navíc vodní stupeň pomáhá vázat padající vodě do
sebe vzdušný kyslík lépe, než ho váže jen tak tekoucí voda bez čeření.
To znali naši předci u velkých toků, ale oni navíc využívali odtěžené
sedimenty na rozdíl od nás, pro které jsou sedimenty problémem. Kdysi
byly nejenom cenným stavebním materiálem, ale vracely se i půdě polí
a luk v okolí toků. To ale byla práce a ta dnes lidem nevoní a tak je
trendem nic nedělat a pouze přihlížet, co dělá příroda sama.
ss
smějící se bestie
28.7.2024 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekJo, tahle si tu žijem, za zelených fanatiků a neschopné státní správy !
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2024 09:34 Reaguje na smějící se bestiežádní fanatici nejsou, jsou jen jiné narativy, které vychází ze změny podmínek.
Některé narativy jsou více vidět v období sucha a některé v obdomí "mokra".
Odpovědět
Některé narativy jsou více vidět v období sucha a některé v obdomí "mokra".
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2024 09:35 Reaguje na Jaroslav Řezáčobecně se však dá říci, že lidi se ke krajině chovají dost hnusně, hlavně tam, kde se něco produkuje.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.7.2024 14:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPřírodní podmínky opravdu zásadně rozdílné nejsou.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.7.2024 09:30 Reaguje na Břetislav Machačekano, žíká se tomu vláhový deficit, tedy jednoduše vysoušení krajiny. Posilují se kumulační schopnosti v krajině.
Až bude na hořách tři metry sněhu, budou se třeba bourat....a nebo taky ne.
Odpovědět
Až bude na hořách tři metry sněhu, budou se třeba bourat....a nebo taky ne.
JŘ
EB
JS
Jiří Svoboda
29.7.2024 09:43To je konstukčně zcela hloupé řešení. Hráz má být mnohem vyšší a otvot výtoku mnohem užší a hlubší.
Že to nebude dobře fungovat evidentně nikoho netrápí.
Odpovědět
Že to nebude dobře fungovat evidentně nikoho netrápí.
BM
Břetislav Machaček
30.7.2024 09:30 Reaguje na Jiří SvobodaPamatuji takové hrázky s odtokem tvaru "plytkého V", který čeřil
vodu pod hrázkou i při minimálním průtoku a kde průtok kopírovalo
i zaplavení nad hrázkou. Ono nelze toku pod hrázkou vzít vodu jen
k zasakování nad ní, aby to nepřežily organismy i pod ní. Od toho
je ve velkém regulační řád pro nádrže a u těch potoků to chce
zdravý rozum, aby voda nezasákla při suchu u druhé hráze a ten
zbytek potoka vyschnul i s rybami, raky atd. Je to jako u kaskády
rybníků u nás, kde prví dva drží všechnu vodu a třetímu rybník
zcela vysychá stejně, jako potok pod ním. Já mám a že nemá jiný
mě nezajímá? Ano, ať si každý kumuluje přebytky, ale za sucha ať
se podělí i s ostatními. Stejné to je u spodní vody, kdy si jeden
prohloubí vrt k zavlažování trávníků a ostatním "ukradne" vodu na
pití.
Odpovědět
vodu pod hrázkou i při minimálním průtoku a kde průtok kopírovalo
i zaplavení nad hrázkou. Ono nelze toku pod hrázkou vzít vodu jen
k zasakování nad ní, aby to nepřežily organismy i pod ní. Od toho
je ve velkém regulační řád pro nádrže a u těch potoků to chce
zdravý rozum, aby voda nezasákla při suchu u druhé hráze a ten
zbytek potoka vyschnul i s rybami, raky atd. Je to jako u kaskády
rybníků u nás, kde prví dva drží všechnu vodu a třetímu rybník
zcela vysychá stejně, jako potok pod ním. Já mám a že nemá jiný
mě nezajímá? Ano, ať si každý kumuluje přebytky, ale za sucha ať
se podělí i s ostatními. Stejné to je u spodní vody, kdy si jeden
prohloubí vrt k zavlažování trávníků a ostatním "ukradne" vodu na
pití.
JS
Jiří Svoboda
2.8.2024 10:22 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, to je druhý aspekt. Chovat se nahoře tak, aby v suchu dole nestrádali. Jenže to zadržovačům vody v krajině, kde se spousta vody i v suchu vypaří, nevysvětlíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 10:02 Reaguje na Jiří SvobodaCo je asi lepší? Pokud se u nás vypaří nebo od nás rychle odteče?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.8.2024 15:26 Reaguje na Jarek SchindlerPřívalovou vodu lze přece zadržovat v suchých poldrech, kde se hlavně zasákne. Spodní voda je zadržena a neodpařuje se sama, rostou z ní ale stromy, které ji odpařují.
To prostě není buď - nebo.
Odpovědět
To prostě není buď - nebo.
