Zásah proti aktivistce protestující v lomu Bílina byl nezákonný

Zásah proti aktivistce Silvii Pezzatové poté, co v červnu 2017 protestovala v lomu Bílina u Braňan na Mostecku proti uhelnému průmyslu, byl nezákonný. Pravomocně o tom rozhodl loni v září pražský městský soud, o rozsudku v pátek informovalo hnutí Limity jsme my. Žena se musela mimo jiné po policejní stanici pohybovat jen v tílku, policie jí také odepřela právo na právní pomoc. Žena i žalované ministerstvo vnitra proti rozhodnutí podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Policejní zásah se odehrál 24. června 2017. Více než stovka aktivistů vnikla do lomu Bílina a zůstala pod jedním ze dvou rypadel. Severočeské doly kvůli tomu musely přerušit těžbu. Do lomu vnikli aktivisté, kteří pobývali na klimatickém kempu v Horním Jiřetíně.

Podle rozsudku, který hnutí novinářům poskytlo, spočívalo nezákonné jednání policie v tom, že aktivistka byla nejprve nucena sedět asi tři hodiny na přímém slunci, zatímco jí policisté odmítali poskytnout dostatečné množství vody. Při převozu a následném pobytu na stanici byla spoutána. Žena také musela vykonat potřebu za přítomnosti dvou odvrácených policistů s otevřenými dveřmi kabinky. Následně se po stanici musela pohybovat pouze v tílku, které nezakrývalo její intimní partie.

Soud zamítl žalobu pouze v části, která se týkala výzvy policistů, aby aktivistka "držela hubu", když ji převáželi z lomu na stanici. Výzva totiž náležela všem zadrženým účastníkům, a žalobkyně se podle soudu mohla domáhat ochrany pouze před jednáním, které je adresováno osobně jí. V této části podle rozsudku o nezákonný postup nešlo. Právě kvůli této části podá Pezzatová kasační stížnost.

Mluvčí ministerstva vnitra na dotaz novinářů sdělil, že úřad už kasační stížnost podal. "Ministerstvo vnitra se s rozsudkem pražského městského soudu neztotožňuje, a proto proti němu podalo kasační stížnost. Rozhodnutí soudu tedy nelze v současné době považovat za definitivní. Zároveň považujeme za důležité připomenout, že ve skutkově téměř shodné věci rozhodl tentýž Městský soud v Praze tak, že zákrok policie v dole Bílina byl zákonný a přiměřený okolnostem a podmínkám v místě události," uvedl Krátoška.

Vnitro se podle rozsudku hájilo tím, že nucený pobyt na dně lomu nebyl svévolným rozhodnutím policie, ale zákonným pořádkovým opatřením. To, že byla spolu s dalšími lidmi držena na přímém slunci bez vody, nebylo podle vnitra nepřiměřené nebo šikanózní, veškeré skutečnosti byly podle ministerstva dány tím, že žalobkyně a další lidé úmyslně porušili právo, navíc ve specifickém terénu a lokalitě. Upozornilo také na to, že se snažilo snížit rizika spojená s vysokými teplotami, například využitím kropicího vozu, zajišťovalo i pitný režim.

O právní pomoc podle vnitra žena požádala ve chvíli, kdy byli aktivisté převáženi. Když jí pak byla nabídnuta možnost kontaktu s právním zástupcem, žena ji údajně nevyužila. Vykonávat potřebu v přítomnosti policistů musela aktivistka proto, že byla v režimu zajištění.

Podle soudu existoval zákonný důvod pro to, aby byla aktivistka omezena na osobní svobodě. Podle soudu ale nebylo přiměřené aktivisty zadržovat tři hodiny na přímém slunci v den, kdy se teploty pohybovaly kolem 28 stupňů. Nápoje jim policie poskytla až po více než 2,5 hodinách. "Žalobkyně byla nucena po několik hodin setrvat v prostředí, které vzhledem k povětrnostním podmínkám byla značně zatěžující, aniž by jí byla dána dostatečná možnost se před těmito podmínkami chránit či jejich dopad kompenzovat. Žalobkyně sice byla povinna snášet důsledky vyplývající z jejího zajištění, ovšem policie nebyla oprávněna vystavovat ji negativním vlivům, které s účelem zajištění podle zákona o policii nesouvisely," uvedl soud.

Podle soudu také policie byla povinna ženě dovolit kontakt s jejím právním zástupcem. Policisté také podle rozsudku porušili ženino právo na důstojnost, když musela vykonávat potřebu v jejich přítomnosti s otevřenými dveřmi. "I kdyby snad měla být popsaná praktika žalovaného za určitých podmínek přípustná, minimálně v tomto konkrétním případě nebyla vůbec zohledněna zásada přiměřenosti. Žalobkyně zdůraznila, že již předtím u ní byla provedena osobní prohlídka a od té doby byla pod dozorem policie, stejně tak jako lidé kolem ní. Nemohla mít tedy u sebe např. žádné nebezpečné předměty," uvedl soud.

Obdobně soud rozhodl i ohledně toho, že se žena musela po stanici pohybovat polonahá. "V projednávané věci městský soud zastává názor, že policie vůbec neměla dovolit, aby žalobkyně procházela prostorami oddělení policie byť jen částečně obnažená. I pokud by se tak žalobkyně konala sama, bez příkazu, neměla policie takovou situaci připustit," dodal soud.

---

reklama

---