Tiskové zprávy
MŽP ČR: Závěry pracovní skupiny: Kanál Dunaj – Odra – Labe škodí již nyní
Pod záštitou ministra životního prostředí Libora Ambrozka se dnes na Univerzitě Palackého v Olomouci koná odborná konference [1] o závěrech tříletého výzkumného úkolu, který zadalo ministerstvo životního prostředí. Cílem výzkumu bylo podrobně zhodnotit účelnost a důsledky výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (DOL). Pracovní skupinu expertů vedl mezinárodně respektovaný odborník Petr Obrtlík z WWF Auen-Institut v německém Rastattu.
„Pracovní skupina odvedla skutečně kvalitní práci. Její výsledky ukazují, že kanál Dunaj–Odra-Labe by nenávratně poškodil řadu unikátních míst a zároveň by měl dlouhodobé negativní ekonomické i sociální dopady,“ konstatuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Odborníci provedli podrobné krajinně-ekologické, ekonomické a vodohospodářské hodnocení záměru výstavby vodního kanálu DOL. Podle nich by záměr vyvolal zásadní a dlouhodobé negativní ekologické, ekonomické i sociální dopady. Velmi důležitým zjištěním je skutečnost, že negativní dopady má už samotná územní ochrana různých variant záměru. Ta totiž brání realizaci protipovodňové ochrany, vyžaduje naddimenzování uskutečňovaných staveb mostů a komunikací a komplikuje rozvoj obcí.
Skupina během tříletého výzkumu shromáždila odborné podklady opravňující k závěru, že rozsahem postiženého území a intenzitou vlivů nemá záměr budování DOL v České republice obdobu. Označila jej za nereálný a neúčelný. Navrhuje neplýtvat nadále veřejnými prostředky na přípravu nereálného záměru a na územní hájení jeho hypotetických tras. Z hlediska potřeb zlepšení stavu krajiny a životního prostředí v ČR je nejvýhodnější variantou zrušení územní ochrany trasy DOL.
Pracovní skupina naopak navrhuje zpracovat koncepční materiál, řešící ekologicky optimální a ekonomicky přijatelné využití krajiny údolních niv dotčených řek - Moravy, Odry, Bečvy a Labe. Nivy těchto řek tvoří přirozenou ekologickou páteř středoevropské krajiny.
K hlavním vlivům na životní prostředí patří například zvýšené znečištění vody, narušení krajinného rázu, přerušení biokoridorů a migračních tras živočichů, trvalý zábor zemědělské a lesní půdy, invaze nepůvodních druhů rostlin. Jednotlivé vlivy nebudou působit izolovaně, může dojít k synergickému působení, které znásobí negativní dopady.
Kontakt:
Ivo Machar, tajemník Pracovní skupiny MŽP k problematice DOL, mobil 602 571782, Ivo.Machar@seznam.cz
Poznámky:
[1] Na pořádání konference se kromě této pracovní skupiny podílí také občanské sdružení Sagittaria ve spolupráci s Katedrou přírodopisu Pedagogické fakulty UP Olomouc a Českým svazem ochránců přírody, základní organizací Pomoraví.
„Pracovní skupina odvedla skutečně kvalitní práci. Její výsledky ukazují, že kanál Dunaj–Odra-Labe by nenávratně poškodil řadu unikátních míst a zároveň by měl dlouhodobé negativní ekonomické i sociální dopady,“ konstatuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Odborníci provedli podrobné krajinně-ekologické, ekonomické a vodohospodářské hodnocení záměru výstavby vodního kanálu DOL. Podle nich by záměr vyvolal zásadní a dlouhodobé negativní ekologické, ekonomické i sociální dopady. Velmi důležitým zjištěním je skutečnost, že negativní dopady má už samotná územní ochrana různých variant záměru. Ta totiž brání realizaci protipovodňové ochrany, vyžaduje naddimenzování uskutečňovaných staveb mostů a komunikací a komplikuje rozvoj obcí.
Skupina během tříletého výzkumu shromáždila odborné podklady opravňující k závěru, že rozsahem postiženého území a intenzitou vlivů nemá záměr budování DOL v České republice obdobu. Označila jej za nereálný a neúčelný. Navrhuje neplýtvat nadále veřejnými prostředky na přípravu nereálného záměru a na územní hájení jeho hypotetických tras. Z hlediska potřeb zlepšení stavu krajiny a životního prostředí v ČR je nejvýhodnější variantou zrušení územní ochrany trasy DOL.
Pracovní skupina naopak navrhuje zpracovat koncepční materiál, řešící ekologicky optimální a ekonomicky přijatelné využití krajiny údolních niv dotčených řek - Moravy, Odry, Bečvy a Labe. Nivy těchto řek tvoří přirozenou ekologickou páteř středoevropské krajiny.
K hlavním vlivům na životní prostředí patří například zvýšené znečištění vody, narušení krajinného rázu, přerušení biokoridorů a migračních tras živočichů, trvalý zábor zemědělské a lesní půdy, invaze nepůvodních druhů rostlin. Jednotlivé vlivy nebudou působit izolovaně, může dojít k synergickému působení, které znásobí negativní dopady.
Kontakt:
Ivo Machar, tajemník Pracovní skupiny MŽP k problematice DOL, mobil 602 571782, Ivo.Machar@seznam.cz
Poznámky:
[1] Na pořádání konference se kromě této pracovní skupiny podílí také občanské sdružení Sagittaria ve spolupráci s Katedrou přírodopisu Pedagogické fakulty UP Olomouc a Českým svazem ochránců přírody, základní organizací Pomoraví.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
