Vzorky vody z Dezy byly v den otravy Bečvy v pořádku, tvrdí její pracovník
Výpust Dezy je blíže místu úhynu prvních ryb než výpust firmy Energoaqua, která je z otravy Bečvy z 20. září 2020 spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná. Odpadní vody podle Onderky z areálu chemičky Deza z holdingu Agrofert odcházejí jedinou výpustí, u níž byly vzorky odebrány. Den po havárii se u ní byl Onderka spolu s pracovníky České inspekce životního prostředí a odboru životního prostředí valašskomeziříčského městského úřadu podívat. "Byly tam řasy a živé ryby," řekl Onderka.
Deník Referendum v minulosti napsal, že se v den otravy Bečvy v Deze stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, z níž unikla směs toxických látek, která stekla do dešťové kanalizace. Deza na to tehdy reagovala prohlášením, že šlo o provozní událost, která nemohla být příčinou otravy ryb. Dešťová voda z areálu Dezy podle Onderky směřuje do dešťové zdrže, kde se na vstupu a výstupu vzorkuje. "V případě, že je v pořádku, teče do lagun. Pak se čerpá do areálu, kde se používá jako provozní a technologická voda," řekl Onderka.
Do řeky podle něj Deza dešťovou vodu nevypouští. "Událost na kaustifikační jednotce neměla na vodní hospodářství žádný vliv," tvrdí Onderka. Dešťová voda podle něj po úniku látek směřovala do jímky, ochranného valu a následně na chemické a biologické čištění. "To máme přes tři dny, než to projde celým tím procesem," řekl Onderka.
Podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Zmocněnec firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pět let vězení, společnosti až zákaz činnosti.
Energoaqua spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle Sachra znečištění do řeky dostalo. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Svědek Václav Svozil, jednatel společnosti Rotumo, která v areálu bývalé Tesly také působí, ve své svědecké výpovědi odmítl, že by otrava mohla pocházet odtamtud. "Není možné, aby to šlo z Tesly. To je absurdní," řekl Svozil.
U soudu dnes vypovídal i Jan Walder, vodohospodář firmy ON Semiconductor, která v době havárie odvážela do společnosti Energoaqua k vyčištění odpadní vodu s obsahem šestimocného chromu. Podle Waldera šlo o jeden takzvaný IBC kontejner za tři až čtyři měsíce. Kontejner má objem tisíc litrů. Čištění takových vod je podle Waldera technologicky docela jednoduché. "Byli jsme si jistí, že k znečištění od nás nedošlo," řekl Walder.
Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout asi 3,5 kilometru od vyústění společnosti Energoaqua a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. "Pod naší vyústí byly 20. září živé ryby," řekl Havelka. Také někteří rybáři a vědci se domnívají, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních leklých ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Hlavní líčení by mělo pokračovat 15. března.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Pavel Hanzl
8.3.2023 19:16Ten chlap lže jak Lavrov.
Deza je propojená do vyústění ze Lhotky, to je asi ten viník:
https://denikreferendum.cz/clanek/32484-zjisteni-dr-deza-je-zrejme-napojena-na-podezrelou-vypust-ve-lhotce-nad-becvou
Jeden kontejner IBC s kyanidy, který Energoaqua zpracovává obsahuje 0,2 - 1 kg kyanidů. Energoaqua tedy havárii takového rozsahu nemohla způsobit, protože neměla k dispozici potřebné množství kyanidů. Pokračování tímto směrem odhalení příčiny havárie nemůže přinést a je zbytečné.
Pouze DEZA má povoleno ročně vypouštět do Bečvy ve vyčištěné vodě 500 kg kyanidů/rok a v jejím areálu se zpracovávají odpadní vody s obsahem tisíců kg kyanidů/rok. Hledat je potřeba především v DEZE. Pokud kyanidy neunikly výustí z ČOV je potřeba hledat další výusti.
Smysluplnější by například bylo provést kamerový monitoring kanalizace, která je pod Lhotkou a je neblíže prvnímu výskytu uhynulých ryb. Monitoring by mohl prokázat napojení staré kanalizace, která by mohla přivádět kontaminované vody z DEZY, případně z jejího podloží promořeného toxickými látkami (které je sice chráněno hydraulickou clonou, ale riziko tu je). Dle rybářů se u této výusti občas vyskytuje zapáchající zakalená voda po uhlovodících. V době havárie byla výust jakoby vypálena chlorem. Proč se nevěnovala větší pozornost této vyusti je těžko pochopitelné.
DEZA má pro případ havarii zpracovaný havarijní řád, který stanovuje postup při její likvidaci. Je nepochopitelné, proč tento havarijní řád nepoužil vodohospodářský orgán ve Zlíně, ČIŽP nebo Povodí Moravy, které jej mají rovněž k dispozici a zůstali nečinní?
DEZA sice tvrdila, že havarii nezpůsobila, ale havarijní řád mohl být využit. Nikdo jiný takový havarijní řád nemá, protože takovou havárii nemůže nikdo jiný způsobit.
Pavel Hanzl
8.3.2023 20:05 Reaguje naJe to velmi pochopitelné. Nejspíš od začátku ti správní věděli, že je to ona. Odhalily to vzorky odebrané už v neděli odpoledne, které se ale "ztratily".
Jarmila Bělohlavová
9.3.2023 13:102.Již druhý den věděl agrofertí ministr ( ač se ještě ani nevědělo, co havárii způsobilo ), že DEZA za nic nemůže.
Pavel Hanzl
10.3.2023 11:37 Reaguje na Jarmila BělohlavováNespetla jste se o nějakých asi 12 let?