Výzkumníci chtějí využít kávovou sedlinu při čištění odpadních vod
Ročně v Česku vznikne asi 800 000 tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo v kompostárnách.
V čistírnách se kaly oddělují od odpadní vody nejčastěji pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu. Vědci z brněnské agronomické fakulty by chtěli právě tyto polymery nahradit látkami na přírodní bázi.
"Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu," uvedl Pavel Suchý z fakulty.
Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. "Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko," řekl.
Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin, tedy látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo odpadu ze zpracování vína. "Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl, tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například té, že dokáže narušit buňku, a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.
Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. Chystají spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Richard Vacek
18.6.2023 18:25Jinak samozřejmě, když to někdo platí, tak budeme hloubat nad jakýmkoliv nesmyslem.
Aktuálně by mě v souvislosti se slimáčí kalamitou zajímalo, jestli stačí ze slimáka rýčem udělat dva, nebo je potřeba ho rozdělit na více dílů a v jakých místech. Není vypsán grant?
Galipoli Petr
19.6.2023 09:43Břetislav Machaček
21.6.2023 09:14dobytka jako přírodního hnojiva. Jak je ale sbírat a vykupovat neřekli. Je
to samozřejmě nadsázka, ale kdo bude sbírat kávovou sedlinu a za kolik ji
budou čističky vykupovat a svážet k použití. V laboratoři na pokus šálek
kávy stačí, ale kolik té sedliny bude potřebovat čistička a kdo ji bude
ochoten sbírat. Já ji pro své žížaly sbírám, ale je to pro ně ani ne jedno promile celkové potravy. Obávám se, že právě takový výzkum postrádá nejen
logiku, ale oprávněnost žádat peníze na zkoumání.