Ze střechy Lucerny se stala na 15 dní zelená louka se zvířaty Video

Nápadem na zelenou střechu se Kobza inspiroval v zahraničí, konkrétně ve Francii, kde jsou na střechách nových budov solární panely nebo zahrady. "Soustřeďujeme se na obchvaty, administrativní budovy, ale na ty symbolické, archetypální věci se nějak zapomíná. Jako společnost jsme příliš orientovaní technickou stránkou života, ale málo se uvažuje o takových těch jemných nitkách, které drží společnost pohromadě," řekl.
Skutečný trávník nebylo možné na střechu umístit kvůli nosnosti střechy, na kterou by 30 centimetrů zeminy vytvářelo velký tlak. Problémem by bylo i zalévání a údržba, která by drahá. Umělý trávník, který věnovala provozovateli střechy společnost Juta, se po 11. září sbalí a letos nebo příští rok v zimě by na střeše mohlo objevit kluziště.
Na střechu Lucerny se návštěvníci dostanou pomocí schodiště či páternosteru. Vstup do výtahu je naproti vstupu do Velkého sálu, ke kterému se lidé nejsnáze dostanou ze Štěpánské ulice. Vstupné je 200 korun za dospělého, 150 za studenta či seniora, děti do deseti let mají vstup zdarma.
Kobza chce střechu Lucerny postupně otevírat veřejnosti. Na střeše pořádá semináře, kurzy jógy a koncerty, například za východu slunce zde ve čtvrtek zazpívá Iva Bittová, v pátek 7. září je na programu koncert Dana Bárty & En.Dru. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel v roce 2016 v říjnu.
Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové, která hodlá palác rekonstruovat a oživit. Nyní se připravuje rekonstrukce fasády.
reklama