Žďár nad Sázavou chce kvůli ochraně prostředí zelené střechy a fasády
"Pro mě osobně je udržitelnost životního prostředí a vůbec adaptace na změnu klimatu velice důležité a zásadní téma," uvedl Mrkos. Dodal, že jde o zdraví obyvatel i dalších generací. Připravený soubor opatření města podle něj vychází ze selského rozumu, z toho, co se dělalo dřív, ale i z toho, co umožňují dnešní technologie. "Všechny věci jsou vyzkoušené, už někde fungují," řekl. Některé projekty radnice připravuje, na jiné by mělo dojít výhledově. Shánět na ně bude dotace.
Mezi chystané patří třeba ozelenění střechy bývalého městského úřadu na náměstí, na což už město požádalo o dotaci. "Počítáme statiku dalších střech," uvedl starosta. Přibývat budou také zelené fasády. Loni nechalo město vysadit popínavé rostliny u prvních tří městských domů, zjara bude sázení pokračovat. Vytipovaných objektů je asi 15. "Myslím si, že poměrně levná záležitost a s velkou perspektivou," uvedl Mrkos.
V budově městského úřadu má vedení v plánu využívat odpadní vodu z umyvadel třeba ke splachování toalet. V úmyslu má rovněž zachycovat ze střech dešťovou vodu, dalo by se s ní i zalévat.
Městské střechy by podle plánu také mohly ve větší míře pokrývat fotovoltaické panely. "Město má přibližně 4,5 hektaru střech," řekl Mrkos. Díky slíbené dotaci by letos mohli žďárští úředníci dostat pro cesty městem elektromobil, nahradit má dosluhující vůz. Dobíjecích stanic je ve Ždáru nad Sázavou pět.
Město s 21.000 obyvateli by také chtělo změnit přístup k pronajímání svých zemědělských pozemků. Přednostně by je měli dostávat zemědělci hospodařící způsobem šetrnějším ke krajině.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Richard Vacek
30.1.2020 14:07Lukáš Kašpárek
31.1.2020 06:37Jan Šimůnek
1.2.2020 09:54Čili zelenou střechu ano, ale musí být kvalitně provedena (ideálně deska z vodonepropustného betonu). Fólie, jaké se dávají v současné době, jsou k ničemu protože nevydrží letní rozpálení na 40 - 50 stupňů a v zimě vymražení. V relativně krátké době (vzhledem k životnosti budovy) prostě rupnou (a střecha se musí celá odkopat a přetěsnit novou fólií).
Takže ta zelená střecha v současném provedení znamená periodické (co několik let) náklady na její generálku. Což je asi ekonomicky zajímavější než náklady na její zřízení.
Přitom tuhle technologii zvládali už staří Babyloňané (visuté zahrady královny Semiramis), ti ovšem nepoužívali nějaké lagricové fólie, ale poctivé cihly s glazurou, utěsněné asfaltem (a vydrželo jim to stovky let). Dneska by se klidně mohl na to utěsnění použít přetavený plastový odpad.
Další možností by bylo postavit místo střech skleníky, které tímto problémem netrpí.