https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vystava-v-praze-se-zameri-na-dopady-i-prinosy-sesuvu-pudy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výstava v Praze se zaměří na dopady i přínosy sesuvů půdy

8.9.2020 10:45 | PRAHA (ČTK)
"Pokud se ale podíváme na sesuv pohledem jiných druhů, tak vidíme, že plní i klíčovou funkci třeba v biodiverzitě a zvyšování ekologické hodnoty daných míst. Na sesuvech často vznikají unikání biotopy, v chráněné krajinné oblasti Beskyd je řada maloplošně chráněných území bývalými sesuvy," vysvětlil vědec. Ilustrační obrázek
"Pokud se ale podíváme na sesuv pohledem jiných druhů, tak vidíme, že plní i klíčovou funkci třeba v biodiverzitě a zvyšování ekologické hodnoty daných míst. Na sesuvech často vznikají unikání biotopy, v chráněné krajinné oblasti Beskyd je řada maloplošně chráněných území bývalými sesuvy," vysvětlil vědec. Ilustrační obrázek
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | USGS
Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit od středy, potrvá do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. ČTK to řekl spoluautor výstavy a sociální antropolog Bohuslav Kuřík. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení.
 

Kuřík uvedl, že výstava na sesuv nenahlíží jen jako na geologický, gravitační či mechanický jev. Popisuje ho i jako sociálněvědní fenomén. "To znamená, jak vstupuje do lidských životů a přesměrovává trajektorie konkrétních lidí i celých obcí. Jak se naopak člověk snaží sesuvu vládnout skrze různá opatření a regule. A jak se tomu sesuvu daří bouřit plnému ovládnutí, protože je těžko předvídatelný a znemožňuje, aby byl zastavěn," řekl vědec.

Expozice má čtyři části. První je o tom, jak přírodní vědy sesuvy zpracovávají a o nástrojích, které užívají geologové. "Další část se jmenuje Realitní kancelář Realita. Tam se snažíme ukázat, že dnešní člověk má při výběru pozemku tendenci zdůrazňovat a připlatit si za krásné výhledy, za zelenost. Dívá se kolem sebe, jak to krásně zapadá do krajiny. Málokdo se ale podívá pod sebe, na čem stojí. A to, zda to, na čem stojí, neujíždí," uvedl Kuřík. Autoři tak chtějí motivovat lidi k tomu, aby se poradili s odborníky a podívali do příslušných registrů.

Sekce Neposednost představuje sesuv právě jako vzpurný element, který se brání předpovídatelnosti a zasahuje řadu různých oblastí. "Například někdy na začátku století na Valašsku ujel celý sad od souseda k sousedovi. Tím se vytvořil právní problém, komu patří ten sad a plody z něj," řekl Kuřík. Dodal, že autoři výstavy na sesuvy nahlížejí i z jiné než lidské perspektivy, která jev, poté co se objeví poblíž zástavby, vnímá jako hrozbu.

"Pokud se ale podíváme na sesuv pohledem jiných druhů, tak vidíme, že plní i klíčovou funkci třeba v biodiverzitě a zvyšování ekologické hodnoty daných míst. Na sesuvech často vznikají unikání biotopy, v chráněné krajinné oblasti Beskyd je řada maloplošně chráněných území bývalými sesuvy," vysvětlil vědec.

Poslední část je pak o vsi Maršov poblíž Uherského Brodu, kterou masivní sesuv zasáhl v roce 1967. Ves nakonec přišla o řadu domů, část obyvatel a v důsledku toho i o obchod a pravidelnou autobusovou dopravu. "Snažíme se tam zachytit nejen sesuv samotný, ale spíše život navzdory sesuvu," vysvětlil Kuřík. "Jak se vesnici daří, jak málem zanikla a teď svým způsobem ožívá. Jak se proměnila její funkce od nějaké té klasické hospodářské na dnešní spíše rekreační, chatařskou a příměstskou," uzavřel vědec.

Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR. Na projektech spolupracují i výzkumníci z jiných institucí či firem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist