Zákon o myslivosti neumožňuje plošně a natrvalo uzavřít oboru, potvrdil ÚS
"Zákon o myslivosti neopravňuje orgán státní správy myslivosti bez dalšího nařídit zákaz vstupu do honitby, nýbrž lze tak činit pouze na žádost uživatele honitby v odůvodněných (a současně časově vymezených) případech. Zákon o myslivosti přitom výslovně hovoří o době, kdy lze omezení vstupu nařídit (např. doba hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo doba provádění lovů)," stojí v usnesení.
Pokud je zapotřebí chránit před lidmi například ohrožené druhy živočichů a rostlin, lze používat jiné právní nástroje, konkrétně zákon o ochraně přírody a krajiny. V případě obory Jelenice se však podle ÚS neprokázalo, že by pohyb lidí zvířatům škodil. "Pro danou věc je podstatné, že podklady, ze kterých by vyplývala potřeba jakkoli omezit vstup veřejnosti do obory Jelenice, zcela absentují," napsali ústavní soudci.
Ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího správního soudu (NSS). Právě NSS ve svém rozhodnutí z letošního ledna zdůraznil, že omezování vstupu veřejnosti do honitby "musí být z povahy věci realizováno tak, že nevyloučí právo každého volně procházet krajinou a užívat les, jak garantují veřejnoprávní předpisy".
Obora se nachází na Opavsku mezi Hradcem nad Moravicí a Vítkovem. Rozkládá se na břehu řeky Moravice. V oboře žijí daňci, mufloni, jeleni či divoká prasata. Historie obory sahá do roku 1805. Z rozhodnutí správních soudů plyne, že držitelem honitby je Honební společenstvo Březová Obora, firma GroCredit vlastní nemovitosti v oboře, stejně jako Opavská lesní, která je také uživatelem honitby.
Souhlas s úplným zákazem vstupu do honitby původně udělil Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Opatření obecné povahy pak vydával městský úřad Vítkov.
reklama