Zemědělci můžou díky dronům přesně ošetřovat pole a šetřit palivo i porost

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Diagnostickým dronem naskenujeme pozemek a z dat v portálu vytvoříme různé mapy. Na nich farmář vidí model terénu, jeho nerovnosti. Ale nejdůležitější jsou vegetační mapové indexy, kdy monitorujeme obsah chlorofylu v rostlině na základě odrazivosti světla, a tím zjistíme, v jaké fázi růstu je rostlina. Dále popíšeme předpokládané problémy a na základě zón vytvoříme aplikační mapu se souřadnicemi," řekl Škoda. Díky multispektrální analýze dokážou farmáři podle něj týdny dopředu odhalit to, co při běžném pozorování není vidět, například problém při růstu nebo choroby rostlin.

Data může farmář také nahrát do stroje, který s nimi umí pracovat a funguje s navigací. Může to být i traktor s postřikovačem, který farmář naprogramuje. Traktor pak látku aplikuje tam, kde je potřeba. Jenže stále musí po poli jezdit. Statisticky tak zemědělci přijdou o deset až 15 procent porostu. "Proto používáme aplikační dron, který letí přímo na problematické místo nebo místa a přesnou dávku a množství aplikuje. To je také úspora. Navíc nezasáhne porost, který to nepotřebuje. Můžete v jedné části použít jeden druh hnojiva a kousek vedle jiný. Zacílit na plevel v jedné části, na hraboše v jiné části pole. Anebo ho použít na celé pole," řekl Škoda.

Agroscan používá aplikační dron s nosností 50 kilogramů pro granulát, osivo na rozmetání nebo 40 litrů postřiku. Stojí zhruba 500 000 korun. Za hodinu práce obhospodaří 21 hektarů. Druhý aplikační dron je o polovinu menší. "Dron je automatický, stačí mu naprogramovat činnost, lze použít více dronů najednou, aby se doplňovaly, vy je jen pozorujete. Když mu náplň dojde nebo mu zbývá 30 procent energie, vrátí se na určené místo. Obsluha to doplní, a dron pokračuje tam, kde přestal," uvedl Škoda.

Trysky má dron pod vrtulemi, a tak se při náletu díky tlaku větru porost otvírá a dojde k aplikaci až k půdě. To je podle Škody další výhoda, protože při běžném postřiku nad rostlinami se látka nemusí dostat až pod listy.

"V současnosti máme pět zákazníků z řad menších farmářů," uvedl Škoda. Zájem zemědělců o drony podle něj stoupá. "Před rokem byl o diagnostiku pole a drony minimální zájem. Vidím v tom budoucnost,“ dodal. Ministerstvo zemědělství poskytne na pořízení dronů dotaci od října v rámci Podpory rozvoje venkova.

Firma Agroscan vznikla před rokem a půl. Zabývá se diagnostikou porostu drony, prodejem dronů, jejich servisem a školením. "My ale nejsme žádní ajťáci, vlastníme zemědělský podnik. Dron i diagnostiku jsme otestovali na našich polích," dodal Škoda. Farma Škodovi hospodaří od roku 1992 na Vysočině na Třebíčsku, zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou.