https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zakon-o-ochrane-ovzdusi-zrejme-stanovi-nabeh-pokrocilych-biopaliv
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zákon o ochraně ovzduší zřejmě stanoví náběh pokročilých biopaliv

17.9.2024 01:51 | PRAHA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách by se měl postupně zvyšovat tak, aby v roce 2030 činil 5,5 procenta. Počítá s tím doporučení sněmovního výboru pro životní prostředí k vládní novele zákona o ochraně ovzduší, kterou Sněmovna projednávala ve druhém čtení. Navyšování podílu pokročilých biopaliv vyplývá z požadavku evropské směrnice. Jde o biosložku převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů. Půjde i o obnovitelná paliva nebiologického původu Samotná novela především rozšiřuje počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění životního prostředí.
 
Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.

Novela přichází v předložené podobě také s tím, že firmy také budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Novelu před dalším schvalováním probere sněmovní výbor pro životní prostředí.

Cílem řady opatření novely je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, která musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.

Výsledky z měření emisí mají firmy nově předávat výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami, což omezí administrativu. Dosud firmy musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí. Díky povinnosti nepřetržité kontroly technologií skončí dohady, zda firmy skutečně používají filtry nebo odhlučovače průběžně, i když se znečišťující látky zrovna neměří. Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už ale nepřetržité měření podle vlády nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie nebo výroby vápna a dřevotřísky.

Poslanec ODS Václav Král navrhl rozšířit výjimku z kontinuálního měření na všechny plynové zdroje, tedy na motory a turbíny. Povinnost ohlašování kontinuálního měření emisí kritizovala poslankyně ANO Berenika Peštová. Poukazovala na to, že v podnicích jsou daná pracoviště vybavena uzavřenými systémy, aby se nemohla stát terčem kybernetických útoků a nesmí být připojena ani na internet. Podniky to podle ní vnímají jako riziko. Předložila proto pozměňovací návrh, který povinnost předávat online tyto údaje ruší. Poukazovala na to, že už nyní mají podniky povinnost České inspekci životního prostředí data poskytnout, takže nová povinnost podle ní nedává smysl. Argumentovala i tím, že obdobnou povinnost nemají ani sousední země.

Poslanci ODS Jan Hofmann a Jan Bureš navrhli upravit doporučení výboru pro životního prostředí ohledně přimíchávání biosložky tak, že navyšují maximální podíl vyspělých biopaliv z 1,7 procenta na 2,4 procenta. Půjde o biopaliva z potravinářských a krmných plodin. Tento podíl se pak započítává do povinnosti snižování emisí. Předkládající poslanci uvádějí, že nepůjde o povinnost přimíchávání, ale o možnost volby. Peštová to kritizovala s tím, že Česku to nic nepřinese a výhodu z toho budou mít pouze dodavatelé takových paliv. Navíc je podle ní v rozporu se směrnicí RED III.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

17.9.2024 08:34
Biopaliva jsou devastace přírody, zejména půdy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2024 10:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pojem biopalivo je velmi široký a z rozhodující míry to pravda není.
Např potravinářský odpad, taky odpad z masného průmyslu atd. atd. jsou ideální pro výrobu bioplaliv, taky se používají mořské řasy, pěstované v rozsáhlých farmách atd. atd.
Samozřejmě biopalivo z kukuřice a řepky je nesmysl, ale to už podporované není nikde, ani u nás po bábově paravládě. A bez dotací se to nevyrentuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.9.2024 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty alternativy budou asi ještě dražší než řepka a kukuřice. A bude jich zoufale málo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:17 Reaguje na Jiří Svoboda
To nevím, firma Oleo chemical vyráběla právě biopaliva druhé generace, samozřejmě objem bude nic moc. Ale mořské řasy se používaly dávno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.9.2024 15:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Co prndáte. Cituji: "Jde o biosložku převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas...." To vše má jít, stejně jako veškerá další organická hmota do půdy, ne spálit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, tahle biosložka při tlení uvolní metan. Pokud ten se se odtud stáhne, skončí stejně v atmosféře jako CO2, ale mezitím ta energie poslouží člověku. Je to pořád CO2 oběhový a ne fosilní.
Jaký to má vliv na zemědělství nevím, tady jen plivou na všechno, čili nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.9.2024 10:01
Kdyby se nasčítaly více náklady a škody způsobené biopalivy, ekokurvítky ,vyháněnými motory (malý objem, vysoké otáčky) , tak bychom se všichni divili.
Lapidárně -více škod než užitku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2024 10:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdyby se nasčítaly náklady na rozvoj železnice a parních strojů v předminulém století, taky bychom se poondili.
Takže obecně - technický rozvoj je tak nákladný, že je lepší skákat po stromech a mlátit se klacky, že?
Odpovědět
pk

pepa knotek

17.9.2024 13:53
Pokud by další generace biopaliv měla nějaký pozitivní ekonomický nebo ekologický dopad, prosadí se sama a nemusí se to direktivně nařizovat zákonem. Dopadne to stejně jako s 1.generací biopaliv, podporou FVE, elektromobility atd. Za deset let si tu o tom popovídáme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:14 Reaguje na pepa knotek
Ekonomický a ekologický je dost podstatný rozdíl. Nejekonomičtější (tj. nejlevnější) výroba elektřiny je vyhrabat ze země cokoliv hořlavého a prohnat to komínem elektrárny bez jakéhokoliv čištění a tu díru po sobě ani neuklidit. Nejekonomičtější výroba je, když odpady nahážete do řeky, nejlevnější auto nemá žádné filtry ani katalyzátory.
A právě proto se ekologie musí dotovat, jinak nemá šanci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist