https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vojenske-lesy-premenuji-smrkove-monokultury-v-brdech-na-pestre-lesy-s-listnatymi-stromy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojenské lesy přeměňují smrkové monokultury v Brdech na pestré lesy s listnatými stromy

9.10.2024 01:20 | PLZEŇ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, mění rozsáhlé plochy smrkových monokultur na lesy pestrého druhového i věkového složení. Šetrné a přírodě blízké hospodaření zajistí novou generaci lesa bez holosečných těžeb.
 
VLS teď zpracovaly a zveřejnily na webu LIFE ADAPT BRDY metodického průvodce, který ukazuje nový způsob hospodaření, a pracují ve všech deseti padesátihektarových demonstračních plochách. ČTK to řekl ředitel hořovické divize VLS David Novotný.

Do změny hospodaření dají lesy za pět let do konce roku 2027 celkem 120 milionů Kč, 60 procenty pomůže evropský program LIFE. Na projektu Adaptace lesů na změnu klimatu v Brdské vrchovině spolupracují VLS s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a Saskými státními lesy.

"Ty plochy se ale nedostanou do cílové fáze za pět let. Začali jsme práce a ty budou probíhat po třeba 50 let, kdy bude výsledkem výběrný způsob hospodaření," uvedl Novotný

. Věří, že zhruba za 100 let by se mohlo podařit, aby smrk rostl v Brdech ideálně zhruba na 40 procentech ploch, tedy na polovině současné rozlohy. Na zbylých 60 procentech by byly buk, dub, jedle, borovice a ve vyšších partiích modřín. Počítá se i s s jeřáby a břízami, které mají meliorační schopnosti a funkci pro zvěř a zlepšují biodiverzitu.

VLS pracují na všech deseti demonstračních lokalitách od holin přes mladší porosty po přestárlé smrkové monokultury - třeba v okolí Strašic a Mirošova na Rokycansku, ve středočeské části Brdy v okolí Jinců a Obecnice.

"VLS budou těžit pouze přírůsty. Umožníme tedy přirozenou obnovu a přeměnu na bohatě strukturované lesy," řekl Petr Macháček z VLS, který má projekt na starosti. Podle něj se VLS zavazují, že na celém území hořovické divize 22.600 hektarů budou hospodařit přírodě blízkým způsobem. "A to je právě to jedinečné," uvedl. VLS už se snaží hospodařit stejně v celých Brdech.

"Tak velké území v republice nikdo nedělá. Vlastníci, kteří to zkoušejí, mají menší dvou- pětitisícové celky," řekl Macháček. Přeměna bude podle něj kompletně hotová až po 100 letech, ale za pět let trvání projektu si VLS nastaví přesné postupy zaměřené na další generaci lesa a naučí to zaměstnance. "Projekt nastaví kompletní metodiky a postupy, jak převádět monokultury na bohatě strukturované lesy," uvedl.

Podle Macháčka je vlastně 500 demonstračních hektarů tréninkovými plochami, které už VLS ukazují dalším lesníkům a počítá se s vycházkami pro veřejnost. "Budeme tam sledovat a zapisovat vývoj. Lesnická fakulta to bude zpracovávat a bude tam dělat výzkumy," dodal.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

9.10.2024 08:21
Podle pana Petra a správců NP jsou to nenechavé lidské pracky
Naopak, p. Petře: budou hospodařit přírodně blízkým způsobem = přírodní = co je blízké přírodě, je to co v dané oblasti nejlépe odpovídá přírodním podmínkám = co je zdravé, stabilní, ne to co umírá = to co neodpovídá stávajícím přírodním podmínkám
Přehuštěný monokulturní stejnověký šumavský les neprospívá ve svém přirozeném prostředí = není přírodní. Důkaz? Oslabené nemocné stromy žere kůrovec, kdyby nebyly nemocné, nežral by je!!
Pestrý amazonský (přehuštěný) prales je stabilní = je přírodní, sibiřský a vysokohorský (monokulturní) ale ne přehuštěný a stejnověký les je stabilní (zatím!) = je přírodní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2024 08:41 Reaguje na Honza Honza
Jj, "nenechavé pracky" vs toxické slinty. Každý ať si udělá názor.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Já si jenom sám pro sebe ujasňuju definice (třeba moji definici někdo opraví?!)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 09:31 Reaguje na Honza Honza
No přírodní je úplně všechno. Dokonce i umělá hmota, mimo transurany.
Ale ty lesy nejsou přirozené, nevznikly a nevyvíjí se přirozeně, tj. jsou bez podstatných dříve přirozených vlivů. Tím myslím ty mamuty a později zvířata pasená lidmi, toulavá těžba, louky a políčka, atd.
Odpovědět
Pe

Petr

9.10.2024 09:12 Reaguje na Honza Honza
Přírodě blízké může být jen taková sladká povídačka, někdy to mnoho neznamená. Realita je to pravé, ta ukáže.
Stále máte v hlavě slovo přehuštěný. Toho se zbavte, to je myšlenková deformace, jen si tím kazíte představy, a z toho vzniklými nesprávnými příklady i zdejší dojem.
Sám píšete, že přírodní je to, co nejlépe odpovídá přírodním podmínkám. Když tedy něco vyroste samo, tak to nejlépe využilo přírodní podmínky, a je to tedy přírodní. Ano, bude vám to připadat přehuštěné. A už jsem psal, že šumavský les je prostě takový. Chápu že vám připadá monokulturní, stejnověký a přehuštěný, opět deformace, máte představu lesa změněnou celoživotním pohledem na umělý les. Jediná pomoc, jeďte tam a dívejte se kolem sebe.
A nenechte se vláčet zdejšími názory podivných městských lidí, kteří mají přírodu jednou za kasičku, jindy za hrozbu a nebezpečí, nebo za nepořádek. Snad máte vlastní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 09:35 Reaguje na Petr
Co vyroste samo je i agátový nebo pajasanový nálet. Jezděte a dívejte se na tu "biodiverzitu".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2024 09:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak. To je taková matlanina, jako "běž tam, nevím kam, dones to, nevím co".
Odpovědět
Pe

Petr

9.10.2024 10:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
To nevyrostlo samo, to udělali lidi. A to si musejí zase opravit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 10:56 Reaguje na Petr
No, právě že vyrostlo a úplně samo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.10.2024 11:12 Reaguje na Petr
Dobře, já vaši teorii chápu, ale sám pro sebe (nebo třeba i pro jiného čitatele) hledám teorii nejlépe odpovídající chápání přírody v tom směru, abychom jí svými teoriemi posilovali = šli vstříc přírodě, nikoli oslabovali = šli proti ní (tj. dle mě nebýt s ní v souladu). A to monokulturní les na Šumavě splňuje, není s ní v souladu, není zdravý, je příliš uniformní, schází mu větší diverzita jak píše p. Vinkler (přitom souhlasím s vámi oproti p. Vinklerovi, že přirozenější je naše území ze 3/4 zalesněné, nikoli odlesněné).
K tomu by měla směřovat naše činnost - aby příroda byla zdravá. Někdy je třeba jít i nad rámec přírody, její kapacity = více zavodňovat, stavět i umělé přehrady zvětšovat močály (i močály na Šumavě jsou částečně umělé, odtěžené- je-li tam více vody, je to lepší, jako když vyčistíte jezero. Vyčistíte-li vodní nádrž, je to sice umělý zásah, ale ve skutečnosti posilujete přírodní funkci tohoto prostředí - jednáte v souladu s přírodou.

Prostě jít i nad rámec přírody ale v jejím souladu, zasahovat správně do přírody je dle mé teorie přírodnější postup než opačně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.10.2024 09:39
Do BRD, hlavně neměli pouštět tůristy !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.10.2024 13:48
ono se spíš ukazuje výhoda jednoho správce ve větším území...

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 17:55
V Brdech dělá biodiverzitu: vojenská cvičení, pojezdy techniky a zejména cílové plochy, kde vybuchují nálože a hoří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 17:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je náhrada za velké spásače, zejména ty mamuty.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.10.2024 07:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Před cca 10ti roky cílené vypalování plochy bezínem na ploše Jordán,za asistence snad 20ti hasičských cisteren na letišti a dozoru znechucených policistů.....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist