Výroba příměsí do bionafty loni v ČR meziročně stoupla o 23,4 procent
Na rekordních téměř 220.000 tun se zvýšila tuzemská výroba FAME v roce 2014, následně klesala a od předloňského roku opět roste. Odborníci upozorňovali na to, že zavedením spotřební daně na některá vysokoprocentní biopaliva od roku 2016 se tato paliva stala prakticky neprodejná.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček řekl, že do budoucna očekává stagnaci spotřeby FAME v ČR. Důvodem podle něj bude nastavení tuzemské legislativy přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. "U výroby záleží na poptávce. Ta může přijít z dalších zemí Evropské unie, tak jak se bude omezovat obchodování s biopalivy z Asie," dodal Indráček.
V dopravě se dá používat i vysokoprocentní směs bioetanolu s benzinem. Objem výroby bioetanolu pro pohon motorů loni v ČR meziročně klesl o 26,6 procenta na 75.096 tun, což je nejnižší hodnota od roku 2011. Jeho celková tuzemská spotřeba naopak proti roku 2017 stoupla o 3,9 procenta na 121.084 tun.
Od začátku předloňského července stát snížil spotřební daň na některá biopaliva. Například čistá bionafta FAME B100 podléhá od té doby spotřební dani 2,19 Kč na litr. Od začátku roku 2016 to bylo 4,59 Kč na litr, předtím zdaněna nebyla. U směsné motorové nafty SMN B30 se zdanění snížilo na 8,52 koruny na litr. Od roku 2016 daň byla 9,27 Kč na litr, předtím bylo palivo zdaněno 7,66 Kč/l.
Zvýšila se naopak vratka daně za líh u Ethanolu E85, a to z 10,23 Kč/l na 10,97 Kč/l. Nízkoprocentně přimíchaná biosložka ve fosilním palivu zůstala i nadále bez daňové i jiné státní podpory. Spotřební daň na klasický benzin a naftu se v Česku naposledy měnila v roce 2010, kdy se zvedla o korunu. Od té doby je 12,84 Kč na litr benzinu a 10,95 Kč na litr nafty.
Minulý týden vláda rozhodla, že odmítne zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada. Proti návrhu se již dříve vyslovil Zemědělský svaz ČR.
Osevní plocha řepky v ČR se v současnosti poprvé od roku 2015 meziročně snížila, řepka byla vyseta na ploše 391.000 hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta, uvedl už dříve Český statistický úřad. V ČR se zhruba třetina pěstované řepky podle svazu používá do biopaliv, zbytek na potravinářské účely, v západní Evropě je to zhruba půl na půl. Plochy ozimých obilovin pro letošní sklizeň stouply meziročně o 3,1 procenta na 969.000 hektarů.
reklama
